Článek 2 Definice

„elektronickou fakturou“ faktura, která byla vystavena, předána a přijata ve strukturovaném elektronickém formátu, jenž umožňuje její automatizované a elektronické zpracování;

„základními prvky elektronické faktury“ soubor zásadních informačních prvků, které musí elektronická faktura obsahovat, aby umožňovala přeshraniční interoperabilitu, včetně informací nezbytných k zajištění souladu s právními předpisy;

„sémantickým datovým modelem“ strukturovaný a logicky vzájemně propojený soubor pojmů a jejich významů, které určují základní prvky elektronické faktury;

„syntaxí“ strojově čitelný jazyk nebo dialekt jazyka použitý k vyjádření datových prvků obsažených v elektronické faktuře;

„syntaktickými vazbami“ pokyny o způsobu, jakým by sémantický datový model pro elektronické faktury mohl být v jednotlivých syntaxích vyjádřen;

„veřejnými zadavateli“ veřejní zadavatelé ve smyslu čl. 1 bodu 17 směrnice 2009/81/ES, čl. 6 odst. 1 směrnice 2014/23/EU a čl. 2 odst. 1 bodu 1 směrnice 2014/24/EU;

„veřejnými zadavateli na nižší úrovni“ veřejní zadavatelé na nižší úrovni ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 3 směrnice 2014/24/EU;

„centrálním zadavatelem“ centrální zadavatel ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 16 směrnice 2014/24/EU;

„zadavateli“ zadavatelé ve smyslu čl. 1 bodu 17 směrnice 2009/81/ES, čl. 7 odst. 1 a 2 směrnice 2014/23/EU a čl. 4 odst. 1 směrnice 2014/25/EU;

„mezinárodní normou“ mezinárodní norma ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1025/2012;

„evropskou normou“ evropská norma ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1025/2012.