Článek 1 Podmínky pro stanovení limitu podstatnosti pro retailové expozice

1.   Příslušný orgán stanoví pro všechny instituce ve své jurisdikci jediný limit podstatnosti pro retailové expozice.

Nicméně pro instituce, které uplatňují definici selhání stanovenou v čl. 178 odst. 1 písm. a) a b) prvního pododstavce nařízení (EU) č. 575/2013 na úrovni jednotlivých úvěrových příslibů, může příslušný orgán stanovit odlišný jediný limit podstatnosti pro retailové expozice.

2.   Limit podstatnosti uvedený v odst. 1 prvním pododstavci má absolutní a relativní složku.

Absolutní složka je vyjádřena jako maximální částka pro součet všech částek po splatnosti, které určitý dlužník dluží dané instituci, mateřskému podniku uvedené instituce nebo kterémukoli jejímu dceřinému podniku („úvěrový závazek po splatnosti“). Maximální částka nepřekročí 100 EUR nebo ekvivalentní částku v příslušné národní měně.

Relativní složka je vyjádřena jako procentní podíl odrážející částku úvěrového závazku po splatnosti ve vztahu k celkové částce všech rozvahových expozic vůči dotyčnému dlužníkovi instituce, jejího mateřského podniku nebo kteréhokoli jejího dceřiného podniku, kromě akciových expozic. Uvedený procentní podíl dosahuje hodnot mezi 0 % a 2,5 %, přičemž kdykoli uvedený procentní podíl odráží úroveň rizika, kterou daný příslušný orgán považuje za přiměřenou v souladu s článkem 3, je stanoven na 1 %.

3.   Limit podstatnosti uvedený v odst. 1 druhém pododstavci se stanoví v souladu s podmínkami uvedenými v odstavci 2, pouze s tím rozdílem, že „úvěrový závazek po splatnosti“ a „celková částka všech rozvahových expozic vůči dotyčnému dlužníkovi instituce, kromě akciových expozic“ odkazují na částky úvěrového závazku daného dlužníka, které vyplývají z jediného úvěrového příslibu poskytnutého danou institucí, jejím mateřským podnikem nebo kterýmkoli jejím dceřiným podnikem.

4.   Při stanovení limitu podstatnosti v souladu s tímto článkem vezme příslušný orgán v úvahu rizikové charakteristiky retailových expozic a specifikaci retailových expozic, která je uvedena v článku 147 nařízení (EU) č. 575/2013 pro banky využívající přístup IRB a v článku 123 uvedeného nařízení pro instituce využívající standardizovaný přístup.

5.   Při stanovení limitu podstatnosti v souladu s tímto článkem příslušný orgán předpokládá, že u dlužníka došlo k selhání, když byl překročen limit vyjádřený jako absolutní složka limitu podstatnosti i limit vyjádřený jako relativní složka limitu podstatnosti, a to po dobu buď 90 po sobě jdoucích dnů, nebo 180 po sobě jdoucích dnů, pokud jsou všechny expozice zahrnuté do výpočtu úvěrového závazku po splatnosti zajištěny obytnými nebo obchodními nemovitostmi malých a středních podniků a období 90 dnů bylo pro uvedené expozice nahrazeno obdobím 180 dnů v souladu s čl. 178 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013.