SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Text s významem pro EHP)

1. Biologická rozmanitost je zachována. Kvalita a výskyt stanovišť a rozložení a množství druhů odpovídá běžným fyziografickým, geografickým a klimatickým podmínkám.

2. Nepůvodní druhy uvedené do prostředí v důsledku lidské činnosti se vyskytují v množství, jež nepříznivým způsobem neovlivňuje ekosystémy.

3. Úrovně populací všech komerčně využívaných ryb a měkkýšů a korýšů jsou v rámci bezpečných biologických limitů, přičemž rozložení populace podle věku a velikosti svědčí o zdravé skupině.

4. Všechny složky mořské potravní sítě se v rozsahu, v jakém jsou známy, vyskytují v běžném množství a rozmanitosti a na úrovních, kdy jsou schopny zajistit dlouhodobé bohatství druhu a zachování jeho plné reprodukční kapacity.

5. Eutrofizace vzniklá lidskou činností je co nejnižší, zejména její nepříznivé účinky, jako jsou ztráty biologické rozmanitosti, degradace ekosystémů, rozvoj škodlivých řas a nedostatek kyslíku ve vodě u dna.

6. Celistvost mořského dna je na takové úrovni, která zaručuje, že struktura a funkce ekosystémů jsou zajištěny a zejména ekosystémy mořského dna nejsou nepříznivě zasaženy.

7. Trvalá změna hydrografických podmínek nemá nepříznivý dopad na mořské ekosystémy.

8. Koncentrace znečišťujících látek nejsou na úrovních, které by vyvolávaly znečišťující účinky.

9. Znečišťující látky v rybách a v jiných potravinách mořského původu nepřekračují úrovně stanovené právními předpisy Společenství nebo jinými příslušnými normami.

10. Vlastnosti a množství odpadků v moři neškodí pobřežnímu ani mořskému prostředí.

11. Uvádění energie, včetně hluku pod mořskou hladinou je na takové úrovni, která nemá nepříznivé účinky na mořské prostředí.

1. Název a adresa příslušného orgánu nebo orgánů – oficiální název a adresa určeného příslušného orgánu nebo orgánů.

2. Právní status příslušného orgánu nebo orgánů – stručný popis právního statusu příslušného orgánu nebo orgánů.

3. Povinnosti – stručný popis právních a správních povinností příslušného orgánu nebo orgánů a jejich úlohy ve vztahu k dotyčným mořským vodám.

4. Členství – pokud příslušný orgán nebo orgány působí jako koordinující subjekt pro jiné příslušné orgány, vyžaduje se jejich seznam společně se souhrnem institucionálních vztahů ustavených za účelem zajištění koordinace.

5. Regionální nebo subregionální koordinace – vyžaduje se souhrn mechanismů zřízených k zajištění koordinace mezi členskými státy, jejichž mořské vody spadají do stejné mořské oblasti nebo podoblasti.

Poznámka 1: Poskytuje se orientační seznam příslušných parametrů a vlastností druhů, stanovišť a ekosystémů, které odrážejí parametry ovlivněné zátěžemi uvedenými v tabulce 2 této přílohy a které jsou relevantní pro kritéria stanovená podle čl. 9 odst. 3. Konkrétní parametry a vlastnosti, které se mají používat při sledování a posuzování, by měly být stanoveny v souladu s požadavky této směrnice, včetně požadavků jejích článků 8 až 11.

Poznámka 2: Čísla v tomto sloupci odkazují na příslušné očíslované body uvedené v příloze I.

Poznámka 3: V tabulce 1 jsou uvedeny pouze kvalitativní deskriptory 1, 3, 4 a 6, které popisují stav a jejichž kritéria jsou stanovena v souladu s čl. 9 odst. 3. Pro jednotlivá témata mohou být relevantní všechny ostatní kvalitativní deskriptory založené na zátěži a uvedené v příloze I.

Poznámka 4: Tyto skupiny druhů jsou dále specifikovány v části II přílohy rozhodnutí Komise (EU) 2017/848 ze dne 17. května 2017, kterým se stanoví kritéria a metodické normy pro dobrý stav prostředí a specifikace a standardizované metody pro sledování a posuzování a kterým se ruší rozhodnutí 2010/477/EU (viz strana 43 v tomto Úředním věstníku).

Poznámka 5: Tyto hlavní typy stanovišť jsou dále specifikovány v části II přílohy rozhodnutí (EU) 2017/848.

Poznámka 1: Posouzení zátěží by se měla týkat jejich úrovní v mořském prostředí a v případě potřeby míry vnosů (z pozemních nebo atmosférických zdrojů) do mořského prostředí.

Poznámka 2: Čísla v tomto sloupci odkazují na příslušné očíslované body uvedené v příloze I.

Poznámka 3: V tabulce 2a se uvádějí pouze kvalitativní deskriptory založené na zátěži 2, 3, 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11, jejichž kritéria jsou stanovena v souladu s čl. 9 odst. 3. Pro jednotlivá témata mohou být relevantní všechny ostatní kvalitativní deskriptory založené na stavu a uvedené v příloze I.

1. Přiměřené pokrytí prvků charakterizujících mořské vody pod svrchovaností nebo jurisdikcí členských států v mořské oblasti nebo podoblasti.

2. Nutnost stanovit a) cíle vytvářející požadované podmínky založené na definici dobrého stavu prostředí; b) měřitelné cíle a související ukazatele, které umožňují sledování a posuzování; a c) operační cíle související s konkrétními prováděcími opatřeními, které podporují jejich dosažení.

3. Stanovení stavu prostředí, jehož má být dosaženo nebo jenž má být zachován, a popis tohoto stavu z hlediska měřitelných vlastností prvků, které charakterizují mořské vody členského státu v mořské oblasti nebo podoblasti.

4. Soudržnost stanovených cílů; neexistence rozporů mezi nimi.

5. Přesné stanovení zdrojů potřebných k dosažení cílů.

6. Stanovení cílů, včetně případných prozatímních cílů, s časovým horizontem pro jejich dosažení.

7. Stanovení ukazatelů, které jsou určeny ke sledování pokroku a které slouží jako pokyny pro správní rozhodnutí v zájmu dosažení cílů.

8. Případně stanovení referenčních bodů (cílové a limitní referenční body).

9. Náležité zvážení sociálních a ekonomických otázek při stanovování cílů.

10. Přezkoumání souboru environmentálních cílů, s nimi souvisejících ukazatelů a limitních i cílových referenčních bodů na základě environmentálního cíle stanoveného v článku 1 s cílem posoudit, zda splnění cílů povede k dosažení stavu mořských vod pod svrchovaností nebo jurisdikcí členských států v mořské oblasti, který by těmto cílům odpovídal.

11. Slučitelnost cílů se závazky, které přijalo Společenství a jeho členské státy v rámci příslušných mezinárodních a regionálních dohod, s využitím těch, které jsou pro dané mořské oblasti nebo podoblasti nejdůležitější za účelem dosažení environmentálního cíle stanoveného v článku 1.

12. Sestavení souboru cílů a ukazatelů je třeba přezkoumat s ohledem na environmentální cíl stanovený v článku 1 s cílem posoudit, zda splnění cílů povede k dosažení jim odpovídajícího stavu mořského prostředí.

1. Nutnost poskytovat informace pro posuzování stavu prostředí a pro odhad toho, co je třeba ještě vykonat a jak velký je pokrok na cestě k dobrému stavu prostředí v souladu s přílohou III a s kritérii a metodickými normami, jež mají být stanoveny podle čl. 9 odst. 3.

2. Nutnost zajistit vytváření informací, které umožňují určení vhodných ukazatelů pro environmentální cíle podle článku 10.

3. Nutnost zajistit vytváření informací, které umožní posouzení dopadu opatření uvedených v článku 13.

4. Nutnost zahrnout činnosti určené ke zjištění příčiny změn a tedy i možných nápravných opatření, která by musela být přijata pro obnovení dobrého stavu prostředí, pokud jsou zjištěny odchylky od požadovaného rozsahu tohoto stavu.

5. Nutnost poskytovat informace o znečišťujících chemických látkách v druzích z oblastí obchodního rybolovu určených k lidské spotřebě.

6. Nutnost zahrnout činnosti, kterými se ověří, zda nápravná opatření vedou k požadovaným změnám a nemají žádné nežádoucí vedlejší účinky.

7. Nutnost shromažďovat informace na základě mořských oblastí nebo podoblastí v souladu s článkem 4.

8. Nutnost zajistit srovnatelné přístupy a metody posuzování v rámci jednotlivých mořských oblastí nebo podoblastí a mezi nimi.

9. Nutnost vypracovat technické předpisy a standardizované metody sledování na úrovni Společenství, aby bylo možné porovnávat informace.

10. Nutnost zajistit v nejvyšším možném rozsahu slučitelnost se současnými programy vypracovanými na regionální a mezinárodní úrovni s cílem podporovat soudržnost mezi těmito programy a předcházet zdvojení vynaloženého úsilí, s využitím pokynů pro sledování, které jsou pro příslušné mořské oblasti nebo podoblasti nejdůležitější.

11. Nutnost zahrnout do počátečního posouzení podle článku 8 posouzení významných změn environmentálních podmínek a v případě potřeby i nových a vznikajících problémů.

12. Nutnost věnovat v rámci počátečního posouzení podle článku 8 této směrnice pozornost příslušným prvkům uvedeným v příloze III včetně jejich přirozené proměnlivosti a hodnotit vývoj při dosahování environmentálních cílů stanovených podle čl. 10 odst. 1, případně prostřednictvím stanovených ukazatelů a jejich limitních a cílových referenčních bodů.

1. Vstupní regulace: správní opatření, která ovlivňují povolený rozsah lidské činnosti.

2. Výstupní regulace: správní opatření, která ovlivňují povolený stupeň narušení složky ekosystému.

3. Regulace prostorového a časového rozložení: správní opatření, která mají vliv na to, kdy a kde k jaké činnosti může docházet.

4. Správní koordinační opatření: nástroje pro zajištění koordinace řízení.

5. Opatření ke zlepšení vysledovatelnosti znečištění moří, jsou-li proveditelná.

6. Hospodářské podněty: správní opatření, která zajišťují, aby bylo v hospodářském zájmu těch, kteří využívají mořské ekosystémy, jednat tak, aby jejich jednání přispívalo k dosažení cíle dobrého stavu prostředí.

7. Nástroje pro zmírňování a nápravu: správní nástroje, které řídí lidské činnosti tak, aby docházelo k obnovování poškozených složek mořských ekosystémů.

8. Komunikace, zapojení zúčastněných stran a zvyšování veřejného povědomí.