PŘÍLOHA VIII

PŘÍLOHA VIII

Samoregulace

(uvedená v článku 17)

Kromě základního právního požadavku, aby samoregulační iniciativy byly v souladu s veškerými ustanoveními Smlouvy (zejména s pravidly vnitřního trhu a hospodářské soutěže) a s mezinárodními závazky Společenství, včetně pravidel mnohostranného obchodu, může být při posuzování přípustnosti samoregulačních iniciativ jako alternativy k prováděcímu opatření v souvislosti s touto směrnicí použit tento demonstrativní, orientační seznam kritérií:

1.    Otevřená účast

Samoregulační iniciativy musí být přístupné účastníkům ze třetích zemí, a to jak v přípravné fázi, tak ve fázi provádění.

2.    Přidaná hodnota

Samoregulační iniciativy musí přinášet přidanou hodnotu (více než „běžný provoz“) ve smyslu zlepšení celkového vlivu daných výrobků na životní prostředí.

3.    Reprezentativnost

Podniky a jejich sdružení, které se účastní samoregulační aktivity, musí představovat výraznou většinu příslušného hospodářského odvětví s co nejmenším počtem výjimek. Je třeba zajistit dodržování pravidel hospodářské soutěže.

4.    Kvantifikované a postupné cíle

Cíle, které si účastníci vytknou, musí být formulovány srozumitelně a jednoznačně, přičemž je třeba vycházet z přesně vymezených zásad. Pokud se samoregulační iniciativa týká delšího období, je třeba stanovit rovněž prozatímní cíle. Musí být možné sledovat, zda jsou konečné a prozatímní cíle dodržovány, a to dostupným a věrohodným způsobem za použití jednoznačných a spolehlivých ukazatelů. Stanovení těchto ukazatelů musí být usnadněno poskytnutím údajů pocházejících z výzkumu a doprovodných vědecko-technických údajů.

5.    Zapojení občanské společnosti

V zájmu průhlednosti je třeba zajistit zveřejnění samoregulačních iniciativ, a to rovněž za pomoci internetu a jiných elektronických prostředků šíření informací.

Totéž platí pro prozatímní a závěrečné zprávy o sledování. Zúčastněné subjekty včetně členských států, podniků, nevládních organizací působících v oblasti životního prostředí a sdružení spotřebitelů musí být vyzvány k podání připomínek k samoregulační iniciativě.

6.    Sledování a podávání zpráv

Samoregulační iniciativy musí obsahovat řádný systém sledování s jednoznačně stanovenou odpovědností podniků a nezávislých inspektorů. K účasti na sledování plnění cílů musí být přizvány útvary Komise ve spolupráci s účastníky samoregulační iniciativy.

Plán sledování a podávání zpráv musí být podrobný, průhledný a objektivní. Útvary Komise za pomoci výboru uvedeného v čl. 19 odst. 1 posoudí, zda byly cíle dobrovolné dohody nebo jiného samoregulačního opatření dosaženy.

7.    Nákladová efektivita správy samoregulační iniciativy

Náklady na provádění samoregulačních iniciativ, zejména pokud jde o sledování, nesmí vytvořit nepřiměřenou administrativní zátěž ve srovnání s cíli iniciativy a s jinými dostupnými nástroji.

8.    Udržitelnost

Samoregulační iniciativy musí vycházet z politických cílů této směrnice, včetně integrovaného přístupu, a musí být v souladu s hospodářským a sociálním rozměrem udržitelného rozvoje. Musí do nich být zahrnuta také ochrana zájmů spotřebitelů, zdraví, kvality života a hospodářských zájmů.

9.    Soulad s jinými pobídkami

Samoregulační iniciativy nepovedou k očekávaným výsledkům, pokud jiné faktory a pobídky – tlak tržního prostředí, daně, vnitrostátní právní předpisy – vysílají účastníkům iniciativy protichůdné signály. Soudržnost politik má v tomto směru zásadní význam a je třeba k ní přihlížet při posuzování účinnosti iniciativy.