PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 710/2014 ze dne 23. června 2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o podmínky uplatňování postupu společného rozhodování o požadavcích obezřetnosti pro konkrétní instituce podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (Text s významem pro EHP)

(1)

Efektivní výměna náležitých informací má zásadní význam pro dosažení společného rozhodnutí o kapitálové přiměřenosti, o opatřeních dohledu ve vztahu k likviditě, o úrovni požadavků na likviditu a kapitál pro jednotlivé instituce skupiny a skupinu jako celek.

(2)

K tomu, aby byl postup společného rozhodování uplatňován jednotně, je důležité přesně vymezit jednotlivé kroky. Přesně vymezený postup též zjednodušuje výměnu informací, napomáhá vzájemnému porozumění, rozvíjí vztahy mezi orgány dohledu a podporuje účinný dohled.

(3)

Za účelem posouzení rizik a profilu rizika likvidity skupiny institucí by orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě (dále jen „konsolidující orgán dohledu“) měl mít přehled o činnostech vykonávaných všemi institucemi v rámci této skupiny, včetně institucí působících mimo Unii. K tomu, aby příslušné orgány v Unii mohly posoudit globální rizika dané skupiny, by proto měla být podporována součinnost mezi nimi a orgány dohledu z třetích zemí.

(4)

Velmi důležité je včas a realisticky naplánovat postup společného rozhodování. Každý zúčastněný příslušný orgán by měl konsolidujícímu orgánu dohledu včas poskytnout relevantní údaje. K tomu, aby byla individuální posouzení prezentována a interpretována konzistentním a jednotným způsobem, je nezbytné zavést společný vzor, podle nějž budou předkládány výsledky procesu dohledu a hodnocení týkající se konkrétních institucí.

(5)

V zájmu jednotnosti uplatňování by měly být určeny kroky, které je nutno při společném posuzování rizik a společném rozhodování provést, s tím, že některé úkoly lze v rámci těchto postupů provádět současně a některé postupně.

(6)

K usnadnění přijímání společných rozhodnutí je důležité, aby spolu příslušné orgány zapojené do rozhodovacího procesu vedly dialog, a to zejména před dokončením zpráv o hodnocení rizik a přijetím společných rozhodnutí.

(7)

Konsolidující orgán dohledu by měl poskytnout příslušným orgánům všechny relevantní informace, které jsou nezbytné pro přípravu jejich individuálního posouzení rizik a dosažení společného rozhodnutí o kapitálové přiměřenosti a požadavcích na likviditu.

(8)

Základním dokumentem, jenž příslušným orgánům umožňuje udělat si obrázek o celkovém rizikovém profilu bankovní skupiny a zaznamenat výsledek jeho posouzení, tak aby mohly dospět ke společnému rozhodnutí o kapitálové přiměřenosti a o požadované úrovni kapitálu, kterou má skupina udržovat, je zpráva o posouzení rizik. Důležitým dokumentem, jenž příslušným orgánům umožňuje udělat si obrázek o celkovém profilu likvidity skupiny a zaznamenat výsledek jeho posouzení, je zpráva o posouzení profilu rizika likvidity, jemuž je skupina vystavena. Má-li být posouzení celkového rizika a rizika likvidity skupiny prezentováno jednotným způsobem, který by napomohl smysluplným jednáním mezi příslušnými orgány a umožnil spolehlivé posouzení rizik, jimž čelí bankovní skupiny působící v přeshraničním měřítku, měly by být vypracovány společné vzory těchto zpráv.

(9)

Výsledky procesu dohledu a hodnocení podle článku 97 směrnice 2013/36/EU lze v členských státech dokumentovat odlišně v závislosti na provedení daného článku do vnitrostátních právních předpisů s tím, že je současně nutno brát v úvahu obecné pokyny Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví, „EBA“) vydané v souladu s čl. 107 odst. 2 směrnice 2013/36/EU; standardní vzory by nicméně měly stanovit jednotný formát, v kterém budou zjištění a výsledky procesu dohledu oznamovány pro účely dosažení společného rozhodnutí.

(10)

Zpráva o hodnocení skupinového rizika ani zpráva o hodnocení skupinového rizika likvidity by se neměly omezovat na pouhou sumarizaci individuálních posouzení, jež provádějí příslušné orgány. Obě zprávy by měly sloužit jako nástroj k provedení společného posouzení rizik celé skupiny a k analýze interakcí uvnitř skupiny.

(11)

Budou-li nastaveny přesné postupy, jimiž se bude řídit strukturování obsahu a formulace společného rozhodnutí, mělo by tím být zajištěno, že společná rozhodnutí budou podrobně odůvodněna, a mělo by se tím zjednodušit jejich monitorování a vymáhání.

(12)

S cílem zpřesnit postup, jenž má následovat po dosažení společného rozhodnutí, a s cílem zajistit transparentnost při zpracování výsledků rozhodování, a případně též zjednodušit vhodná navazující opatření by měly být zavedeny standardy, jimiž se bude řídit oznamování podrobně odůvodněného společného rozhodnutí a monitoring jeho uplatňování.

(13)

V zájmu jednotného a transparentního přístupu, náležitého zapojení příslušných orgánů a oznamování výsledků by měl být zaveden postup, jímž se bude řídit aktualizace společných rozhodnutí.

(14)

Součástí postupu společného rozhodování podle článku 113 směrnice 2013/36/EU je postup pro případ, že společného rozhodnutí není dosaženo. K tomu, aby byla tato část postupu uplatňována jednotně, aby byla formulována podrobně odůvodněná rozhodnutí a zohledňovány názory a výhrady, jež vyjádří hostitelský orgán dohledu, měly by být zavedeny standardy, jimiž se budou řídit jednak lhůty přijímání rozhodnutí v případě nedosažení společného rozhodnutí, jednak oznamování podrobností z těchto rozhodnutí.

(15)

Toto nařízení vychází z návrhu prováděcích technických norem předložených Komisi orgánem EBA.

(16)

Orgán EBA uskutečnil o těchto návrzích prováděcích technických norem, z nichž toto nařízení vychází, otevřené veřejné konzultace, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a vyžádal si stanovisko skupiny subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (2),