SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2015/2193 ze dne 25. listopadu 2015 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení (Text s významem pro EHP)

(1)

V rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU (4) (dále jen „akční program“) se uznává, že emise znečišťujících látek do ovzduší byly v posledních dekádách výrazně sníženy, ale že v mnoha částech Evropy představuje úroveň znečištění ovzduší stále problém a že občané Unie jsou opakovaně vystavováni látkám znečišťujícím ovzduší, jež mohou ohrozit jejich zdraví a dobré životní podmínky. V akčním programu se uvádí, že ekosystémy i nadále trpí nadměrnou depozicí dusíku a síry, které souvisí s emisemi z dopravy, neudržitelných zemědělských postupů a z výroby elektřiny. V mnoha oblastech v Unii úrovně znečištění ovzduší nadále překračují mezní hodnoty stanovené Unií a normy Unie týkající se kvality ovzduší stále nesplňují cíle stanovené Světovou zdravotnickou organizací.

(2)

S cílem zajistit zdravé životní prostředí pro všechny vyzývá akční program k tomu, aby byla opatření na místní úrovni doplněna vhodnou politikou na národní a unijní úrovni. Za tímto účelem je zapotřebí zejména zvýšit úsilí o dosažení plného souladu s právními předpisy Unie v oblasti kvality ovzduší a vymezit strategické cíle a opatření na období po roce 2020.

(3)

Podle vědeckých posudků zkracuje znečištění ovzduší průměrnou délku života občanů Unie o osm měsíců.

(4)

Emise znečišťujících látek ze spalování paliva ve středních spalovacích zařízeních nejsou na úrovni Unie regulovány, přestože stále více přispívají ke znečištění ovzduší, zejména v důsledku rozsáhlejšího využití biomasy jako paliva, což je podnětem pro politiky v oblasti klimatu a energetiky.

(5)

Spalování paliva v některých malých spalovacích zařízeních je upraveno prováděcími opatřeními přijatými na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES (5). K vyplnění zbývající regulační mezery jsou naléhavě zapotřebí další opatření podle směrnice 2009/125/ES. Spalování paliva ve velkých spalovacích zařízeních upravuje od 7. ledna 2013 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU (6), přičemž do 31. prosince 2015 se pro velká spalovací zařízení podle čl. 30 odst. 2 směrnice 2010/75/EU nadále použije směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/80/ES (7).

(6)

Komise ve své zprávě Evropskému parlamentu a Radě ze dne 17. května 2013 o přezkumech provedených podle čl. 30 odst. 9 a článku 73 směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích, která se zaměřuje na emise z intenzivního chovu hospodářských zvířat a spalovacích zařízení, dospěla k závěru, že byl u spalování paliva ve středních spalovacích zařízeních prokázán jasný potenciál k nákladově efektivnímu snižování emisí do ovzduší.

(7)

Mezinárodní závazky Unie v oblasti znečištění ovzduší týkající se omezení acidifikace, eutrofizace, přízemního ozonu a emisí jemných částic byly dohodnuty v rámci Göteborského protokolu k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice státu, který byl v roce 2012 upraven s cílem posílit stávající závazky týkající se snížení množství oxidu siřičitého, oxidů dusíku, amoniaku a těkavých organických sloučenin a zavést nové závazky týkající se snížení jemných částic (PM 2,5), kterého by mělo být dosaženo po roce 2020.

(8)

Komise ve svém sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 18. prosince 2013 nazvaném „Program čisté ovzduší pro Evropu“ vyzývá k opatřením k omezení emisí látek znečišťujících ovzduší ze středních spalovacích zařízení, aby byl doplněn regulační rámec pro odvětví spalování. Program čisté ovzduší doplňuje agendu pro snížení znečištění do roku 2020, kterou stanoví sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 21. září 2005 nazvané „Tematická strategie o znečišťování ovzduší“, a stanoví cíle v oblasti snížení dopadu znečištění na období do roku 2030. Za účelem dosažení všech těchto strategických cílů by měla být vytvořena regulatorní agenda, jejíž součástí budou také opatření k omezení emisí ze středních spalovacích zařízení.

(9)

Střední spalovací zařízení by měla být vyvíjena a provozována tak, aby podporovala energetickou účinnost. Tyto faktory i ekonomické faktory, technické možnosti a životní cyklus stávajících středních spalovacích zařízení by měly být zejména zohledňovány při renovaci nebo rozhodování o významných investicích do středních spalovacích zařízení.

(10)

S cílem zajistit, aby provoz středních spalovacích zařízení nevedl ke zhoršování kvality ovzduší, by opatření přijatá za účelem omezení emisí oxidu siřičitého, oxidů dusíku a tuhých znečišťujících látek do ovzduší neměla vést ke zvýšení emisí jiných znečišťujících látek, jako je oxid uhelnatý.

(11)

Střední spalovací zařízení, na které se již vztahují minimální požadavky platné v rámci celé Unie, jako jsou zařízení, na něž se vztahují pravidla pro agregaci podle kapitoly III směrnice 2010/75/EU nebo zařízení na spalování či spoluspalování pevného odpadu nebo kapalného odpadu, na něž se tedy vztahuje kapitola IV uvedené směrnice, by měla být z oblasti působnosti této směrnice vyňata.

(12)

Z oblasti působnosti této směrnice by měla být dále vyňata i některá další střední spalovací zařízení, a to na základě svých technických vlastností či využití při určitých činnostech.

(13)

Na střední spalovací zařízení spalující rafinérská paliva samostatně nebo s jinými palivy za účelem výroby energie v rámci rafinérií minerálních olejů a plynů a regenerační kotle v zařízeních na výrobu buničiny se vztahují emisní úrovně spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT) stanovené v závěrech o BAT, které jsou již stanoveny ve směrnici 2010/75/EU, a proto by se na tato zařízení neměla tato směrnice vztahovat.

(14)

Tato směrnice by se měla vztahovat na spalovací zařízení, včetně propojení tvořeného dvěma či více novými středními spalovacími zařízeními, s celkovým jmenovitým tepelným příkonem 1 MW nebo vyšším a nižším než 50 MW. Jednotlivá spalovací zařízení s jmenovitým tepelným příkonem nižším než 1 MW by neměla být pro výpočet celkového jmenovitého tepelného příkonu propojení spalovacích zařízení zohledněna. S cílem předejít regulačním mezerám by se tato směrnice měla vztahovat rovněž na propojení tvořená novými středními spalovacími zařízeními, jejichž celkový jmenovitý tepelný příkon je 50 MW nebo vyšší, aniž je tím dotčena kapitola III směrnice 2010/75/EU.

(15)

K zajištění omezení emisí oxidu siřičitého, oxidů dusíku a prachu do ovzduší by střední spalovací zařízení měla být provozována pouze v případě, že jim bylo uděleno povolení nebo byla zaregistrována příslušným orgánem, a to na základě informací poskytnutých provozovatelem.

(16)

Za účelem omezení emisí do ovzduší ze středních spalovacích zařízení by tato směrnice měla stanovit mezní hodnoty emisí a požadavky pro monitorování.

(17)

Mezní hodnoty emisí stanovené v příloze II by se neměly vztahovat na střední spalovací zařízení nacházející se na Kanárských ostrovech, ve francouzských zámořských departementech a na Azorech a Madeiře, a to z důvodu technických a logistických problémů spojených s izolovanou polohou těchto zařízení. Dotčené členské státy by měly stanovit mezní hodnoty emisí pro tato zařízení s cílem snížit jejich emise do ovzduší a potenciální rizika pro lidské zdraví a životní prostředí.

(18)

Aby měla stávající střední spalovací zařízení dost času se technicky přizpůsobit novým požadavkům této směrnice, měly by se na tato zařízení vztahovat mezní hodnoty emisí až po uplynutí stanovené lhůty ode dne použitelnosti této směrnice.

(19)

S ohledem na některé zvláštní okolnosti v případě, kdy by uplatňování mezních hodnot emisí vedlo k neúměrně vysokým nákladům ve srovnání s přínosy pro životní prostředí, by měly mít členské státy možnost vyjmout střední spalovací zařízení používaná v naléhavých případech a provozovaná po omezenou dobu z povinnosti dodržovat mezní hodnoty emisí stanovené v této směrnici.

(20)

S ohledem na omezení daná infrastrukturou, jimž čelí stávající střední spalovací zařízení, jež jsou součástí malých izolovaných soustav nebo izolovaných mikrosoustav, a s ohledem na potřebu usnadnit jejich vzájemné propojení, by mělo být těmto zařízením poskytnuto více času na přizpůsobení se mezním hodnotám emisí stanoveným v této směrnici.

(21)

S ohledem na celkové přínosy dálkového vytápění, jež přispívá ke snižování domácího používání paliv způsobujících vysoké úrovně znečistění vzduchu a ke zlepšení energetické účinnosti a snížení emisí CO2, by měly mít členské státy možnost poskytnout stávajícím středním spalovacím zařízením, která poskytují značné množství své užitečné výroby tepla do veřejné sítě pro dálkové vytápění, více času na přizpůsobení se mezním hodnotám emisí stanoveným v této směrnici.

(22)

S ohledem na nedávné investice do zařízení na biomasu zaměřené na větší využívání obnovitelných zdrojů energie, které již přinesly snížení emisí znečisťujících látek, a s ohledem na příslušný investiční cyklus, by měly mít členské státy možnost poskytnout těmto zařízením více času na přizpůsobení se mezním hodnotám stanoveným v této směrnici.

(23)

Vzhledem k zásadní roli plynových kompresorových stanic pro spolehlivost a bezpečný provoz vnitrostátních přepravních sítí pro přepravu plynu a s ohledem na specifická omezení spojená s jejich modernizací by měly mít členské státy možnost poskytnout středním spalovacím zařízením pohánějícím takové kompresorové stanice více času na přizpůsobení se mezním hodnotám emisí oxidů dusíku stanoveným v této směrnici.

(24)

Tato směrnice v souladu s článkem 193 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) není překážkou tomu, aby členské státy ponechaly v platnosti či zaváděly přísnější ochranná opatření. Tato opatření mohou být potřebná například v zónách nesplňujících normy kvality životního prostředí. V těchto případech by měly členské státy posoudit, zda je třeba uplatňovat přísnější mezní hodnoty emisí, než jsou požadavky stanovené v této směrnici jako součást rozvoje plánů kvality ovzduší podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES (8). Tato posouzení by měla zohlednit výsledek výměny informací o nejlepších výsledcích snižování emisí, jichž může být dosaženo za použití nejdostupnějších a nových technologií. Komise by měla tuto výměnu informací koordinovat mezi členskými státy, příslušnými průmyslovými odvětvími, včetně provozovatelů a poskytovatelů technologií, a nevládními organizacemi, včetně organizací na ochranu životního prostředí.

(25)

Členské státy by měly zajistit, aby v případě nedodržení požadavků této směrnice provozovatelé středních spalovacích zařízení přijali nezbytná opatření. Členské státy by měly zřídit systém pro kontrolu dodržování požadavků této směrnice ze strany středních spalovacích zařízení.

(26)

Pro zajištění účinného provádění a vymáhání této směrnice by měly být příslušné inspekce pokud možno koordinovány i s inspekcemi vyžadovanými podle jiných právních předpisů Unie.

(27)

Ustanovení této směrnice o přístupu k informacím týkajícím se jejího provádění by měla být uplatňována tak, aby se zajistil plný účinek směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES (9).

(28)

Aby se omezila zátěž pro malé a střední podniky provozující střední spalovací zařízení, měly by být administrativní požadavky na provozovatele týkající se poskytování informací, monitorování a podávání zpráv přiměřené a mělo by se předejít zdvojování, zároveň by však na jejich základě měl mít příslušný orgán možnost účinně ověřovat dodržování povinností.

(29)

K zajištění konzistentních a ucelených informací o provádění směrnice poskytnutých členskými státy a k podpoře výměny informací mezi členskými státy a Komisí by Komise měla ve spolupráci s Evropskou agenturou pro životní prostředí vytvořit elektronický nástroj k podávání zpráv, který by členské státy mohly zároveň využít pro účely podávání zpráv na vnitrostátní úrovni a pro správu údajů.

(30)

Komise by měla na základě aktuálních nejnovějších technologií posoudit potřebu pozměnit mezní hodnoty emisí stanovené v příloze II pro nová střední spalovací zařízení. V této souvislosti by měla Komise rovněž zvážit potřebu stanovit specifické mezní hodnoty emisí pro jiné znečišťující látky, jako je oxid uhelnatý, a případně minimálních norem energetické účinnosti.

(31)

Za účelem přizpůsobení se vědeckému a technickému pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU k úpravě ustanovení o posuzování shody uvedených v části 2 bodu 2 přílohy III. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(32)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení této směrnice a k zjednodušení a zpřehlednění povinností členských států podávat zprávy by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o určení technických formátů pro podávání zpráv. Uvedené pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (10).

(33)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zlepšení kvality životního prostředí a lidského zdraví, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být z důvodu jejich rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou podle článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(34)

Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznané zejména v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „listina“). Cílem této směrnice je především zajistit uplatňování článku 37 listiny o ochraně životního prostředí.

(35)

Členské státy se v souladu se Společným politickým prohlášením členských států a Komise o informativních dokumentech ze dne 28. září 2011 (11) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými prvky směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatými za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné,