Preamble: 1

(1)

Finanční trhy jsou pro fungování moderních ekonomik klíčové. Čím větší je jejich integrace, tím větší bude potenciál pro účinnou alokaci hospodářských zdrojů, což může přispět k ekonomické výkonnosti. Aby však bylo možné zlepšit fungování jednotného trhu v oblasti finančních služeb, je důležité mít zavedené postupy pro zvládání dopadů plynoucích z otřesů na trzích a pro zajištění toho, že pokud se finanční instituce nebo infrastruktura finančního trhu působící na tomto trhu ocitne ve finančních problémech nebo v krizové situaci, nepovede to k destabilizaci celého finančního trhu a poškození růstu v širší ekonomice.

(2)

Ústřední protistrany představují klíčové prvky světových finančních trhů tím, že vstupují mezi účastníky a plní roli kupujícího pro každého prodávajícího a prodávajícího pro každého kupujícího; zároveň sehrávají ústřední roli při zpracování finančních transakcí a řízení expozic vůči různým rizikům spojeným s těmito transakcemi. Ústřední protistrany soustřeďují zpracování transakcí a pozic protistran, zajišťují dodržení závazků vytvořených těmito transakcemi a rovněž od svých členů vyžadují marži a příspěvky do fondů proti selhání v podobě odpovídajícího kolaterálu.

(3)

Integrace finančních trhů vedla v Unii k tomu, že se ústřední protistrany, které primárně sloužily zejména domácím potřebám a trhům, ve větší míře rozvinuly v klíčové uzly finančních trhů v rámci Unie. Ústřední protistrany, které jsou v současnosti v Unii povoleny, provádějí clearing různých kategorií produktů, včetně kotovaných a OTC finančních a komoditních derivátů, fyzických akcií, dluhopisů či jiných produktů, například repa. Poskytují služby přes hranice států širokému spektru finančních i jiných institucí napříč celou Unií. I když jsou některé ústřední protistrany nadále soustředěny na domácí trhy, všechny jsou systémově významné minimálně na svých domácích trzích.

(4)

Protože je významné množství finančního rizika ve finančním systému Unie zpracováváno a soustředěno v ústředních protistranách jménem členů clearingového systému a jejich klientů, je klíčové zajistit účinnou regulaci a spolehlivý dohled nad ústředními protistranami. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (4) vyžaduje, aby ústřední protistrany povolené v Unii dodržovaly přísné obezřetnostní a organizační normy, stejně jako normy týkající se řízení činnosti. Úplným dohledem nad činností ústředních protistran jsou pověřeny příslušné orgány spolupracující v rámci kolegií dohledu, která sdružují relevantní orgány pro konkrétní úkoly, které jsou jim přiděleny. V souladu se závazky přijatými představiteli skupiny G20 v důsledku finanční krize z roku 2008 vyžaduje nařízení (EU) č. 648/2012 rovněž centrální clearing standardizovaných OTC derivátů prostřednictvím ústřední protistrany. S nabytím účinku povinnosti týkající se centrálního clearingu OTC derivátů lze očekávat, že se objem a rozsah činností prováděných ústředními protistranami zvýší, což by mohlo představovat další výzvu pro strategie řízení rizik ústředních protistran.

(5)

Nařízení (EU) č. 648/2012 přispělo ke zvýšení odolnosti ústředních protistran a širších finančních trhů vůči širokému spektru rizik, která jsou zpracovávána a soustředěna v ústředních protistranách. Žádný systém pravidel a postupů však nedokáže zabránit situaci, kdy stávající zdroje nepostačují k řízení rizik vzniklých ústřední protistraně, včetně rizika selhání jednoho nebo více členů clearingového systému. Pokud finanční instituce čelí scénáři vážných finančních problémů nebo hrozící krizové situace, v zásadě by se na ně mělo vztahovat běžné úpadkové řízení. Jak však ukázala finanční krize v roce 2008, zejména v době déle trvající ekonomické nestability a nejistoty mohou taková řízení narušit funkce zásadní pro hospodářství a ohrozit finanční stabilitu. Na insolvenční postupy běžně uplatňované u korporací se nelze vždy spoléhat, pokud jde o zajištění dostatečně rychlého zásahu nebo dostatečného upřednostnění zachování zásadních funkcí finančních institucí v zájmu zachování finanční stability. S cílem předejít těmto negativním důsledkům běžného úpadkového řízení je nezbytné vytvořit pro ústřední protistrany zvláštní rámec pro řešení krize.

(6)

Finanční krize z roku 2008 zvýraznila nedostatek vhodných nástrojů umožňujících zachovat zásadní funkce poskytované finančními institucemi v krizové situaci. Dále také prokázala, že neexistují rámce, které by umožňovaly spolupráci a koordinaci mezi orgány, zejména mezi těmi, které se nacházejí v různých členských státech nebo jurisdikcích, za účelem zajištění přijetí rychlé a rozhodné akce. Bez těchto nástrojů a při neexistenci rámců pro spolupráci a koordinaci byly členské státy přinuceny zachraňovat finanční instituce pomocí prostředků daňových poplatníků, aby předešly šíření krize a snížily míru paniky. I když ústřední protistrany nebyly v průběhu finanční krize z roku 2008 přímými příjemci mimořádné veřejné finanční podpory, byly chráněny před následky, které by byly jinak vyvolány skutečností, že by příslušné banky přestaly vůči nim plnit svoje závazky. Rámec pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran doplňuje rámec pro řešení krize bank přijatý prostřednictvím směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (5), a je tudíž nezbytný, aby v případě neřízené krizové situace nebyly využívány prostředky daňových poplatníků. Takový rámec by se měl také zabývat možností vstupu ústředních protistran do řešení krize z jiných důvodů než z důvodu selhání jednoho nebo několika členů jejich clearingového systému.

(7)

Cílem důvěryhodného rámce pro ozdravné postupy a řešení krize je zajistit v co nejvyšší možné míře, aby ústřední protistrany stanovily opatření umožňující ozdravení v případě finančních problémů, aby byly zachovány zásadní funkce ústřední protistrany, která je v krizové situaci nebo jí krizová situace hrozí, a současně ukončeny zbývající činnosti prostřednictvím běžného úpadkového řízení a aby byla zachována finanční stabilita a zabránilo se významným nepříznivým důsledkům pro finanční systém a jeho schopnost sloužit reálné ekonomice, a to při současné minimalizaci nákladů pro daňové poplatníky na řešení krizové situace ústřední protistrany. Rámec pro ozdravné postupy a řešení krize dále posiluje připravenost ústředních protistran i orgánů týkající se zmírnění finančních problémů a poskytuje orgánům lepší představu o přípravách ústředních protistran na scénáře finančních problémů. Také poskytuje orgánům pravomoci, které jim umožní připravit možné řešení krize ústřední protistrany a řešit zhoršující se finanční zdraví ústřední protistrany koordinovaným způsobem, a tím přispět k hladkému fungování finančních trhů.

(8)

V současnosti neexistují žádná harmonizovaná ustanovení pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran pro celou Unii. Některé členské státy již přijaly legislativní změny, které vyžadují, aby ústřední protistrany vypracovaly ozdravné plány, a které zavádějí mechanismy pro řešení krize ústředních protistran v krizové situaci. Mezi právními a správními předpisy, jimiž se platební neschopnost ústředních protistran v jednotlivých členských státech řídí, dále panují velké hmotněprávní i procesní rozdíly. Je pravděpodobné, že neexistence společných podmínek, pravomocí a postupů týkajících se ozdravných postupů a řešení krize ústředních protistran je překážkou hladkého fungování vnitřního trhu a spolupráce vnitrostátních orgánů při řešení krizové situace ústřední protistrany a při uplatňování vhodných mechanismů alokace ztrát vůči členům jejího clearingového systému v rámci Unie i globálně. To platí zejména tam, kde v důsledku různých přístupů nemají vnitrostátní orgány stejnou úroveň kontroly či stejnou schopnost řešit krizi ústřední protistrany. Tyto rozdíly v režimech pro ozdravné postupy a řešení krize by mohly mít různý dopad na ústřední protistrany, členy clearingového systému a klienty členů clearingového systému v různých členských státech, což může vést k narušování soutěže v rámci vnitřního trhu. Neexistence společných pravidel a nástrojů pro řešení finančních problémů nebo krizové situace ústřední protistrany může ovlivnit rozhodnutí členů clearingových systémů a jejich klientů týkající se clearingu, stejně jako rozhodnutí ústředních protistran týkající se místa jejich usazení, a tím ústředním protistranám zabránit v plném využívání svých základních svobod v rámci vnitřního trhu. To by následně mohlo odradit členy clearingového systému a jejich klienty od přístupu k ústředním protistranám v zahraničí v rámci vnitřního trhu a bránit další integraci unijních kapitálových trhů. Z tohoto důvodu jsou společná pravidla pro ozdravné postupy a řešení krize ve všech členských státech nezbytná k zajištění toho, aby nebyly ústřední protistrany omezovány v uplatňování svých svobod na vnitřním trhu v důsledku finanční kapacity členských států a jejich orgánů při řízení krizové situace ústředních protistran.

(9)

Přezkum regulačního rámce uplatňovaného na banky a další finanční instituce, který proběhl v důsledku finanční krize z roku 2008, a zejména posílení kapitálových a likviditních rezerv bank, vytvoření lepších nástrojů pro makroobezřetnostní politiky a komplexních pravidel týkajících se ozdravných postupů a řešení krize bank, snížily pravděpodobnost budoucích krizí a posílily odolnost všech finančních institucí a infrastruktur trhu, včetně ústředních protistran, vůči ekonomickému tlaku, ať už je způsoben systémovými potížemi, nebo událostmi specifickými pro jednotlivé instituce. Od 1. ledna 2015 se v členských státech uplatňuje režim pro ozdravné postupy a řešení krize bank podle směrnice 2014/59/EU.

(10)

Příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize by měly stavět na přístupu k ozdravným postupům a řešení krize bank a měly by být připraveny a mít k dispozici vhodné nástroje, které jim umožní řešit situace, kdy se do krizové situace dostane ústřední protistrana. V důsledku odlišných funkcí a modelů podnikání jsou však rizika spojená s bankami a ústředními protistranami odlišná. Z tohoto důvodu jsou zapotřebí specifické nástroje a pravomoci pro scénáře krizové situace ústřední protistrany vyvolané krizovou situací členů jejího clearingového systému nebo událostmi jinými než selháním.

(11)

S cílem doplnění přístupu zavedeného nařízením (EU) č. 648/2012, které stanoví jednotné obezřetnostní požadavky platné pro ústřední protistrany, a jeho dalšího rozvinutí je nařízení řádným právním aktem, který je třeba použít. Stanovení požadavků týkajících se ozdravných postupů a řešení krize pomocí směrnice by mohlo vést k nejednotnostem, neboť by ve vztahu k oblasti, která je jinak upravena přímo použitelným právem Unie a ve stále větší míře charakterizována přeshraničním poskytováním služeb ústředních protistran, byla přijata potenciálně odlišná vnitrostátní pravidla. Proto by měla být také přijata jednotná a přímo použitelná pravidla týkající se ozdravných postupů a řešení krize ústředních protistran.

(12)

S cílem zajistit soudržnost s platnou právní úpravou Unie v oblasti finančních služeb a také maximální možnou finanční stabilitu napříč Unií by se měl režim pro ozdravné postupy a řešení krize, který je stanoven v tomto nařízení, vztahovat na ústřední protistrany, jež podléhají obezřetnostním požadavkům stanoveným nařízením (EU) č. 648/2012, bez ohledu na to, zda jim byla udělena bankovní licence. Přestože mohou existovat rozdíly v rizikovém profilu spojeném s alternativními podnikovými strukturami, ústřední protistrany jsou samostatné subjekty, které mají povinnost splňovat všechny požadavky podle tohoto nařízení a podle nařízení (EU) č. 648/2012 nezávisle na svém mateřském podniku nebo jiných subjektech skupiny. Toto nařízení se tudíž nemusí vztahovat na skupinu, jejíž součástí je ústřední protistrana. Skupinové aspekty, včetně mimo jiné provozních, osobních a finančních vztahů ústřední protistrany s ostatními subjekty skupiny, by však měly být zohledněny při plánování ozdravných postupů a řešení krize ústřední protistrany, pokud by to mohlo ovlivnit ozdravné postupy nebo řešení krize ústřední protistrany nebo pokud by opatření týkající se ozdravných postupů a řešení krize mohla mít dopad na jiné subjekty skupiny.

(13)

S cílem zajistit efektivní a účinné přijímání opatření k řešení krize v souladu s účelem řešení krize by členské státy měly plněním funkcí a úkolů ve vztahu k řešení krize pověřit jakožto orgány příslušné k řešení krize pro účely tohoto nařízení národní centrální banky, příslušná ministerstva, orgány veřejné správy nebo orgány, jimž jsou svěřeny pravomoci v oblasti veřejné správy, včetně případných stávajících orgánů příslušných k řešení krize. Členské státy by také měly zajistit, aby byly těmto orgánům příslušným k řešení krize přiděleny odpovídající zdroje. V členských státech, v nichž je ústřední protistrana usazena, by měla být zavedena odpovídající strukturální ujednání s cílem oddělit funkce týkající se řešení krize ústřední protistrany od jiných funkcí, zejména pokud je orgán odpovědný za obezřetnostní dohled nad danou ústřední protistranou nebo obezřetnostní dohled nad úvěrovými institucemi nebo investičními podniky, jež jsou členy clearingového systému dané ústřední protistrany, určen jako orgán příslušný k řešení krize, aby se zabránilo jakýmkoli střetům zájmů a riziku regulační shovívavosti. V takových případech by měla být zajištěna nezávislost rozhodovacího procesu orgánu příslušného k řešení krize, přičemž by se nemělo bránit tomu, aby se rozhodování sbíhalo na nejvyšší úrovni.

(14)

S ohledem na důsledky, které by krizová situace ústřední protistrany a následná opatření mohly mít na finanční systém a ekonomiku členského státu, i s ohledem na případnou krajní potřebu využít k řešení krize veřejné finanční prostředky, by ministerstva financí nebo jiná příslušná ministerstva v členských státech měla mít v souladu s vnitrostátními demokratickými postupy možnost rozhodnout o jakémkoli použití veřejných finančních prostředků jako o krajním řešení, a do procesu ozdravných postupů a řešení krize by tudíž měla být úzce zapojena již od počáteční fáze. V souvislosti s použitím veřejných finančních prostředků jako krajního řešení by proto tímto nařízením nemělo být dotčeno rozdělení pravomocí mezi příslušná ministerstva nebo vládu a orgán příslušný k řešení krize, jak je stanoveno v právních systémech členských států.

(15)

Protože ústřední protistrany často poskytují služby v rámci celé Unie, účinné ozdravné postupy a řešení krize vyžadují spolupráci mezi příslušnými orgány a orgány příslušnými k řešení krize v rámci kolegií dohledu a kolegií k řešení krize, zejména v přípravných fázích ozdravných postupů a řešení krize. To zahrnuje posuzování ozdravného plánu vypracovaného ústřední protistranou, přispění ke společnému rozhodnutí o plánech řešení krize vypracovaném orgánem příslušným k řešení krize ústřední protistrany a dosažení tohoto společného rozhodnutí, jakož i řešení případných překážek bránících způsobilosti ústřední protistrany k řešení krize.

(16)

Řešení krize ústředních protistran by mělo usilovat o rovnováhu mezi potřebou toho, aby postupy zohledňovaly naléhavost situace a umožňovaly efektivní, spravedlivá a včasná řešení na jedné straně, jakož i nezbytností ochrany finanční stability v členských státech, v nichž ústřední protistrana poskytuje služby, na straně druhé. Orgány, jejichž oblasti působnosti by byly krizovou situací ústřední protistrany ovlivněny, by se měly v zájmu dosažení uvedených cílů podělit o svoje názory v rámci kolegia k řešení krize. To by mělo zahrnovat zejména sdílení informací o přípravě členů clearingového systému a případně klientů, pokud jde o řízení potenciálního selhání, opatření týkající se ozdravných postupů a řešení krize a o vykonávání dohledu nad souvisejícími expozicemi vůči ústřední protistraně. Orgánům členských států, jejichž finanční stabilitu by mohla krizová situace ústřední protistrany ovlivnit, by mělo být umožněno účastnit se kolegia k řešení krize, a to na základě posouzení dopadu, jejž by řešení krize ústřední protistrany mohlo mít na finanční stabilitu jejich členského státu. Členské státy by měly mít možnost být zastoupeny v kolegiu k řešení krize, a to příslušnými orgány a orgány příslušnými k řešení krize členů clearingového systému. Členským státům, které nejsou zastoupeny orgány členů clearingového systému, by mělo být umožněno účastnit se kolegia, a to tak, že si zvolí, zda se bude účastnit příslušný orgán členů clearingového systému nebo orgán příslušný k řešení krize klientů členů clearingového systému. Tyto orgány by měly orgánu příslušnému k řešení krize ústřední protistrany poskytnout náležité odůvodnění své účasti, a to na základě své analýzy negativního dopadu, jejž by řešení krize ústřední protistrany mohlo na jejich členský stát mít. Podobně platí, že za účelem zajištění pravidelné výměny názorů a koordinace s relevantními orgány třetí země by měly být tyto orgány v případě potřeby přizvány k účasti v kolegiích k řešení krize jako pozorovatelé.

(17)

S cílem řešit případnou krizovou situaci ústřední protistrany účinným a přiměřeným způsobem by měly orgány při výkonu svých pravomocí v oblasti ozdravných postupů a řešení krize zohlednit řadu faktorů, například povahu činnosti ústřední protistrany, její vlastnickou strukturu, právní a organizační strukturu, rizikový profil, velikost, právní postavení, nahraditelnost a propojení s finančním systémem. Orgány by také měly zohlednit, zda je pravděpodobné, že by krizová situace ústřední protistrany a její následná likvidace v běžném úpadkovém řízení měly výrazně nepříznivý dopad na finanční trhy, na jiné finanční instituce nebo na širší ekonomiku.

(18)

S cílem efektivně zacházet s ústředními protistranami v krizové situaci by příslušné orgány měly mít pravomoc ukládat ústředním protistranám přípravná opatření. Měla by být stanovena minimální norma týkající se obsahu a informací zahrnutých v ozdravných plánech, aby se zajistilo, že všechny ústřední protistrany v Unii mají pro případ finančních problémů dostatečně podrobné ozdravné plány. V takovém ozdravném plánu by měla být uvážena vhodná škála scénářů předpokládajících systémovou i specifickou zátěž ústřední protistrany, jež by ohrozila její životaschopnost, a to rovněž s přihlédnutím k potenciálnímu dopadu přenosu rizik v krizi jak na vnitrostátní, tak na přeshraniční úrovni. Scénáře by měly být přísnější než scénáře používané pro účely pravidelných stresových testů podle článku 49 nařízení (EU) č. 648/2012, přičemž by však měly zůstat realistické. Ozdravný plán by měl pokrývat širokou škálu scénářů, včetně scénářů vyplývajících z událostí selhání, událostí jiných než selhání a kombinace obojího, a měl by zahrnovat komplexní opatření k obnovení rovnováhy v záznamu spárovaných pokynů, úplnou alokaci ztrát plynoucích ze selhání člena clearingového systému a odpovídající absorpci ztrát pro všechny ostatní druhy ztrát. Ozdravné plány by měly rozlišovat mezi různými typy událostí jiných než selhání. Ozdravný plán by měl být součástí provozních předpisů ústřední protistrany, které jsou smluvně odsouhlaseny členy clearingového systému. Tyto provozní předpisy by dále měly obsahovat ustanovení zajišťující vymahatelnost ozdravných opatření uvedených v ozdravném plánu pro všechny příslušné scénáře. Ozdravné plány by neměly předpokládat přístup k mimořádné veřejné finanční podpoře nebo vystavovat riziku ztrát daňové poplatníky.

(19)

Ústřední protistrany by měly být povinny vypracovat a pravidelně přezkoumávat a aktualizovat své ozdravné plány. Fáze ozdravných postupů by v takové souvislosti měla být zahájena, pokud dojde k významnému zhoršení finanční situace ústřední protistrany nebo hrozí riziko porušení jejích kapitálových a obezřetnostních požadavků podle nařízení (EU) č. 648/2012, které by mohly vést k porušení jejích požadavků na povolení, což by bylo důvodem k odnětí jejího povolení podle nařízení (EU) č. 648/2012. To by mělo být posouzeno ve vazbě na rámec kvalitativních nebo kvantitativních ukazatelů zahrnutých v ozdravném plánu.

(20)

S cílem vytvořit náležité pobídky ex ante a zajistit spravedlivé rozdělení ztrát by ozdravné plány měly zajistit, aby použití ozdravných nástrojů vhodně vyvažovalo rozdělení ztrát mezi ústřední protistrany, členy clearingového systému a případně jejich klienty. Obecně platí, že by ztráty vzniklé při uplatňování ozdravných postupů měly být rozděleny mezi ústřední protistrany, členy clearingového systému a případně jejich klienty v závislosti na jejich odpovědnosti za riziko převedené na ústřední protistranu a jejich schopnost tato rizika kontrolovat a řídit. Ozdravné plány by měly zajistit, aby byl kapitál ústřední protistrany vystaven ztrátám způsobeným událostí selhání i událostí jinou než selhání před tím, než jsou ztráty rozděleny mezi členy clearingového systému. Jako motivaci k řádnému řízení rizik a pro další snížení rizika ztrát pro daňové poplatníky by ústřední protistrana měla použít část svých předem financovaných vyčleněných vlastních zdrojů podle článku 43 nařízení (EU) č. 648/2012, jež může obsahovat jakýkoli kapitál, který ústřední protistrana drží navíc k minimálním kapitálovým požadavkům za účelem splnění prahové hodnoty pro oznamovací povinnost uvedené v aktu v přenesené pravomoci přijatém na základě čl. 16 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012, a to jako ozdravné opatření před uplatněním jiných ozdravných opatření, která vyžadují finanční příspěvky členů clearingového systému.

Tato dodatečná částka předem financovaných vyčleněných vlastních zdrojů, která je odlišná od předem financovaných vlastních zdrojů uvedených v čl. 45 odst. 4 nařízení (EU) č. 648/2012, by neměla být nižší než 10 % ani vyšší než 25 % kapitálových požadavků založených na riziku vypočtených v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012 bez ohledu na to, zda jsou tyto požadavky nižší nebo vyšší než počáteční kapitál uvedený v čl. 16 odst. 1 uvedeného nařízení.

(21)

Ústřední protistrana by měla předložit svůj ozdravný plán příslušnému orgánu, jenž by jej měl bez zbytečného prodlení předat kolegiu dohledu zřízenému podle nařízení (EU) č. 648/2012 k celkovému posouzení, které kolegium provede na základě společného rozhodnutí. Posouzení by mělo zahrnovat, zda plán je komplexní a zda by včas mohl reálně obnovit životaschopnost ústřední protistrany, a to i v období vážných finančních problémů.

(22)

Ozdravné plány by měly komplexně stanovit opatření, která by ústřední protistrana přijala s cílem řešit veškeré nespárované nevypořádané závazky, nekrytou ztrátu, nedostatek likvidity nebo nedostatečnou kapitálovou přiměřenost, jakož i opatření k doplnění veškerých vyčerpaných předem financovaných zdrojů a ujednání o likviditě za účelem obnovení životaschopnosti ústřední protistrany a její pokračující schopnosti plnit své požadavky na povolení. Pravomoc orgánu příslušného k řešení krize uplatnit výzvu k doplnění likvidity pro řešení krize ani požadavek na minimální smluvní závazek pro výzvu k doplnění likvidity pro ozdravení by neměly mít vliv na právo ústřední protistrany zavést do svých předpisů výzvy k doplnění likvidity pro ozdravení ve výši přesahující minimální povinný smluvní závazek stanovený v tomto nařízení, ani na řízení rizik ústřední protistrany.

(23)

Ozdravné plány by měly rovněž vzít do úvahy kybernetické útoky, které by mohly vést k významnému zhoršení finanční situace ústřední protistrany nebo k riziku porušení obezřetnostních požadavků podle nařízení (EU) č. 648/2012.

(24)

Ústřední protistrany by měly zajistit, aby jejich ozdravný plán nebyl diskriminační a byl vyvážený z hlediska dopadů a pobídek, které vytváří. Účinky ozdravných opatření na členy clearingového systému, a jsou-li k dispozici příslušné informace, i na jejich klienty a na finanční systém Unie nebo jednoho či více z jejích členských států by měly být přiměřené. Ústřední protistrany mají zejména v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012 zajistit, aby členové jejich clearingového systému měli omezenou expozici vůči ústřední protistraně. Ústřední protistrany by měly zajistit, aby všechny zúčastněné strany byly zapojeny do vypracování ozdravného plánu, případně prostřednictvím jejich účasti ve výboru pro rizika ústřední protistrany, a tím, že budou náležitým způsobem konzultovány. Vzhledem k tomu, že lze předpokládat, že se názory zúčastněných stran budou lišit, měly by ústřední protistrany stanovit jasné postupy pro řešení různorodosti názorů zúčastněných stran i jakéhokoli střetu zájmů mezi těmito zúčastněnými stranami a ústřední protistranou.

(25)

S ohledem na globální povahu trhů obsluhovaných ústředními protistranami by měly provozní předpisy ústřední protistrany zahrnovat smluvní ustanovení k zajištění schopnosti ústřední protistrany použít varianty ozdravných postupů v případě potřeby na smlouvy nebo aktiva, které se řídí právem třetí země, nebo na subjekty se sídlem ve třetích zemích.

(26)

Pokud ústřední protistrana nepředloží vhodný ozdravný plán, měly by mít příslušné orgány možnost jí uložit, aby přijala opatření nezbytná k nápravě závažných nedostatků plánu s cílem posílit své činnosti a zajistit, aby v případě krizové situace mohla alokovat ztráty, obnovit svůj kapitál a případně obnovit rovnováhu v záznamu spárovaných pokynů. Tato pravomoc by měla umožnit příslušným orgánům, aby přijaly preventivní opatření do té míry, v jaké je třeba k řešení jakýchkoli nedostatků, a tudíž ke splnění cílů finanční stability.

(27)

Ve výjimečných případech srážky variační marže v důsledku události jiné než selhání a v případě, že je ozdravný postup úspěšný, by měl mít příslušný orgán možnost požadovat, aby ústřední protistrana odškodnila členy svého clearingového systému úměrně k jejich ztrátě převyšující jejich smluvní závazky, a to prostřednictvím hotovostních plateb, nebo případně vyžadovat od ústřední protistrany, aby vydala nástroje uznávající nárok na budoucí zisky ústřední protistrany.

(28)

Nezbytnou složkou účinného řešení krize je plánování řešení krize. Plány by měly být vypracovány orgánem příslušným k řešení krize ústřední protistrany a společně odsouhlaseny v kolegiu k řešení krize. Měly by pokrývat širokou škálu scénářů, přičemž by měly rozlišovat mezi scénáři vyplývajícími z událostí selhání, událostí jiných než selhání a kombinace obojího, jakož i z různých typů událostí jiných než selhání. Orgány by měly mít k dispozici veškeré informace, které potřebují k určení a zajištění kontinuity zásadních funkcí. Obsah plánu řešení krize by však měl být přiměřený činnostem ústřední protistrany a typům produktů, u kterých provádí clearing, a měl by mimo jiné vycházet z informací poskytnutých ústřední protistranou. S cílem usnadnit vymáhání výzev k doplnění likvidity pro řešení krize a vymáhání snížení hodnoty zisků splatných ústřední protistranou členům clearingového systému ústřední protistrany v režimu řešení krize, kteří neselhali, by se měl doplnit do provozních předpisů ústřední protistrany odkaz na pravomoc orgánu příslušného k řešení krize uložit ústřední protistraně tyto povinnosti. V případě potřeby by provozní předpisy ústřední protistrany, které jsou s členy clearingového systému smluvně dohodnuty, měly obsahovat ustanovení zajišťující vymahatelnost dalších opatření k řešení krize orgány příslušnými k řešení krize.

(29)

Orgány příslušné k řešení krize by na základě posouzení způsobilosti k řešení krize měly mít pravomoc požadovat přímo či nepřímo prostřednictvím příslušného orgánu změny právní či provozní struktury a organizace ústředních protistran a přijímat nezbytná a přiměřená opatření ke snížení nebo odstranění významných překážek pro použití nástrojů k řešení krize a k zajištění jejich způsobilosti k řešení krize. S ohledem na různorodou strukturu skupin, do nichž ústřední protistrany patří, na rozdíly ve strukturách ve srovnání s bankovními skupinami a na různé regulační rámce, které se na jednotlivé subjekty v rámci těchto skupin vztahují, by měl být orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany po konzultaci s příslušným orgánem ústřední protistrany schopen posoudit, zda je prosazování změn v právních či provozních strukturách ústřední protistrany nebo kteréhokoli subjektu skupiny, který je pod její přímou či nepřímou kontrolou, spojeno se změnami ve strukturách skupiny, do níž ústřední protistrana patří, což by mohlo vést k problémům v podobě právního napadení nebo k otázkám týkajícím se vymahatelnosti, v závislosti na konkrétních právních okolnostech, které se uplatní. Při posuzování toho, jak odstranit takové překážky bránící řešení krize, by měl mít orgán příslušný k řešení krize možnost navrhnout jiný soubor opatření k zajištění způsobilosti k řešení krize namísto vyžadování změn v právních či provozních strukturách skupiny, pokud by uplatnění těchto alternativních opatření odstranilo překážky bránící způsobilosti k řešení krize rovnocenným způsobem.

(30)

Plány řešení krize a posouzení způsobilosti k řešení krize představují oblasti, kde nad každodenními úvahami týkajícími se dohledu získává převahu potřeba urychlit a zajistit rychlá restrukturalizační opatření s cílem zabezpečit zásadní funkce ústřední protistrany a ochránit finanční stabilitu. V případě neshody mezi jednotlivými členy kolegia k řešení krize o rozhodnutích, která mají být přijata s ohledem na plán řešení krize ústřední protistrany, posouzení způsobilosti ústřední protistrany k řešení krize a rozhodnutí odstranit všechny překážky, by evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) (dále jen „ESMA“) měl hrát úlohu zprostředkovatele v souladu s článkem 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (6). Takovéto závazné zprostředkování ze strany ESMA by mělo být nicméně k projednání připraveno vnitřním výborem ESMA, s ohledem na kompetence členů ESMA k zajištění finanční stability a dohledu na členy clearingového systému v několika členských státech. Některé příslušné orgány by podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 1093/2010 (7) měly být přizvány k účasti v tomto vnitřním výboru ESMA jako pozorovatelé s ohledem na skutečnost, že tyto orgány provádějí podobné úkoly podle směrnice 2014/59/EU. Uvedené závazné zprostředkování by nemělo bránit nezávaznému zprostředkování v souladu s článkem 31 nařízení (EU) č. 1095/2010 v jiných případech. V souladu s článkem 38 nařízení (EU) č. 1095/2010 nesmí toto závazné zprostředkování zasahovat do fiskálních pravomocí členských států.

(31)

Mohlo by být nezbytné, aby ozdravný plán ústřední protistrany stanovil podmínky, za nichž by bylo aktivováno poskytnutí případné finanční podpory na základě smluvně závazných dohod, záruk nebo jiných forem provozní podpory ústřední protistraně od mateřského podniku nebo jiného subjektu v rámci skupiny. Transparentnost týkající se takových ujednání by zmírnila rizika pro likviditu a solventnost subjektu skupiny poskytujícího podporu ústřední protistraně čelící finančním problémům. Jakákoli změna takovýchto ujednání, jež mají dopad na kvalitu a povahu takové podpory ze strany skupiny, by měla být pro účely přezkumu ozdravného plánu považována za významnou změnu.

(32)

S ohledem na citlivost informací, které ozdravné plány a plány řešení krize obsahují, by se na tyto plány měla vztahovat příslušná ustanovení o důvěrnosti.

(33)

Příslušné orgány by měly předat ozdravné plány a jejich veškeré změny relevantním orgánům příslušným k řešení krize a ty by měly předat plány řešení krize a jejich veškeré změny příslušným orgánům, aby byly všechny relevantní orgány neustále plně informovány.

(34)

Za účelem zachování finanční stability je nezbytné, aby příslušné orgány dokázaly napravit zhoršenou finanční a ekonomickou situaci ústřední protistrany dříve, než se ústřední protistrana dostane do bodu, kdy již orgány nemají jinou možnost než přistoupit k řešení krize nebo nařídit ústřední protistraně změnu jejich ozdravných opatření, pokud by mohla být škodlivá pro celkovou finanční stabilitu. Příslušným orgánům by tudíž měly být svěřeny pravomoci k včasnému zásahu, aby se zabránilo nepříznivým dopadům na finanční stabilitu nebo na zájmy klientů, které by mohly vyplynout z realizace určitých opatření ústřední protistranou, nebo aby se tyto dopady minimalizovaly. Pravomoci k včasnému zásahu by měly být svěřeny příslušným orgánům navíc k jejich pravomocem stanoveným ve vnitrostátním právu členských států nebo podle nařízení (EU) č. 648/2012 pro jiné okolnosti, než které se považují za včasný zásah. Pravomoci včasného zásahu by měly zahrnovat pravomoc v maximální možné míře omezit nebo zakázat jakékoli výplaty odměn z kapitálu a nástrojů, s nimiž je zacházeno jako s kapitálem, včetně výplaty dividend a zpětných odkupů ústřední protistranou, aniž by došlo k události selhání, a pravomoc omezit, zakázat nebo zmrazit jakékoli platby pohyblivé složky odměny, jak je vymezeno v politice odměňování ústřední protistrany podle čl. 26 odst. 5 nařízení (EU) č. 648/2012, zvláštních penzijních výhod nebo odstupného pro vrcholné vedení.

(35)

V rámci pravomocí včasného zásahu a v souladu s příslušnými ustanoveními vnitrostátního práva by příslušný orgán měl mít možnost jmenovat dočasného správce, který nahradí radu a vrcholné vedení ústřední protistrany nebo s nimi dočasně spolupracuje. Úkolem dočasného správce by mělo být vykonávat veškeré pravomoci, které mu byly svěřeny, s výhradou případných podmínek, které mu byly uloženy při jeho jmenování, s cílem podpořit řešení pro nápravu finanční situace ústřední protistrany. Jmenování dočasného správce by však nemělo nepřiměřeně zasahovat do práv akcionářů nebo vlastníků či do procesních povinností stanovených právem Unie nebo vnitrostátním právem v oblasti obchodních společností a mělo by respektovat mezinárodní závazky Unie a členských států týkající se ochrany investic.

(36)

V průběhu fáze ozdravných postupů a fáze včasného zásahu by si akcionáři měli zcela ponechat svá práva. Taková práva by měli ztratit, jakmile dojde k řešení krize ústřední protistrany. Jakékoli výplaty odměn z kapitálu nebo nástrojů, s nimiž je zacházeno jako s kapitálem, včetně výplaty dividend a zpětných odkupů ústřední protistranou, by měly být při ozdravném postupu v maximální možné míře omezeny nebo zakázány, aniž by došlo k události selhání. Držitelé majetkových podílů ústřední protistrany by měli absorbovat ztráty při řešení krize jako první, a to tak, aby se minimalizovalo riziko právního napadení z jejich strany, pokud jsou tyto ztráty vyšší než ztráty, které by jim vznikly v běžném úpadkovém řízení, což je rovněž známo jako zásada, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení. Orgán příslušný k řešení krize by měl mít možnost odchýlit se od zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení. Akcionář nebo věřitel, kterému vznikla větší ztráta, než jakou by utrpěl v rámci běžného úpadkového řízení, by však měl mít nárok na úhradu rozdílu.

(37)

Rámec pro řešení krize by měl zajistit včasné zahájení řešení krize předtím, než se ústřední protistrana ocitne v platební neschopnosti. Ústřední strana by měla být považována za ústřední protistranu, která je v krizové situaci nebo jíž krizová situace hrozí, pokud porušuje nebo v blízké budoucnosti pravděpodobně poruší požadavky na pokračující povolení, pokud se ozdravnými postupy nepodařilo či pravděpodobně nepodaří obnovit její životaschopnost, pokud není schopna nebo pravděpodobně nebude schopna plnit některou ze svých zásadních funkcí, pokud její aktiva jsou nebo v blízké budoucnosti pravděpodobně budou nižší než její závazky, pokud není nebo v blízké budoucnosti pravděpodobně nebude schopna dostát svým splatným dluhům či jiným závazkům nebo pokud požaduje mimořádnou veřejnou finanční podporu. Nicméně skutečnost, že ústřední protistrana nesplňuje všechny požadavky pro povolení, by neměla být sama o sobě důvodem pro zahájení řešení krize.

(38)

Nouzové poskytnutí likvidity centrální bankou, pokud je tato facilita k dispozici, by nemělo být považováno za skutečnost. která prokazuje, že ústřední protistrana není nebo v blízké budoucnosti nebude schopna dostát svým splatným závazkům. Za účelem zachování finanční stability, zejména v případě systémového nedostatku likvidity, by neměly státní záruky za likviditní facility poskytnuté centrálními bankami nebo státní záruky za nově vydané závazky za účelem nápravy závažného narušení ekonomiky členského státu aktivovat zahájení řešení krize za předpokladu, že je splněna řada podmínek.

(39)

Členové Evropského systému centrálních bank (dále jen „ESCB“), jiné subjekty členských států plnící podobné funkce, jiné veřejné subjekty Unie pověřené správou veřejného dluhu nebo do ní zasahující a Banka pro mezinárodní platby, jakož i další subjekty uvedené v čl. 1 odst. 4 a 5 nařízení (EU) č. 648/2012 mohou v souvislosti se svou činností vystupovat jako členové clearingového systému. Nástroje pro alokaci ztrát stanovené v ozdravném plánu ústředních protistran by se na tyto subjekty neměly vztahovat. Obdobně by orgány příslušné k řešení krize neměly používat nástroje k alokaci ztrát vůči těmto subjektům, aby se zabránilo expozici veřejných finančních prostředků.

(40)

Pokud ústřední protistrana splňuje podmínky zahájení řešení krize, orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany by měl mít k dispozici harmonizovaný soubor nástrojů a pravomocí k řešení krize. Ty by mu měly umožnit řešit scénáře způsobené událostí selhání i událostmi jinými než selháním nebo kombinací obojího. Na jejich uplatňování by se měly vztahovat společné podmínky, účel a obecné zásady. Použitím takových nástrojů a pravomocí by zejména nemělo být dotčeno účinné řešení krize přeshraničních skupin.

(41)

Prvořadým účelem řešení krize by mělo být zabezpečit kontinuitu zásadních funkcí, zabránit nepříznivým dopadům na finanční stabilitu a ochránit veřejné finanční prostředky.

(42)

Zásadní funkce ústřední protistrany v krizové situaci by měly být zachovány, byť restrukturalizovány společně s případnými změnami v řízení, a to za použití nástrojů k řešení krize a v co největší možné míře s využitím soukromých finančních prostředků a bez spoléhání se na mimořádnou veřejnou finanční podporu. Tohoto cíle by mohlo být dosaženo alokací neuhrazených ztrát a obnovením rovnováhy v záznamu spárovaných pokynů ústřední protistrany použitím nástrojů k alokaci ztrát a pozic v případě ztrát ze selhání nebo v případě ztrát jiných než ze selhání odpisem kapitálových nástrojů a odpisem nezajištěných závazků a jejich konverzí na kapitál s cílem absorbovat ztráty a rekapitalizovat ústřední protistranu. Aby se zabránilo nutnosti použít vládní nástroje stabilizace, měl by orgán příslušný k řešení krize rovněž mít možnost použít výzvu k doplnění likvidity pro řešení krize v případě události jiné než selhání. Ústřední protistrana nebo konkrétní clearingová služba by rovněž měla mít možnost být také prodána solventní ústřední protistraně jako třetí straně, která je schopna provádět a řídit převedené clearingové činnosti, nebo s ní být sloučena. V souladu s cílem spočívajícím v zachování zásadních funkcí ústřední protistrany a ještě před přijetím výše popsaných opatření by orgán příslušný k řešení krize měl obecně zajistit vymáhání jakýchkoliv stávajících a nesplacených smluvních závazků vůči ústřední protistraně v souladu s tím, jak by byla jejich úhrada požadována podle jejích provozních předpisů, zejména včetně veškerých smluvních závazků ze strany členů clearingového systému splnit výzvy k doplnění likvidity pro ozdravení nebo převzít pozice členů clearingového systému, kteří selhali, ať prostřednictvím aukce, nebo jiných dohodnutých prostředků stanovených v provozních předpisech ústřední protistrany, jakož i veškerých stávajících a nesplacených smluvních závazků, které zavazují jiné strany než členy clearingového systému k jakýmkoli formám finanční podpory.

(43)

K zachování důvěry trhů a minimalizaci dalšího šíření krize je nutné rychlé a rozhodné jednání. Poté, co byly splněny podmínky zahájení řešení krize, by orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany neměl otálet při přijímání vhodného a koordinovaného opatření k řešení krize ve veřejném zájmu. Krizová situace ústřední protistrany může nastat za okolností, které vyžadují okamžitou reakci ze strany relevantního orgánu příslušného k řešení krize. Tomuto orgánu by proto mělo být umožněno, aby přijal opatření k řešení krize i bez ohledu na provádění ozdravných opatření ze strany ústřední protistrany nebo bez ukládání povinnosti použít nejprve pravomoci k včasnému zásahu.

(44)

Při přijímání opatření k řešení krize by orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany měl zohlednit opatření stanovená v plánech řešení krize vypracovaných v rámci kolegia k řešení krize a vycházet z nich, pokud se však s ohledem na okolnosti daného případu orgán příslušný k řešení krize nedomnívá, že účelu řešení krize bude účinněji dosaženo přijetím opatření, která v plánech řešení krize stanovena nejsou. Orgán příslušný k řešení krize by měl zohlednit obecné zásady rozhodování, včetně potřeby vyvážit zájmy různých zúčastněných stran ústřední protistrany a zajistit transparentnost vůči relevantním orgánům členských států a jejich zapojení v případě, že by navrhované rozhodnutí nebo opatření mohla mít dopad na finanční stabilitu nebo fiskální zdroje. Orgán příslušný k řešení krize by měl zejména informovat kolegium k řešení krize o plánovaných opatřeních k řešení krize, včetně případů, kdy se tato opatření odchylují od plánu řešení krize.

(45)

Zasahování do vlastnických práv by mělo být úměrné riziku pro finanční stabilitu. Nástroje k řešení krize by proto měly být použity pouze na ty ústřední protistrany, které splňují podmínky zahájení řešení krize, zejména tam, kde je to nezbytné ke splnění cíle finanční stability ve veřejném zájmu. Nástroje a pravomoci k řešení krize by mohly narušit práva akcionářů, věřitelů, členů clearingového systému a případně klientů členů clearingového systému. Opatření k řešení krize by proto mělo být přijato pouze v případě, je-li to nutné ve veřejném zájmu, a jakýkoli zásah do těchto práv by měl být slučitelný s Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina základních práv“).

(46)

Dotčeným akcionářům, členům clearingového systému a jiným věřitelům ústřední protistrany by neměly vzniknout ztráty větší než ty, které by jim vznikly v případě, pokud by orgán příslušný k řešení krize nepřijal opatření k řešení krize ve vztahu k ústřední protistraně, a namísto toho by byli vystaveni všem uplatnitelným nevypořádaným závazkům v souladu s pravidly ústřední protistrany v případě selhání nebo jinými smluvními ujednáními v jejích provozních předpisech a ústřední protistrana by se likvidovala v běžném úpadkovém řízení (zásada, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení). V případě částečného převodu aktiv ústřední protistrany v režimu řešení krize na soukromého kupujícího nebo překlenovací ústřední protistranu by zbývající část takové ústřední protistrany měla být likvidována v běžném úpadkovém řízení.

(47)

S cílem chránit práva akcionářů, členů clearingového systému a jiných věřitelů by měla být stanovena jasná pravidla ohledně ocenění aktiv a závazků ústřední protistrany a ohledně ocenění zacházení, jehož by se akcionářům, členům clearingového systému a jiným věřitelům dostalo, pokud by orgán příslušný k řešení krize nepřijal opatření k řešení krize. Mělo by se tak porovnat zacházení, jehož by se akcionářům, členům clearingového systému a jiným věřitelům skutečně dostalo při řešení krize, se zacházením, kterého by se jim dostalo, pokud by orgán příslušný k řešení krize nepřijal opatření k řešení krize ve vztahu k ústřední protistraně a namísto toho by byli vystaveni případným nevypořádaným závazkům podle ozdravného plánu ústřední protistrany nebo jiných ujednání v jejích provozních předpisech a ústřední protistrana by se likvidovala v běžném úpadkovém řízení. Použití výzvy k doplnění likvidity pro řešení krize, jež by měla být zahrnuta v provozních předpisech ústřední protistrany, je vyhrazeno pro orgán příslušný k řešení krize při řešení krize. Ústřední protistrana, správce či insolvenční správce ji využít nemohou, a tudíž by neměla být součástí zacházení, jehož by se akcionářům, členům clearingového systému a jiným věřitelům dostalo, pokud by orgán příslušný k řešení krize nepřijal opatření k řešení krize. Součástí zacházení, jehož by se akcionářům, členům clearingového systému a jiným věřitelům dostalo, pokud by orgán příslušný k řešení krize nepřijal opatření k řešení krize, by nemělo být ani jakékoli uplatnění pravomoci orgánu příslušného k řešení krize snížit výši zisků splatných členovi clearingového systému, jenž neselhal, které by překročilo smluvně dohodnuté omezení pro takové snížení.

Pokud by akcionáři, členové clearingového systému a jiní věřitelé obdrželi jako úhradu svých pohledávek nebo náhradu za ně částku nižší, než kterou by obdrželi, pokud by orgán příslušný k řešení krize nepřijal opatření k řešení krize ve vztahu k ústřední protistraně, a namísto toho by byli vystaveni případným nevypořádaným závazkům v souladu s pravidly ústřední protistrany při selhání nebo jinými smluvními ujednáními v jejích provozních předpisech a ústřední protistrana by se likvidovala v běžném úpadkovém řízení, měli by mít právo na úhradu rozdílu. Klienti by měli být zahrnuti do tohoto porovnání a měli by mít nárok na úhradu jakéhokoli rozdílu vyplývajícího ze zacházení pouze v případě, že existuje smluvní základ pro přímé pohledávky klientů vůči ústřední protistraně, čímž se z nich stanou věřitelé ústřední protistrany. Pouze v takových případech může orgán příslušný k řešení krize kontrolovat přímý dopad svých opatření. Uvedené porovnání by mělo být možné napadnout, a to odděleně od rozhodnutí o řešení krize. Členské státy by měly mít možnost svobodně rozhodnout o postupu pro úhradu jakéhokoli rozdílu v zacházení s akcionáři, členy clearingového systému a jinými věřiteli.

(48)

Opatření týkající se ozdravných postupů a řešení krize mohou nepřímo ovlivnit klienty a nepřímé klienty, kteří nejsou věřiteli ústřední protistrany, pokud by v rámci platných smluvních ujednání byly na tyto klienty a nepřímé klienty přeneseny náklady na ozdravné postupy a řešení krize. Proto by měl být prostřednictvím stejných smluvních ujednání s členy clearingového systému a klienty, kteří jim poskytují clearingové služby, řešen rovněž dopad scénáře ozdravných postupů a řešení krize ústřední protistrany na klienty a nepřímé klienty. Toho lze dosáhnout zajištěním toho, aby v případě, že smluvní ujednání umožňují členům clearingového systému přenést na své klienty nepříznivé důsledky uplatnění nástrojů k řešení krize, tato smluvní ujednání na rovnocenném a přiměřeném základě zahrnovala rovněž právo klientů na případnou náhradu škody, kterou členové clearingového systému obdrží od ústřední protistrany, nebo na jakýkoli peněžní ekvivalent této náhrady nebo případné výnosy, které obdrží na základě zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení, pokud se tyto výnosy týkají pozic klientů. Tato ustanovení by se měla vztahovat rovněž na smluvní ujednání klientů a nepřímých klientů, kteří svým klientům nabízejí nepřímé clearingové služby.

(49)

Aby se zajistilo účinné řešení krize ústřední protistrany, postup oceňování by měl stanovit co nejpřesněji veškeré ztráty, které musí být alokovány, aby ústřední protistrana obnovila rovnováhu v záznamu spárovaných pokynů u nevypořádaných pozic a plnila průběžné platební závazky. Ocenění aktiv a závazků ústřední protistrany v krizové situaci by mělo vycházet ze spravedlivých, obezřetných a realistických předpokladů v okamžiku použití nástrojů k řešení krize. Při oceňování by však hodnota závazků neměla být ovlivněna finanční situací ústřední protistrany. V naléhavých případech by mělo být možné, aby orgány příslušné k řešení krize provedly rychlé ocenění aktiv nebo závazků ústřední protistrany v krizové situaci. Takové ocenění by mělo být prozatímní a mělo by se uplatňovat, dokud nebude provedeno nezávislé ocenění.

(50)

Po zahájení řešení krize ústřední protistrany by orgán příslušný k řešení krize měl vymáhat veškeré nevypořádané smluvní závazky stanovené v provozních předpisech ústřední protistrany, včetně zbývajících ozdravných opatření, s výjimkou případů, kdy je výkon jiné pravomoci nebo nástroje k řešení krize vhodnější, aby se včas zmírnily nežádoucí dopady na finanční stabilitu nebo se zabezpečily zásadní funkce ústřední protistrany. Orgán příslušný k řešení krize by měl mít právo, nikoli však povinnost vymáhat tyto smluvní závazky ještě i po vyřešení krize, pominuly-li již důvody pro upuštění od jejich vymáhání. Aby se mohli členové clearingového systému a další relevantní strany na vymáhání nevypořádaných závazků připravit, měl by orgán příslušný k řešení krize předem uvědomit relevantní členy clearingového systému a další strany o svém rozhodnutí vymáhat zbývající závazky. K tomuto oznámení by mělo dojít s tříměsíčním až šestiměsíčním předstihem.

Orgán příslušný k řešení krize by měl v konzultaci s příslušnými orgány a orgány příslušnými k řešení krize dotčených členů clearingového systému a všech ostatních stran, které jsou vázány vzniklými a nevypořádanými závazky, určit, zda důvody pro upuštění od vymáhání těchto smluvních závazků již pominuly a zda zbývající závazky vymáhat. Pokud důvody přetrvávají, měl by orgán příslušný k řešení krize od vymáhání takových závazků upustit. Výnosy z odloženého vymáhání nevypořádaných smluvních závazků by měly být použity ke kompenzaci veškerých veřejných finančních prostředků použitých na úhradu nároků podle zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení, vyplývajících z rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize upustit od vymáhání takových závazků nebo od uplatnění jakéhokoli vládního nástroje stabilizace. Orgán příslušný k řešení krize by měl tuto pravomoc odloženého vymáhání použít pouze tehdy, pokud ve vztahu k zúčastněné straně, které se odložené vymáhání bude týkat, nebude porušena zásada, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení. V případě ztrát ze selhání by orgán příslušný k řešení krize měl u ústřední protistrany obnovit rovnováhu v záznamu spárovaných pokynů a neuhrazené ztráty by měl přidělit pomocí nástrojů pro alokaci pozic a ztrát. V případě ztrát jiných než ze selhání by ztráty měly absorbovat nástroje regulatorního kapitálu a měly by být přiděleny akcionářům do výše jejich schopnosti absorbovat ztráty, a to buď zrušením nástrojů účasti, či jejich převodem, nebo silným naředěním podílů. Nejsou-li tyto nástroje dostačující, měly by mít orgány příslušné k řešení krize pravomoc odepsat nezajištěný dluh a závazky v souladu s pořadím podle použitelného vnitrostátního insolvenčního práva a použít nástroje pro alokaci ztrát, a to v nezbytné míře, aniž by byla ohrožena širší finanční stabilita.

(51)

Zůstávají-li po absorpci ztrát a po případném obnovení rovnováhy v záznamu spárovaných pokynů ústřední protistrany předem financované zdroje ústřední protistrany vyčerpány, měl by orgán příslušný k řešení krize zajistit, aby byly tyto zdroje obnoveny na úroveň nezbytnou ke splnění regulačních požadavků, a to buď prostřednictvím dalšího uplatnění nástrojů stanovených v provozních předpisech ústřední protistrany, nebo prostřednictvím jiných opatření. Orgány příslušné k řešení krize by zejména měly mít možnost odškodnit členy clearingového systému, kteří neselhali a kteří by měli nárok na náhradu podle zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení, za použití nástrojů pro alokaci ztrát, které by vedly k vyšším ztrátám, než jaké by členové clearingového systému nesli v rámci svých povinností podle provozních předpisů ústřední protistrany, a to formou nástrojů účasti, dluhových nástrojů nebo nástrojů uznávajících nárok na budoucí zisk ústřední protistrany. Při posuzování výše a formy odškodnění může orgán příslušný k řešení krize zvážit například finanční zdraví ústřední protistrany a kvalitu nástrojů, které jsou k dispozici pro odškodnění a pro naplnění zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení. S cílem zachovat přiměřenou motivační strukturu by v takovém odškodnění měl být zohledněn rozsah, v jakém člen clearingového systému podpořil ozdravení ústřední protistrany, a proto by se v něm měly rovněž brát v úvahu zbývající nevypořádané smluvní závazky členů clearingového systému vůči této ústřední protistraně. Takové odškodnění by se mělo odečíst od jakéhokoli nároku uplatňovaného na základě zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení.

(52)

Orgány příslušné k řešení krize by měly rovněž zajistit, aby náklady na řešení krize ústřední protistrany byly minimalizovány a věřitelům téže třídy se dostalo spravedlivého zacházení. Orgán příslušný k řešení krize by měl být s to přijmout opatření k řešení krize, které se odchyluje od zásady rovného zacházení s věřiteli, je-li to ve veřejném zájmu odůvodněné k dosažení účelu řešení krize a úměrné danému riziku. Pokud orgán příslušný k řešení krize takové opatření použije, nemělo by nikoho diskriminovat na základě státní příslušnosti.

(53)

Řešení krize ústřední protistrany by nemělo vyžadovat mimořádnou veřejnou finanční podporu. Zbývající ozdravné nástroje a nástroje k řešení krize, zejména nástroj odpisu, by měly být použity v co největší míře před poskytnutím jakékoli kapitálové injekce veřejného sektoru nebo odpovídající mimořádné veřejné finanční podpory ústřední protistraně nebo současně s nimi. Využití mimořádné veřejné finanční podpory k pomoci v rámci řešení krize institucí v krizové situaci má být poslední možností, podpora musí být časově omezená a v souladu s příslušnými ustanoveními o státní podpoře.

(54)

Účinný režim řešení krize by měl minimalizovat náklady na řešení krize ústřední protistrany v krizové situaci, které nesou daňoví poplatníci. Měl by zajistit, aby bylo možné krizi ústředních protistran řešit bez ohrožení finanční stability. Nástroj odpisu a nástroje k alokaci ztrát a pozic by měly uvedeného cíle dosahovat tím, že zajišťují, aby akcionáře a protistrany, jež jsou mezi věřiteli ústřední protistrany v krizové situaci, postihly odpovídající ztráty a aby nesli příslušnou část nákladů vzniklých v důsledku krizové situace ústřední protistrany. Nástroj odpisu a nástroje k alokaci ztrát a pozic proto akcionáře a protistrany ústředních protistran více motivují ke sledování zdraví ústřední protistrany za normálních okolností v souladu s doporučeními Rady pro finanční stabilitu stanovenými v jejím dokumentu nazvaném „Klíčové atributy účinných režimů řešení problémů pro finanční instituce“.

(55)

S cílem zajistit, aby orgány příslušné k řešení krize měly potřebnou flexibilitu při alokaci ztrát a pozic protistranám za různých okolností, je vhodné, aby tyto orgány měly možnost uplatnit nástroje k alokaci ztrát a pozic, pokud je účelem zachování kritických clearingových služeb ústřední protistrany v režimu řešení krize, i ve spojení s převodem kritických služeb na překlenovací ústřední protistranu nebo třetí stranu, načež zbývající část ústřední protistrany ukončí svůj provoz a je zlikvidována.

(56)

Jsou-li nástroje k alokaci pozic a ztrát použity za účelem obnovení životaschopnosti ústřední protistrany v krizové situaci, aby tak mohla pokračovat v provozu jako fungující podnik, součástí řešení krize by měla být výměna vedení, s výjimkou případů, kdy je zachování vedení vhodné a nezbytné pro dosažení účelu řešení krize, a následná restrukturalizace ústřední protistrany a její činnosti směřující k odstranění příčin krizové situace. Takové restrukturalizace by mělo být dosaženo provedením plánu reorganizace činnosti, který by měl být v souladu s plánem restrukturalizace, jehož předložení by po ústřední protistraně mohlo být požadováno v souladu s rámcem pro státní podporu.

(57)

Nástroje k alokaci pozic a ztrát by měly být využívány s cílem obnovit rovnováhu v záznamu spárovaných pokynů ústřední protistrany, zastavit veškeré další ztráty a získat dodatečné zdroje, jež by pomohly rekapitalizovat ústřední protistranu a doplnit její předem financované zdroje. S cílem zajistit, aby byly tyto nástroje účinné a dosáhly svého účelu, mělo by být možné uplatnit je na co nejširší škálu smluv, které vedou k nezajištěným závazkům nebo nerovnováze v záznamu spárovaných pokynů ústřední protistrany v krizové situaci. Měly by umožňovat dražit pozice členů, kteří selhali, mezi zbývajícími členy clearingového systému, nebo je nuceně alokovat v rozsahu, v němž nejsou vyčerpána dobrovolná ujednání zavedená v rámci ozdravného plánu po zahájení řešení krize, zčásti nebo zcela ukončit smlouvy členů clearingového systému, kteří selhali, dotčené clearingové služby nebo kategorie aktiv a další smlouvy ústřední protistrany, dále snižovat odchozí platby variační marže určené těmto členům a případně jejich klientům, uplatnit všechny neuhrazené výzvy k doplnění likvidity pro ozdravení stanovené v ozdravných plánech, uskutečnit další výzvy k doplnění likvidity pro řešení krize a odpis kapitálových a dluhových nástrojů vydaných ústřední protistranou nebo jiných nezajištěných závazků a konverzi jakýchkoli dluhových nástrojů na akcie. To zahrnuje možnost použít nástroje k alokaci ztrát s cílem přispět k obnovení rovnováhy v záznamu spárovaných pokynů tím, že se ústřední protistraně poskytnou finanční prostředky na přijetí dražební nabídky, což ústřední protistraně umožní přidělit pozice člena, který selhal, nebo provádět platby z ukončených smluv.

(58)

Při použití nástroje pro alokaci ztrát, který umožňuje snížit hodnotu zisků splatných ústřední protistranou členům clearingového systému, kteří neselhali, by se měl orgán příslušný k řešení krize spoléhat na zpracování variační marže v souladu se strukturou účtů ústřední protistrany, v příslušných případech na operaci snížení hodnoty zisků splatných ústřední protistranou členům clearingového systému, kteří neselhali, v režimu ozdravných postupů a na zásadu, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení.

(59)

Orgány příslušné k řešení krize by při řádném zohlednění dopadu na finanční stabilitu a jako krajní řešení měly mít v řadě situací možnost určité smlouvy vyloučit nebo částečně vyloučit z alokace pozic a ztrát. V případech, kdy se uvedená vyloučení uplatňují, by mělo být možné zvýšit úroveň expozice nebo ztráty použitou na jiné smlouvy, aby brala v úvahu taková vyloučení, a to s výhradou dodržení zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení.

(60)

Jestliže byly nástroje k řešení krize použity k převodu zásadních funkcí či životaschopné činnosti ústřední protistrany na zdravý subjekt, jako je kupující ze soukromého sektoru nebo překlenovací ústřední protistrana, měla by být zbývající část ústřední protistrany zlikvidována v přiměřené lhůtě s ohledem na nutnost toho, aby ústřední protistrana v krizové situaci poskytla služby nebo podporu tak, aby kupující či překlenovací ústřední protistrana mohli provozovat činnosti či poskytovat služby, které na ně v důsledku daného převodu přešly.

(61)

Nástroj převodu činnosti by měl umožnit orgánům prodat ústřední protistranu nebo část její činnosti jednomu či více kupujícím bez svolení akcionářů. Při použití nástroje převodu činnosti by orgány měly provést kroky k uvedení ústřední protistrany nebo části její činnosti na trh v otevřeném, transparentním a nediskriminačním procesu a usilovat o dosažení co nejvyšší prodejní ceny.

(62)

Veškeré čisté výnosy z převodu aktiv nebo závazků ústřední protistrany v režimu řešení krize při použití nástroje převodu činnosti by měly být využity ve prospěch subjektu, který zůstane v likvidačním řízení. Veškeré čisté výnosy z převodu nástrojů účasti vydaných ústřední protistranou v režimu řešení krize při použití nástroje převodu činnosti by měly být využity ve prospěch akcionářů. Ve prospěch všech členů clearingového systému, kteří neselhali a kteří utrpěli ztráty, by mělo být rovněž využito veškeré protiplnění zaplacené kupujícím. Na všechny takové čisté výnosy nebo plnění by se měl vztahovat požadavek na to, aby byly v plné výši vráceny veškeré veřejné prostředky použité při řešení krize. Při výpočtu výnosů by se měly odečíst náklady, které vznikly v důsledku krizové situace ústřední protistrany a během procesu řešení krize.

(63)

Za účelem včasného převodu činnosti a ochrany finanční stability by mělo být posouzení kupujícího kvalifikované účasti provedeno včas a způsobem, který nezpozdí použití nástroje převodu činnosti. Ústřední protistrana, kupující nebo oba by v závislosti na dopadech nástroje převodu činnosti a formě nabytí měli mít možnost vykonávat nebo si zachovat stávající práva na členství v platebních a vypořádacích systémech a přístup k nim, jakož i k dalším propojeným infrastrukturám finančního trhu a obchodním systémům. Tato práva by neměla být odepřena ani na základě nedodržení příslušných kritérií pro členství nebo účast, ani na základě nedostatečného ratingu. Kupující, který tato kritéria nesplňuje, může uplatňovat tato práva pouze po dobu určenou orgánem příslušným k řešení krize.

(64)

Informace týkající se nabízení ústřední protistrany v krizové situaci a jednání s potenciálními nabyvateli před použitím nástroje převodu činnosti budou pravděpodobně mít systémový význam. S cílem zajistit finanční stabilitu je důležité, aby bylo umožněno odložit zveřejnění takových informací požadované podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 (8) po dobu nezbytnou k vypracování plánu a struktury řešení krize ústřední protistrany v souladu se lhůtami povolenými v rámci režimu týkajícího se zneužívání trhu.

(65)

Hlavním účelem překlenovací ústřední protistrany jako ústřední protistrany zcela nebo zčásti vlastněné jedním nebo více veřejnými orgány nebo ovládané orgánem příslušným k řešení krize by mělo být zajistit, aby členům clearingového systému a klientům ústřední protistrany, která je v režimu řešení krize, byly i nadále poskytovány základní finanční služby a nadále byly vykonávány základní finanční činnosti. Překlenovací ústřední protistrana by měla být provozována jako životaschopný subjekt, jenž pokračuje v činnosti, a měla by být, jakmile pro to nastanou vhodné podmínky, vrácena na trh nebo zlikvidována, pokud již životaschopná není.

(66)

Pokud jsou všechny ostatní možnosti nedostupné nebo prokazatelně nepostačují k zajištění finanční stability, měla by být možná vládní účast ve formě kapitálové podpory nebo dočasného veřejného vlastnictví, v souladu s použitelnými pravidly pro státní podporu, včetně restrukturalizace činností ústřední protistrany. S cílem zabránit morálnímu hazardu by měla být tato mimořádná veřejná finanční podpora poskytnuta pouze jako krajní možnost, mít dočasnou povahu a měla by být za přiměřenou dobu vždy získána zpět. Členské státy by proto měly zavést komplexní a věrohodná ujednání pro vrácení finančních prostředků, aniž by to představovalo překážku pro používání vládních stabilizačních nástrojů. Použitím vládního stabilizační nástroje není dotčena úloha kterékoli centrální banky při případném poskytování likvidity finančnímu systému dle výlučného uvážení centrální banky, a to ani v době krize.

(67)

Aby byla zajištěna schopnost orgánu příslušného k řešení krize použít nástroje k alokaci ztrát a pozic na smlouvy se subjekty se sídlem ve třetích zemích, uznání této možnosti by mělo být zahrnuto do provozních předpisů ústřední protistrany.

(68)

Orgány příslušné k řešení krize by měly mít všechny nezbytné zákonné pravomoci, které by mohly být v různých kombinacích při používání nástrojů k řešení krize vykonávány. Měly by zahrnovat pravomoc k převodu nástrojů účasti, aktiv, práv, povinností nebo závazků ústřední protistrany v krizové situaci na jiný subjekt, například jinou ústřední protistranu nebo překlenovací ústřední protistranu, pravomoc k odpisu nebo zrušení nástrojů účasti nebo pravomoc k odpisu nebo konverzi závazků ústřední protistrany v krizové situaci, pravomoc k odpisu variační marže, pravomoc vymáhat veškeré nevypořádané závazky třetích stran ve vztahu k ústřední protistraně, včetně výzev k doplnění likvidity pro ozdravení, jak je uvedeno v provozních předpisech ústřední protistrany, a alokace pozic, pravomoc uplatňovat výzvy k doplnění likvidity pro řešení krize, pravomoc zčásti nebo zcela zrušit smlouvy ústřední protistrany, pravomoc vyměnit vedení a pravomoc uložit dočasné moratorium na úhradu pohledávek. Za krizovou situaci ústřední protistrany nesou i nadále odpovědnost podle vnitrostátního občanského nebo trestního práva ústřední protistrana a členové její rady a vrcholného vedení.

(69)

Rámec pro řešení krize by měl zahrnovat procesní požadavky, jimiž se zajistí, že se opatření k řešení krize řádně oznámí a zveřejní. Avšak vzhledem k tomu, že informace získané orgány příslušnými k řešení a jejich odbornými poradci během procesu řešení krize budou nejspíše citlivé, měl by se na ně předtím, než se rozhodnutí o řešení krize zveřejní, vztahovat účinný režim důvěrnosti. Je nutné vzít v úvahu skutečnost, že informace o obsahu a podrobnostech ozdravných plánů a plánů řešení krize a výsledku všech posouzení těchto plánů by mohly mít dalekosáhlé důsledky, zejména pro dotčené podniky. Je nutné předpokládat, že veškeré informace poskytnuté v souvislosti s rozhodnutím před jeho vydáním, ať již se jedná o to, zda jsou splněny podmínky zahájení řešení krize, či o použití konkrétního nástroje nebo jakéhokoli opatření v rámci zvoleného postupu, mají dopad na veřejné a soukromé zájmy, jichž se dané kroky dotýkají. Nepříznivý dopad na ústřední protistranu může mít již informace o tom, že orgán příslušný k řešení krize se touto ústřední protistranou zabývá. Je proto nezbytné zajistit vhodné mechanismy pro zachování důvěrnosti takových informací, jako jsou obsah a podrobnosti ozdravných plánů a plánů řešení krize a výsledek posouzení provedených v této souvislosti.

(70)

Orgány příslušné k řešení krize by měly mít doplňkové pravomoci k zajištění účinnosti převodu nástrojů účasti nebo dluhových nástrojů a aktiv, závazků, práv a povinností včetně pozic a souvisejících marží. S výhradou záruk stanovených tímto nařízením by tyto pravomoci měly zahrnovat pravomoc vyjmout z převáděných nástrojů nebo aktiv práva třetích stran a pravomoc vymáhat plnění smluv a stanovovat kontinuitu ujednání ve vztahu k příjemci převedených aktiv a nástrojů účasti. Práva zaměstnanců ukončit pracovní smlouvu by však neměla být dotčena. Právo některé ze stran ukončit smlouvu s ústřední protistranou v režimu řešení krize nebo se subjektem její skupiny z důvodů jiných, než je řešení ústřední protistrany v krizové situaci, by rovněž nemělo být dotčeno. Orgány příslušné k řešení krize by měly mít doplňkovou pravomoc uložit zbytkové ústřední protistraně, u níž probíhá likvidace v běžném úpadkovém řízení, aby poskytovala nezbytné služby, které umožní, aby ústřední protistrana, na kterou byly na základě použití nástroje převodu činnosti nebo nástroje překlenovací ústřední protistrany převedeny aktiva, smlouvy nebo nástroje účasti, provozovala svou činnost.

(71)

Vzhledem k tomu, že by si závažné ohrožení finanční stability v členském státě a v Unii mohlo vynutit naléhavé přijetí opatření krizového řízení, měly by postup stanovený vnitrostátním právem pro podání žádosti o soudní schválení opatření krizového řízení předem a soudní posouzení této žádosti probíhat urychleně. S ohledem na nutnost přijmout opatření krizového řízení urychleně by měl soud vydat rozhodnutí do 24 hodin a členské státy by měly zajistit, aby mohl relevantní orgán přijmout rozhodnutí ihned po vydání soudního rozhodnutí. Tím by nemělo být dotčeno právo zúčastněných stran požádat soud o zrušení rozhodnutí v omezené době po přijetí opatření krizového řízení orgánem příslušným k řešení krize.

(72)

Podle článku 47 Listiny základních práv mají dotčené strany právo na řádný proces a na účinné prostředky nápravy vůči opatřením, která se jich týkají. Rozhodnutí přijatá orgány příslušnými k řešení krize by proto měla podléhat soudnímu přezkumu.

(73)

Opatření k řešení krize přijatá vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize by mohla vyžadovat ekonomická hodnocení a velký prostor pro rozhodování na základě vlastního uvážení. Vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize disponují speciální odborností k provádění těchto hodnocení a k vymezení podmínek pro náležité využívání diskreční pravomoci. Proto je důležité zajistit, aby z těchto ekonomických hodnocení vypracovaných vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize v této souvislosti vycházely vnitrostátní soudy při přezkumu daných opatření krizového řízení. Složitost těchto hodnocení by však neměla vnitrostátním soudům bránit v tom, aby ověřily věcnou správnost, spolehlivost a logičnost důkazů, o něž se orgán příslušný k řešení krize opírá, to, zda důkazy obsahují všechny relevantní informace, které je třeba zohlednit pro posouzení komplexní situace, a to, zda mohou být podkladem pro závěry z nich vyvozené.

(74)

Za účelem pokrytí nanejvýš naléhavých situací a vzhledem k tomu, že odklad jakéhokoli rozhodnutí orgánů příslušných k řešení krize může bránit kontinuitě zásadních funkcí, je nezbytné stanovit, že podání jakéhokoli návrhu na soudní přezkum by nemělo mít automatický odkladný účinek na napadené rozhodnutí a že by toto rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize mělo být okamžitě vykonatelné.

(75)

Kromě toho, pokud je to nutné za účelem ochrany třetích stran, které v dobré víře získaly aktiva, smlouvy, práva a závazky ústřední protistrany v režimu řešení krize na základě výkonu pravomocí k řešení krize ze strany orgánů k řešení krize, a pro zajištění stability finančních trhů, by právem na přezkum neměl být dotčen žádný následný správní akt nebo transakce uzavřená na základě zrušeného rozhodnutí. V takových případech by se náprava protiprávního rozhodnutí proto měla omezit na přiznání náhrady škody, kterou dotčené osoby utrpěly.

(76)

V zájmu účinného řešení krize, a za účelem zamezení sporům o příslušnost, by neměla být vůči ústřední protistraně v krizové situaci zahajována žádná běžná úpadková řízení či by v nich nemělo být pokračováno v době, kdy orgán příslušný k řešení krize vykonává své pravomoci k řešení krize nebo používá nástroje k řešení krize, pokud se tak neděje z podnětu nebo se souhlasem orgánu příslušného k řešení krize. Je užitečné a nezbytné pozastavit na omezenou dobu některé smluvní závazky, aby orgán příslušný k řešení krize měl čas zavést do praxe nástroje k řešení krize. To by však nemělo platit pro povinnosti ústřední protistrany v krizové situaci vůči systémům označeným podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES (9), včetně jiných ústředních protistran a centrálních bank. Směrnice 98/26/ES snižuje riziko spojené s účastí v platebních systémech a systémech vypořádání obchodů s cennými papíry, zejména snížením míry narušení v případě platební neschopnosti účastníka takového systému. S cílem zajistit, aby byla tato ochranná opatření řádně uplatňována v situacích krize při zachování odpovídající jistoty pro provozovatele platebních systémů a systémů vypořádání obchodů s cennými papíry a další účastníky trhu, neměla by být opatření k předejití krizi nebo opatření k řešení krize pokládána za úpadkové řízení ve smyslu směrnice 98/26/ES, pokud jsou nadále plněny podstatné povinnosti podle smlouvy. Nicméně fungování systému označeného podle směrnice 98/26/ES ani právo na zajištění zaručené uvedenou směrnicí by neměly být ohroženy.

(77)

S cílem zajistit, aby orgány příslušné k řešení krize, pokud převádějí aktiva a závazky kupujícímu ze soukromého sektoru nebo překlenovací ústřední protistraně, měly dost času na identifikaci smluv, které je zapotřebí převést, může být vhodné uvalit přiměřená omezení na práva protistran finanční smlouvy závěrečně vypořádat, urychlit je nebo je jiným způsobem ukončit před uskutečněním převodu. Takové omezení by bylo nezbytné z toho důvodu, aby orgány mohly získat úplnou představu o rozvaze ústřední protistrany v krizové situaci beze změn hodnoty nebo rozsahu v důsledku případného rozsáhlého uplatnění práv na ukončení smlouvy. S cílem zajistit, aby k zasahování do smluvních práv protistran docházelo pouze v minimální nezbytné míře, mělo by se omezení práv na ukončení omezit na nejkratší možnou dobu a uplatnit se pouze ve vztahu k opatření k předejití krize nebo opatření k řešení krize, včetně jakékoli události nastalé v přímé souvislosti s uplatněním takového opatření, přičemž práva na ukončení smlouvy vyplývající z jakéhokoli jiného selhání, včetně neuhrazení nebo nedodání marží, by měla zůstat zachována.

(78)

Za účelem zachování legitimních ujednání kapitálového trhu v případě převodu některých, nikoli však všech aktiv, smluv, práv a závazků ústřední protistrany v krizové situaci je vhodné zahrnout záruky, které podle potřeby zabrání dělení propojených závazků, práv a smluv. Toto omezení účelového výběru z propojených smluv a souvisejících zajištění by mělo zahrnovat smlouvy se stejnou protistranou kryté dohodami o zajištění, dohody o finančním zajištění s převedením vlastnického práva, dohody o vzájemném započtení, nettingové dohody při okamžitém vypořádání smlouvy a ujednání o strukturovaném financování. Pokud se používá záruka, orgány příslušné k řešení krize by měly usilovat o převedení všech propojených smluv v rámci chráněného ujednání nebo je všechny ponechat ve zbytkové ústřední protistraně v krizové situaci. Tyto záruky by měly zajistit, že nakládání s expozicemi krytými nettingovou dohodou pro regulatorní účely podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (10) bude dotčeno minimálně.

(79)

Unijní ústřední protistrany poskytují služby členům clearingového systému a jejich klientům nacházejícím se ve třetích zemích a ústřední protistrany ze třetích zemí poskytují služby členům clearingového systému a jejich klientům nacházejícím se v Unii. Účinné řešení krize mezinárodně působících ústředních protistran vyžaduje spolupráci mezi členskými státy a orgány třetích zemí. K tomuto účelu by měl ESMA poskytnout pokyny ohledně příslušného obsahu ujednání o spolupráci, která mají být uzavřena s orgány třetích zemí. Tato ujednání o spolupráci by měla zajistit účinné plánování, rozhodování a koordinaci ve vztahu k mezinárodně působícím ústředním protistranám. Vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize by měly uznávat a za určitých okolností vynucovat postupy třetích zemí k řešení krize. Spolupráce by rovněž měla probíhat v souvislosti s dceřinými podniky ústředních protistran z Unie či třetích zemí a jejich členy clearingového systému a jejich klienty.

(80)

S cílem zajistit důsledné uplatňování správních sankcí za porušení tohoto nařízení napříč členskými státy by mělo toto nařízení stanovit seznam hlavních správních sankcí a jiných správních opatření, jež mají mít orgány příslušné k řešení krize a příslušné orgány k dispozici, pravomoc ukládat tyto správní sankce a jiná správní opatření všem fyzickým a právnickým osobám odpovědným za porušení předpisů, a dále by mělo stanovit seznam základních kritérií pro stanovení úrovně a druhu těchto správních sankcí a jiných správních opatření a výši správních peněžitých sankcí. Správní sankce a jiná správní opatření by měly zohlednit takové faktory, jako je jakýkoli zjištěný finanční prospěch vyplývající z porušení předpisů, závažnost a doba trvání porušení předpisů, jakékoli přitěžující nebo polehčující okolnosti, potřeba správních pokut, které mají mít odrazující účinek, a případně by měly zahrnovat zmírnění sankce v případě spolupráce s orgánem příslušným k řešení krize nebo příslušným orgánem. Přijetí a zveřejnění správních sankcí by mělo respektovat základní práva stanovená v Listině základních práv.

(81)

S cílem zajistit důslednou harmonizaci a přiměřenou ochranu pro účastníky trhu v celé Unii by Komise měla být zmocněna přijmout návrhy regulačních technických norem vypracovaných ESMA prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010, k určení následujících prvků: a) obsahu písemných ujednání a postupů pro fungování kolegií k řešení krize, b) metodiky pro výpočet a udržování výše dodatečných předem financovaných vyčleněných vlastních zdrojů, jež má ústřední protistrana, která je předmětem ozdravných postupů, použít, a v případě, že tyto vlastní zdroje nejsou k dispozici, postupů, kterými se ústřední protistrana může uchýlit k ozdravným opatřením vyžadujícím příspěvky od členů clearingového systému, kteří neselhali, a pro následnou úhradu těmto členům, c) metodiky posuzování ozdravných plánů, d) obsahu plánů k řešení krize, e) pořadí přidělení, maximální doby a maximálního podílu ročních zisků ústřední protistrany v rámci mechanismu náhrad v ozdravných postupech, f) prvků důležitých pro provádění ocenění, g) metodiky pro výpočet rezervy na dodatečné ztráty, která má být součástí prozatímního ocenění, h) minimálních prvků, které by měly být zahrnuty do reorganizace podnikatelské činnosti, i) kritérií, která musí plán reorganizace podnikatelské činnosti splňovat, j) metodiky pro konečné ocenění podle zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení, a k) podmínek, za nichž členové clearingového systému postoupí odškodnění svým klientům v souladu se zásadou smluvní symetrie, a podmínek, za nichž je toto přenesení považováno za přiměřené.

(82)

Komise by měla mít možnost pozastavit jakoukoli povinnost clearingu stanovenou v souladu s článkem 5 nařízení (EU) č. 648/2012, v návaznosti na žádost orgánu příslušného k řešení krize ústřední protistrany v režimu řešení krize nebo jejího příslušného orgánu, z vlastního podnětu nebo na žádost příslušného orgánu odpovědného za dohled nad členem clearingového systému ústřední protistrany v režimu řešení krize a v návaznosti na nezávazné stanovisko ESMA, pro určitý druh protistrany nebo pro určité kategorie OTC derivátů, jejichž clearing provádí ústřední protistrana v režimu řešení krize. Rozhodnutí o pozastavení povinnosti clearingu by mělo být přijato pouze v případě, že je nutné zachovat finanční stabilitu a důvěru na trhu, zejména aby se zabránilo rozšíření krize a zamezilo vysokým a nejistým rizikovým expozicím protistran a investorů vůči ústřední protistraně. Za účelem přijetí uvedeného rozhodnutí by Komise měla brát v úvahu účely řešení krize a kritéria uvedená v nařízení (EU) č. 648/2012 pro uložení povinnosti clearingu OTC derivátů v souvislosti s těmi OTC deriváty, pro které je požadováno pozastavení, a zda je třeba pozastavit povinnost clearingu v zájmu zachování finanční stability a řádného fungování finančních trhů v Unii. ESMA by měl mít možnost Komisi požádat o pozastavení obchodní povinnosti stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (11), pokud považuje pozastavení povinnosti clearingu za podstatnou změnu kritérií pro obchodní povinnost. Pozastavení by mělo být dočasného charakteru s možností prodloužení. Podobně by role výboru pro rizika ústřední protistrany, jak je uvedeno v článku 28 nařízení (EU) č. 648/2012, měla být posílena tak, aby dále podporovala ústřední protistranu v obezřetném řízení jejích rizik a zlepšení její odolnosti.

Členové výboru pro rizika by měli mít možnost informovat příslušný orgán, pokud ústřední protistrana nedodržuje rady výboru, a zástupci členů clearingového systému a klientů ve výboru pro rizika by měli mít možnost využít poskytnuté informace ke sledování svých expozic vůči ústřední protistraně, v souladu se zárukami důvěrnosti, a aniž jsou dotčena omezení týkající se výměny takových informací stanovená v právních předpisech v oblasti hospodářské soutěže. A konečně by orgány příslušné k řešení krize ústředních protistran rovněž měly mít přístup ke všem potřebným informacím v registrech obchodních údajů. Nařízení (EU) č. 648/2012 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 (12) by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(83)

S cílem zajistit řádné provádění reformy referenčních úrokových sazeb organizované Radou pro finanční stabilitu je nezbytné poskytnout účastníkům trhu jasné informace o tom, že transakce, jež byly uzavřeny nebo byly obnoveny před nabytím účinnosti požadavků na clearing nebo maržových požadavků pro transakce s OTC deriváty, jež odkazují na referenční úrokové sazby (dále jen „starší obchody“), nebudou podléhat požadavkům stanoveným v nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jsou obnoveny pouze pro účely provedení reformy referenčních úrokových sazeb nebo pro přípravu na provedení této reformy. Tím by mělo být zabráněno jakémukoli riziku, že by se unijní protistrany těchto starších obchodů ocitly nepřipraveny na situaci, kdy by se konkrétní referenční sazba podstatně změnila nebo byla ukončena, čímž by se zmírnily související obavy ohledně finanční stability. Tento přístup je v souladu s mezinárodními pokyny Basilejského výboru pro bankovní dohled (BCBS) a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO).

(84)

S cílem účinně provádět řešení krizí ústředních protistran by se ochranná opatření stanovená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES (13) neměla vztahovat na jakékoli omezení vymáhání dohody o finančním zajištění, na jakékoli omezení účinnosti dohody o finančním zajištění s poskytnutím jistoty, doložky o závěrečném vypořádání či ustanovení o vzájemném započtení, která jsou stanovena podle tohoto nařízení.

(85)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 (14), 2004/25/ES (15) a 2007/36/ES (16) obsahují pravidla o ochraně akcionářů a věřitelů ústředních protistran v působnosti uvedených směrnic. V situaci, kdy orgány příslušné k řešení krize potřebují jednat rychle na základě tohoto nařízení, by taková pravidla mohla bránit přijetí účinných opatření k řešení krize, použití nástrojů k řešení krize a výkonu pravomocí orgány příslušnými k řešení krize. Odchylky podle směrnice 2014/59/EU by proto měly být rozšířeny na opatření přijatá podle tohoto nařízení. Za účelem zaručení nejvyšší možné úrovně právní jistoty pro zúčastněné strany by tyto odchylky měly být jasně a úzce vymezeny a měly by se použít pouze ve veřejném zájmu, a jsou-li splněny podmínky pro zahájení řešení krize.

(86)

S cílem zabránit zdvojení požadavků by měly být směrnice 2014/59/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 (17) pozměněny tak, aby byly z jejich působnosti vyloučeny ty subjekty, které mají rovněž povolení v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012.

(87)

V čl. 54 odst. 2 nařízení (EU) č. 600/2014 se stanoví přechodné období, během něhož se článek 35 nebo 36 uvedeného nařízení nevztahuje na ústřední protistrany nebo obchodní systémy, které ve vztahu k derivátům obchodovaným v obchodním systému požádaly svůj příslušný orgán o využití přechodných opatření. Přechodné období, během něhož může příslušný vnitrostátní orgán osvobodit obchodní systém nebo ústřední protistranu od uplatňování článků 35 a 36 uvedeného nařízení, pokud jde o deriváty obchodované v obchodním systému, skončilo dne 3. července 2020. Současné tržní prostředí vyznačující se vysokým stupněm nejistoty a volatility, jež způsobila pandemie COVID-19, negativně ovlivňuje ústřední protistrany a operace v obchodních systémech tím, že zvyšuje jejich operační rizika. Tato zvýšená rizika ve spojení s omezenou kapacitou pro posuzování žádostí o přístup a pro řízení migrace obchodních toků by mohla mít dopad na řádné fungování trhů nebo finanční stabilitu. Uvedené nařízení navíc stanoví nový režim pro deriváty obchodované v obchodních systémech, pokud jde o přístup ke kritickým tržním infrastrukturám, jehož cílem je zajistit rovnováhu mezi větší hospodářskou soutěží mezi těmito infrastrukturami a potřebou zachovat jejich operační integritu.

Ačkoli tedy uvedené nařízení usiluje o vytvoření konkurenčního trhu pro finanční infrastruktury, hospodářské subjekty by neměly předpokládat, že stávající pravidla a priority zůstanou zachovány, pokud dojde ke změně hospodářské situace, zejména v důsledku závažné ekonomické krize. Tak je tomu zejména v oblastech, kde interakce mezi kritickými tržními infrastrukturami, jako jsou obchodní systémy a infrastruktura pro clearing, vyžaduje výjimečnou úroveň provozní odolnosti, neboť případné selhání takových kritických infrastruktur by představovalo vysoké riziko pro finanční stabilitu. V důsledku pandemie COVID-19 se datum použitelnosti nového režimu otevřeného přístupu pro obchodní systémy a ústřední protistrany nabízející obchodní a clearingové služby ve vztahu k derivátům obchodovaným v obchodních systémech odkládá o jeden rok, tedy na 3. července 2021.

(88)

S cílem zajistit, aby orgány příslušné k řešení krize ústředních protistran byly zastoupeny ve všech relevantních fórech, a zajistit, aby ESMA mohl těžit ze všech odborných znalostí nezbytných k vykonávání úkolů spojených s ozdravnými postupy a řešením krize ústředních protistran, mělo by se nařízení (EU) č. 1095/2010 změnit tak, aby pojetí příslušných orgánů podle uvedeného nařízení zahrnovalo vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize ústředních protistran.

(89)

Za účelem přípravy rozhodnutí ESMA týkajících se úkolů mu svěřených, zahrnujících vypracování návrhů technických norem pro oceňování předem i následné oceňování a pro kolegia k řešení krize a plány řešení krize, jakož i vypracování obecných pokynů pro podmínky zahájení řešení krize a pro závazné zprostředkování, a k zajištění komplexního zapojení evropského orgánu dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) (dále jen „EBA“) a jeho členů do přípravy těchto rozhodnutí by měl ESMA vytvořit vnitřní výbor (dále jen „Výbor ESMA pro řešení krize“), jehož členy by byly orgány příslušné k řešení krize. Příslušné orgány ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (18), včetně Evropské centrální banky, a orgány příslušné k řešení krize ve smyslu směrnice 2014/59/EU, včetně Jednotného výboru pro řešení krizí zřízeného nařízením (EU) č. 806/2014, by v příslušných případech měly být přizvány k účasti jako pozorovatelé.

(90)

Při přípravě koncepčního rámce pro posuzování odolnosti ústředních protistran vůči nepříznivému vývoji na trhu by měl být konzultován Výbor ESMA pro řešení krize, pokud toto posouzení zahrnuje souhrnný účinek ujednání ústřední protistrany týkající se ozdravných postupů a řešení krize na finanční stabilitu Unie. V takových případech by měl být Výbor ESMA pro řešení krize konzultován také při posuzování zjištění plynoucích z těchto zátěžových testů.

(91)

Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí práva, svobody a zásady uznávané Listinou základních práv.

(92)

Při přijímání rozhodnutí nebo opatření podle tohoto nařízení by příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize měly vždy náležitě zohlednit jejich dopad na finanční stabilitu a hospodářskou situaci v jiných členských státech, pro které je působení dané ústřední protistrany zásadní nebo důležité z hlediska místních finančních trhů, včetně těch, v nichž se nacházejí členové clearingového systému a, jsou-li k dispozici relevantní informace, jejich klienti, a v nichž jsou usazeny propojené obchodní systémy a infrastruktury finančního trhu, včetně interoperabilních úředních protistran..

(93)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž harmonizace pravidel a procesů pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, a proto jej, z důvodů dopadů krizové situace kterékoli ústřední protistrany v celé Unii, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(94)

Uplatňování tohoto nařízení by mělo být odloženo do 12. srpna 2022 s cílem stanovit veškerá nezbytná prováděcí opatření a umožnit ústředním protistranám a dalším účastníkům trhu podniknout nezbytné kroky k zajištění souladu. Požadavek, aby ústřední protistrana v rámci ozdravných postupů používala vyčleněné vlastní zdroje, a ustanovení týkající se náhrady pro členy clearingového systému ve výjimečném případě, kdy se v rámci ozdravných postupů uplatní srážka variační marže, spoléhají na to, že budou zavedeny příslušné regulační technické normy. Je proto vhodné prodloužit odklad data použitelnosti daných ustanovení do 12. února 2023. Kromě toho by některá ustanovení, která se vztahují na ozdravné plány ústředních protistran a na přijetí a přezkum ozdravných plánů, včetně povinnosti předložit ozdravný plán, měla být uplatňována od dřívějšího data, neboť všechny ústřední protistrany již ozdravné plány mají, jelikož to vyžadují zásady pro subjekty infrastruktury finančních trhů zveřejněné Výborem pro platební a tržní infrastrukturu a Mezinárodní organizací komisí pro cenné papíry. Ústřední protistrany, které již mají povolení podle nařízení (EU) č. 648/2012, by měly přijmout vhodné kroky, aby zajistily, že budou schopny předložit své ozdravné plány příslušným orgánům nejpozději dne 12. února 2022. Uvedená ustanovení týkající se ozdravných plánů by měla být uplatňována od 12. února 2022. Pokud orgán příslušný k řešení krize nebyl ohledně ozdravného plánu ústřední protistrany konzultován, měl by příslušný orgán ústřední protistrany ozdravný plán ústřední protistrany s orgánem příslušným k řešení krize konzultovat neprodleně poté, co začnou platit ostatní ustanovení tohoto nařízení. Za účelem zajištění právní jistoty pro protistrany by se měly změny nařízení (EU) č. 648/2012, které mají zaručit řádné provedení reformy referenčních úrokových sazeb schválené Radou pro finanční stabilitu, použít ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

(95)

S cílem zajistit, aby zvýšená operační rizika vyplývající z uplatňování režimu otevřeného přístupu pro deriváty obchodované v obchodních systémech neohrozila řádné fungování trhů ani finanční stabilitu, a zabránit jakékoli diskontinuitě, je nutné prodloužení těchto přechodných období uplatňovat zpětně od 4. července 2020 do 3. července 2021.

(96)

Toto nařízení by mělo zajistit, aby ústřední protistrany měly dostatečnou kapacitu pro absorpci ztrát a rekapitalizaci s cílem zajistit hladkou a rychlou absorpci ztrát a rekapitalizaci s minimálním dopadem na finanční stabilitu a zároveň by se měly snažit zabránit dopadu na daňové poplatníky. V souladu s mezinárodně dohodnutými zásadami pro účinné režimy řešení krize pro finanční instituce vypracované Radou pro finanční stabilitu by toto nařízení mělo zajistit, aby držitelé majetkových podílů ústřední protistrany absorbovali ztráty při řešení krize jako první, a to způsobem, který minimalizuje riziko zahájení právních kroků z jejich strany, které by se opíraly o to, že jejich ztráty při řešení krize jsou vyšší než ztráty, které by jim jinak vznikly v běžném úpadkovém řízení (podle zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení). Dne 15. listopadu 2018 zveřejnila Rada pro finanční stabilitu konzultační dokument nazvaný „Finanční zdroje na podporu řešení krize ústředních protistran a zacházení s kapitálem ústřední protistrany při řešení krize“.

Na základě odezvy na tento dokument a dalších posouzení plánuje Rada pro finanční stabilitu na konci roku 2020 vydat pokyny ohledně toho, jak by měl být v případě řešení krize ústředních protistran použit kapitál, a to způsobem, který minimalizuje riziko právního napadení ze strany držitelů majetkových podílů v důsledku uplatňování zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení. Po zveřejnění uvedených pokynů by Komise měla přezkoumat uplatňování pravidel stanovených v tomto nařízení s ohledem na odpis kapitálu při řešení krize, přičemž by měla brát v potaz tyto mezinárodně dohodnuté normy. Kromě tohoto zvláštního přezkumu by Komise měla přezkoumat uplatňování tohoto nařízení po pěti letech od data jeho vstupu v platnost, mimo jiné s ohledem na další mezinárodní vývoj. Tento obecný přezkum by se měl týkat alespoň některých základních otázek souvisejících s ozdravnými postupy a řešením krize ústředních protistran, jako jsou finanční zdroje, které mají k dispozici orgány příslušné k řešení krize k pokrytí ztrát jiných než ze selhání, a vlastní zdroje ústředních protistran, které mají být použity při ozdravných postupech a řešení krize,