English - European Union - Environment -

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Text s významem pro EHP)

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/2284

ze dne 14. prosince 2016

o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES

(Text s významem pro EHP)

1. Přehled

Článek 1 Cíle a předmět

Článek 2 Oblast působnosti

Článek 3 Definice

Článek 3

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

„emisí“ uvolňování látky z bodového nebo difuzního zdroje do ovzduší;

„antropogenními emisemi“ emise znečišťujících látek do ovzduší spojené s činnostmi člověka;

„prekurzory ozonu“ oxidy dusíku, nemethanové těkavé organické sloučeniny, methan a oxid uhelnatý;

„cíli v oblasti kvality ovzduší“ mezní hodnoty, cílové hodnoty a maximální expoziční koncentrace pro kvalitu ovzduší, jak stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES a 2004/107/ES ( 1 );

„oxidem siřičitým“ nebo „SO2“ všechny sloučeniny síry vyjádřené jako oxid siřičitý, včetně oxidu sírového (SO3), kyseliny sírové (H2SO4), a sloučeniny redukované síry, jako je sirovodík (H2S), merkaptany a dimethylsulfidy;

„oxidy dusíku“ nebo „NOx“ oxid dusnatý a oxid dusičitý vyjádřené jako oxid dusičitý;

„nemethanovými těkavými organickými sloučeninami“ nebo „NMVOC“ všechny nemethanové organické sloučeniny, jež jsou schopné reakcemi s oxidy dusíku za přítomnosti slunečního světla tvořit fotochemické oxidanty;

„jemnými částicemi“ nebo „PM2,5“ částice s aerodynamickým průměrem do 2,5 mikrometru (μm);

„černým uhlíkem“ nebo „BC“ uhlíkaté částice pohlcující světlo;

10)

„národním závazkem ke snížení emisí“ povinnost členského státu snížit emise určité látky; specifikuje snížení emise, které musí být přinejmenším dosaženo v cílovém kalendářním roce jako procentní podíl celkového množství emisí v průběhu výchozího roku (2005);

11)

„přistávacím a vzletovým cyklem“ cyklus zahrnující pojíždění na dráhu a pojíždění z dráhy, vzlet, stoupání po vzletu, přibližování, přistání a všechny ostatní činnosti letadla, které probíhají ve výšce nižší než 3 000 stop;

12)

„mezinárodní námořní dopravou“ vykonávání plaveb na moři a v pobřežních vodách plavidly plujícími pod jakoukoliv vlajkou, jež vyplouvají z území jedné země a připlouvají na území jiné země, a to s výjimkou rybářských plavidel;

13)

„zónou kontroly znečištění“ mořská oblast, která nesahá dále než 200 námořních mil od základních linií, od nichž se měří rozsah teritoriálních vod, a kterou stanoví členský stát s cílem zabránit, snížit a kontrolovat znečišťování z plavidel v souladu s obecně přijatými mezinárodním normami a standardy;

14)

„právními předpisy Unie v oblasti omezování znečištění ovzduší u zdroje“ právní předpisy Unie, jejichž cílem je snížit emise látek znečišťujících ovzduší, na které se vztahuje tato směrnice, provedením zmírňujících opatření u zdroje.

Článek 4 Národní závazky ke snížení emisí

Článek 5 Flexibilita

Článek 6 Národní programy omezování znečištění ovzduší

Článek 7 Finanční podpora

Článek 7

Finanční podpora

Komise v souladu s právními předpisy upravujícími stávající finanční prostředky Unie usiluje o usnadnění přístupu k těmto prostředkům s cílem podpořit opatření, která mají být přijata za účelem dosažení souladu s cíli této směrnice.

Tyto prostředky Unie zahrnují současné a budoucí dostupné financování, mimo jiné v rámci:

rámcového programu pro výzkum a inovace;

evropských strukturálních a investičních fondů, včetně příslušného financování v rámci společné zemědělské politiky;

nástrojů k financování činnosti v oblasti životního prostředí a klimatu, jako je program LIFE.

Komise posoudí možnost vytvořit jednotné kontaktní místo, na němž si každá zúčastněná strana může snadno ověřit dostupnost financování Unie, a související postupy týkající se přístupu k němu, pokud jde o projekty zaměřené na problematiku znečištění ovzduší.

Článek 8 Národní emisní inventury a prognózy a informativní zprávy o inventurách

Článek 9 Monitorování dopadů znečištění ovzduší

Článek 10 Podávání zpráv členskými státy

Článek 11 Zprávy Komise

Článek 12 Evropské fórum pro čisté ovzduší

Článek 12

Evropské fórum pro čisté ovzduší

Komise zřídí evropské fórum pro čisté ovzduší, které bude poskytovat podklady pro pokyny a usnadňovat koordinované provádění právních předpisů Unie a politik souvisejících se zlepšováním kvality ovzduší a na němž se budou v pravidelných intervalech scházet všechny zúčastněné strany, včetně příslušných orgánů členských států na všech příslušných úrovních, Komise, zástupců průmyslu, občanské společnosti a vědecké obce. V rámci evropského fóra pro čisté ovzduší dochází k výměně zkušeností a osvědčených postupů, mimo jiné ohledně snižování emisí z vytápění domácností a silniční dopravy, které mohou být podkladem pro národní programy omezování znečištění ovzduší a jejich provádění a posilovat je.

Článek 13 Přezkum

Článek 14 Přístup k informacím

Článek 15 Spolupráce se třetími zeměmi a koordinace v rámci mezinárodních organizací

Článek 15

Spolupráce se třetími zeměmi a koordinace v rámci mezinárodních organizací

Aniž je dotčen článek 218 Smlouvy o fungování EU, Unie a případně členské státy v zájmu zdokonalování základny pro usnadnění snižování emisí rozvíjí dvoustrannou a mnohostrannou spolupráci se třetími zeměmi a koordinaci v rámci příslušných mezinárodních organizací, jako jsou Program OSN pro životní prostředí (UNEP), EHK OSN, Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), Mezinárodní námořní organizace (IMO) a Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), včetně spolupráce formou výměny informací o technickém a vědeckém výzkumu a vývoji.

Článek 16 Výkon přenesené pravomoci

Článek 17 Postup projednávání ve výboru

Článek 18 Sankce

Článek 18

Sankce

Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Článek 19 Změna směrnice 2003/35/ES

Článek 19

Změna směrnice 2003/35/ES

V příloze I směrnice 2003/35/ES se doplňuje nové písmeno, které zní:

„g) Čl. 6 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečisťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES ( *1 ).

Článek 20 Provedení ve vnitrostátním právu

Článek 21 Zrušující a přechodná ustanovení

Článek 22 Vstup v platnost

Článek 22

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dne 31. prosince 2016.

Článek 23 Určení

Článek 23

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

PŘÍLOHA I

MONITOROVÁNÍ EMISÍ DO OVZDUŠÍ A PODÁVÁNÍ ZPRÁV

Tabulka A

Požadavky na každoroční podávání zpráv o emisích podle čl. 8 odst. 1 prvního pododstavce

Prvek	Znečišťující látky	Časová řada	Den, k němuž se zpráva podává
Celkové národní emise NFR (1) podle kategorie zdroje (2)	— SO2, NOx, NMVOC, NH3, CO — těžké kovy (Cd, Hg, Pb) (3) — POP (4) (celkové množství PAU (5), benzo(a)pyrenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(k)fluoranthenu, indeno(1,2,3-cd)pyrenu, dioxinů/furanů, PCB (6), HCB (7))	Roční, počínaje r. 1990 do roku podání zprávy minus 2 roky (X-2)	15. února (9)
Celkové národní emise podle kategorie zdroje NFR (2)	— PM2,5, PM10 (8), a jsou-li údaje k dispozici, BC	Roční, počínaje r. 2000 do roku podání zprávy minus 2 roky (X-2)	15. února (9)
(1) Nomenklatura pro podávání zpráv (NFR), kterou stanoví Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států. (2) Přirozené emise se vykazují podle metodik stanovených v Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států a podle příručky EMEP/EEA pro inventury emisí látek znečišťujících ovzduší. Nezahrnují se do celkových národních emisí a vykazují se samostatně. (3) Cd (kadmium), Hg (rtuť), Pb (olovo). (4) POP (perzistentní organické znečišťující látky). (5) PAU (polycyklické aromatické uhlovodíky). (6) PCB (polychlorované bifenyly). (7) HCB (hexachlorbenzen). (8) „PM10“ se rozumí částice s aerodynamickým průměrem do 10 mikrometrů (μm). (9) Při výskytu chyb musí být upravené zprávy znovu předloženy do čtyř týdnů a musí zahrnovat jasné vysvětlení provedených změn.

Tabulka B

Požadavky na každoroční podávání zpráv o emisích podle čl. 8 odst. 1 druhého pododstavce

Prvek	Znečišťující látky	Časová řada	Den, k němuž se zpráva podává
Celkové národní emise podle kategorie zdroje NFR (1)	— těžké kovy (As, Cr, Cu, Ni, Se a Zn a jejich sloučeniny) (2) — TZL (3)	Roční, počínaje r. 1990 (od r. 2000 pro TZL) do roku podání zprávy minus 2 (X-2)	15. února
(1) Přirozené emise se vykazují podle metodik stanovených v Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států a podle příručky EMEP/EEA pro inventury emisí látek znečišťujících ovzduší. Nezahrnují se do celkových národních emisí a vykazují se samostatně. (2) As (arsen), Cr (chrom), Cu (měď), Ni (nikl), Se (selen), Zn (zinek). (3) TZL (tuhé znečišťující látky).

▼M1

Tabulka C

Požadavky na podávání zpráv o emisích a prognózách podle čl. 8 odst. 2

Prvek	Znečišťující látky	Časová řada/cílové roky	Den, k němuž se zpráva podává
Národní rastrové prostorové údaje o emisích podle kategorie zdroje (GFNR)	— SO2, NOx, NMVOC, CO, NH3, PM10, PM2,5 — těžké kovy (Cd, Hg, Pb) — POP (celkové množství PAU, HCB, PCB, dioxiny/furany) — BC (jsou-li údaje k dispozici)	Každé čtyři roky pro rok podání zprávy minus 2 roky (X-2) od roku 2017	1. května (1)
Velké bodové zdroje podle kategorie zdroje (GFNR)	— SO2, NOx, NMVOC, CO, NH3, PM10, PM2,5 — těžké kovy (Cd, Hg, Pb) — POP (celkové množství PAU, HCB, PCB, dioxiny/furany) — BC (jsou-li údaje k dispozici)	Každé čtyři roky pro rok podání zprávy minus 2 roky (X-2) od roku 2017	1. května (1)
Emisní prognózy podle kategorie zdroje NFR	— SO2, NOx, NH3, NMVOC, PM2,5, a jsou-li údaje k dispozici, BC	Každé dva roky, se zahrnutím těch roků, na něž se vztahuje prognóza: 2020, 2025, 2030, a jsou-li údaje k dispozici, 2040 a 2050 od roku 2017	15. březen
(1) Při výskytu chyb musí být upravené zprávy znovu předloženy do čtyř týdnů a musí zahrnovat jasné vysvětlení provedených změn.

▼B

Tabulka D

Požadavky na každoroční předkládání informativní zprávy o inventurách podle čl. 8 odst. 3

Prvek

Znečišťující látky

Časová řada/cílový rok

Den, k němuž se zpráva podává

Informativní zpráva o inventurách

— SO2, NOx, NMVOC, NH3, CO, PM2,5, PM10

— těžké kovy (Cd, Hg, Pb) a BC

— POP (celkové množství PAU, benzo[a]pyren, benzo[b]fluoranthen, benzo[k]fluoranthen, indeno[1,2,3-cd]pyren, dioxiny/furany, PCB, HCB)

— jsou-li údaje k dispozici, těžké kovy (As, Cr, Cu, Ni, Se a Zn a jejich sloučeniny) a TZL

Všechny roky

(podle tabulek A-B-C)

15. března

PŘÍLOHA II

ZÁVAZKY KE SNÍŽENÍ NÁRODNÍCH EMISÍ

Tabulka A

Členský stát	Snížení SO2 oproti roku 2005		Snížení NOx oproti roku 2005		Snížení NMVOC oproti roku 2005
Členský stát	Pro jaký-koli rok od r. 2020 do r. 2029	Pro jaký-koli rok od r. 2030	Pro jaký-koli rok od r. 2020 do r. 2029	Pro jakýkoli rok od r. 2030	Pro jakýkoli rok od r. 2020 do r. 2029	Pro jakýkoli rok od r. 2030
Belgie	43 %	66 %	41 %	59 %	21 %	35 %
Bulharsko	78 %	88 %	41 %	58 %	21 %	42 %
Česká republika	45 %	66 %	35 %	64 %	18 %	50 %
Dánsko	35 %	59 %	56 %	68 %	35 %	37 %
Německo	21 %	58 %	39 %	65 %	13 %	28 %
Estonsko	32 %	68 %	18 %	30 %	10 %	28 %
Řecko	74 %	88 %	31 %	55 %	54 %	62 %
Španělsko	67 %	88 %	41 %	62 %	22 %	39 %
Francie	55 %	77 %	50 %	69 %	43 %	52 %
Chorvatsko	55 %	83 %	31 %	57 %	34 %	48 %
Irsko	65 %	85 %	49 %	69 %	25 %	32 %
Itálie	35 %	71 %	40 %	65 %	35 %	46 %
Kypr	83 %	93 %	44 %	55 %	45 %	50 %
Lotyšsko	8 %	46 %	32 %	34 %	27 %	38 %
Litva	55 %	60 %	48 %	51 %	32 %	47 %
Lucembursko	34 %	50 %	43 %	83 %	29 %	42 %
Maďarsko	46 %	73 %	34 %	66 %	30 %	58 %
Malta	77 %	95 %	42 %	79 %	23 %	27 %
Nizozemsko	28 %	53 %	45 %	61 %	8 %	15 %
Rakousko	26 %	41 %	37 %	69 %	21 %	36 %
Polsko	59 %	70 %	30 %	39 %	25 %	26 %
Portugalsko	63 %	83 %	36 %	63 %	18 %	38 %
Rumunsko	77 %	88 %	45 %	60 %	25 %	45 %
Slovinsko	63 %	92 %	39 %	65 %	23 %	53 %
Slovensko	57 %	82 %	36 %	50 %	18 %	32 %
Finsko	30 %	34 %	35 %	47 %	35 %	48 %
Švédsko	22 %	22 %	36 %	66 %	25 %	36 %
Spojené království	59 %	88 %	55 %	73 %	32 %	39 %
EU 28	59 %	79 %	42 %	63 %	28 %	40 %
(*1) Členské státy, které se podle Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států mohou rozhodnout, že budou jako základ pro dodržování používat celkové národní emise vypočítané na základě spotřebovaných paliv, si mohou v zájmu zajištění soudržnosti mezi mezinárodním a unijním právem tuto možnost ponechat.

Tabulka B

Členský stát	Snížení NH3 oproti roku 2005		Snížení PM2,5 oproti roku 2005
Členský stát	Pro jakýkoli rok od r. 2020 do r. 2029	Pro jakýkoli rok od r. 2030	Pro jakýkoli rok od r. 2020 do r. 2029	Pro jakýkoli rok od r. 2030
Belgie	2 %	13 %	20 %	39 %
Bulharsko	3 %	12 %	20 %	41 %
Česká republika	7 %	22 %	17 %	60 %
Dánsko	24 %	24 %	33 %	55 %
Německo	5 %	29 %	26 %	43 %
Estonsko	1 %	1 %	15 %	41 %
Řecko	7 %	10 %	35 %	50 %
Španělsko	3 %	16 %	15 %	50 %
Francie	4 %	13 %	27 %	57 %
Chorvatsko	1 %	25 %	18 %	55 %
Irsko	1 %	5 %	18 %	41 %
Itálie	5 %	16 %	10 %	40 %
Kypr	10 %	20 %	46 %	70 %
Lotyšsko	1 %	1 %	16 %	43 %
Litva	10 %	10 %	20 %	36 %
Lucembursko	1 %	22 %	15 %	40 %
Maďarsko	10 %	32 %	13 %	55 %
Malta	4 %	24 %	25 %	50 %
Nizozemsko	13 %	21 %	37 %	45 %
Rakousko	1 %	12 %	20 %	46 %
Polsko	1 %	17 %	16 %	58 %
Portugalsko	7 %	15 %	15 %	53 %
Rumunsko	13 %	25 %	28 %	58 %
Slovinsko	1 %	15 %	25 %	60 %
Slovensko	15 %	30 %	36 %	49 %
Finsko	20 %	20 %	30 %	34 %
Švédsko	15 %	17 %	19 %	19 %
Spojené království	8 %	16 %	30 %	46 %
EU 28	6 %	19 %	22 %	49 %
(*1) Členské státy, které se podle Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států mohou rozhodnout, že budou jako základ pro dodržování používat celkové národní emise vypočítané na základě spotřebovaných paliv, si mohou v zájmu zajištění soudržnosti mezi mezinárodním a unijním právem tuto možnost ponechat.

PŘÍLOHA III

OBSAH NÁRODNÍCH PROGRAMŮ OMEZOVÁNÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ UVEDENÝCH V ČLÁNCÍCH 6 a 10

ČÁST 1

Minimální obsah národního programu omezování znečištění ovzduší

1. Počáteční národní program omezování znečištění ovzduší, který stanoví články 6 a 10, musí zahrnovat přinejmenším:

národní politický rámec v oblasti kvality a znečištění ovzduší, v jehož kontextu byl program vytvořen, přičemž je třeba uvést:

priority politiky a jejich vztah k prioritám stanoveným v dalších příslušných oblastech politiky, mj. v oblasti změny klimatu a případně zemědělství, průmyslu a dopravy;

ii)

příslušnost úřadů na celostátní, regionální i místní úrovni;

iii)

pokrok dosažený při snižování emisí a zlepšování kvality ovzduší prostřednictvím stávajících politik a opatření a dále míru souladu s vnitrostátními povinnostmi a povinnostmi na úrovni Unie;

iv)

odhadovaný další vývoj za předpokladu, že v již přijatých politikách a opatřeních nedojde k další změně;

zvažované možnosti politiky, jimiž se má dosáhnout splnění závazků pro období let 2020 až 2029 a pro období od roku 2030 dále a průběžné úrovně emisí stanovené pro rok 2025 ke snížení emisí a jež mají pomoci dále zlepšovat kvalitu ovzduší, i analýzu těchto možností, včetně její metody; jsou-li údaje k dispozici, jednotlivé či společné dopady těchto politik a opatření na snížení emisí, kvalitu ovzduší a životní prostředí, jakož i související nejistoty;

opatření a politiky, které byly vybrány k přijetí, včetně harmonogramu jejich přijetí, plnění a přezkumu a orgánů pro ně příslušných;

případně vysvětlení důvodů, proč nelze dosáhnout orientačních úrovní emisí pro rok 2025 bez opatření obnášejících nepřiměřené náklady;

případně informace o využití možností flexibility stanovených v článku 5 a případných důsledcích vyplývajících z jejich využití pro životní prostředí;

posouzení, jak se u vybraných politik a opatření zajistí soudržnost s plány a programy stanovenými v dalších relevantních oblastech politiky.

2. Aktualizace národního programu omezování znečištění ovzduší podle článků 6 a 10 musí zahrnovat přinejmenším:

zhodnocení pokroku, jehož bylo prováděním programu dosaženo, snížení emisí a snížení koncentrací;

jakékoli významné změny v rámci politiky, hodnocení, programu či harmonogramu pro jeho realizaci.

ČÁST 2

Opatření ke snížení emisí uvedená v Čl. 6 odst. 2 druhém pododstavci

Členské státy zohlední příslušný metodický dokument pro amoniak a využijí nejlepší dostupné techniky v souladu se směrnicí 2010/75/EU.

A. Opatření ke snížení emisí amoniaku

1. Členské státy vytvoří národní kodex správné zemědělské praxe obsahující doporučení zaměřená na snížení emisí amoniaku a zohlední při tom rámcový kodex správné zemědělské praxe ke snížení emisí amoniaku EHK OSN z roku 2014, přičemž tento národní kodex zahrnuje přinejmenším:

nakládání s dusíkem s ohledem na celý dusíkový cyklus;

krmné strategie;

nízkoemisní techniky aplikace statkových hnojiv živočišného původu (dále jen „statková hnojiva“);

nízkoemisní systémy skladování statkových hnojiv;

nízkoemisní systémy ustájení zvířat;

možnosti omezení emisí amoniaku způsobených používáním minerálních hnojiv.

2. K monitorování změn v celkových ztrátách reaktivního dusíku v zemědělství, do nichž se mimo jiné započítávají změny u amoniaku, oxidu dusného, amonia, dusičnanů a dusitanů, mohou členské státy zřídit národní bilanci dusíku, a to na základě zásad, které stanoví metodický dokument EHK OSN k bilancím dusíku ( 9 ).

3. Členské státy zakáží používání hnojiv s obsahem uhličitanu amonného a mohou snížit emise amoniaku z anorganických hnojiv pomocí těchto postupů:

nahrazením hnojiv na bázi močoviny hnojivy na bázi dusičnanu amonného;

pokud se hnojiva na bázi močoviny nadále používají, použitím metod, u nichž bylo již prokázáno snížení emisí amoniaku přinejmenším o 30 % ve srovnání s použitím referenčních metod, jak je uvedeno v metodickém dokumentu pro amoniak;

podporou nahrazování anorganických hnojiv hnojivy organickými a v případech, kdy se anorganická hnojiva nadále používají, jejich aplikací v souladu s předpokládanými nároky příslušné plodiny nebo travinného porostu na dusík a fosfor a s přihlédnutím ke stávajícímu obsahu živin v půdě a k živinám získaným z jiných hnojiv.

4. Členské státy mohou emise amoniaku ze statkových hnojiv snížit prostřednictvím těchto postupů:

snížením emisí z použití tekutých a pevných statkových hnojiv na orných půdách a travinných porostech pomocí metod, které ve srovnání s referenční metodou popsanou v metodickém dokumentu pro amoniak sníží emise přinejmenším o 30 %, přičemž je třeba dodržet tyto podmínky:

aplikovat pevná a tekutá statková hnojiva pouze v souladu s předpokládaným nárokem příslušné plodiny nebo travinného porostu na živiny, pokud jde o dusík a fosfor, a to s přihlédnutím ke stávajícímu obsahu živin v půdě a k živinám získaným z jiných hnojiv;

ii)

neaplikovat pevná a tekutá statková hnojiva, pokud je půda podmáčená, zaplavená, zmrzlá nebo pokrytá sněhem;

iii)

aplikovat tekutá statková hnojiva na travinné porosty pomocí vlečné hadice, botkových aplikátorů nebo mělkým či hloubkovým vstřikováním;

iv)

zapravovat pevná a tekutá statková hnojiva používaná na orných půdách do půdy do čtyř hodin od nanesení;

snížením emisí ze skladování statkových hnojiv mimo přístřešky pro zvířata, přičemž se použijí tyto postupy:

u skladů tekutých statkových hnojiv vystavěných po 1. lednu 2022 použití nízkoemisních systémů nebo technik skladování, které v porovnání s referenčními metodami popsanými v metodickém dokumentu pro amoniak prokazatelně snižují emise amoniaku přinejmenším o 60 %, a u stávajících skladů použití systémů a technik, které emise snižují přinejmenším o 40 %;

ii)

zastřešení skladů na pevná statková hnojiva;

iii)

zajištění dostatečné kapacity zemědělských podniků k uskladnění statkových hnojiv, aby k aplikaci statkových hnojiv docházelo pouze v období vhodném z hlediska růstu plodin;

snížení emisí z ustájení zvířat pomocí systémů, které v porovnání s referenční metodou popsanou v metodickém dokumentu pro amoniak prokazatelně snižují emise amoniaku minimálně o 20 %;

snížení emisí ze statkových hnojiv použitím strategií krmení krmivem s nízkým obsahem bílkovin, které v porovnání s referenční metodou popsanou v metodickém dokumentu pro amoniak prokazatelně snižují emise amoniaku minimálně o 10 %.

B. Opatření ke snížení emisí s cílem omezit emise jemných částic a černého uhlíku

1. Aniž je dotčena příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ( 10 ), mohou členské státy zakázat spalování posklizňových zbytků a odpadu a lesnických zbytků v otevřených ohništích.

Členské státy budou monitorovat a vymáhat uplatňování zákazu zavedeného v souladu s prvním pododstavcem. Případné výjimky z tohoto zákazu se budou týkat pouze preventivních programů k zamezení vzniku ničivých požárů, k regulaci škůdců či k ochraně biologické rozmanitosti.

2. Členské státy mohou vytvořit národní kodex doporučení týkající se osvědčených zemědělských postupů v oblasti správného nakládání s posklizňovými zbytky, a to na základě těchto postupů:

zlepšení struktury půdy vpravením posklizňových zbytků;

kvalitnější techniky vpravování posklizňových zbytků;

alternativní využití posklizňových zbytků;

zlepšení živného statutu a struktury půdy vpravováním statkových hnojiv podle požadavků pro optimální růst plodin, čímž se zamezí spalování statkových hnojiv (chlévská mrva, hluboká podestýlka).

C. Předcházení dopadům na malé zemědělské podniky

Při přijímání opatření popsaných v oddílech A a B členské státy zajistí, aby byly plně zohledněny dopady na malé a nejmenší zemědělské podniky.

Členské státy například mohou malé a mikro zemědělské podniky z uvedených opatření vyjmout, pokud je to z hlediska použitelných závazků na snížení emisí možné a přiměřené.

PŘÍLOHA IV

METODIKY PRO PŘÍPRAVU A AKTUALIZACI NÁRODNÍCH EMISNÍCH INVENTUR A PROGNÓZ, INFORMATIVNÍCH ZPRÁV O INVENTURÁCH A UPRAVENÝCH NÁRODNÍCH EMISNÍCH INVENTUR PODLE ČLÁNKŮ 5 A 8

Pro znečišťující látky uvedené v příloze I zpracují členské státy národní emisní inventury, případné upravené národní emisní inventury, národní emisní prognózy, prostorově rozlišené národní emisní inventury, inventury velkých bodových zdrojů a informativní zprávy o inventurách za použití metodik, které přijaly smluvní strany Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (pokyny k podávání zpráv EMEP), přičemž se jim ukládá, aby použily příručku EMEP/EEA pro inventury emisí látek znečišťujících ovzduší (příručka EMEP/EEA), na kterou se zde odkazuje. Podle této příručky by nadto měly být připraveny doplňující informace, zejména údaje o činnostech, jichž je zapotřebí ke zhodnocení národních emisních inventur a prognóz.

Použitím pokynů k podávání zpráv EMEP nejsou dotčeny další podmínky uvedené v této příloze a požadavky na podávání zpráv týkající se nomenklatury, časových řad a dnů, k nimž se zpráva podává, stanovené v příloze I.

ČÁST 1

Roční národní emisní inventury

1. Národní emisní inventury musí být transparentní, konzistentní, porovnatelné, úplné a přesné.

2. Emise z vymezených klíčových kategorií se vypočítají podle metodik uvedených v příručce EMEP/EEA, přičemž cílem je využít metodiku úrovně 2 nebo vyšší (podrobnější).

Členské státy mohou pro stanovení národních emisních inventur použít jiné vědecky podložené kompatibilní metodiky, pokud použitím těchto metodik získají přesnější odhady než s použitím výchozích metodik vymezených v příručce EMEP/EEA.

3. Členské státy provedou výpočet emisí z dopravy a podají o nich zprávu v souladu s národními energetickými bilancemi, které předkládají Eurostatu.

4. Výpočet a podávání zpráv o emisích ze silniční dopravy vycházejí z paliv prodaných ( 11 ) v daném členském státě. Členské státy mohou dále podat zprávu o emisích ze silniční dopravy na základě spotřebovaných paliv nebo počtu kilometrů najetých v daném členském státě.

5. Členské státy podají zprávu o ročním stavu emisí v příslušných jednotkách uvedených v šabloně NFR pro podávání zpráv Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států.

ČÁST 2

Národní emisní prognózy

1. Národní emisní prognózy musí být transparentní, konzistentní, porovnatelné, úplné a přesné a podávané informace musí zahrnovat přinejmenším:

jasné vymezení přijatých i plánovaných politik a opatření zahrnutých v prognózách;

ve vhodných případech výsledky analýzy citlivosti provedené pro stanovení prognóz;

popis metodik, modelů, výchozích předpokladů a klíčových vstupních a výstupních parametrů.

▼M1

2. Emisní prognózy se odhadují a vykazují podle kategorie zdroje NFR. Není-li to možné z důvodu nedostatku dostatečně podrobných údajů, uvede se v informativní zprávě o inventurách odůvodnění pro podávání zpráv na agregovanější úrovni. Členské státy poskytnou pro každou znečišťující látku tzv. prognózu „s opatřeními“ (přijatá opatření) a případně „s dalšími opatřeními“ (plánovaná opatření) v souladu s pokyny uvedenými v příručce EMEP/EEA.

▼B

3. Národní emisní prognózy musí být v souladu s ročními národními inventurami pro rok x-3 a s prognózami, o nichž byla podána zpráva podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 ( 12 ).

ČÁST 3

Informativní zpráva o inventurách

Informativní zprávy o inventurách se zpracují podle pokynů k podávání zpráv EMEP a podávají s použitím šablony pro inventurní zprávy obsažené v těchto pokynech. Zpráva o inventurách musí zahrnovat minimálně tyto údaje:

popisy, odkazy a zdroje informací k jednotlivým metodikám, předpokladům, emisním faktorům a údajům o činnostech a také odůvodnění jejich výběru;

popis národních klíčových kategorií zdrojů emisí;

informace o nejistotách, zajištění kvality a ověřování;

popis institucionálního rámce pro přípravu inventury;

přepočty a plánovaná zlepšení;

případně informace o využití možností flexibility, které stanoví čl. 5 odst. 1, 2, 3 a 4;

případně informace o důvodech odchylky od trajektorie snižování určené podle čl. 4 odst. 2, jakož i opatření, která umožní návrat na trajektorii;

souhrn.

ČÁST 4

Úpravy národních emisních inventur

1. Členský stát, který v souladu s čl. 5 odst. 1 navrhuje úpravy národní emisní inventury, zahrne do návrhu předkládaného Komisi přinejmenším tyto podklady:

doklad o překročení příslušných národních závazků;

doklad o rozsahu, o nějž se danou úpravou emisní inventury snižuje překročení závazku, a jak tato úprava přispívá k souladu s dotčenými národními závazky ke snížení emisí;

odhad, zda a kdy se očekává dosažení příslušných národních závazků ke snížení emisí na základě národních emisních prognóz bez úpravy;

doklad, že úprava je v souladu s jednou nebo více z následujících tří okolností. Je případně možné odkázat i na některé z předchozích úprav:

v případě nových kategorií zdrojů emisí:

—

doklad, že nová kategorie zdroje emisí je uznávána v odborné literatuře a/nebo v příručce EMEP/EEA;

—

doklad, že tato kategorie zdroje nebyla součástí příslušné národní emisní inventury v době, kdy byl závazek ke snížení emisí stanoven;

—

doklad, že emise z nové kategorie zdroje přispívají k tomu, že dotčený členský stát nemůže splnit své závazky ke snížení emisí, doplněný podrobným popisem metodiky, údajů a emisních faktorů, jejichž prostřednictvím bylo tohoto závěru dosaženo;

ii)

byly-li ke stanovení emisí ze zvláštních kategorií zdrojů použity významně odlišné emisní faktory:

—

popis původních emisních faktorů s podrobným popisem, na jakém vědeckém základě byl daný emisní faktor odvozen;

—

doklad, že původní emisní faktory byly použity k určení snížení emisí v době, kdy byla stanovena;

—

popis aktualizovaných emisních faktorů s podrobnými informacemi, na jakém vědeckém základě byl daný emisní faktor odvozen;

—

porovnání odhadů emisí s použitím původních a aktualizovaných emisních faktorů, na němž bude prokázáno, že změna emisních faktorů přispívá k tomu, že daný členský stát není schopen splnit své závazky ke snížení emisí;

—

odůvodnění rozhodnutí, zda jsou příslušné změny emisních faktorů významné;

iii)

byly-li ke stanovení emisí ze zvláštních kategorií zdrojů použity významně odlišné metodiky:

—

popis původně používané metodiky s podrobnými informacemi, na jakém vědeckém základě byl daný emisní faktor odvozen;

—

doklad, že původní metodika byla použita k určení snížení emisí v době, kdy byla stanovena;

—

popis používané aktualizované metodiky s podrobnými informacemi, na jakém vědeckém základě byla odvozena;

—

porovnání odhadů emisí s použitím původní a aktualizované metodiky, na němž bude prokázáno, že změna metodiky přispívá k tomu, že daný členský stát není schopen splnit své závazky ke snížení emisí;

—

odůvodnění rozhodnutí, zda je příslušná změna metodiky významná.

2. Členské státy mohou k provádění úprav na základě podobných podmínek předložit totožné podklady za předpokladu, že každý členský stát předloží sám za sebe požadované informace uvedené v odstavci 1, jež jsou pro každou zemi specifické.

3. Členské státy provedou přepočet upravených emisí tak, aby byl v největší možné míře zajištěn soulad s časovými řadami pro každý rok, v němž se příslušné úpravy použijí.

PŘÍLOHA V

NEPOVINNÉ UKAZATELE PRO MONITOROVÁNÍ DOPADŮ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ PODLE ČLÁNKU 9

U sladkovodních ekosystémů: stanovení míry biologického poškození včetně citlivých receptorů (mikrofyty, makrofyty a rozsivky) a úbytku populací ryb a bezobratlých:

klíčový ukazatel – kyselá neutralizační kapacita (KNK) a podpůrné ukazatele: kyselost (pH), rozpuštěné formy síranů (SO4), dusičnanů (NO3) a rozpuštěný organický uhlík:

četnost odběru vzorků: jednou za rok (v jezerech při podzimní výměně vodních hmot) až jednou za měsíc (toky).

U suchozemských ekosystémů: posouzení kyselosti půdy, ztráty půdních živin, stavu a bilance dusíku a ztráty biologické rozmanitosti:

klíčový ukazatel – kyselost půdy: výměnné frakce bazických kationtů (nasycení zásadami) a výměnný hliník v půdě:

četnost odběru vzorků: jednou za deset let;

podpůrné ukazatele: pH, sírany, dusičnany, zásadité kationty, koncentrace hliníku v půdním roztoku:

četnost odběru vzorků: jednou za rok (v relevantních případech);

ii)

klíčový ukazatel – vyplavování dusičnanů z půdy (NO3,leach):

četnost odběru vzorků: jednou za rok;

iii)

klíčový ukazatel – poměr uhlíku a dusíku (C/N) a podpůrný ukazatel – celkové množství dusíku v půdě (Ntot):

četnost odběru vzorků: jednou za deset let;

iv)

klíčový ukazatel – bilance živin v listoví (N/P, N/K, N/Mg):

četnost odběru vzorků: jednou za čtyři roky.

U suchozemských ekosystémů: posouzení negativních dopadů ozonu na růst vegetace a biologickou rozmanitost:

klíčový ukazatel – růst vegetace a poškození listoví a podpůrný ukazatel – tok uhlíku (Cflux):

četnost odběru vzorků: jednou za rok;

ii)

klíčový ukazatel překročení kritických úrovní založených na toku:

četnost odběru vzorků: jednou za rok během vegetačního období.

PŘÍLOHA VI

SROVNÁVACÍ TABULKA

Směrnice 2001/81/ES	Tato směrnice
Článek 1	Článek 1
Čl. 2 první a druhý pododstavec písm. c), d) a e)	Článek 2
Čl. 3 písm. e)	Čl. 3 bod 1
—	Čl. 3 body 2, 3, 4, 5, 8, 9, 12 a 13
Čl. 3 písm. i)	Čl. 3 bod 6
Čl. 3 písm. k)	Čl. 3 bod 7
Čl. 3 písm. h)	Čl. 3 bod 10
Čl. 3 písm. g)	Čl. 3 bod 11
Článek 4	Čl. 4 odst. 1 a 2
Čl. 2 druhý pododstavec písm. a) a b)	Čl. 4 odst. 3
—	Článek 5
Čl. 6 odst. 1	Čl. 6 odst. 1
Čl. 6 odst. 2	Čl. 6 odst. 2 a 5 až 10
Čl. 6 odst. 3	Čl. 6 odst. 3 a 4
—	Článek 7
Čl. 7 odst. 1	Čl. 8 odst. 1 první pododstavec
—	Čl. 8 odst. 1 druhý pododstavec a odst. 2 až 4
Čl. 7 odst. 2	Čl. 8 odst. 5
Čl. 7 odst. 3	Čl. 8 odst. 6
Čl. 7 odst. 4	Čl. 8 odst. 7
—	Článek 9
Čl. 8 odst. 2	Čl. 10 odst. 1
Čl. 8 odst. 1	Čl. 10 odst. 2
—	Čl. 10 odst. 3 a 4
Článek 9	Článek 11
—	Článek 12
Článek 10	Článek 13
Čl. 6 odst. 4	Čl. 14 odst. 1
Čl. 7 odst. 3 a čl. 8 odst. 3	Čl. 14 odst. 2 a 3
Článek 11	Článek 15
Čl. 13 odst. 3	Článek 16
Čl. 13 odst. 1 a 2	Článek 17
Článek 14	Článek 18
—	Článek 19
Článek 15	Článek 20
—	Článek 21
Článek 16	Článek 22
Článek 17	Článek 23
Čl. 8 odst. 1 a příloha III	Příloha I
Příloha I	Příloha II
—	Přílohy III, V a VI
Příloha III	Příloha IV

Prohlášení Komise o přezkumu emisí methanu

Komise se domnívá, že pokud jde o kvalitu ovzduší, existuje závažný důvod i nadále přezkoumávat vývoj emisí metanu v členských státech za účelem snížení koncentrací ozonu v EU a s cílem podpořit snížení emisí methanu na mezinárodní úrovni.

Komise potvrzuje, že na základě vykázaných národních emisí hodlá dále posoudit dopad emisí metanu na dosahování cílů stanovených v čl. 1 odst. 2 směrnice o národních emisních stropech a že zváží opatření ke snížení těchto emisí a případně za tímto účelem předloží legislativní návrh. Ve svém posouzení Komise zohlední řadu studií, které v této oblasti probíhají a které mají být dokončeny v roce 2017, jakož i další mezinárodní vývoj v této oblasti.

1.1 Odkazy

1.2 Identifikované požadavky

1.3 Související standardy

2. Identifikované požadavky

Požadavky
Zdroj	Požadavek

3. Související standardy

Standardy
Zdroj	Požadavek

Propojené úkoly

Vazby
Typ vazby	Úkol
is related to	Imported: Richtlinie (EU) 2016/2284 über die Reduktion der nationalen Emissionen bestimmter Luftschadstoffe (CELEX:02016L2284-20240206)

Builddate: 06.02.2024 00:00:00 -Doknr: CELEX:32016L2284
EULAW -
European Regulation published on http://eur-lex.europa.eu/