SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Text s významem pro EHP)

1. Veškeré příslušné právní předpisy týkající se pesticidů a jejich používání.

2. Existence nedovolených (padělaných) přípravků na ochranu rostlin, jejich rizika a metody určení takových přípravků.

3. Nebezpečí a rizika související s pesticidy a způsoby, jak je zjišťovat a regulovat, zejména:

a) rizika pro člověka (obsluhu, obyvatele, náhodně se vyskytující osoby, osoby vstupující do ošetřených oblastí a osoby, které nakládají s ošetřenými plodinami nebo je požívají) a jak jsou tato rizika znásobena faktory, jako je například kouření;

b) příznaky otravy pesticidy a opatření první pomoci;

c) rizika pro necílové rostliny, užitečný hmyz, volně žijící zvěř, biologickou rozmanitost a životní prostředí obecně.

4. Znalost strategií a postupů integrované ochrany rostlin, strategií a postupů integrované produkce plodin, zásad ekologického zemědělství, biologických metod ochrany před škodlivými organismy, informace o obecných zásadách a zvláštních pokynech týkajících se integrované ochrany rostlin pro jednotlivé plodiny nebo odvětví.

5. Úvod do srovnávacího hodnocení na uživatelské úrovni, který profesionálním uživatelům pomůže v konkrétní situaci zvolit z povolených přípravků pro řešení daného problému se škodlivými organismy ty nejvhodnější pesticidy s nejmenšími vedlejšími účinky na lidské zdraví, necílové organismy a životní prostředí.

6. Opatření k minimalizaci rizik pro člověka, necílové organismy a životní prostředí: bezpečné pracovní postupy při skladování pesticidů, nakládání s nimi a při jejich míchání, jakož i likvidaci prázdných obalů, dalších kontaminovaných materiálů a zbytků pesticidů (včetně směsí v nádržích), v koncentrované i ředěné podobě; doporučené postupy, jak omezit vystavení obsluhy vlivu přípravků (osobní ochranné vybavení).

7. Přístupy založené na hodnocení rizik, které zohledňují specifické vlastnosti místního povodí, například podnebí, druhy půd a plodin a vlastnosti terénu.

8. Postupy, jimiž se zařízení pro aplikaci pesticidů připravuje k použití, včetně jeho kalibrace, a postupy pro zajištění provozu zařízení s minimálním rizikem pro uživatele, další osoby, necílové živočišné a rostlinné druhy, biologickou rozmanitost a životní prostředí včetně vodních zdrojů.

9. Použití zařízení pro aplikaci pesticidů, jeho údržba a zvláštní techniky postřiku (např. nízkoobjemový postřik či protiúletové trysky), jakož i cíle technické kontroly používaných postřikovačů a způsoby zlepšení kvality postřiku. Specifická rizika spojená s používáním ručního zařízení pro aplikaci pesticidů nebo zádových postřikovačů a příslušná opatření na řízení rizik.

10. Nouzová opatření pro ochranu lidského zdraví a životního prostředí včetně vodních zdrojů v případě náhodného rozlití, kontaminace a mimořádných povětrnostních podmínek, které by vedly k riziku vyplavení pesticidů.

11. Zvláštní péče v chráněných oblastech zřízených podle článků 6 a 7 směrnice 2000/60/ES.

12. Kontrola zdravotního stavu a přístup k zařízením, kde je možné nahlásit všechny nehody nebo případy podezření na ně.

13. Vedení záznamů o veškerém používání pesticidů v souladu s příslušnými právními předpisy.

1. K zamezení výskytu škodlivých organismů nebo jejich potlačení by měla napomáhat nebo přispívat mimo jiné zejména tato opatření:

— střídání plodin,

— používání vhodných pěstitelských postupů (například postup využívající úhorované půdy připravené k setí, doba a hustota výsevu, podsev, šetrné postupy obdělávání půdy, jednocení a přímý výsev),

— případné používání odolných/tolerantních kultivarů a standardního/certifikovaného osiva a sadby,

— vyvážené hnojení, vápnění, zavlažování a odvodňování,

— zamezení šíření škodlivých organismů pomocí hygienických opatření (například pravidelným čištěním strojů a zařízení),

— ochrana a podpora důležitých užitečných organismů, například prostřednictvím vhodných opatření na ochranu rostlin nebo využívání ekologických infrastruktur na produkčních plochách i mimo ně.

2. Škodlivé organismy je třeba sledovat pomocí vhodných postupů a nástrojů, pokud jsou dostupné. Tyto vhodné nástroje by měly pokud možno zahrnovat pozorování na místě a vědecky podložené systémy varování, předpovědi a včasné diagnózy, pokud je to možné, jakož i využívání poradenství odborně kvalifikovaných poradců.

3. Na základě výsledků sledování se musí profesionální uživatel rozhodnout, zda a kdy použije opatření na ochranu rostlin. Základním předpokladem rozhodování jsou pevně stanovené a vědecky podložené prahové hodnoty. Pokud jde o škodlivé organismy, je třeba před ošetřením vzít pokud možno v úvahu prahové hodnoty stanovené pro danou oblast, konkrétní území, plodiny a zvláštní klimatické podmínky.

4. Před chemickými metodami je nutné dát přednost udržitelným biologickým, fyzikálním a jiným nechemickým metodám, pokud uspokojivě zajistí ochranu před škodlivými organismy.

5. Používané pesticidy musí být co nejvíce specifické k danému škodlivému organismu a musí mít co nejmenší vedlejší účinky na lidské zdraví, necílové organismy a životní prostředí.

6. Profesionální uživatel by měl používat pesticidy a další způsoby ošetření pouze v nezbytném rozsahu, například by měl snižovat dávky, omezovat četnost ošetření nebo provádět částečné ošetření, a současně brát ohled na to, aby míra rizika pro vegetaci byla přijatelná a aby pesticidy nezvyšovaly riziko, že se populace škodlivých organismů stanou rezistentními.

7. Pokud je riziko rezistence vůči určitému opatření na ochranu rostlin známo a pokud množství škodlivých organismů vyžaduje opakované ošetření plodin pesticidy, měly by být použity dostupné antirezistentní strategie, aby byla zachována účinnost přípravků. To se může týkat i současného použití několika druhů pesticidů s odlišným způsobem účinku.

8. Profesionální uživatel by měl na základě záznamů o používání pesticidů a sledování škodlivých organismů ověřovat úspěšnost používaných opatření na ochranu rostlin.