+PŘÍLOHA V

PŘÍLOHA V

INFORMACE O INVENTUŘE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ

Část 1

Informace, které musí být obsaženy ve zprávách podle čl. 26 odst. 3:

antropogenní emise skleníkových plynů uvedených v části 2 této přílohy a antropogenní emise GHG uvedených v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2018/842 za rok X-2;

údaje o antropogenních emisích oxidu uhelnatého (CO), oxidu siřičitého (SO2), oxidů dusíku (NOx) a těkavých organických sloučenin za rok X-2, které jsou v souladu s údaji již vykazovanými podle článku 8 směrnice (EU) 2016/2284;

antropogenní emise skleníkových plynů podle zdrojů a pohlcování CO2 pomocí propadů, vyvolané činnostmi v oblasti LULUCF za rok X-2, v souladu s metodikami uvedenými v části 3 této přílohy. Tyto údaje budou důležité taktéž pro zprávu o splnění požadavků podle článku 14 nařízení (EU) 2018/841;

veškeré změny údajů uvedených v písmenech a), b) a c) za období mezi příslušným referenčním rokem nebo obdobím a rokem X-3, včetně důvodů, které k těmto změnám vedly;

údaje o ukazatelích za rok X-2, jak jsou uvedeny v části 4 této přílohy;

souhrnné údaje o uzavřených převodech podle článku 5 nařízení (EU) 2018/842 a článků 12 a 13 nařízení (EU) 2018/841 za rok X-1;

informace o krocích podniknutých za účelem zlepšení odhadů inventury, zejména v oblastech inventury, které byly na základě odborných přezkumů předmětem úprav nebo doporučení;

skutečné nebo odhadované příděly ověřených emisí vykazovaných provozovateli zařízení podle směrnice 2003/87/ES na kategorie zdrojů národní inventury skleníkových plynů a poměr těchto ověřených emisí k celkovým vykázaným emisím skleníkových plynů z těchto kategorií zdrojů za rok X-2;

případně výsledky kontrol souladu emisí vykázaných při inventuře skleníkových plynů za rok X-2 s ověřenými emisemi vykázanými v souladu se směrnicí 2003/87/ES;

případně výsledky kontrol souladu údajů použitých pro odhad emisí při sestavování inventury skleníkových plynů za rok X-2 s:

údaji použitými pro sestavení inventury látek znečišťujících ovzduší podle směrnice (EU) 2016/2284;

ii)

údaji vykazovanými podle čl. 19 odst. 1 a přílohy VII nařízení (EU) č. 517/2014;

iii)

energetickými údaji vykazovanými v souladu s článkem 4 a přílohou B nařízení (ES) č. 1099/2008;

popis případných změn vnitrostátního inventurního systému;

popis případných změn vnitrostátního registru;

informace o plánu v oblasti zajištění kvality a kontroly kvality, obecné hodnocení nejistoty, obecné posouzení úplnosti a veškeré další prvky zprávy o vnitrostátní inventuře skleníkových plynů nezbytné pro přípravu zprávy o inventuře skleníkových plynů v Unii;

▼M4

informace o:

záměrech členského státu využít možností flexibility podle čl. 5 odst. 4 a 5 nařízení (EU) 2018/842, pokud možno i včetně informací týkajících se množství, druhu převodu a odhadovaného rozpětí cen;

ii)

použití příjmů podle čl. 5 odst. 6 nařízení (EU) 2018/842;

iii)

záměrech členského státu využít možnosti flexibility podle čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) 2018/842.

▼B

Členský stát může požádat Komisi o udělení výjimky z prvního pododstavce písm. c), chce-li použít jinou metodiku, než která je stanovena v části 3 této přílohy, pokud se požadovaného zlepšení metodiky nepodařilo dosáhnout včas, aby mohlo být zlepšení zohledněno v inventurách skleníkových plynů za období 2021 až 2030, nebo pokud by náklady na zlepšení metodiky byly v porovnání s přínosy plynoucími z jejího uplatňování za účelem zlepšení započítávání emisí a jejich pohlcování neúměrně vysoké vzhledem k malému významu emisí a jejich pohlcování z příslušných zásobníků uhlíku. Členské státy, které chtějí této výjimky využít, podají Komisi do 31. prosince 2020 odůvodněnou žádost, v níž uvedou, do kdy by zlepšení metodiky mohlo být provedeno, nebo navrhovanou alternativní metodiku nebo obojí, a dále posouzení možných dopadů na přesnost započítávání. Komise si může vyžádat, aby jí byly v konkrétní přiměřené lhůtě předloženy doplňující informace. Shledá-li Komise, že je žádost opodstatněná, výjimku udělí. Pokud Komise žádost zamítne, své rozhodnutí odůvodní.

Část 2

Sledované skleníkové plyny jsou:

oxid uhličitý (CO2)

methan (CH4)

oxid dusný (N2O)

fluorid sírový (SF6)

fluorid dusitý (NF3)

částečně fluorované uhlovodíky (HFC):

—

HFC-23 CHF3

—

HFC-32 CH2F2

—

HFC-41 CH3F

—

HFC-125 CHF2CF3

—

HFC-134 CHF2CHF2

—

HFC-134a CH2FCF3

—

HFC-143 CH2FCHF2

—

HFC-143a CH3CF3

—

HFC-152 CH2FCH2F

—

HFC-152a CH3CHF2

—

HFC-161 CH3CH2F

—

HFC-227ea CF3CHFCF3

—

HFC-236cb CF3CF2CH2F

—

HFC-236ea CF3CHFCHF2

—

HFC-236fa CF3CH2CF3

—

HFC-245fa CHF2CH2CF3

—

HFC-245ca CH2FCF2CHF2

—

HFC-365mfc CH3CF2CH2CF3

—

HFC-43-10mee CF3CHFCHFCF2CF3 nebo (C5H2F10)

zcela fluorované uhlovodíky (PFC):

—

PFC-14, perfluormethan, CF4

—

PFC-116, perfluorethan, C2F6

—

PFC-218, perfluorpropan, C3F8

—

PFC-318, perfluorcyklobutan, c-C4F8

—

perfluorcyklopropan c-C3F6

—

PFC-3-1-10, perfluorbutan, C4F10

—

PFC-4-1-12, perfluorpentan, C5F12

—

PFC-5-1-14, perfluorhexan, C6F14

—

PFC-9-1-18, C10F18

▼M3

Část 3

Metodiky monitorování a vykazování v odvětví LULUCF

Pro monitorování a vykazování v odvětví LULUCF použijí členské státy zeměpisně přesné údaje o změnách ve využívání půdy v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006. Komise poskytne členským státům odpovídající podporu a pomoc s cílem zajistit soudržnost a transparentnost shromážděných údajů. Členské státy se vyzývají, aby prozkoumaly synergie a příležitosti ke konsolidaci vykazování s dalšími příslušnými oblastmi politiky a usilovaly o inventury skleníkových plynů, které umožní interoperabilitu s příslušnými elektronickými databázemi a geografickými informačními systémy, mezi něž patří:

systém monitorování jednotek využívání půdy s velkou zásobou uhlíku ve smyslu čl. 29 odst. 4 směrnice (EU) 2018/2001;

systém monitorování jednotek využívání půdy, na které se vztahuje ochrana a které jsou definovány jako půda spadající do jedné nebo více z těchto kategorií:

—

půda s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti ve smyslu čl. 29 odst. 3 směrnice (EU) 2018/2001,

—

lokality významné pro Společenství přijaté na seznam v souladu s článkem 4 směrnice Rady 92/43/EHS ( 34 ) a zvláštní oblasti ochrany vyhlášené v souladu s uvedeným článkem a jednotky půdy, které do nich nespadají a na které se vztahují ochranná opatření podle čl. 6 odst. 1 a 2 uvedené směrnice za účelem splnění cílů ochrany lokalit,

—

místa rozmnožování a místa odpočinku druhů uvedených v příloze IV směrnice 92/43/EHS, na něž se vztahují ochranná opatření podle článku 12 uvedené směrnice,

—

přírodní stanoviště uvedená v příloze I směrnice 92/43/EHS a stanoviště druhů uvedených v příloze II směrnice 92/43/EHS, která se nacházejí mimo lokality významné pro Společenství a zvláštní oblasti ochrany a která přispívají k tomu, aby tato stanoviště a druhy dosáhly příznivého stavu z hlediska ochrany podle článku 2 uvedené směrnice nebo na něž se mohou vztahovat preventivní a nápravná opatření podle směrnice 2004/35/ES ( 35 ),

—

zvláště chráněné oblasti označené podle článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ( 36 ) a jednotky půdy mimo tyto oblasti, na které se vztahují ochranná opatření podle článku 4 směrnice 2009/147/ES a čl. 6 odst. 2 směrnice 92/43/EHS za účelem splnění cílů ochrany lokalit,

—

jednotky půdy, na něž se vztahují opatření na ochranu ptáků, u nichž bylo nahlášeno, že nejsou v bezpečném stavu podle článku 12 směrnice 2009/147/ES, za účelem splnění požadavku podle čl. 4 odst. 4 druhé věty uvedené směrnice, kterým je předcházení znečišťování nebo poškozování stanovišť nebo splnění požadavku podle článku 3 uvedené směrnice na ochranu a zachování dostatečné rozmanitosti a rozlohy stanovišť pro různé druhy ptáků,

—

jakákoli jiná stanoviště, která členský stát vyhlásí pro účely rovnocenné účelům stanoveným ve směrnicích 92/43/EHS a 2009/147/ES,

—

jednotky půdy, na něž se vztahují opatření požadovaná k ochraně a zamezení zhoršení ekologického stavu útvarů povrchových vod podle čl. 4 odst. 1 písm. a) bodu iii) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ( 37 ),

—

přirozená záplavová území nebo plochy pro zadržování povodní chráněná členskými státy v souvislosti se zvládáním povodňových rizik podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ( 38 ),

—

chráněné oblasti určené členskými státy za účelem dosažení cílů chráněných oblastí;

systém monitorování jednotek využívání půdy, na které se vztahuje obnova a které jsou definovány jako půda spadající do jedné nebo více z těchto kategorií:

—

lokality významné pro Společenství, zvláštní oblasti ochrany a zvláště chráněné oblasti, jak jsou popsány v písmenu b), spolu s jednotkami půdy, které do nich nespadají a u nichž bylo zjištěno, že jsou pro ně nutná opatření pro obnovu nebo kompenzační opatření zaměřená na splnění cílů ochrany lokalit,

—

stanoviště druhů volně žijících ptáků uvedených v čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/147/ES nebo uvedených v příloze I uvedené směrnice, která se nacházejí mimo zvláště chráněné oblasti a u nichž bylo zjištěno, že jsou pro ně nutná opatření pro obnovu pro účely směrnice 2009/147/ES,

—

přírodní stanoviště uvedená v příloze I směrnice 92/43/EHS a stanoviště druhů uvedených v příloze II téže směrnice mimo lokality významné pro Společenství a zvláštní oblasti ochrany, u nichž bylo zjištěno, že jsou pro ně nutná opatření pro obnovu za účelem dosažení příznivého stavu z hlediska ochrany podle směrnice 92/43/EHS nebo u nichž bylo zjištěno, že jsou pro ně nutná nápravná opatření pro účely článku 6 směrnice 2004/35/ES,

—

oblasti označené jako oblasti vyžadující obnovu nebo podléhající opatřením na zajištění toho, aby se jejich stav nezhoršoval, podle plánu na obnovu přírody platného v daném členském státě,

—

jednotky půdy, na něž se vztahují opatření požadovaná pro obnovení dobrého ekologického stavu útvarů povrchových vod podle čl. 4 odst. 1 písm. a) bodu iii) směrnice 2000/60/ES nebo opatření požadovaná k opětovnému dosažení dobrého ekologického stavu těchto útvarů, pokud to vyžadují právní předpisy,

—

jednotky půdy, na něž se vztahují opatření pro znovuzřízení a obnovu mokřadů podle části B bodu vii) přílohy VI směrnice 2000/60/ES,

—

oblasti, které potřebují obnovu ekosystémů, aby bylo dosaženo dobrého stavu ekosystému v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ( 39 );

systém monitorování těchto jednotek využívání půdy s vysokým rizikem z hlediska klimatu:

—

oblasti, na něž se vztahuje kompenzace podle čl. 13b odst. 5 a 6 nařízení (EU) 2018/841,

—

oblasti uvedené v čl. 5 odst. 1 směrnice 2007/60/ES,

—

oblasti označené ve vnitrostátních strategiích členských států pro přizpůsobování se změně klimatu jako oblasti s vysokými přírodními a člověkem způsobenými riziky, na něž se vztahují opatření ke snižování rizika katastrof v souvislosti se změnou klimatu;

systém monitorování zásob uhlíku v půdě, mimo jiné s využitím ročních souborů údajů z průzkumu využívání půdy / krajinného pokryvu (LUCAS).

Inventura skleníkových plynů umožní výměnu a integraci údajů mezi elektronickými databázemi a geografickými informačními systémy s cílem usnadnit jejich srovnatelnost a přístup veřejnosti.

Pro období 2021–2025 využijí členské státy alespoň metodiky úrovně přesnosti 1 v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006, s výjimkou zásobníku uhlíku představujícího nejméně 25 % emisí nebo pohlcení uhlíku v kategorii zdroje nebo propadu, jež je v národním inventurním systému členského státu upřednostněna, jelikož její odhad má významný vliv na celkovou inventuru skleníkových plynů v dané zemi z hlediska absolutní úrovně emisí a pohlcení uhlíku, trendů emisí a pohlcení uhlíku nebo nejistoty s ohledem na tyto emise a pohlcení v kategoriích využití půdy. V daném případě se použijí alespoň metodiky úrovně přesnosti 2 v souladu s pokyny IPCC pro národní inventuru skleníkových plynů z roku 2006.

Od předložení inventury skleníkových plynů v roce 2028 členské státy použijí alespoň metodiky úrovně přesnosti 2 v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006, přičemž co nejdříve a nejpozději po předložení inventury skleníkových plynů v roce 2030 v případě všech odhadů emisí a pohlcení pro zásobníky uhlíku, které spadají do oblastí s jednotkami využívání půdy s velkou zásobou uhlíku podle písmene a), plochy jednotek využití půdy, které jsou chráněny nebo jsou obnovovány, uvedené v písmenech b) a c) a plochy jednotek využívání půdy s velkými budoucími klimatickými riziky uvedenými v písmenu d), použijí metodiky úrovně přesnosti 3 v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů.

Bez ohledu na předchozí pododstavec, pokud plocha v jakékoli jednotlivé kategorii uvedené v písmenech a) až d) představuje méně než 1 % plochy obhospodařované půdy vykázané členským státem, použijí členské státy alespoň metodiky úrovně přesnosti 2 v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006.

▼B

Část 4

Ukazatele inventury

Název ukazatele	Ukazatel
PŘEMĚNA B0	Specifické emise CO2 z veřejných elektráren a z elektráren pro vlastní spotřebu v t/TJ Emise CO2 z veřejných tepelných elektráren a z tepelných elektráren pro vlastní spotřebu v kt, rozdělené podle typu produktů – výkon u veřejných tepelných elektráren a tepelných elektráren pro vlastní spotřebu v PJ
PŘEMĚNA E0	Specifické emise CO2 z elektráren pro vlastní spotřebu v t/TJ Emise CO2 z elektráren pro vlastní spotřebu v kt, rozdělené podle typu produktů – výkon u tepelných elektráren pro vlastní spotřebu v PJ
PRŮMYSL A1.1	Celková náročnost ocelářského a hutního průmyslu vůči CO2, t/mil. eur Celkové emise CO2 z ocelářského a hutního průmyslu v kt, rozdělené podle hrubé přidané hodnoty – ocelářský a hutní průmysl
PRŮMYSL A1.2	Energetická náročnost chemického průmyslu vůči CO2, t/mil. eur Energetické emise CO2 z chemického průmyslu v kt, rozdělené podle hrubé přidané hodnoty – chemický průmysl
PRŮMYSL A1.3	Energetická náročnost vůči CO2 – sklářský a hrnčířský průmysl, průmysl stavebních materiálů, t/mil. eur Energetické emise CO2 ze sklářského a hrnčířského průmyslu a průmyslu stavebních materiálů v kt, rozdělené podle hrubé přidané hodnoty – sklářský a hrnčířský průmysl, průmysl stavebních materiálů
PRŮMYSL A1.4	Energetická náročnost vůči CO2 – potravinářský, nápojový a tabákový průmysl, t/mil. eur Energetické emise CO2 z potravinářského, nápojového a tabákového průmyslu v kt, rozdělené podle hrubé přidané hodnoty – potravinářský, nápojový a tabákový průmysl, v mil. eur (EC95)
PRŮMYSL A1.5	Energetická náročnost z hlediska CO2 – papír a papírenský průmysl, v t/mil. eur Energetické emise CO2 z papíru a papírenského průmyslu v kt – hrubá přidaná hodnota – papír a papírenský průmysl, v mil. eur (EC95)
DOMÁCNOST A0	Specifické emise CO2 domácností z vytápění, t/m2 Emise CO2 domácností z vytápění, rozdělené podle výměry plochy trvale obydlených obydlí, v mil. m2
SLUŽBY B0	Specifické emise CO2 soukromého a veřejného sektoru z vytápění, kg/m2 Emise CO2 z vytápění v komerčním a veřejném sektoru v kt, rozdělené podle výměry plochy služebních budov v mil. m2
DOPRAVA B0	Specifické emise CO2 z nafty z osobních automobilů, g/100 km
DOPRAVA B0	Specifické emise CO2 z benzínu z osobních automobilů, g/100 km

1. Přehled

Název	Regulace

1.1 Odkazy

1.2 Identifikované požadavky

1.3 Související standardy

2. Identifikované požadavky

Požadavky
Zdroj	Požadavek

3. Související standardy

Standardy
Zdroj	Požadavek

Builddate: 20.11.2023 00:00:00 -Doknr: CELEX:32018R1999
EULAW -
European Regulation published on http://eur-lex.europa.eu/