NAŘÍZENÍ RADY (Euratom) 2021/100, ze dne 25. ledna 2021, kterým se zavádí specifický finanční program pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem a kterým se zrušuje nařízení (Euratom) č. 1368/2013

(1)

V souladu s Římským prohlášením vedoucích představitelů 27 členských států a Evropské rady, Evropského parlamentu a Evropské komise ze dne 25. března 2017 by měl rozpočet Unie umožnit, aby Evropa byla bezpečná a chráněná. Programy vyřazování jaderných zařízení z provozu již k tomuto cíli přispívají a mohou k němu přispívat i nadále. Po odstavení jaderných zařízení má být dosaženo hlavního pozitivního dopadu v podobě postupného snížení radiologického rizika pro pracovníky, veřejnost a životní prostředí v dotčených členských státech, jakož i v Unii jako celku.

(2)

Specifický finanční program může přinést dodatečnou unijní přidanou hodnotu, neboť se v rámci Unie stane měřítkem pro bezpečné řešení technologických otázek při vyřazování jaderných zařízení z provozu a šíření znalostí. Finanční pomoc na základě tohoto finančního programu by měla být poskytována na základě předchozího hodnocení, při němž se zjišťují specifické potřeby a prokazuje unijní přidaná hodnota s cílem podporovat vyřazování jaderných zařízení z provozu a bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem.

(3)

Činnosti, na které se vztahuje toto nařízení, by měly odpovídat platným unijním a vnitrostátním právním předpisům. Finanční pomoc podle tohoto nařízení by měla být i nadále výjimečná, aniž jsou dotčeny zásady a cíle vyplývající z právních předpisů Unie v oblasti jaderné bezpečnosti, totiž směrnice Rady 2009/71/Euratom (2), a v oblasti nakládání s odpady, totiž směrnice Rady 2011/70/Euratom (3). Podle čl. 4 odst. 1 a čl. 7 odst. 1 směrnice Rady 2011/70/Euratom zůstává konečná odpovědnost za bezpečné nakládání se vzniklým vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem na členských státech.

(4)

V souladu s Protokolem o podmínkách a pravidlech přijetí Bulharské republiky a Rumunska do Evropské unie (4), který je připojen ke Smlouvě ohledně přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii (5) (dále jen „Smlouva o přistoupení“) se Bulharsko zavázalo k uzavření bloků 1 a 2 jaderné elektrárny Kozloduj do 31. prosince 2002 a bloků 3 a 4 téže elektrárny do 31. prosince 2006, a k následnému vyřazení těchto bloků z provozu. Vyřazení uvedených zařízení z provozu mělo pro Bulharsko za následek značnou finanční zátěž v podobě přímých i nepřímých nákladů. V souladu se svými závazky odstavilo Bulharsko všechny dotčené bloky v příslušných lhůtách.

(5)

V souladu s Protokolem č. 9 o bloku 1 a bloku 2 jaderné elektrárny Bohunice V1 na Slovensku, který je přílohou aktu o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie (6) (dále jen „Akt o přistoupení“), se Slovensko zavázalo uzavřít blok 1 jaderné elektrárny Bohunice V1 do 31. prosince 2006, a blok 2 téže elektrárny do 31. prosince 2008, a k následnému vyřazení těchto bloků z provozu. Vyřazení uvedených zařízení z provozu mělo pro Slovensko za následek značnou finanční zátěž v podobě přímých i nepřímých nákladů. V souladu se svými závazky odstavilo Slovensko všechny příslušné bloky ve stanovených lhůtách.

(6)

V souladu se závazky obsaženými v případě Bulharska ve Smlouvě o přistoupení a v případě Slovenska v Aktu o přistoupení a s podporou Unie Bulharsko významně pokročilo k vyřazení jaderné elektrárny Kozloduj z provozu a Slovensko významně pokročilo k vyřazení jaderné elektrárny Bohunice V1 z provozu. Je zapotřebí dalšího úsilí, aby byl bezpečně dosažen konečný stav vyřazení z provozu. Na základě současných plánů vyřazování z provozu se plánuje, že by vyřazování z provozu mělo být dokončeno v případě jaderné elektrárny Kozloduj do konce roku 2030 a v případě jaderné elektrárny Bohunice V1 do roku 2025.

(7)

Společné výzkumné středisko Evropské komise (dále jen „JRC“) bylo zřízeno článkem 8 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Smlouva o Euratomu“). Při uplatňování tohoto článku byly v období 1960–62 podepsány mezi Společenstvím, Německem, Belgií, Itálii a Nizozemskem dohody o areálu. V případě Itálie a Nizozemska byla vnitrostátní jaderná zařízení převedena na Společenství. Ve čtyřech areálech byla vybudována infrastruktura zaměřená na jaderný výzkum, která zahrnovala nová zařízení. Některá z těchto zařízení se dodnes používají, zatímco jiná byla odstavena (v některých případech před více než 20 lety) a vesměs jsou zastaralá.

(8)

Na základě článku 8 Smlouvy o Euratomu a podle článku 7 směrnice 2011/70/Euratom má JRC, jakožto držitel licence, spravovat své historické jaderné závazky a vyřazovat svá jaderná zařízení, jež byla odstavena, z provozu v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy. V souladu s tím byl v roce 1999 sdělením Evropskému parlamentu a Radě zahájen v JRC program týkající se vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady a Komise od té doby pravidelně poskytuje aktualizované informace o pokroku tohoto programu.

(9)

Komise dospěla k závěru, že nejlepší možností, jak splnit požadavky vyplývající z čl. 5 odst. 1 písm. f) a článku 7 směrnice 2011/70/Euratom, je provádět strategii, která činnosti v oblasti vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady kombinuje se zahájením jednání mezi JRC a hostitelskými členskými státy o možném převedení závazků v oblasti vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým palivem v případě vzájemných dohod mezi Komisí a hostitelskými členskými státy. JRC by pro splnění svých povinností souvisejících s vyřazováním jaderných zařízení z provozu a bezpečností při nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem mělo zajistit a udržovat odpovídající zdroje.

(10)

Toto nařízení reaguje na potřeby zjištěné pro víceletý finanční rámec na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 a stanoví po celou dobu trvání finanční krytí na programy pomoci pro vyřazování z provozu bloků 1 až 4 jaderné elektrárny Kozloduj v Bulharsku (dále jen „program Kozloduj“) a bloků 1 a 2 jaderné elektrárny Bohunice V1 na Slovensku (dále jen „program Bohunice“), jakož i na vyřazování z provozu jaderných zařízení Komise v areálech JRC a související nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem ve čtyřech areálech, totiž JRC-Geel v Belgii, JRC-Karlsruhe v Německu, JRC-Ispra v Itálii a JRC-Petten v Nizozemsku (dále jen „program JRC týkající se vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady“). Toto finanční krytí má představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (7) pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.

(11)

Na tento specifický finanční program pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem (dále jen „program“) se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (8) (dále jen „finanční nařízení“). Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům.

(12)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (9) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (10), (Euratom, ES) č. 2185/96 (11) a (EU) 2017/1939 (12) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (13). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(13)

Tímto nařízením nejsou dotčeny výsledky budoucích postupů týkajících se státní podpory, které mohou být zahájeny v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

(14)

Výši prostředků přidělených programu, jakož i programové období a rozdělení prostředků v rámci činností lze na základě výsledků hodnotící zprávy v polovině období a na základě závěrečné hodnotící zprávy přezkoumat. Dodatečnou rozpočtovou flexibilitu by mělo být v případě potřeby možné získat přerozdělením finančních prostředků v rámci činností, a to tak, že se upřednostní činnosti přispívající k řešení problémů v oblasti bezpečnosti spojených s vyřazením z provozu bloků č. 1 až 4 jaderné elektrárny Kozloduj v Bulharsku a bloků č. 1 a 2 jaderné elektrárny Bohunice V1 na Slovensku a s nakládáním se souvisejícím radioaktivním odpadem, aniž jsou dotčeny další činnosti prováděné podle tohoto nařízení, a to v souladu s finančním nařízením.

(15)

Tento program by měl rovněž zahrnovat získávání znalostí a sdílení zkušeností. Znalosti, zkušenosti a ponaučení ohledně procesu vyřazování jaderných zařízení z provozu získané na základě tohoto programu by měly být šířeny v rámci Unie v koordinaci a součinnosti s programy Unie pro činnosti v oblasti vyřazování jaderných zařízení z provozu v Litvě, neboť tato opatření skýtají největší unijní přidanou hodnotu a přispívají k bezpečnosti pracovníků a široké veřejnosti, jakož i k ochraně životního prostředí. Rozsah, postup a ekonomické aspekty spolupráce by měly být podrobně popsány ve víceletém pracovním programu a mohly by být rovněž předmětem dohod mezi členskými státy nebo s Komisí.

(16)

JRC by mělo koordinovaným způsobem usnadňovat šíření znalostí mezi různými zúčastněnými stranami v Unii například prováděním analýzy trhu, přezkumů a posouzení potřeb v oblasti znalostí v Unii, určováním možných směrů spolupráce, zainteresovaných stran a oblastí, v nichž by znalosti získané při provádění programu přinesly největší přidanou hodnotu, a vypracováváním formátů pro sdílení znalostí. Šíření získaných znalostí by mělo být financováno střediskem JRC. Kterýkoli členský stát by měl mít možnost iniciovat rozvíjení vazeb a výměn za účelem šíření znalostí.

(17)

Vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem, na něž se vztahuje toto nařízení, by mělo být prováděno s využitím nejlepších dostupných technických odborných znalostí a současně by mělo náležitě zohlednit charakter a technologické specifikace zařízení, jež mají být vyřazena z provozu, s cílem zajistit bezpečnost a nejvyšší možnou účinnost, a tak zohlednit mezinárodní osvědčené postupy.

(18)

Bulharsko, Slovensko a Komise by měly zajistit účinné monitorování a kontrolu průběhu procesu vyřazování jaderných zařízení z provozu s cílem zajistit největší přidanou hodnotu Unie, co se týče finančních prostředků přidělovaných podle tohoto nařízení, i když konečnou odpovědnost za vyřazení jaderných zařízení z provozu nesou oba dotčené členské státy. To zahrnuje účinné měření výkonnosti a v případě potřeby i přijímání nápravných opatření. Za tímto účelem by měl být zřízen výbor s monitorovací a informativní funkcí, jemuž by spolupředsedal zástupce Komise a dotčeného členského státu. Obdobně by měla být při realizaci programu JRC týkajícího se vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s jaderným odpadem nápomocna skupina nezávislých odborníků z členských států, kteří jsou jmenováni Komisí.

(19)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (14) by měl být tento program hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se stanovenými zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má tento program účinky v praxi.

(20)

Činnosti v rámci programu Kozloduj a programu Bohunice by měly být určeny v rámci mezí stanovených v plánech vyřazování z provozu předložených Bulharskem a Slovenskem podle nařízení Rady (Euratom) č. 1368/2013 (15). Tyto plány vymezují rozsah uvedených programů, konečné stavy vyřazení z provozu a konečné lhůty. Rovněž zahrnují činnosti spojené s vyřazováním z provozu a jejich harmonogram, náklady a potřebné lidské zdroje.

(21)

Činnosti podle programu Kozloduj a programu Bohunice by měly být prováděny za společného finančního úsilí Unie, Bulharska a Slovenska v souladu s praxí spolufinancování zavedenou v předcházejících programech.

(22)

Nařízení (Euratom) č. 1368/2013 by mělo být zrušeno.

(23)

Řádně byla zohledněna zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 22/2016 s názvem „Programy pomoci EU pro vyřazování jaderných zařízení z provozu v Litvě, Bulharsku a na Slovensku: od roku 2011 bylo dosaženo určitého pokroku, zásadní výzvy však teprve čekají“.

(24)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k uplatňování tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (16).

(25)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Uvedená pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU se rovněž týkají obecného režimu podmíněnosti pro ochranu rozpočtu Unie.

(26)

Metody provádění a formy financování z prostředků Unie stanovené v tomto nařízení by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout konkrétních cílů činností a přinášet výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži a očekávanému riziku nedodržení pravidel. Mělo by se přitom také zvážit použití jednorázových částek, paušálních plateb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 písm. a) finančního nařízení,