Článek 29 Kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy

Článek 29 1.

Energie z biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy se zohlední pro účely uvedené v písmenech a), b) a c) tohoto pododstavce, pouze pokud splňují kritéria udržitelnosti a kritéria úspor emisí skleníkových plynů stanovená v odstavcích 2 až 7 a 10:

▼M2

a)

příspěvek k podílu energie z obnovitelných zdrojů členských států a cílům uvedeným v čl. 3 odst. 1, čl. 15a odst. 1, čl. 22a odst. 1, čl. 23 odst. 1, čl. 24 odst. 4 a čl. 25 odst. 1;

▼B

b)

posuzování plnění povinností využívat energii z obnovitelných zdrojů, včetně povinnosti stanovené v článku 25;

c)

způsobilost k finanční podpoře na spotřebu biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy.

Aby však mohly být biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobené z odpadů a zbytků jiných než zbytků ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví zohledněny pro účely uvedené v prvním pododstavci písm. a), b) a c) tohoto odstavce, musí splňovat pouze kritéria úspor emisí skleníkových plynů stanovená v odstavci 10. V případě použití směsného odpadu mohou členské státy od provozovatelů požadovat, aby používali systémy třídění směsného odpadu k odstranění fosilních materiálů. Tento pododstavec se použije rovněž na odpad a zbytky, které jsou nejprve zpracovány na produkt, než jsou dále zpracovány na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy.

Elektřina, vytápění a chlazení vyrobené z tuhého komunálního odpadu nepodléhají kritériím úspor emisí skleníkových plynů stanoveným v odstavci 10.

Paliva z biomasy musí splňovat kritéria udržitelnosti a úspor skleníkových plynů stanovená v odstavcích 2 až 7 a 10, jsou-li použita:

a)

v případě paliv z pevné biomasy v zařízeních vyrábějících elektřinu, vytápění a chlazení o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 7,5 MW nebo vyšším;

b)

v případě paliv z plynné biomasy v zařízeních vyrábějících elektřinu, vytápění a chlazení o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 2 MW nebo vyšším;

c)

v případě zařízení vyrábějících paliva z plynné biomasy s tímto průměrným průtokem biometanu:

i)

více než 200 m3 ekvivalentu metanu/h, měřeno za standardních podmínek teploty a tlaku, tj. 0 °C a 1 bar atmosférického tlaku;

ii)

pokud se bioplyn skládá ze směsi metanu a nehořlavých jiných plynů, pro průtok metanu se prahová hodnota stanovená v bodu i) přepočítá proporcionálně k objemovému podílu metanu ve směsi.

Členské státy mohou kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů použít na zařízení s nižším celkovým jmenovitým tepelným příkonem nebo průtokem biometanu.

Kritéria udržitelnosti a kritéria úspor emisí skleníkových plynů stanovená v odstavcích 2 až 7 a 10 se použijí bez ohledu na zeměpisný původ biomasy.

Článek 29 2.

Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy na bázi odpadů a zbytků nikoli z lesnictví, nýbrž ze zemědělské půdy, se zohlední pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) pouze tehdy, pokud provozovatelé nebo vnitrostátní orgány mají zavedeno sledování nebo plány řízení s cílem řešit dopady na kvalitu půdy a uhlík v půdě. Informace o tom, jak jsou dopady sledovány a jak je s nimi nakládáno, se podávají podle čl. 30 odst. 3.

Článek 29 3.

Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy na bázi zemědělské biomasy zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) nesmějí být vyrobeny ze surovin získaných z půdy s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti, tj. z půdy, která měla v lednu 2008 nebo později jeden z těchto statusů, a to bez ohledu na to, zda ho stále ještě má, či nikoli:

a)

původní les a jiné zalesněné plochy, tj. les a jiné zalesněné plochy s původními druhy, kde nejsou žádné viditelné známky lidské činnosti a kde nejsou významně narušeny ekologické procesy; a pralesy, jak jsou definovány v zemi, kde se les nachází;

b)

vysoce biologicky rozmanitý les a jiné zalesněné plochy, které jsou druhově bohaté a neznehodnocené a byly příslušným orgánem označeny jako vysoce biologicky rozmanité, ledaže se prokáže, že získávání těchto surovin nezasahovalo do ochrany přírody;

c)

oblasti určené:

i)

zákonem nebo příslušným orgánem k účelům ochrany přírody, ledaže se prokáže, že produkce těchto surovin nezasahovala do ochrany přírody nebo

ii)

k ochraně vzácných nebo ohrožených ekosystémů nebo druhů uznaných mezinárodními dohodami nebo zařazených na seznam sestavený mezivládními organizacemi nebo Mezinárodní unií pro ochranu přírody, jsou-li jako takové uznávány v souladu s čl. 30 odst. 4 prvním pododstavcem, ledaže se prokáže, že produkce těchto surovin nezasahovala do ochrany přírody;

d)

vysoce biologicky rozmanité travní porosty o rozloze větší než jeden hektar, totiž:

i)

původní travní porosty, které by bez lidského zásahu zůstaly zachovány jako takové a které vykazují přirozené složení druhů a ekologické charakteristiky a procesy nebo

ii)

nepůvodní travní porosty, které by bez lidského zásahu nezůstaly zachovány jako takové a které jsou druhově bohaté a neznehodnocené a byly relevantním příslušným orgánem označeny jako vysoce biologicky rozmanité, ledaže se prokáže, že získávání surovin je k uchování statusu vysoce biologicky rozmanitých travních porostů nezbytné; nebo

e)

vřesoviště.

Nejsou-li splněny podmínky stanovené v odst. 6 písm. a) bodech vi) a vii), použije se první pododstavec tohoto odstavce, s výjimkou písmene c), rovněž na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyráběná z lesní biomasy.

Komise může přijmout prováděcí akty, v nichž dále upřesní kritéria pro určení toho, na které travní porosty se vztahuje první pododstavec písm. d) tohoto odstavce. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 3.

Článek 29 4.

Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy na bázi zemědělské biomasy zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) nesmějí být vyrobeny ze surovin získaných z půdy s velkou zásobou uhlíku, tj. půdy, která měla v lednu roku 2008 jeden z těchto statusů a již ho nemá:

a)

mokřady, tj. půda pokrytá nebo nasycená vodou trvale nebo po významnou část roku;

b)

souvisle zalesněné oblasti, tj. půda o rozloze větší než jeden hektar se stromy vyššími než pět metrů a porostem koruny tvořícím více než 30 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů in situ;

c)

půda o rozloze větší než jeden hektar se stromy vyššími než pět metrů a porostem koruny tvořícím 10 až 30 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů in situ, ledaže je prokázáno, že při uplatnění metodiky stanovené v příloze V části C je zásoba uhlíku v oblasti předtím, než došlo k přeměně půdy a po její přeměně, taková, že by byly splněny podmínky stanovené v odstavci 10 tohoto článku.

Tento odstavce se nepoužije, pokud v době, kdy byla surovina získána, měla půda stejný status jako v lednu 2008.

Nejsou-li splněny podmínky stanovené v odst. 6 písm. a) bodech vi) a vii), vztahují se první pododstavec tohoto odstavce, s výjimkou písmen b) a c), a druhý pododstavec tohoto odstavce rovněž na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy na bázi lesní biomasy.

Článek 29 5.

Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy na bázi zemědělské biomasy zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) nesmějí být vyrobeny ze surovin získaných z půdy, která byla v lednu 2008 rašeliništěm, ledaže se prokáže, že pěstování a získávání surovin nezahrnuje odvodňování dříve neodvodňované půdy. Nejsou-li splněny podmínky stanovené v odst. 6 písm. a) bodech vi) a vii), použije se tento odstavec rovněž na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z lesní biomasy.

Článek 29 6.

Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy na bázi lesní biomasy zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) musí splňovat následující kritéria, aby se minimalizovalo riziko využívání lesní biomasy pocházející z neudržitelné výroby:

a)

země, v níž byla lesní biomasa vytěžena, má na celostátní nebo nižší úrovni zavedeny právní předpisy použitelné v oblasti těžby, jakož i systémy sledování a vymáhání předpisů, které zajišťují:

i)

legalitu provádění těžby;

ii)

obnovu lesa ve vytěžených oblastech;

▼M2

iii)

ochranu oblastí, které jsou mezinárodním či vnitrostátním právním předpisem nebo příslušným orgánem určeny pro účely ochrany přírody, včetně mokřadů, travních porostů, vřesovišť a rašelinišť, v zájmu zachování biologické rozmanitosti a s cílem zabránit ničení stanovišť;

iv)

těžba se provádí s ohledem na zachování kvality půdy a biologické rozmanitosti podle zásad udržitelného obhospodařování lesů s cílem předejít nepříznivému dopadu tak, aby se zabránilo těžbě pařezů a kořenů, degradaci původních lesů a pralesů, jak jsou definovány v zemi, kde se les nachází, nebo jejich přeměně na pěstované lesy a těžbě na citlivých půdách; při těžbě se dodržují mezní hodnoty, které jsou stanoveny v zemi, kde se les nachází, pro rozsáhlé holoseče, a místně a ekologicky vhodné prahové hodnoty pro těžbu mrtvé dřevní hmoty a těžba splňuje požadavky na používání systémů těžby dřeva, které minimalizují jakýkoli nepříznivý dopad na kvalitu půdy, včetně zhutňování půdy, a na prvky biologické rozmanitosti a stanoviště;

▼B

v)

těžba zachovává nebo zlepšuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa;

▼M2

vi)

lesy, v nichž se těží lesní biomasa, nerostou na půdě, která má status uvedený v odst. 3 písm. a), b), d) a e), odst. 4 písm. a) a v odstavci 5, přičemž pro určení statusu půdy platí tatáž pravidla, která jsou uvedena v těchto odstavcích a

vii)

zařízení vyrábějící biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy na bázi lesní biomasy vydávají na základě používání vlastních interních postupů prohlášení, jimiž pro účely auditů prováděných podle čl. 30 odst. 3 prokazují, že lesní biomasa není získávána z půdy uvedené v bodu vi) tohoto pododstavce.

▼B

b)

nejsou-li důkazy podle písm. a) tohoto odstavce k dispozici, zohlední se biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy na bázi lesní biomasy pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c), existují-li na úrovni lesnické oblasti získávání surovin systémy hospodaření, které zajišťují:

i)

legalitu provádění těžby;

ii)

obnovu lesa ve vytěžených oblastech;

▼M2

iii)

ochranu oblastí, které jsou mezinárodním či vnitrostátním právním předpisem nebo příslušným orgánem určeny pro účely ochrany přírody, včetně mokřadů, travních porostů, vřesovišť a rašelinišť, ledaže se prokáže, že těžba dané suroviny není v rozporu s uvedenými účely ochrany přírody;

iv)

provádění těžby s ohledem na zachování kvality půdy a biologické rozmanitosti podle zásad udržitelného obhospodařování lesů s cílem zabránit jakémukoli nepříznivému dopadu tak, aby se zabránilo těžbě pařezů a kořenů, degradaci původních lesů a pralesů, jak jsou definovány v zemi, kde se les nachází, nebo jejich přeměně na pěstované lesy a těžbě na citlivých půdách; provádění těžby v rámci mezních hodnot, které jsou stanoveny v zemi, kde se les nachází, pro rozsáhlé holoseče, a místně a ekologicky vhodných prahových hodnot pro těžbu mrtvé dřevní hmoty a provádění těžby v souladu s požadavky na používání systémů těžby dřeva, které minimalizují jakýkoli nepříznivý dopad na kvalitu půdy, včetně zhutňování půdy, a na prvky biologické rozmanitosti a stanoviště a

▼B

v)

že těžba zachovává nebo zlepšuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa.

Článek 29 7.

Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy na bázi lesní biomasy zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) musí splňovat následující požadavky týkající se využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF):

▼C1

a)

země nebo organizace regionální hospodářské integrace původu lesní biomasy je smluvní stranou Pařížské dohody a:

i)

předložila Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) vnitrostátně stanovený příspěvek zahrnující emise a pohlcování emisí ze zemědělství, lesnictví a využívání půdy, jenž zaručuje, že změny v zásobě uhlíku spojené s těžbou biomasy jsou započteny do závazku dané země ke snížení nebo omezení emisí skleníkových plynů, jak je uvedeno ve vnitrostátně stanoveném příspěvku; nebo

ii)

má na celostátní nebo nižší úrovni v souladu s článkem 5 Pařížské dohody zavedeny právní předpisy použitelné v oblasti těžby, jejichž cílem je zachovat a posílit zásoby uhlíku a propady, a poskytne důkaz o tom, že vykazované emise odvětví LULUCF nepřekračují pohlcení;

▼B

b)

nejsou-li důkazy podle písmene a) k dispozici, zohlední se biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy na bázi lesní biomasy pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c), existují-li na úrovni lesnické oblasti získávání surovin systémy hospodaření, které zajišťují, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v daném lese.

Článek 29 7a.

Výroba biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy na bázi domácí lesní biomasy musí být v souladu se závazky a cíli členských států stanovenými v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ( 24 ) a s politikami a opatřeními popsanými členskými státy v jejich integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu předložených podle článků 3 a 14 nařízení (EU) 2018/1999.

Článek 29 7b.

Do svého konečného aktualizovaného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, který má být předložen do 30. června 2024 podle čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1999, členské státy zahrnou:

a)

posouzení domácích dodávek lesní biomasy dostupných pro energetické účely v období let 2021–2030 v souladu s kritérii stanovenými v tomto článku;

b)

posouzení slučitelnosti předpokládané spotřeby lesní biomasy pro výrobu energie s cíli a rozpočty členských států na období let 2026 až 2030 stanovenými v článku 4 nařízení (EU) 2018/841 a

c)

popis vnitrostátních opatření a politik zajišťujících slučitelnost s těmito cíli a rozpočty.

Členské státy Komisi informují o opatřeních a politikách uvedených v prvním pododstavci písm. c) tohoto odstavce v rámci svých integrovaných vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu, které podávají podle článku 17 nařízení (EU) 2018/1999.

Článek 29 8.

Do 31. ledna 2021 Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví operativní pokyny ohledně důkazů pro prokázání souladu s kritérii stanovenými v odstavcích 6 a 7 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 3.

Článek 29 9.

Komise do 31. prosince 2026 na základě dostupných údajů posoudí, zda kritéria stanovená v odstavcích 6 a 7 účinně minimalizují riziko využívání lesní biomasy pocházející z neudržitelné výroby a řeší kritéria LULUCF.

Komise případně předloží legislativní návrh na změnu kritérií stanovených v odstavcích 6 a 7 na období po roce 2030.

Článek 29 10.

Úspora emisí skleníkových plynů z využití biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy zohledněných pro účely uvedené v odstavci 1 musí činit:

a)

alespoň 50 % u biopaliv, bioplynu spotřebovaného v odvětví dopravy a biokapalin vyráběných v zařízeních, jež byla v provozu 5. října 2015 nebo dříve;

b)

alespoň 60 % u biopaliv, bioplynu spotřebovaného v odvětví dopravy a biokapalin vyráběných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen od 6. října 2015 do 31. prosince 2020;

c)

alespoň 65 % u biopaliv, bioplynu spotřebovaného v odvětví dopravy a biokapalin vyráběných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen od 1. ledna 2021;

▼M2

d)

alespoň 80 % v případě výroby elektřiny, vytápění a chlazení pomocí paliv z biomasy používaných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen po 20. listopadu 2023;

e)

v případě výroby elektřiny, vytápění a chlazení pomocí paliv z biomasy používaných v zařízeních o celkovém jmenovitém tepelném příkonu rovnajícím se 10 MW nebo vyšším, jejichž provoz byl zahájen od 1. ledna 2021 do 20. listopadu 2023, alespoň 70 % do 31. prosince 2029 a alespoň 80 % od 1. ledna 2030;

f)

v případě výroby elektřiny, vytápění a chlazení pomocí paliv z plynné biomasy používaných v zařízeních o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 10 MW nebo nižším, jejichž provoz byl zahájen od 1. ledna 2021 do 20. listopadu 2023, alespoň 70 % do 15 let od zahájení jejich provozování a alespoň 80 % po 15 letech od zahájení jejich provozování;

g)

v případě výroby elektřiny, vytápění a chlazení pomocí paliv z biomasy používaných v zařízeních o celkovém jmenovitém tepelném příkonu rovnajícím se 10 MW nebo vyšším, jejichž provoz byl zahájen před 1. lednem 2021, alespoň 80 % po 15 letech od zahájení jejich provozování, a to nejdříve od 1. ledna 2026 a nejpozději od 31. prosince 2029;

h)

v případě výroby elektřiny, vytápění a chlazení pomocí paliv z plynné biomasy používaných v zařízeních o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 10 MW nebo nižším, jejichž provoz byl zahájen před 1. lednem 2021, alespoň 80 % po 15 letech od zahájení jejich provozování, a to nejdříve od 1. ledna 2026.

▼B

Má se za to, že zařízení je uvedeno do provozu, když začala fyzická výroba biopaliv, bioplynu spotřebovávaného v odvětví dopravy a biokapalin a fyzická výroba vytápění, chlazení a elektřiny z paliv z biomasy.

Úspora emisí skleníkových plynů při používání biopaliv, bioplynu spotřebovávaného v odvětví dopravy, biokapalin a paliv z biomasy používaných v zařízeních produkujících vytápění, chlazení a elektřinu se vypočítá postupem podle čl. 31 odst. 1.

Článek 29 11.

Elektřina z paliv z biomasy se zohlední pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) pouze tehdy, splňuje-li jeden nebo více z následujících požadavků:

a)

vyrábí se v zařízeních s celkovým jmenovitým tepelným příkonem do 50 MW;

b)

pro zařízení s celkovým jmenovitým tepelným příkonem od 50 do 100 MW se vyrábí za použití technologie vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny nebo pro zařízení vyrábějící výhradně elektřinu splňující úrovně energetické účinnosti spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEEL) ve smyslu prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2017/1442 ( 25 );

c)

pro zařízení s celkovým jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 100 MW se vyrábí buď za použití technologie vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny, nebo pro zařízení vyrábějících výhradně elektřinu dosahuje čistá elektrická účinnost nejméně 36 %;

d)

vyrábí se použitím zachycování a ukládání CO2 z biomasy.

Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. a), b) a c) tohoto článku se zohlední zařízení vyrábějící výhradně elektřinu, nepoužívá-li fosilní paliva jako hlavní palivo, a pouze tehdy, neexistuje-li nákladově efektivní potenciál využití vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny na základě posouzení provedeného v souladu s článkem 14 směrnice 2012/27/EU.

Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. a) a b) tohoto článku se tento odstavec použije pouze na zařízení, jejichž provoz bude zahájen nebo jež budou převedena na používání paliva z biomasy po 25. prosinci 2021. Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. c) tohoto článku není tímto odstavcem dotčena podpora poskytnutá v rámci režimů podpory v souladu s čl. 4 schválených do 25. prosince 2021.

Členské státy mohou na zařízení s nižším jmenovitým tepelným příkonem uplatnit vyšší požadavky na energetickou účinnost než ty uvedené v prvním pododstavci.

První pododstavec se nepoužije na elektřinu ze zařízení, jež jsou předmětem zvláštního oznámení členského státu Komisi na základě řádně odůvodněné existence rizik pro bezpečnost dodávek elektřiny. Po posouzení uvedeného oznámení Komise přijme rozhodnutí, jež zohlední informace v oznámení obsažené.

Článek 29 12.

Pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) tohoto článku a aniž jsou dotčeny články 25 a 26, členské státy na základě jiných důvodů týkajících se udržitelnosti neodmítnou zohlednit biopaliva a biokapaliny získané v souladu s tímto článkem. Tímto odstavcem není dotčena veřejná podpora poskytnutá v rámci režimů podpory schválených do dne 24. prosince 2018.

Článek 29 13.

Pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. c) tohoto článku se členské státy mohou na omezenou dobu odchýlit od kritérií stanovených v odstavcích 2 až 7, 10 a 11 tohoto článku přijetím jiných kritérií vztahujících se na:

▼M2

a)

zařízení umístěná v nejvzdálenějším regionu v souladu s článkem 349 Smlouvy o fungování EU, pokud tato zařízení vyrábějí elektřinu nebo vytápění nebo chlazení z paliva z biomasy a z biokapalin nebo pokud vyrábějí biopaliva, a

b)

paliva z biomasy a biokapaliny využívané v zařízeních uvedených v písmeni a) tohoto pododstavce a biopaliva vyrobená v těchto zařízeních, bez ohledu na původ této biomasy, pokud jsou tato kritéria objektivně odůvodněna cílem zajistit pro daný nejvzdálenější region přístup k bezpečné a zabezpečené energii a hladký přechod na kritéria stanovená v odstavcích 2 až 7, 10 a 11 tohoto článku, a stimulovat tak přechod od fosilních paliv k udržitelným biopalivům, biokapalinám a palivům z biomasy.

▼B

Odlišná kritéria uvedená v tomto odstavci musí být předmětem zvláštního oznámení příslušného členského státu Komisi.

Článek 29 14.

Členské státy mohou pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) stanovit pro paliva z biomasy dodatečná kritéria udržitelnosti.

Do 31. prosince 2026 Komise posoudí dopad, jejž mohou tato doplňující kritéria mít na vnitřní trh, a v případě potřeby předloží návrh na zajištění jejich harmonizace.

Článek 29 15.

Do 31. prosince 2030 lze pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) tohoto článku zohledňovat rovněž energie z biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy zohledňovat, pokud;

a)

podpora byla poskytnuta před 20. listopadem 2023 v souladu s kritérii udržitelnosti a úspor skleníkových plynů stanovenými v článku 29 směrnice (EU) 2018/2001 ve znění platném ke dni 29. září 2020, a

b)

podpora byla poskytnuta ve formě dlouhodobé podpory, přičemž na začátku období podpory byla stanovena pevná částka, a za předpokladu, že je zaveden opravný mechanismus zamezující nadměrné kompenzaci.

Článek 29 Kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy

1. Přehled

1.1 Odkazy

1.2 Identifikované požadavky

1.3 Související standardy

2. Identifikované požadavky

3. Související standardy