+Článek 23 Inspekce v oblasti životního prostředí
---+Článek 23 1.
---+Článek 23 2.
---+Článek 23 3.
---+Článek 23 4.
---+Článek 23 5.
---+Článek 23 6.

Článek 23 Inspekce v oblasti životního prostředí

1. Přehled

,
Článek 23 1.

Členské státy zřídí systém pro inspekce zařízení v oblasti životního prostředí, zaměřené na přezkoumání plné šíře významných účinků dotyčného zařízení na životní prostředí.

Členské státy zajistí, aby provozovatelé poskytovali příslušným orgánům veškerou nezbytnou pomoc při jakékoli prohlídce na místě, při odebírání vzorků a při shromažďování veškerých potřebných informací, které jsou pro plnění jejich povinností v rámci této směrnice nezbytné.
Článek 23 2.
Členské státy zajistí, aby se na všechna zařízení vztahoval plán inspekcí v oblasti životního prostředí na celostátní, regionální nebo místní úrovni a aby byl tento plán pravidelně přezkoumáván a podle potřeby aktualizován.
Článek 23 3.

Každý plán inspekcí v oblasti životního prostředí musí obsahovat

a) 

obecné posouzení příslušných významných otázek v oblasti životního prostředí;

b) 

zeměpisnou oblast, na kterou se vztahuje;

c) 

seznam zařízení, na která se vztahuje;

d) 

postupy pro vypracování programu běžných inspekcí v oblasti životního prostředí podle odstavce 4;

e) 

postupy pro mimořádné inspekce v oblasti životního prostředí podle odstavce 5;

f) 

je-li to nezbytné, ustanovení o spolupráci mezi různými inspekčními orgány.
Článek 23 4.

Příslušný orgán na základě plánů inspekcí pravidelně vypracovává programy běžných inspekcí v oblasti životního prostředí, včetně četnosti prohlídek na místě u různých druhů zařízení.

Doba mezi dvěma prohlídkami na místě se stanoví na základě systematického posuzování rizik v oblasti životního prostředí u dotyčných zařízení, přičemž v případě zařízení představujících nejvyšší riziko nesmí být delší než jeden rok a v případě zařízení představujících nejnižší riziko delší než tři roky.

Pokud inspekce zjistí závažné porušení podmínek povolení, bude do šesti měsíců od ní provedena dodatečná prohlídka na místě.

Při systematickém posuzování rizik v oblasti životního prostředí se vychází alespoň z těchto kritérií:

a) 

možné a skutečné dopady dotyčných zařízení na lidské zdraví a životní prostředí při zohlednění úrovní a druhů emisí, citlivosti místního prostředí a rizika havárií;

b) 

historie dodržování podmínek povolení;

c) 

účast provozovatele v systému Unie pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ( 15 ).

▼M1

Komise přijme a případně pravidelně aktualizuje pokyny týkající se kritérií pro posouzení rizik v oblasti životního prostředí.

▼B

Článek 23 5.
Mimořádné inspekce v oblasti životního prostředí se provádějí co nejdříve a případně před udělením, přezkoumáním či aktualizací povolení za účelem prošetření závažných stížností týkajících se životního prostředí a vyšetření závažných havárií, mimořádných událostí a případů nedodržování požadavků v oblasti životního prostředí.
Článek 23 6.

V návaznosti na každou prohlídku na místě vypracuje příslušný orgán zprávu, v níž budou popsána příslušná zjištění o tom, jak dané zařízení dodržuje podmínky povolení, a závěry o případné nutnosti dalších opatření.

Zpráva se oznámí dotyčnému provozovateli do dvou měsíců od provedení prohlídky na místě. Zprávu příslušný orgán zpřístupní veřejnosti v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí ( 16 ) do čtyř měsíců po uskutečnění prohlídky na místě.

Aniž je dotčen čl. 8 odst. 2, zajistí příslušný orgán, aby provozovatel v přiměřené době přijal veškerá nutná opatření, která byla ve zprávě určena.

1.1 Odkazy

1.2 Identifikované požadavky

1.3 Související standardy

2. Identifikované požadavky

Požadavky

3. Související standardy

Standardy