|
Členské státy usilují o zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie v objemu energetických zdrojů využívaných pro konečné energetické a neenergetické účely v průmyslovém sektoru o orientační nárůst ve výši nejméně 1,6 procentního bodu jako ročního průměru vypočítaného za období 2021 až 2025 a 2026 až 2030. Členské státy mohou do průměrného ročního nárůstu uvedeného v prvním pododstavci započítat odpadní teplo a chlad až do 0,4 procentního bodu za předpokladu, že odpadní teplo a chlad jsou dodávány z účinného dálkového vytápění a chlazení, s výjimkou sítí, které dodávají teplo pouze do jedné budovy, nebo kde se veškerá tepelná energie spotřebovává výhradně na místě a kde se tepelná energie neprodává. Pokud se tak rozhodnou, zvýší se průměrný roční nárůst uvedený v prvním pododstavci o polovinu procentního podílu započítaného odpadního tepla a chladu. Členské státy zahrnou politiky a plánovaná a přijatá opatření k dosažení tohoto orientačního zvýšení do svých integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu předložených podle článků 3 a 14 nařízení (EU) 2018/1999 a do svých integrovaných vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu předložených podle článku 17 uvedeného nařízení (EU). Je-li elektrifikace považována za nákladově efektivní možnost, podporují uvedené politiky a opatření elektrifikaci průmyslových procesů založenou na obnovitelných zdrojích. Tyto politiky a opatření usilují o vytvoření příznivých tržních podmínek pro dostupnost ekonomicky životaschopných a technicky proveditelných alternativ v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, které nahradí fosilní paliva používaná k průmyslovému vytápění, s cílem snížit využívání fosilních paliv používaných k vytápění s teplotou nižší než 200 °C. Při přijímání těchto politik a opatření členské státy zohlední zásadu „energetická účinnost v první řadě“, účinnost a mezinárodní konkurenceschopnost a potřebu řešit regulační, správní a hospodářské překážky. Členské státy zajistí, aby podíl obnovitelných paliv nebiologického původu používaných pro konečné energetické a neenergetické účely do roku 2030 činil nejméně 42 % vodíku používaného pro konečné energetické a neenergetické účely v průmyslu a do roku 2035 tento podíl činil 60 %. Pro výpočet dotyčného procentního podílu se použijí tato pravidla:
a)
pro výpočet jmenovatele se zohlední energetický obsah vodíku pro konečné energetické a neenergetické účely, s výjimkou:
i)
vodíku použitého jako meziprodukt pro výrobu konvenčních paliv používaných v odvětví dopravy a biopaliv;
ii)
vodíku, který se vyrábí dekarbonizací průmyslového zbytkového plynu a který se používá k nahrazení specifického plynu, z něhož se vyrábí;
iii)
vodíku, který se vyrábí jako vedlejší produkt nebo se získává z vedlejších produktů v průmyslových zařízeních;
b)
pro výpočet čitatele se zohlední energetický obsah obnovitelných paliv nebiologického původu spotřebovaných v průmyslovém sektoru pro konečné energetické a neenergetické účely, s výjimkou obnovitelných paliv nebiologického původu používaných jako meziprodukty pro výrobu konvenčních paliv používaných v odvětví dopravy a biopaliv;
c)
pro výpočet čitatele i jmenovatele se použijí hodnoty týkající se energetického obsahu paliv uvedené v příloze III.
Pro účely pátého pododstavce písm. c) tohoto odstavce a za účelem stanovení energetického obsahu paliv neuvedených v příloze III použijí členské státy k určení výhřevnosti paliv příslušné evropské normy nebo, nebyla-li pro tento účel přijata evropská norma, příslušné normy ISO.
|