Článek 123 Retailové expozice

expozice je vůči jedné nebo více fyzickým osobám nebo vůči malému nebo střednímu podniku;

celková částka, kterou dlužník nebo ekonomicky spjatá skupina klientů dluží instituci, jejím mateřským podnikům a jejím dceřiným podnikům, včetně jakékoli expozice v selhání, ale s výjimkou expozic zajištěných obytnými nemovitostmi až do výše hodnoty nemovitosti, nepřevýší podle vědomí instituce, která musí učinit přiměřené kroky s cílem potvrdit tuto situaci, částku 1 milion EUR;

expozice představuje jednu z velkého počtu expozic s takovými podobnými vlastnostmi, že se podstatně sníží rizika spojená s takovou expozicí;

dotčená instituce zachází s expozicí ve svém rámci řízení rizik jako s retailovou expozicí konzistentně v průběhu času a způsobem, který je podobný tomu, jak instituce zachází s jinými retailovými expozicemi, a jako takovou ji interně řídí.

expozice, které nemají povahu dluhu a které vyjadřují podřízený podíl na zbývajících aktivech nebo na příjmech emitenta;

dluhové expozice a jiné cenné papíry, podíly společníků, deriváty nebo jiné nástroje, jejichž ekonomická podstata je podobná jako u expozic uvedených v písmeni a);

všechny ostatní expozice ve formě cenných papírů.

na splacení úvěru udělí dlužník penzijnímu fondu nebo zaměstnavateli bezpodmínečný souhlas s tím, aby prováděl přímé platby dané instituci a tyto měsíční platby týkající se úvěru odečítal od dlužníkova měsíčního důchodu nebo platu;

rizika úmrtí, pracovní neschopnosti, ztráty zaměstnání nebo snížení čistého měsíčního důchodu nebo platu dlužníka jsou řádně kryta pojištěním ve prospěch instituce;

měsíční platby, které má dlužník provádět v souvislosti se všemi úvěry splňujícími podmínky stanovené v písmenech a) a b), nepřekračují ve svém úhrnu 20 % jeho čistého měsíčního důchodu nebo platu;

maximální původní doba splatnosti úvěru nepřesahuje 10 let.