+Článek 2 Definice

Článek 2 Definice

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se použijí relevantní definice obsažené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ( 1 ).

Dále se rozumí:

▼M2

1) 

„energií z obnovitelných zdrojů“ nebo „obnovitelnou energií“ energie z obnovitelných nefosilních zdrojů, totiž větrná energie, energie slunečního záření (termální a fotovoltaická), geotermální energie, osmotická energie, energie okolního prostředí, energie z přílivu nebo vln a jiná energie z oceánů, vodní energie, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu z čistíren odpadních vod a energie bioplynu;

1a) 

„průmyslovou kulatinou“ pilařské dřevo, dýhařské dřevo, vlákninové dřevo kulaté či řezané, jakož i další kulatina, které jsou vhodné pro průmyslové účely, kromě kulatiny, jež je z důvodu svých vlastností, jako jsou druhy, rozměry, přímost a hustota suků, nevhodná pro průmyslové využití, jak je vymezeno a řádně odůvodněno členskými státy podle příslušných lesních a tržních podmínek;

▼B

2) 

„energií okolního prostředí“ přirozeně se vyskytující tepelná energie a energie nahromaděná v prostředí vymezeném určitými hranicemi, která může být uložena v ovzduší, s výjimkou odpadního vzduchu, nebo v povrchových či odpadních vodách;

3) 

„geotermální energií“ energie uložená ve formě tepla pod zemským povrchem;

▼M2

4) 

„hrubou konečnou spotřebou energie“ energetické komodity dodané k energetickým účelům pro průmysl, dopravu, domácnosti, služby včetně veřejných služeb, zemědělství, lesnictví a rybolov, spotřeba elektřiny a tepla v odvětví energetiky při výrobě elektřiny a tepla a ztráty elektřiny a tepla při jejich distribuci a přenosu;

▼B

5) 

„režimem podpory“ jakýkoli nástroj, režim či mechanismus uplatňovaný členským státem či skupinou členských států, který podporuje užívání energie z obnovitelných zdrojů snížením nákladů na tuto energii, zvýšením její prodejní ceny nebo zvýšením množství takto prodané energie prostřednictvím povinnosti využívat energii z obnovitelných zdrojů nebo jiným způsobem, včetně mimo jiné investiční pomoci, osvobození od daně, snížení daně nebo vrácení daně, režimů podpory formou povinnosti využívat energii z obnovitelných zdrojů, včetně režimů využívajících zelené certifikáty, a režimů přímé podpory cen, včetně výkupních cen a plateb klouzavých nebo pevných bonusů;

6) 

„povinností využívat energii z obnovitelných zdrojů“ režim podpory, který požaduje po výrobcích energie, aby zahrnuli určitý podíl energie z obnovitelných zdrojů do své výroby, po dodavatelích energie, aby zahrnuli určitý podíl energie z obnovitelných zdrojů do své dodávky, nebo po spotřebitelích energie, aby zahrnuli určitý podíl energie z obnovitelných zdrojů do své spotřeby, včetně režimů, které umožňují plnit tyto požadavky používáním zelených certifikátů;

7) 

„finančním nástrojem“ finanční nástroj ve smyslu čl. 2 bodu 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ( 2 );

8) 

„malými a středními podniky“ mikropodniky a malé nebo střední podniky ve smyslu článku 2 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES ( 3 );

9) 

„odpadním teplem a chladem“ teplo nebo chlad nevyhnutelně vzniklé jako vedlejší produkt v průmyslových zařízeních nebo zařízeních na výrobu elektřiny nebo v terciárním sektoru, kde byl nebo bude použit proces kombinované výroby tepla a elektřiny nebo kde není kombinovaná výroba tepla a elektřiny proveditelná, jež by se bez přístupu do soustavy dálkového vytápění nebo chlazení bez využití rozptýlily do vzduchu nebo vody;

▼M2

9a) 

„oblastí pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie“ konkrétní místo nebo oblast, ať už na pevnině, na moři či na vnitrozemských vodách, které byly členským státem určeny za zvláště vhodné pro instalaci zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů;

9b) 

„zařízením na výrobu sluneční energie“ zařízení, které přeměňuje energii ze slunce na tepelnou nebo elektrickou energii, zejména solární termální a solární fotovoltaická zařízení;

▼B

10) 

„modernizací“ obnova elektráren vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů, včetně úplného nebo částečného nahrazení zařízení nebo provozních systémů a vybavení za účelem náhrady výkonu či zvýšení účinnosti nebo výkonu zařízení;

11) 

„provozovatelem distribuční soustavy“ provozovatel ve smyslu čl. 2 bodu 6 směrnice 2009/72/ES a čl. 2 bodu 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ( 4 );

12) 

„zárukou původu“ elektronický dokument, jehož jediným účelem je doložit konečnému spotřebiteli, že daný podíl či dané množství energie byly vyrobeny z obnovitelných zdrojů;

13) 

„zbytkovým energetickým mixem“ celková roční skladba zdrojů energie členského státu kromě podílu pokrytého zrušenými zárukami původu;

14) 

„samospotřebitelem elektřiny z obnovitelných zdrojů“ konečný zákazník provozující zařízení ve vlastních prostorách umístěných ve vymezených hranicích nebo, pokud to členský stát povolí, v jiných prostorách, který vyrábí elektřinu z obnovitelných zdrojů pro svou vlastní spotřebu a který může ukládat nebo prodávat elektřinu z obnovitelných zdrojů, kterou sám vyrobil, za předpokladu, že u samospotřebitelů elektřiny z obnovitelných zdrojů, kteří nejsou domácnostmi, uvedené činnosti nepředstavují jejich hlavní obchodní nebo profesní činnost;

▼M2

14a) 

„nabídkovou zónou“ nabídková zóna ve smyslu čl. 2 bodu 65 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ( 5 );

14b) 

„inovativní technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů“ technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, která alespoň v jednom směru zlepšuje srovnatelné moderní technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů nebo umožňuje využívat technologii v oblasti obnovitelné energie, jež není plně komerčně využívána nebo zahrnuje jasnou míru rizika;

14c) 

„inteligentním měřicím systémem“ inteligentní měřicí systém ve smyslu čl. 2 bodu 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ( 6 );

14d) 

„dobíjecím bodem“ dobíjecí bod ve smyslu čl. 2 bodu 48 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1804 ( 7 );

14e) 

„účastníkem trhu“ účastník trhu ve smyslu čl. 2 bodu 25 nařízení (EU) 2019/943;

14f) 

„trhem s elektřinou“ trhy s elektřinou ve smyslu čl. 2 bodu 9 směrnice (EU) 2019/944;

14g) 

„domácí baterií“ samostatná akumulátorová baterie o zaručené kapacitě větší než 2 kWh, která je vhodná k instalaci a použití v domácím prostředí;

14h) 

„baterií elektrického vozidla“ baterie elektrického vozidla ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1542 ( 8 );

14i) 

„průmyslovou baterií“ průmyslová baterie ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 13 nařízení (EU) 2023/1542;

14j) 

„technickým stavem“ technický stav ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 28 nařízení (EU) 2023/1542;

14k) 

„stavem nabití“ stav nabití ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 27 nařízení (EU) 2023/1542;

14l) 

„nastavením výkonu“ dynamické informace uchovávané v systému řízení baterie, který předepisuje nastavení elektrického výkonu, v němž by měla baterie optimálně pracovat během dobíjení nebo vybíjení tak, aby byl optimalizován její technický stav a provozní využívání;

14m) 

„inteligentním dobíjením“ dobíjení, při němž je intenzita elektřiny dodávané do baterie dynamicky regulována na základě informací získaných prostřednictvím elektronické komunikace;

14n) 

„regulačním orgánem“ regulační orgán ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) 2019/943;

14o) 

„obousměrným nabíjením“ obousměrné nabíjení ve smyslu čl. 2 bodu 11 nařízení (EU) 2023/1804;

14p) 

„běžným dobíjecím bodem“ běžný dobíjecí bod ve smyslu čl. 2 bodu 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1804;

14q) 

„smlouvou o nákupu energie z obnovitelných zdrojů“ smlouva, jíž se fyzická nebo právnická osoba zavazují koupit energii z obnovitelných zdrojů přímo od výrobce, která zahrnuje mimo jiné smlouvy o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů a smlouvy o nákupu vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů;

▼B

15) 

„společně jednajícími samospotřebiteli elektřiny z obnovitelných zdrojů“ skupina alespoň dvou společně jednajících samospotřebitelů elektřiny z obnovitelných zdrojů ve smyslu bodu 14, kteří se nacházejí ve stejné budově či objektu s více bytovými jednotkami;

16) 

„společenstvím pro obnovitelné zdroje“ právní subjekt:

a) 

který je v souladu s platným vnitrostátním právem založen na otevřené a dobrovolné účasti, je samostatný a je účinně kontrolován podílníky nebo členy, kteří se nacházejí v blízkosti projektů energie z obnovitelných zdrojů vlastněných a vybudovaných tímto právním subjektem;

b) 

jehož podílníky nebo členy jsou fyzické osoby, malé a střední podniky nebo místní orgány, včetně obcí;

c) 

jehož hlavním účelem není vytváření zisku, ale poskytování environmentálních, hospodářských nebo sociálních společenských přínosů svým podílníkům nebo členům anebo místním oblastem, kde provozuje svou činnost;

17) 

„smlouvou o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů“ smlouva, jíž se fyzická nebo právnická osoba zavazuje koupit elektřinu z obnovitelných zdrojů přímo od jejího výrobce;

18) 

„přímým obchodováním“ s energií z obnovitelných zdrojů prodej energie z obnovitelných zdrojů mezi účastníky trhu na základě smlouvy s předem stanovenými podmínkami pro automatizované provádění a vypořádání obchodu buď přímo mezi účastníky trhu, nebo nepřímo prostřednictvím certifikovaného účastníka trhu, který je třetí stranou, jako je například agregátor. Právem na přímé obchodování nejsou dotčena práva a povinnosti zúčastněných stran, jako jsou koncoví zákazníci, výrobci, dodavatelé nebo agregátoři;

▼M2

18a) 

‚průmyslem‘ podniky a výrobky, které spadají do sekcí B, C a F a do sekce J oddílu (63) statistické klasifikace ekonomických činností (NACE REV.2), jak jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ( 9 );

18b) 

„neenergetickým účelem“ použití paliv jako suroviny v průmyslovém procesu, nikoliv k výrobě energie;

▼B

19) 

„dálkovým vytápěním“ nebo „dálkovým chlazením“ distribuce tepelné energie prostřednictvím soustavy ve formě páry, horké vody nebo ochlazených kapalin z centrálního zdroje nebo decentralizovaných zdrojů výroby do více budov či míst za účelem použití k vytápění nebo chlazení prostoru nebo procesu;

20) 

„účinným dálkovým vytápěním a chlazením“ soustava dálkového vytápění nebo chlazení ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice 2012/27/EU;

21) 

„vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ kombinovaná výroba tepla a elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU;

22) 

„certifikátem energetické náročnosti“ certifikát energetické náročnosti ve smyslu čl. 2 bodu 12 směrnice 2010/31/EU.

▼M2

22a) 

„obnovitelnými palivy“ biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy a obnovitelná paliva nebiologického původu;

22b) 

„energetickou účinností v první řadě“ energetická účinnost v první řadě ve smyslu čl. 2 bodu 18 nařízení (EU) 2018/1999;

▼B

23) 

„odpadem“ odpad ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice 2008/98/ES, vyjma látky, jež byly záměrně upraveny nebo znehodnoceny tak, aby odpovídaly této definici;

24) 

„biomasou“ biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu ze zemědělství, z lesnictví a souvisejících odvětví a z rybolovu a akvakultury, včetně rostlinných a živočišných látek, jakož i biologicky rozložitelná část odpadů, včetně průmyslových a komunálních odpadů biologického původu;

25) 

„zemědělskou biomasou“ biomasa vyrobená v zemědělství;

26) 

„lesní biomasou“ biomasa vyrobená v lesnictví;

27) 

„palivy z biomasy“ plynná a pevná paliva vyrobená z biomasy;

28) 

„bioplynem“ plynná paliva vyrobená z biomasy;

29) 

„biologickým odpadem“ biologický odpad ve smyslu čl. 3 bodu 4 směrnice 2008/98/ES;

30) 

„oblastí získávání surovin“ zeměpisně vymezená oblast, z níž je získávána lesní biomasa jakožto surovina, z níž jsou k dispozici důvěryhodné a nezávislé informace a v níž jsou podmínky dostatečně homogenní pro vyhodnocení rizika z hlediska toho, zda je tato lesní biomasa využívána udržitelně a legálně;

31) 

„obnovou lesa“ obnova lesního porostu, k níž dochází přirozenou či umělou cestou poté, co byl předchozí lesní porost odstraněn vykácením nebo v důsledku přirozených příčin včetně požáru nebo bouře;

32) 

„biokapalinou“ kapalné palivo používané pro energetické účely jiné než dopravu, včetně výroby elektřiny, vytápění a chlazení, vyráběné z biomasy;

33) 

„biopalivem“ kapalné palivo používané pro dopravu vyráběné z biomasy;

34) 

„pokročilými biopalivy“ biopaliva vyrobená ze surovin uvedených v příloze IX části A;

35) 

„recyklovanými palivy s obsahem uhlíku“ kapalná a plynná paliva vyrobená ze zdrojů kapalného či pevného odpadu neobnovitelného původu, které nejsou vhodné pro materiálové využití v souladu s článkem 4 směrnice 2008/98/ES, nebo z plynů ze zpracování odpadu a výfukových plynů neobnovitelného původu, které vznikají jako nevyhnutelný a nezáměrný důsledek výrobního procesu v průmyslových zařízeních;

▼M2

36) 

„obnovitelnými palivy nebiologického původu“ kapalná a plynná paliva, jejichž energetický obsah je získáván z jiných obnovitelných zdrojů než z biomasy;

▼B

37) 

„biopalivy, biokapalinami a palivy z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy“ biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy, jejichž suroviny byly vyrobeny v režimech, které zamezují vytěsňovacím účinkům biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy na bázi potravinářských a krmných plodin prostřednictvím zlepšených zemědělských postupů, jakož i pěstováním plodin v oblastech, jež se dříve pro pěstování plodin nevyužívaly, a které byly vyrobeny v souladu s kritérii udržitelnosti pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy stanovenými v článku 29;

38) 

„dodavatelem paliva“ subjekt dodávající palivo na trh, jenž odpovídá za přihlášení paliva v místě placení spotřební daně, nebo v případě elektřiny jakýkoli jiný příslušný subjekt určený členským státem, pokud se spotřební daň nehradí nebo v jiných řádně odůvodněných případech;

39) 

„plodinami bohatými na škrob“ plodiny zahrnující především obiloviny bez ohledu na to, zda jsou využita pouze zrna, nebo celá plodina, například v případě kukuřice na zelené krmení; hlízy a okopaniny, například brambory, topinambury, batáty, maniok a jamy; jakož i plodiny s oddenkovými hlízami, například kolokázie a xantosoma;

40) 

„potravinářskými a krmnými plodinami“ plodiny bohaté na škrob, cukernaté plodiny nebo olejniny vypěstované na zemědělské půdě jako hlavní plodiny, s výjimkou zbytků, odpadu nebo lignocelulózové vláknoviny a dočasných plodin, jako jsou meziplodiny a krycí plodiny, pokud použití těchto dočasných plodin nevyvolává poptávku po další půdě;

41) 

„lignocelulózovou vláknovinou“ vláknovina obsahující lignin, celulózu a hemicelulózu, například biomasa pocházející z lesů, energetické dřeviny a zbytky a odpady z lesnictví a dřevozpracujících odvětví;

42) 

„nepotravinářskou celulózovou vláknovinou“ suroviny skládající se především z celulózy a hemicelulózy a mající nižší obsah ligninu než lignocelulózové vláknoviny, včetně zbytků potravinářských a krmných plodin, například slámy, kukuřičného šustí, plev a lusků; energetické traviny s nízkým obsahem škrobu, například jílek, proso prutnaté, ozdobnice, trsť rákosovitá; krycí plodiny vysévané před zasetím a po sklizení hlavních plodin; pícniny; průmyslové zbytky včetně zbytků potravinářských a krmných plodin po extrakci rostlinných olejů, cukrů, škrobů a bílkovin; a vláknovina z biologického odpadu, přičemž pícniny a krycí plodiny jsou chápány jako dočasné, krátkodobě oseté pastviny obsahující směs travin a luštěnin s nízkým obsahem škrobu za účelem zajištění píce pro hospodářská zvířata a zlepšení úrodnosti půdy k dosažení vyšších výnosů hlavních plodin na orné půdě;

43) 

„zbytkem“ látka, která není konečným produktem, jenž má být přímo vyroben v procesu výroby; nejedná se o primární cíl výrobního procesu a proces nebyl záměrně upraven pro jeho výrobu;

44) 

„zbytky ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví“ zbytky, které pocházejí přímo ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví a které nezahrnují zbytky ze souvisejících odvětví nebo zpracování;

▼M2

44a) 

„lesní plantáží“ lesní plantáž ve smyslu čl. 2 bodu 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1115 ( 10 );

44b) 

„osmotickou energií“ energie přirozeně vznikající z rozdílu v koncentraci soli mezi dvěma tekutinami, například sladkou a slanou vodou;

44c) 

„účinností systému“ výběr energeticky účinných řešení, pokud zároveň umožňují nákladově efektivní dekarbonizaci, dodatečnou flexibilitu a účinné využívání zdrojů;

44d) 

„skladováním energie na stejném místě“ zařízení na skladování energie kombinované se zařízením na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a připojené v síti ke stejnému přístupovému bodu;

44e) 

„solárním elektrickým vozidlem“ motorové vozidlo vybavené pohonem zahrnujícím pouze neperiferní elektrická zařízení jakožto měnič energie s elektricky dobíjeným systémem skladování energie, který je možno dobíjet externě, a fotovoltaickými panely zabudovanými do vozidla;

▼B

45) 

„skutečnou hodnotou“ úspory emisí skleníkových plynů v některém kroku konkrétního procesu výroby biopaliva, biokapaliny nebo paliva z biomasy nebo v celém procesu této výroby, vypočítaná podle metodiky stanovené v příloze V části C nebo v příloze VI části B;

46) 

„typizovanou hodnotou“ odhad emisí skleníkových plynů a úspor emisí skleníkových plynů u konkrétního způsobu výroby biopaliva, biokapaliny nebo paliva z biomasy, jenž je reprezentativní pro spotřebu v Unii;

47) 

„standardizovanou hodnotou“ hodnota odvozená z typizované hodnoty použitím předem určených faktorů, která může být za okolností určených v této směrnici použita namísto skutečné hodnoty.

1. Přehled

,
Název Regulace

1.1 Odkazy

1.2 Identifikované požadavky

1.3 Související standardy

2. Identifikované požadavky

Požadavky
Zdroj Požadavek

3. Související standardy

Standardy
Zdroj Požadavek