+SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006 (Text s významem pro EHP)
---+KAPITOLA 1 PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE
------+Článek 1 Předmět a účel
---------+Article 1 1.
---------+Article 1 2.
------+Článek 2 Oblast působnosti a zákaz ukládání
---------+Article 2 1.
---------+Article 2 2.
---------+Article 2 3.
---------+Article 2 4.
------+Článek 3 Definice
---+KAPITOLA 2 VÝBĚR ÚLOŽIŠŤ A POVOLENÍ K PRŮZKUMU
------+Článek 4 Výběr úložišť
---------+Article 4 1.
---------+Article 4 2.
---------+Article 4 3.
---------+Article 4 4.
------+Článek 5 Povolení k průzkumu
---------+Article 5 1.
---------+Article 5 2.
---------+Article 5 3.
---------+Article 5 4.
---+KAPITOLA 3 POVOLENÍ K UKLÁDÁNÍ
------+Článek 6 Povolení k ukládání
---------+Article 6 1.
---------+Article 6 2.
---------+Article 6 3.
------+Článek 7 Žádosti o povolení k ukládání
------+Článek 8 Podmínky pro povolení k ukládání
------+Článek 9 Obsah povolení k ukládání
------+Článek 10 Přezkum návrhů povolení k ukládání Komisí
---------+Article 10 1.
---------+Article 10 2.
------+Článek 11 Změny, přezkum, aktualizace a zrušení povolení k ukládání
---------+Article 11 1.
---------+Article 11 2.
---------+Article 11 3.
---------+Article 11 4.
---+KAPITOLA 4 POVINNOSTI PŘI PROVOZU, PŘI UZAVÍRÁNÍ A PO UZAVŘENÍ
------+Článek 12 Kritéria a postup pro přijímání toku CO2
---------+Article 12 1.
---------+Article 12 2.
---------+Article 12 3.
------+Článek 13 Monitorování
---------+Article 13 1.
---------+Article 13 2.
------+Článek 14 Podávání zpráv provozovatelem
------+Článek 15 Kontroly
---------+Article 15 1.
---------+Article 15 2.
---------+Article 15 3.
---------+Article 15 4.
---------+Article 15 5.
------+Článek 16 Opatření v případě úniků nebo závažných nesrovnalostí
---------+Article 16 1.
---------+Article 16 2.
---------+Article 16 3.
---------+Article 16 4.
---------+Article 16 5.
------+Článek 17 Povinnosti při uzavírání a po uzavření
---------+Article 17 1.
---------+Article 17 2.
---------+Article 17 3.
---------+Article 17 4.
---------+Article 17 5.
------+Článek 18 Přechod odpovědnosti
---------+Article 18 1.
---------+Article 18 2.
---------+Article 18 3.
---------+Article 18 4.
---------+Article 18 5.
---------+Article 18 6.
---------+Article 18 7.
---------+Article 18 8.
------+Článek 19 Finanční záruka
---------+Article 19 1.
---------+Article 19 2.
---------+Article 19 3.
------+Článek 20 Finanční mechanismus
---------+Article 20 1.
---------+Article 20 2.
---+KAPITOLA 5 PŘÍSTUP TŘETÍCH OSOB
------+Článek 21 Přístup k přepravní síti a úložištím
---------+Article 21 1.
---------+Article 21 2.
---------+Article 21 3.
---------+Article 21 4.
------+Článek 22 Urovnávání sporů
---------+Article 22 1.
---------+Article 22 2.
---+KAPITOLA 6 OBECNÁ USTANOVENÍ
------+Článek 23 Příslušný orgán
------+Článek 24 Přeshraniční spolupráce
------+Článek 25 Rejstříky
---------+Article 25 1.
---------+Article 25 2.
------+Článek 26 Informování veřejnosti
------+Článek 27 Podávání zpráv členskými státy
---------+Article 27 1.
---------+Article 27 2.
------+Článek 28 Sankce
------+Článek 29 Změny příloh
------+Článek 29a Výkon přenesených pravomocí
---------+Article 29a 1.
---------+Article 29a 2.
---------+Article 29a 3.
---------+Article 29a 4.
---------+Article 29a 5.
---------+Article 29a 6.
------+Článek 30 Postup projednávání ve výboru
---------+Article 30 1.
---------+Article 30 2.
---+KAPITOLA 7 ZMĚNY
------+Článek 32 Změna směrnice 2000/60/ES
------+Článek 33 Změna směrnice 2001/80/ES
---------+Article 33 1.
---------+Article 33 2.
------+Článek 34 Změna směrnice 2004/35/ES
------+Článek 35 Změna směrnice 2006/12/ES
------+Článek 36 Změna nařízení (ES) č. 1013/2006
------+Článek 37 Změna směrnice 2008/1/ES
---+KAPITOLA 8 ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
------+Článek 38 Přezkum
---------+Article 38 2.
---------+Article 38 3.
------+Článek 39 Provedení a přechodná opatření
---------+Article 39 1.
---------+Article 39 2.
---------+Article 39 3.
------+Článek 40 Vstup v platnost
------+Článek 41 Určení
---+PŘÍLOHA I KRITÉRIA PRO CHARAKTERIZACI A POSUZOVÁNÍ POTENCIÁLNÍHO ÚLOŽNÉHO KOMPLEXU A OKOLNÍ OBLASTI PODLE ČL. 4 ODST. 3
---+PŘÍLOHA II KRITÉRIA PRO VYPRACOVÁNÍ A AKTUALIZACI MONITOROVACÍHO PLÁNU PODLE ČL. 13 ODST. 2 A PRO MONITOROVÁNÍ PO UZAVŘENÍ
English - European Union - Environment -

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006 (Text s významem pro EHP)

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/31/ES

ze dne 23. dubna 2009

o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006

(Text s významem pro EHP)

1. Přehled

,
Název Regulace
KAPITOLA 1 PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE KAPITOLA 1 PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE
KAPITOLA 2 VÝBĚR ÚLOŽIŠŤ A POVOLENÍ K PRŮZKUMU KAPITOLA 2 VÝBĚR ÚLOŽIŠŤ A POVOLENÍ K PRŮZKUMU
KAPITOLA 3 POVOLENÍ K UKLÁDÁNÍ KAPITOLA 3 POVOLENÍ K UKLÁDÁNÍ
KAPITOLA 4 POVINNOSTI PŘI PROVOZU, PŘI UZAVÍRÁNÍ A PO UZAVŘENÍ KAPITOLA 4 POVINNOSTI PŘI PROVOZU, PŘI UZAVÍRÁNÍ A PO UZAVŘENÍ
KAPITOLA 5 PŘÍSTUP TŘETÍCH OSOB KAPITOLA 5 PŘÍSTUP TŘETÍCH OSOB
KAPITOLA 6 OBECNÁ USTANOVENÍ KAPITOLA 6 OBECNÁ USTANOVENÍ
KAPITOLA 7 ZMĚNY KAPITOLA 7 ZMĚNY
KAPITOLA 8 ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ KAPITOLA 8 ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
PŘÍLOHA I KRITÉRIA PRO CHARAKTERIZACI A POSUZOVÁNÍ POTENCIÁLNÍHO ÚLOŽNÉHO KOMPLEXU A OKOLNÍ OBLASTI PODLE ČL. 4 ODST. 3

PŘÍLOHA I

KRITÉRIA PRO CHARAKTERIZACI A POSUZOVÁNÍ POTENCIÁLNÍHO ÚLOŽNÉHO KOMPLEXU A OKOLNÍ OBLASTI PODLE ČL. 4 ODST. 3

Charakterizace a posuzování potenciálního úložného komplexu a okolní oblasti podle čl. 4 odst. 3 se provádí ve třech krocích postupy, které se v době hodnocení osvědčily jako nejlepší, a podle kritérií stanovených níže. Příslušný orgán může povolit výjimky z jednoho nebo více těchto kritérií, pokud provozovatel prokázal, že tím není nepříznivě ovlivněna schopnost charakterizace umožňující rozhodování o vhodnosti podle článku 4.

Krok 1:   Shromáždění údajů

Je třeba shromáždit dostatek údajů pro sestrojení volumetrického a statického trojrozměrného (3-D) geologického modelu úložiště a úložného komplexu včetně nadloží a okolní oblasti včetně hydraulicky spojených oblastí. Tyto údaje musí zahrnovat alespoň tyto vnitřní vlastnosti úložného komplexu:

a) geologické a geofyzikální parametry;

b) hydrogeologické parametry (zejména existence podzemní vody určené ke spotřebě);

c) inženýrské parametry rezervoáru (včetně objemových výpočtů objemu pórů pro injektáž CO2 a maximální úložné kapacity);

d) geochemické parametry (rychlosti rozpouštění, rychlosti mineralizace);

e) geomechanické parametry (permeabilita, mezní tlak porušení nadloží);

f) seizmicita;

g) přítomnost a stav přírodních a umělých cest, včetně studní a vrtů, které by se mohly stát únikovými cestami.

Je třeba zdokumentovat tyto vlastnosti nejbližšího okolí komplexu:

h) oblasti obklopující úložný komplex, které mohou být ovlivněny ukládáním CO2 v úložišti;

i) distribuce obyvatelstva v regionu ležícím nad úložištěm;

j) blízkost cenných přírodních zdrojů (zejména oblastí Natura 2000 podle směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků ( 4 ) a směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin ( 5 ), zdrojů pitné podzemní vody a uhlovodíků);

k) činnosti v okolí úložného komplexu a možné interakce s nimi (například průzkum, těžba a ukládání uhlovodíků, geotermální využívání akviferů a využívání zdrojů podzemní vody);

l) blízkost k potenciálnímu zdroji (zdrojům) CO2 (včetně odhadů celkového potenciálního množství CO2, které je hospodárné získat k uložení) a ke vhodným přepravním sítím.

Krok 2:   Sestavení trojrozměrného statického geologického modelu

S využitím údajů shromážděných v kroku 1 se s pomocí počítačových rezervoárových simulátorů vytvoří trojrozměrný statický geologický model potenciálního úložného komplexu včetně nadloží a hydraulicky spojených oblastí a fluid nebo soubor takových modelů. Tento statický geologický model nebo modely podloží popíší komplex z těchto hledisek:

a) geologická struktura fyzikální pasti;

b) geomechanické, geochemické a průtočné vlastnosti nadloží rezervoáru (nadloží, těsnící horniny, porézní a propustné horizonty) a okolních formací;

c) popis systému zlomů a přítomnost jakýchkoli uměle vytvořených cest;

d) plošný a vertikální rozsah úložného komplexu;

e) objem pórového prostoru (včetně rozložení pórovitosti);

f) základní rozložení fluid;

g) veškeré další důležité vlastnosti.

Nejistota spojená s každým z parametrů použitých k vytvoření modelu se posoudí prostřednictvím vytvoření několika scénářů pro každý parametr a výpočtu příslušných mezí spolehlivosti. Posoudí se také případná nejistota spojená s modelem samotným.

Krok 3:   Charakterizace dynamického chování úložiště, charakterizace citlivosti, posouzení rizik

Charakterizace a posouzení se provádějí na základě dynamického modelování skládajícího se ze simulace postupu injektáže CO2 do úložiště s využitím trojrozměrného statického geologického modelu nebo modelů podloží vytvořených v kroku 2 v počítačovém simulátoru úložného komplexu.

Krok 3.1: Charakterizace dynamického chování úložiště

Přihlíží se alespoň k těmto faktorům:

a) možná rychlost injektáže a vlastnosti toku CO2;

b) účinnost modelování sdružených procesů (tj. způsob, jakým na sebe vzájemně působí jednotlivé dílčí vlivy v simulátoru (simulátorech);

c) reaktivní procesy (tj. způsob, jakým model zpětně zohledňuje reakci injektovaného CO2 s minerály in situ);

d) použitý rezervoárový simulátor (pro ověření některých poznatků může být zapotřebí využít více simulací);

e) krátkodobé a dlouhodobé simulace (s cílem určit působení a chování CO2 v řádu desetiletí a tisíciletí, včetně míry rozpustnosti CO2 ve vodě).

Dynamické modelování poskytne představu o těchto parametrech:

f) tlak a teplota úložné formace jako funkce rychlosti injektáže a kumulativního objemu injektáže v čase;

g) plošné a vertikální rozšíření CO2 v čase;

h) vlastnosti toku CO2 v rezervoáru včetně skupenských přeměn;

i) mechanismy a míry zadržení CO2 (včetně bodů přetoku a bočního a vertikálního utěsnění);

j) druhotné zádržné systémy v celém úložném komplexu;

k) úložná kapacita a tlakové gradienty v úložišti;

l) riziko vzniku zlomů v úložné formaci (úložných formacích) a nadloží;

m) riziko průniku CO2 do nadloží;

n) riziko úniku z úložiště (například opuštěnými nebo nevhodně utěsněnými vrty);

o) rychlost migrace (v otevřených rezervoárech);

p) míra utěsnění zlomů;

q) změny chemických parametrů fluid ve formaci (formacích) a následné reakce (například změna pH, tvorba minerálů) a využití reaktivního modelování k posouzení účinků;

r) vytlačení formačních fluid;

s) zvýšená seizmicita a zdvihy povrchu.

Krok 3.2: Charakterizace citlivosti

Je třeba provést více simulací a určit citlivost posouzení na změny předpokladů přijatých ohledně jednotlivých parametrů. Simulace musí být založeny na měnících se parametrech ve statickém geologickém modelu nebo modelech podloží a měnících se rychlostních funkcích a předpokladech v dynamickém modelování. Jakákoli případná významná citlivost se vezme v úvahu při posuzování rizika.

Krok 3.3: Posouzení rizik

Posouzení rizik zahrnuje mimo jiné tyto prvky:

3.3.1   Charakterizace nebezpečí

Charakterizace nebezpečí spočívá v charakterizaci možností úniku z úložného komplexu zjištěných pomocí výše popsaného dynamického modelování a charakterizace bezpečnosti. Při charakterizaci nebezpečí se přihlíží mimo jiné k těmto faktorům:

a) potenciální únikové cesty;

b) potenciální rozsah úniků zjištěnými únikovými cestami (rychlosti proudění);

c) rozhodující parametry mající vliv na případný únik (např. maximální tlak v rezervoáru, maximální rychlost injektáže, teplota, citlivost na jednotlivé předpoklady ve statickém geologickém modelu nebo modelech podloží apod.);

d) druhotné účinky ukládání CO2 včetně vytlačení původních formačních fluid a vytvoření nových látek uložením CO2;

e) veškeré další faktory, které by mohly představovat nebezpečí pro lidské zdraví nebo životní prostředí (např. fyzické struktury spojené s projektem).

Charakterizace nebezpečí zahrnuje plný rozsah provozních podmínek v zájmu ověření bezpečnosti úložného komplexu

3.3.2

Posouzení expozice – na základě vlastností prostředí a distribuce a činností obyvatelstva nad úložným komplexem a potenciálního chování a osudu CO2 uniklého potenciálními únikovými cestami zjištěnými v kroku 3.3.1.

3.3.3

Posouzení účinků – na základě citlivosti konkrétních druhů organismů, společenstev nebo stanovišť v souvislosti s možnými úniky zjištěnými v kroku 3.3.1. Posouzení účinků v relevantních případech zahrnuje účinky expozice zvýšeným koncentracím CO2 v biosféře (včetně půdy, mořských sedimentů a bentických vod (asfyxie; hyperkapnie) a poklesu pH v těchto prostředích v důsledku úniku CO2). Posouzení účinků zahrnuje rovněž posouzení účinků dalších látek, které mohou být přítomny v unikajících tocích CO2 (nečistoty přítomné v injektovaném toku nebo nové látky vzniklé po uložení CO2). Tyto účinky se posoudí v delším časovém a prostorovém měřítku a v závislosti na různých rozsazích úniků.

3.3.4

Charakterizace rizik – součástí charakterizace rizik je posouzení bezpečnosti a neporušenosti úložiště v krátkodobém a dlouhodobém výhledu, včetně posouzení rizika úniku za zamýšlených podmínek užívání a nejhorších dopadů na životní prostředí a zdraví. Charakterizace rizik se provádí na základě posouzení nebezpečí, expozice a účinků. Její součástí je posouzení zdrojů nejistoty určených v průběhu provádění jednotlivých kroků charakterizace a posouzení úložiště, a je-li to možné, popis způsobů, jimiž lze nejistotu snížit.

PŘÍLOHA II KRITÉRIA PRO VYPRACOVÁNÍ A AKTUALIZACI MONITOROVACÍHO PLÁNU PODLE ČL. 13 ODST. 2 A PRO MONITOROVÁNÍ PO UZAVŘENÍ

PŘÍLOHA II

KRITÉRIA PRO VYPRACOVÁNÍ A AKTUALIZACI MONITOROVACÍHO PLÁNU PODLE ČL. 13 ODST. 2 A PRO MONITOROVÁNÍ PO UZAVŘENÍ

1.   Vypracování a aktualizace monitorovacího plánu

Monitorovací plán podle čl. 13 odst. 2 se vypracovává na základě analýzy posouzení rizik provedené podle kroku 3 v příloze I a aktualizuje za účelem splnění požadavků na monitorování stanovených v čl. 13 odst. 1 na základě těchto kritérií:

1.1.

Vypracování plánu

Monitorovací plán poskytuje údaje o monitorování, které je třeba provádět v hlavních fázích projektu, včetně výchozího a provozního monitorování a monitorování po uzavření. Pro každou fázi se stanoví

a) monitorované parametry;

b) použité technické prostředky pro monitorování a zdůvodnění této volby;

c) lokality pro monitorování a zdůvodnění výběru prostorového vzorkování;

d) četnost provádění a zdůvodnění výběru časového vzorkování.

Parametry určené k monitorování se volí tak, aby byly splněny jeho účely. Plán však musí v každém případě zahrnovat nepřetržité nebo občasné monitorování těchto parametrů:

e) prchavé emise CO2 z injektážního zařízení;

f) objemový tok CO2 v ústích injektážních vrtů;

g) tlak a teplota CO2 v ústích injektážních vrtů (za účelem stanovení hmotnostního průtoku);

h) chemická analýza injektovaného materiálu;

i) teplota a tlak v rezervoáru (za účelem stanovení skupenských přeměn a stavu CO2).

Volba technických prostředků pro monitorování vychází z osvědčených postupů dostupných v době přípravy projektu. Je třeba vzít v úvahu a podle vhodnosti využít tyto alternativy:

j) technologie, které dokáží detektovat přítomnost, umístění a trasy migrace CO2 pod povrchem i na povrchu;

k) technologie, které poskytují informace o tlakově-objemovém chování a plošném a svislém rozložení oblaku CO2 za účelem zlepšení numerické trojrozměrné simulace na trojrozměrných geologických modelech úložné formace vytvořených podle článku 4 a přílohy I;

l) technologie, které mají široký plošný záběr a umožňují zachytit informace o případných dříve nezjištěných možných únikových cestách v celém prostorovém rozsahu úložného komplexu i vně něj v případě závažných nesrovnalostí nebo migrace CO2 mimo úložný komplex.

1.2

Aktualizace plánu

Údaje shromážděné monitorováním se zakládají a vyhodnocují. Pozorované výsledky se porovnávají s chováním předpovězeným při dynamické trojrozměrné simulaci tlakově-objemového chování a vývoje nasycenosti provedené v rámci charakterizace bezpečnosti podle článku 4 a přílohy I kroku 3.

V případě významného odchýlení pozorovaného chování od předpokladů se provede překalibrování trojrozměrného modelu, aby tento odrážel pozorované chování. Překalibrování se provádí na základě údajů získaných z pozorování podle monitorovacího plánu; je-li to třeba ke zvýšení důvěry v předpoklady použité při překalibrování, obstarají se doplňující údaje.

Kroky 2 a 3 přílohy I se zopakují s využitím překalibrovaného trojrozměrného modelu nebo modelů, aby se získaly nové scénáře nebezpečí a rychlosti proudění a aby se upravilo a aktualizovalo posouzení rizik.

Jsou-li na základě porovnání skutečného chování rezervoáru s modelem a nové kalibrace modelu zjištěny nové zdroje, cesty a rychlosti proudění CO2 nebo je-li zjištěno výrazné odchýlení od předchozího posouzení, monitorovací plán se odpovídajícím způsobem aktualizuje.

2.   Monitorování po uzavření

Monitorování po uzavření se provádí na základě informací shromážděných a vymodelovaných v průběhu provádění monitorovacího plánu podle čl. 13 odst. 2 a podle bodu 1.2 této přílohy. Slouží zejména k získání informací potřebných pro účely čl. 18 odst. 1.


( 1 ) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 ze dne 21. května 2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu a o zrušení rozhodnutí č. 280/2004/ES (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 13).

( 3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

( 4 ) Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 1.

( 5 ) Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7.

1.1 Odkazy

1.2 Identifikované požadavky

1.3 Související standardy

2. Identifikované požadavky

Požadavky
Zdroj Požadavek

3. Související standardy

Standardy
Zdroj Požadavek