+Článek 19 Záruky původu energie z obnovitelných zdrojů
---+Článek 19 1.
---+Článek 19 2.
---+Článek 19 3.
---+Článek 19 4.
---+Článek 19 5.
---+Článek 19 6.
---+Článek 19 7.
---+Článek 19 8.
---+Článek 19 9.
---+Článek 19 10.
---+Článek 19 11.
---+Článek 19 12.
---+Článek 19 13.
---+Článek 19 13a.

Článek 19 Záruky původu energie z obnovitelných zdrojů

1. Přehled

,
Článek 19 1.
Členské státy zajistí, aby pro účely poskytnutí dokladu konečnému spotřebiteli o podílu nebo množství energie z obnovitelných zdrojů na skladbě zdrojů energie dodavatele a na energii dodávané zákazníkům na základě smluv nabízených s odkazem na spotřebu energie z obnovitelných zdrojů mohl být původ energie z obnovitelných zdrojů zaručen ve smyslu této směrnice v souladu s objektivními, transparentními a nediskriminačními kritérii.
Článek 19 2.
Za tím účelem členské státy zajistí, aby byla vydána záruka původu na základě žádosti výrobce energie z obnovitelných zdrojů, včetně plynných obnovitelných paliv nebiologického původu, jako vodík, pokud se členské státy pro účely zohlednění tržní hodnoty záruky původu nerozhodnou, že takovou záruku původu nevydají výrobci, který obdrží finanční podporu z režimu podpory. Členské státy mohou stanovit, že záruky původu budou vydávány i na energii z neobnovitelných zdrojů. Na vydávání záruk původu se může vztahovat limit na minimální kapacitu. Záruka původu se standardně vystavuje pro 1 MWh. Je-li to vhodné, může být tato standardní velikost rozdělena na menší části za předpokladu, že každá taková část představuje násobek 1 Wh. Pro každou jednotku vyrobené energie je možné vydat jen jednu záruku původu.

Členské státy zajistí, aby tatáž jednotka energie z obnovitelných zdrojů byla zohledněna pouze jednou.

Pro malá zařízení s výkonem nižším než 50 kW a pro společenství pro obnovitelné zdroje se zavádí zjednodušený registrační postup a snížené registrační poplatky.

Členské státy zajistí, aby byla tržní hodnota záruk původu náležitě zohledněna v příslušném režimu podpory, pokud výrobce přijímá finanční podporu z režimu podpory.

Předpokládá se, že tržní hodnota záruk původu byla náležitě zohledněna, pokud:

a) 

je finanční podpora poskytnuta na základě výběrového řízení nebo systému obchodovatelných ekologických certifikátů;

b) 

je tržní hodnota záruk původu administrativně zohledněna v míře finanční podpory, nebo

c) 

pokud záruky původu nejsou vydány přímo výrobci, ale dodavateli nebo spotřebiteli, který energii kupuje za konkurenčních podmínek nebo na základě dlouhodobé smlouvy o nákupu energie z obnovitelných zdrojů.

Aby byla tržní hodnota záruk původu zohledněna, mohou se členské státy mimo jiné rozhodnout, že vydají výrobci záruku původu a okamžitě ji zruší.

Záruka původu nemá žádný význam z hlediska dodržování článku 3 členským státem. Převody záruk původu, samostatně nebo spolu s fyzickým přenosem energie, nemají vliv na rozhodnutí členských států použít statistické převody, společné projekty nebo společné režimy podpory za účelem dodržení článku 3 či pro výpočet hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů podle článku 7.
Článek 19 3.
Pro účely odstavce 1 platí záruky původu pro transakce po dobu 12 měsíců od výroby příslušné jednotky energie. Členské státy zajistí, aby všechny záruky původu, které nebyly zrušeny, skončily nejpozději 18 měsíců od výroby příslušné jednotky energie. Záruky původu, jejichž platnost skončila, zahrnou členské státy do výpočtu svého zbytkového energetického mixu.
Článek 19 4.
Pro účely poskytování informací podle odstavců 8 a 13 členské státy zajistí, aby energetické podniky záruky původu zrušily nejpozději šest měsíců po skončení jejich platnosti. Mimoto do 21. května 2025 členské státy zajistí, aby údaje o jejich zbytkovém energetickém mixu byly každoročně zveřejňovány.
Článek 19 5.
Na vydání, převod a zrušení záruk původu dohlížejí členské státy nebo určené příslušné orgány. Územní působnost určených příslušných orgánů se nesmí překrývat a tyto orgány musí být nezávislé na činnostech výroby, obchodu a dodávky.
Článek 19 6.
Členské státy nebo určené příslušné orgány zavedou vhodné mechanismy s cílem zajistit, aby záruky původu byly vydávány, převáděny a rušeny elektronickou cestou a aby byly přesné, spolehlivé a zabezpečené proti podvodu. Členské státy a určené příslušné orgány zajistí, aby požadavky, které ukládají, splňovaly normu CEN – EN 16325.
Článek 19 7.

V záruce původu musí být uvedeny alespoň:

▼M2

a) 

zdroj energie, ze kterého byla energie vyrobena, a den zahájení a ukončení její výroby, přičemž může být upřesněno;

i) 

v případě plynu z obnovitelných zdrojů, včetně plynných obnovitelných paliv nebiologického původu, a vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů v hodinovém nebo kratším intervalu;

ii) 

u elektřiny z obnovitelných zdrojů, interval zúčtování odchylek ve smyslu definice v čl. 2 bodu 15 nařízení (EU) 2019/943;

▼B

b) 

zda se záruka původu vztahuje na:

i) 

elektřinu,

ii) 

plyn, včetně vodíku, nebo

iii) 

vytápění nebo chlazení;

c) 

základní údaje, umístění, typ a kapacita zařízení, ve kterém byla energie vyrobena;

d) 

zda zařízení využilo investiční podporu a zda využilo na jednotku energie jakoukoli jinou formu podpory z vnitrostátního režimu podpory a o jaký druh režimu podpory šlo;

e) 

datum uvedení zařízení do provozu a

f) 

datum a země vydání a jedinečné identifikační číslo.

Na zárukách původu ze zařízení s výkonem nižším než 50 kW mohou být uvedeny informace ve zjednodušené podobě.
Článek 19 8.

Musí-li dodavatel elektřiny poskytnout doklad o podílu nebo množství energie z obnovitelných zdrojů ve své skladbě zdrojů energie pro účely čl. 3 odst. 9 písm. a) směrnice 2009/72/ES, učiní tak použitím záruk původu, s výjimkou:

a) 

podílu své skladby zdrojů energie odpovídajícího případným nezaznamenaným obchodním nabídkám, u nichž dodavatel může využít zbytkového energetického mixu, nebo

b) 

případů, kdy členské státy rozhodnou nevydat záruky původu výrobci, jenž přijímá finanční podporu z režimu podpory.

Je-li plyn dodáván ze sítě pro vodík nebo zemní plyn, včetně plynných obnovitelných paliv nebiologického původu a biometanu, je dodavatel povinen konečným spotřebitelům prokázat podíl nebo množství energie z obnovitelných zdrojů ve své skladbě zdrojů energie pro účely přílohy I směrnice 2009/73/ES. Dodavatel tak učiní použitím záruk původu s výjimkou:

a) 

podílu své skladby zdrojů energie odpovídajícího případným nezaznamenaným obchodním nabídkám, u nichž dodavatel může využít zbytkového energetického mixu;

b) 

případů, kdy členské státy rozhodnou nevydat záruky původu výrobci, jenž přijímá finanční podporu z režimu podpory.

Pokud zákazník spotřebovává plyn ze sítě pro vodík nebo zemní plyn, včetně plynných obnovitelných paliv nebiologického původu a biometanu, jak prokazuje obchodní nabídka dodavatele, členské státy zajistí, aby zrušené záruky původu odpovídaly příslušným charakteristikám sítě.

Pokud se členské státy dohodly používat záruky původu i pro jiné druhy energie, použijí dodavatelé oznámení stejného druhu záruky původu jako dodané energie. Podobně mohou být záruky původu vytvořené na základě čl. 14 odst. 10 směrnice 2012/27/EU použity ke splnění požadavku na prokázání množství elektřiny vyrobené z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny. Pro účely odstavce 2 tohoto článku, pokud je elektřina vyrobena za použití vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny s využitím obnovitelných zdrojů energie, lze vydat pouze jednu záruku původu, ve které budou uvedeny obě vlastnosti.
Článek 19 9.
Členské státy uznají záruky původu vydané jinými členskými státy v souladu s touto směrnicí výhradně k doložení údajů a skutečností uvedených v odstavci 1 a v odst. 7 prvním pododstavci písm. a) až f). Členský stát může odmítnout uznání záruky původu pouze v případě, že má důvodné pochybnosti o její přesnosti, spolehlivosti či pravosti. Toto odmítnutí a jeho odůvodnění oznámí členský stát Komisi.
Článek 19 10.
Dojde-li Komise k závěru, že odmítnutí uznání záruky původu je neopodstatněné, může přijmout rozhodnutí, kterým se po daném členském státě požaduje, aby záruku uznal.
Článek 19 11.
Členské státy neuznají záruky původu vydané třetí zemí s výjimkou případů, kdy Unie s uvedenou třetí zemí podepsala dohodu o vzájemném uznávání záruk původu vydaných v Unii a kompatibilních systémů záruk původu zavedených v uvedené třetí zemi, a pouze dochází-li k přímému dovozu nebo vývozu energie.
Článek 19 12.
Členské státy mohou v souladu s právem Unie zavést objektivní, transparentní a nediskriminační kritéria pro používání záruk původu v souladu s povinnostmi stanovenými v čl. 3 odst. 9 směrnice 2009/72/ES.
Článek 19 13.
Komise do 31. prosince 2025 přijme zprávu posuzující možnosti pro zavedení celounijního ekologického označení s cílem podporovat využívání energie z obnovitelných zdrojů vyrobené z nových zařízení. Dodavatelé využívají informace obsažené v zárukách původu s cílem prokázat splnění požadavků takového označení.
Článek 19 13a.
Komise sleduje fungování systému záruk původu a do 30. června 2025 posoudí rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou po zárukách původu na trhu a v případě nerovnováhy určí relevantní faktory ovlivňující nabídku a poptávku.

1.1 Odkazy

1.2 Identifikované požadavky

1.3 Související standardy

2. Identifikované požadavky

Požadavky

3. Související standardy

Standardy