+Oddíl 3 Předávání odpadu z lodí Článek 6 Předběžné oznámení o odpadu 1. Provozovatel, zástupce nebo velitel lodi spadající do oblasti působnosti směrnice 2002/59/ES, jež směřuje do přístavu v Unii, pravdivě a přesně vyplní formulář uvedený v příloze 2 této směrnice (dále jen „předběžné oznámení o odpadu“) a oznámí informace v něm uvedené orgánu nebo subjektu určenému k tomuto účelu členským státem, ve kterém se přístav nachází: a) nejpozději 24 hodin před připlutím, je-li znám přístav určení; b) jakmile je znám přístav určení, je-li tato informace známa méně než 24 hodin před připlutím; nebo c) nejpozději při vyplutí z předchozího přístavu, je-li délka plavby kratší než 24 hodin. 2. Informace z předběžného oznámení o odpadu se elektronicky nahlásí do části systému pro informování, sledování a prosazování pravidel uvedené v článku 13 této směrnice v souladu se směrnicí 2002/59/ES a směrnicí 2010/65/EU. 3. Informace z předběžného oznámení o odpadu musí být k dispozici na palubě, pokud možno v elektronické podobě, alespoň do následujícího přístavu určení a na žádost jsou zpřístupněny příslušným orgánům členských států. 4. Členské státy zajistí prověření informací oznámených podle tohoto článku a jejich bezodkladné předání příslušným donucovacím orgánům. Článek 7 Předávání odpadu z lodí 1. Velitel lodi využívající přístav Unie předá před opuštěním tohoto přístavu veškerý odpad této lodi, který je na palubě, přístavnímu zařízení pro příjem odpadu v souladu s příslušnými normami úmluvy MARPOL pro vypouštění odpadu. 2. Po předání provozovatel přístavního zařízení pro příjem odpadu nebo orgán přístavu, ve kterém byl odpad předán, pravdivě a přesně vyplní formulář uvedený v příloze 3 (dále jen „potvrzení o předání odpadu“) a bez zbytečného odkladu vydá a poskytne veliteli lodi potvrzení o předání odpadu. Požadavek stanovený v prvním pododstavci se nepoužije v malých přístavech se zařízeními bez obsluhy ani v malých odlehlých přístavech pod podmínkou, že členský stát, ve kterém se takové přístavy nachází, název a polohu těchto přístavů elektronicky nahlásí do části systému pro informování, sledování a prosazování pravidel uvedené v článku 13. 3. Provozovatel, zástupce nebo velitel lodi, jež spadá do oblasti působnosti směrnice 2002/59/ES, před vyplutím nebo okamžitě po obdržení potvrzení o předání odpadu nahlásí elektronicky informace obsažené v tomto potvrzení do části systému pro informování, sledování a prosazování pravidel uvedené v článku 13 této směrnice v souladu se směrnicemi 2002/59/ES a 2010/65/EU. Informace obsažené v potvrzení o předání odpadu jsou k dispozici na palubě lodi po dobu alespoň dvou let a v náležitých případech společně s příslušnými knihami záznamů o manipulaci s ropnými látkami, záznamů o nákladu a záznamů o odpadcích nebo plánem likvidace odpadků a orgánům členských států se na požádání zpřístupní. 4. Aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 1, může loď pokračovat do následujícího přístavu určení, aniž by předala odpad, pokud: a) z informací poskytnutých v souladu s přílohami 2 a 3 vyplývá, že je na lodi dostatečná vyhrazená skladovací kapacita pro veškerý odpad, který vznikl a vznikne během plánované plavby do následujícího přístavu určení; b) z informací dostupných na palubě lodí mimo oblast působnosti směrnice 2002/59/ES vyplývá, že je na lodi dostatečná vyhrazená skladovací kapacita pro veškerý odpad, který vznikl a vznikne během plánované plavby do následujícího přístavu určení; nebo c) loď připlouvá do kotviště pouze na dobu kratší než 24 hodin nebo za nepříznivých povětrnostních podmínek, pokud tato oblast nebyla vyloučena podle čl. 3 odst. 1 druhého pododstavce. Pro zajištění jednotných podmínek pro uplatňování výjimky uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b), přijme Komise prováděcí akty, kterými stanoví metody, jež mají být použity pro výpočet dostatečné vyhrazené skladovací kapacity. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 20 odst. 2. 5. Členský stát požaduje, aby loď před vyplutím z přístavu předala veškerý svůj odpad: a) pokud na základě dostupných informací, včetně informací dostupných elektronicky v části systému pro informování, sledování a prosazování pravidel uvedené v článku 13 nebo v GISIS, nelze stanovit, že v následujícím přístavu určení jsou k dispozici odpovídající přístavní zařízení pro příjem odpadu; nebo b) není-li následující přístav určení znám. 6. Odstavec 4 se použije, aniž jsou dotčeny přísnější požadavky pro lodě přijaté v souladu s mezinárodním právem. Článek 8 Systémy úhrady nákladů 1. Členské státy zajistí uhrazení nákladů na provoz přístavních zařízení pro příjem a zpracování odpadu z lodí, jiného než zbytků lodního nákladu, z poplatků vybíraných od lodí. Tyto náklady zahrnují položky uvedené v příloze 4. 2. Systém úhrady nákladů nesmí lodě motivovat k tomu, aby vypouštěly odpad do moře. Za tímto účelem členské státy při koncipování a provozování systémů úhrady nákladů v přístavech uplatní všechny tyto zásady: a) lodě hradí nepřímý poplatek bez ohledu na to, zda byl odpad přístavnímu zařízení pro příjem odpadu předán či nikoli; b) nepřímý poplatek pokrývá: i) nepřímé administrativní náklady; ii) významnou část přímých provozních nákladů určených v příloze 4, jež představuje alespoň 30 % celkových přímých nákladů na skutečné předání odpadu v předcházejícím roce, přičemž zohlednit lze rovněž náklady spojené s očekávaným objemem dopravy v nadcházejícím roce; c) s cílem poskytnout co největší pobídku pro předávání odpadu podle přílohy V úmluvy MARPOL, jiného než zbytků lodního nákladu, neúčtují se za tento odpad žádné přímé poplatky, aby se zajistilo právo na předání bez jakýchkoli dalších poplatků založených na objemu předaného odpadu, vyjma případu, kdy objem předaného odpadu přesahuje maximální vyhrazenou skladovací kapacitu uvedenou ve formuláři obsaženém v příloze 2 této směrnice; tento režim, včetně práva na předání, se vztahuje i na pasivně vylovený odpad; d) s cílem zabránit tomu, aby náklady na sběr a zpracování pasivně vyloveného odpadu nesli výhradně uživatelé přístavu, uhradí tyto náklady v příslušných případech členské státy z příjmů získaných z alternativních systémů financování, včetně ze systémů nakládání s odpady a z dostupných unijních, vnitrostátních či regionálních finančních prostředků; e) s cílem podpořit předávání zbytků z výplachů nádrží obsahujících plovoucí perzistentní látky s vysokou viskozitou mohou členské státy poskytnout pro jejich předávání náležité finanční pobídky; f) nepřímý poplatek nezahrnuje odpad ze systémů čištění spalin, u něhož jsou náklady hrazeny podle druhů a množství předaného odpadu. 3. Pokud existuje část nákladů neuhrazená z nepřímého poplatku, je hrazena podle druhů a množství odpadu, který loď skutečně předá. 4. Poplatky se mohou lišit podle: a) kategorie, typu a velikosti lodě; b) toho, jestli jsou služby lodím poskytovány mimo obvyklou provozní dobu přístavu; nebo c) nebezpečnosti odpadu. 5. Poplatky se sníží podle: a) typu obchodní činnosti, kterou loď vykonává, zejména pokud jde o loď zajišťující pobřežní plavbu; b) toho, zda konstrukce, vybavení a provoz lodě vykazují produkci menšího množství odpadu a udržitelné a environmentálně šetrné nakládání s ním. Komise do 28. června 2020 přijme prováděcí akty, kterými stanoví kritéria pro určení toho, že loď splňuje požadavky stanovené v prvním pododstavci písm. b), pokud jde o nakládání s odpadem na palubě. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 20 odst. 2. 6. Za účelem zajištění spravedlivých, transparentních, snadno identifikovatelných a nediskriminačních poplatků odrážejících náklady na zařízení a dostupné, popřípadě využité služby se uživatelům přístavu v plánu pro příjem a zpracování odpadu zpřístupní informace o výši poplatků a základu, podle kterého se vypočítávají, v některém z úředních jazyků členského státu, kde se přístav nachází, a ve vhodných případech v některém jazyce používaném na mezinárodní úrovni. 7. Členské státy zajistí shromažďování monitorovacích údajů o objemu a množství pasivně vyloveného odpadu a jejich ohlašování Komisi. Komise do 31. prosince 2022 a následně každé dva roky na základě těchto monitorovacích údajů zveřejní zprávu. Komise přijme prováděcí akty pro účely vymezení metodik pro monitorovací údaje a formátu ohlašování. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 20 odst. 2. Článek 9 Výjimky 1. Členské státy mohou osvobodit loď vplouvající do jejich přístavů od povinností podle článku 6, čl. 7 odst. 1 a článku 8 (dále jen „výjimka“), existují-li dostatečné důkazy, že jsou splněny tyto podmínky: a) loď zajišťuje pravidelnou dopravu s častými a pravidelnými zastávkami v přístavech; b) existuje ujednání zajišťující předávání odpadu a placení poplatků v přístavu na trase lodi, které: i) je doloženo podepsanou smlouvou s přístavem nebo smluvní stranou v odvětví odpadu a potvrzeními o předání odpadu; ii) bylo oznámeno všem přístavům na trase lodi a iii) bylo akceptováno přístavem, v němž dochází k předání odpadu a placení poplatku, což může být přístav Unie či jiný přístav, u kterého lze na základě informací ohlášených elektronicky do části systému pro informování, sledování a prosazování pravidel uvedené v článku 13 a do GISIS stanovit, že v něm jsou k dispozici odpovídající zařízení. c) výjimka nemá negativní dopad na námořní bezpečnost, zdraví, životní nebo pracovní podmínky na lodi či mořské prostředí. 2. Je-li udělena výjimka, členský stát, ve kterém se daný přístav nachází, vydá osvědčení o udělení výjimky ve formátu stanoveném v příloze 5, v němž potvrdí, že loď splňuje nezbytné podmínky a požadavky pro uplatnění výjimky, a stanoví trvání výjimky. 3. Informace z osvědčení o udělení výjimky nahlásí členské státy elektronicky do části systému pro informování, sledování a prosazování pravidel uvedené v článku 13. 4. Členské státy zajistí účinné sledování a prosazování ujednání o předávání a placení platných pro lodě, jimž byla udělena výjimka, připlouvající do jejich přístavů. 5. Bez ohledu na udělenou výjimku loď nepokračuje do následujícího přístavu určení, nemá-li k dispozici dostatečnou vyhrazenou skladovací kapacitu pro veškerý odpad, který vznikl a vznikne během její plánované plavby do následujícího přístavu určení.

Oddíl 3 Předávání odpadu z lodí Článek 6 Předběžné oznámení o odpadu 1. Provozovatel, zástupce nebo velitel lodi spadající do oblasti působnosti směrnice 2002/59/ES, jež směřuje do přístavu v Unii, pravdivě a přesně vyplní formulář uvedený v příloze 2 této směrnice (dále jen „předběžné oznámení o odpadu“) a oznámí informace v něm uvedené orgánu nebo subjektu určenému k tomuto účelu členským státem, ve kterém se přístav nachází: a) nejpozději 24 hodin před připlutím, je-li znám přístav určení; b) jakmile je znám přístav určení, je-li tato informace známa méně než 24 hodin před připlutím; nebo c) nejpozději při vyplutí z předchozího přístavu, je-li délka plavby kratší než 24 hodin. 2. Informace z předběžného oznámení o odpadu se elektronicky nahlásí do části systému pro informování, sledování a prosazování pravidel uvedené v článku 13 této směrnice v souladu se směrnicí 2002/59/ES a směrnicí 2010/65/EU. 3. Informace z předběžného oznámení o odpadu musí být k dispozici na palubě, pokud možno v elektronické podobě, alespoň do následujícího přístavu určení a na žádost jsou zpřístupněny příslušným orgánům členských států. 4. Členské státy zajistí prověření informací oznámených podle tohoto článku a jejich bezodkladné předání příslušným donucovacím orgánům. Článek 7 Předávání odpadu z lodí 1. Velitel lodi využívající přístav Unie předá před opuštěním tohoto přístavu veškerý odpad této lodi, který je na palubě, přístavnímu zařízení pro příjem odpadu v souladu s příslušnými normami úmluvy MARPOL pro vypouštění odpadu. 2. Po předání provozovatel přístavního zařízení pro příjem odpadu nebo orgán přístavu, ve kterém byl odpad předán, pravdivě a přesně vyplní formulář uvedený v příloze 3 (dále jen „potvrzení o předání odpadu“) a bez zbytečného odkladu vydá a poskytne veliteli lodi potvrzení o předání odpadu. Požadavek stanovený v prvním pododstavci se nepoužije v malých přístavech se zařízeními bez obsluhy ani v malých odlehlých přístavech pod podmínkou, že členský stát, ve kterém se takové přístavy nachází, název a polohu těchto přístavů elektronicky nahlásí do části systému pro informování, sledování a prosazování pravidel uvedené v článku 13. 3. Provozovatel, zástupce nebo velitel lodi, jež spadá do oblasti působnosti směrnice 2002/59/ES, před vyplutím nebo okamžitě po obdržení potvrzení o předání odpadu nahlásí elektronicky informace obsažené v tomto potvrzení do části systému pro informování, sledování a prosazování pravidel uvedené v článku 13 této směrnice v souladu se směrnicemi 2002/59/ES a 2010/65/EU. Informace obsažené v potvrzení o předání odpadu jsou k dispozici na palubě lodi po dobu alespoň dvou let a v náležitých případech společně s příslušnými knihami záznamů o manipulaci s ropnými látkami, záznamů o nákladu a záznamů o odpadcích nebo plánem likvidace odpadků a orgánům členských států se na požádání zpřístupní. 4. Aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 1, může loď pokračovat do následujícího přístavu určení, aniž by předala odpad, pokud: a) z informací poskytnutých v souladu s přílohami 2 a 3 vyplývá, že je na lodi dostatečná vyhrazená skladovací kapacita pro veškerý odpad, který vznikl a vznikne během plánované plavby do následujícího přístavu určení; b) z informací dostupných na palubě lodí mimo oblast působnosti směrnice 2002/59/ES vyplývá, že je na lodi dostatečná vyhrazená skladovací kapacita pro veškerý odpad, který vznikl a vznikne během plánované plavby do následujícího přístavu určení; nebo c) loď připlouvá do kotviště pouze na dobu kratší než 24 hodin nebo za nepříznivých povětrnostních podmínek, pokud tato oblast nebyla vyloučena podle čl. 3 odst. 1 druhého pododstavce. Pro zajištění jednotných podmínek pro uplatňování výjimky uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b), přijme Komise prováděcí akty, kterými stanoví metody, jež mají být použity pro výpočet dostatečné vyhrazené skladovací kapacity. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 20 odst. 2. 5. Členský stát požaduje, aby loď před vyplutím z přístavu předala veškerý svůj odpad: a) pokud na základě dostupných informací, včetně informací dostupných elektronicky v části systému pro informování, sledování a prosazování pravidel uvedené v článku 13 nebo v GISIS, nelze stanovit, že v následujícím přístavu určení jsou k dispozici odpovídající přístavní zařízení pro příjem odpadu; nebo b) není-li následující přístav určení znám. 6. Odstavec 4 se použije, aniž jsou dotčeny přísnější požadavky pro lodě přijaté v souladu s mezinárodním právem. Článek 8 Systémy úhrady nákladů 1. Členské státy zajistí uhrazení nákladů na provoz přístavních zařízení pro příjem a zpracování odpadu z lodí, jiného než zbytků lodního nákladu, z poplatků vybíraných od lodí. Tyto náklady zahrnují položky uvedené v příloze 4. 2. Systém úhrady nákladů nesmí lodě motivovat k tomu, aby vypouštěly odpad do moře. Za tímto účelem členské státy při koncipování a provozování systémů úhrady nákladů v přístavech uplatní všechny tyto zásady: a) lodě hradí nepřímý poplatek bez ohledu na to, zda byl odpad přístavnímu zařízení pro příjem odpadu předán či nikoli; b) nepřímý poplatek pokrývá: i) nepřímé administrativní náklady; ii) významnou část přímých provozních nákladů určených v příloze 4, jež představuje alespoň 30 % celkových přímých nákladů na skutečné předání odpadu v předcházejícím roce, přičemž zohlednit lze rovněž náklady spojené s očekávaným objemem dopravy v nadcházejícím roce; c) s cílem poskytnout co největší pobídku pro předávání odpadu podle přílohy V úmluvy MARPOL, jiného než zbytků lodního nákladu, neúčtují se za tento odpad žádné přímé poplatky, aby se zajistilo právo na předání bez jakýchkoli dalších poplatků založených na objemu předaného odpadu, vyjma případu, kdy objem předaného odpadu přesahuje maximální vyhrazenou skladovací kapacitu uvedenou ve formuláři obsaženém v příloze 2 této směrnice; tento režim, včetně práva na předání, se vztahuje i na pasivně vylovený odpad; d) s cílem zabránit tomu, aby náklady na sběr a zpracování pasivně vyloveného odpadu nesli výhradně uživatelé přístavu, uhradí tyto náklady v příslušných případech členské státy z příjmů získaných z alternativních systémů financování, včetně ze systémů nakládání s odpady a z dostupných unijních, vnitrostátních či regionálních finančních prostředků; e) s cílem podpořit předávání zbytků z výplachů nádrží obsahujících plovoucí perzistentní látky s vysokou viskozitou mohou členské státy poskytnout pro jejich předávání náležité finanční pobídky; f) nepřímý poplatek nezahrnuje odpad ze systémů čištění spalin, u něhož jsou náklady hrazeny podle druhů a množství předaného odpadu. 3. Pokud existuje část nákladů neuhrazená z nepřímého poplatku, je hrazena podle druhů a množství odpadu, který loď skutečně předá. 4. Poplatky se mohou lišit podle: a) kategorie, typu a velikosti lodě; b) toho, jestli jsou služby lodím poskytovány mimo obvyklou provozní dobu přístavu; nebo c) nebezpečnosti odpadu. 5. Poplatky se sníží podle: a) typu obchodní činnosti, kterou loď vykonává, zejména pokud jde o loď zajišťující pobřežní plavbu; b) toho, zda konstrukce, vybavení a provoz lodě vykazují produkci menšího množství odpadu a udržitelné a environmentálně šetrné nakládání s ním. Komise do 28. června 2020 přijme prováděcí akty, kterými stanoví kritéria pro určení toho, že loď splňuje požadavky stanovené v prvním pododstavci písm. b), pokud jde o nakládání s odpadem na palubě. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 20 odst. 2. 6. Za účelem zajištění spravedlivých, transparentních, snadno identifikovatelných a nediskriminačních poplatků odrážejících náklady na zařízení a dostupné, popřípadě využité služby se uživatelům přístavu v plánu pro příjem a zpracování odpadu zpřístupní informace o výši poplatků a základu, podle kterého se vypočítávají, v některém z úředních jazyků členského státu, kde se přístav nachází, a ve vhodných případech v některém jazyce používaném na mezinárodní úrovni. 7. Členské státy zajistí shromažďování monitorovacích údajů o objemu a množství pasivně vyloveného odpadu a jejich ohlašování Komisi. Komise do 31. prosince 2022 a následně každé dva roky na základě těchto monitorovacích údajů zveřejní zprávu. Komise přijme prováděcí akty pro účely vymezení metodik pro monitorovací údaje a formátu ohlašování. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 20 odst. 2. Článek 9 Výjimky 1. Členské státy mohou osvobodit loď vplouvající do jejich přístavů od povinností podle článku 6, čl. 7 odst. 1 a článku 8 (dále jen „výjimka“), existují-li dostatečné důkazy, že jsou splněny tyto podmínky: a) loď zajišťuje pravidelnou dopravu s častými a pravidelnými zastávkami v přístavech; b) existuje ujednání zajišťující předávání odpadu a placení poplatků v přístavu na trase lodi, které: i) je doloženo podepsanou smlouvou s přístavem nebo smluvní stranou v odvětví odpadu a potvrzeními o předání odpadu; ii) bylo oznámeno všem přístavům na trase lodi a iii) bylo akceptováno přístavem, v němž dochází k předání odpadu a placení poplatku, což může být přístav Unie či jiný přístav, u kterého lze na základě informací ohlášených elektronicky do části systému pro informování, sledování a prosazování pravidel uvedené v článku 13 a do GISIS stanovit, že v něm jsou k dispozici odpovídající zařízení. c) výjimka nemá negativní dopad na námořní bezpečnost, zdraví, životní nebo pracovní podmínky na lodi či mořské prostředí. 2. Je-li udělena výjimka, členský stát, ve kterém se daný přístav nachází, vydá osvědčení o udělení výjimky ve formátu stanoveném v příloze 5, v němž potvrdí, že loď splňuje nezbytné podmínky a požadavky pro uplatnění výjimky, a stanoví trvání výjimky. 3. Informace z osvědčení o udělení výjimky nahlásí členské státy elektronicky do části systému pro informování, sledování a prosazování pravidel uvedené v článku 13. 4. Členské státy zajistí účinné sledování a prosazování ujednání o předávání a placení platných pro lodě, jimž byla udělena výjimka, připlouvající do jejich přístavů. 5. Bez ohledu na udělenou výjimku loď nepokračuje do následujícího přístavu určení, nemá-li k dispozici dostatečnou vyhrazenou skladovací kapacitu pro veškerý odpad, který vznikl a vznikne během její plánované plavby do následujícího přístavu určení.

Oddíl 3

Předávání odpadu z lodí

Článek 6

Předběžné oznámení o odpadu

1.  

Provozovatel, zástupce nebo velitel lodi spadající do oblasti působnosti směrnice 2002/59/ES, jež směřuje do přístavu v Unii, pravdivě a přesně vyplní formulář uvedený v příloze 2 této směrnice (dále jen „předběžné oznámení o odpadu“) a oznámí informace v něm uvedené orgánu nebo subjektu určenému k tomuto účelu členským státem, ve kterém se přístav nachází:

a) 

nejpozději 24 hodin před připlutím, je-li znám přístav určení;

b) 

jakmile je znám přístav určení, je-li tato informace známa méně než 24 hodin před připlutím; nebo

c) 

nejpozději při vyplutí z předchozího přístavu, je-li délka plavby kratší než 24 hodin.

2.  
Informace z předběžného oznámení o odpadu se elektronicky nahlásí do části systému pro informování, sledování a prosazování pravidel uvedené v článku 13 této směrnice v souladu se směrnicí 2002/59/ES a směrnicí 2010/65/EU.
3.  
Informace z předběžného oznámení o odpadu musí být k dispozici na palubě, pokud možno v elektronické podobě, alespoň do následujícího přístavu určení a na žádost jsou zpřístupněny příslušným orgánům členských států.
4.  
Členské státy zajistí prověření informací oznámených podle tohoto článku a jejich bezodkladné předání příslušným donucovacím orgánům.

Článek 7

Předávání odpadu z lodí

1.  
Velitel lodi využívající přístav Unie předá před opuštěním tohoto přístavu veškerý odpad této lodi, který je na palubě, přístavnímu zařízení pro příjem odpadu v souladu s příslušnými normami úmluvy MARPOL pro vypouštění odpadu.
2.  
Po předání provozovatel přístavního zařízení pro příjem odpadu nebo orgán přístavu, ve kterém byl odpad předán, pravdivě a přesně vyplní formulář uvedený v příloze 3 (dále jen „potvrzení o předání odpadu“) a bez zbytečného odkladu vydá a poskytne veliteli lodi potvrzení o předání odpadu.

Požadavek stanovený v prvním pododstavci se nepoužije v malých přístavech se zařízeními bez obsluhy ani v malých odlehlých přístavech pod podmínkou, že členský stát, ve kterém se takové přístavy nachází, název a polohu těchto přístavů elektronicky nahlásí do části systému pro informování, sledování a prosazování pravidel uvedené v článku 13.

3.  
Provozovatel, zástupce nebo velitel lodi, jež spadá do oblasti působnosti směrnice 2002/59/ES, před vyplutím nebo okamžitě po obdržení potvrzení o předání odpadu nahlásí elektronicky informace obsažené v tomto potvrzení do části systému pro informování, sledování a prosazování pravidel uvedené v článku 13 této směrnice v souladu se směrnicemi 2002/59/ES a 2010/65/EU.

Informace obsažené v potvrzení o předání odpadu jsou k dispozici na palubě lodi po dobu alespoň dvou let a v náležitých případech společně s příslušnými knihami záznamů o manipulaci s ropnými látkami, záznamů o nákladu a záznamů o odpadcích nebo plánem likvidace odpadků a orgánům členských států se na požádání zpřístupní.

4.  

Aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 1, může loď pokračovat do následujícího přístavu určení, aniž by předala odpad, pokud:

a) 

z informací poskytnutých v souladu s přílohami 2 a 3 vyplývá, že je na lodi dostatečná vyhrazená skladovací kapacita pro veškerý odpad, který vznikl a vznikne během plánované plavby do následujícího přístavu určení;

b) 

z informací dostupných na palubě lodí mimo oblast působnosti směrnice 2002/59/ES vyplývá, že je na lodi dostatečná vyhrazená skladovací kapacita pro veškerý odpad, který vznikl a vznikne během plánované plavby do následujícího přístavu určení; nebo

c) 

loď připlouvá do kotviště pouze na dobu kratší než 24 hodin nebo za nepříznivých povětrnostních podmínek, pokud tato oblast nebyla vyloučena podle čl. 3 odst. 1 druhého pododstavce.

Pro zajištění jednotných podmínek pro uplatňování výjimky uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b), přijme Komise prováděcí akty, kterými stanoví metody, jež mají být použity pro výpočet dostatečné vyhrazené skladovací kapacity. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 20 odst. 2.

5.  

Členský stát požaduje, aby loď před vyplutím z přístavu předala veškerý svůj odpad:

a) 

pokud na základě dostupných informací, včetně informací dostupných elektronicky v části systému pro informování, sledování a prosazování pravidel uvedené v článku 13 nebo v GISIS, nelze stanovit, že v následujícím přístavu určení jsou k dispozici odpovídající přístavní zařízení pro příjem odpadu; nebo

b) 

není-li následující přístav určení znám.

6.  
Odstavec 4 se použije, aniž jsou dotčeny přísnější požadavky pro lodě přijaté v souladu s mezinárodním právem.

Článek 8

Systémy úhrady nákladů

1.  
Členské státy zajistí uhrazení nákladů na provoz přístavních zařízení pro příjem a zpracování odpadu z lodí, jiného než zbytků lodního nákladu, z poplatků vybíraných od lodí. Tyto náklady zahrnují položky uvedené v příloze 4.
2.  

Systém úhrady nákladů nesmí lodě motivovat k tomu, aby vypouštěly odpad do moře. Za tímto účelem členské státy při koncipování a provozování systémů úhrady nákladů v přístavech uplatní všechny tyto zásady:

a) 

lodě hradí nepřímý poplatek bez ohledu na to, zda byl odpad přístavnímu zařízení pro příjem odpadu předán či nikoli;

b) 

nepřímý poplatek pokrývá:

i) 

nepřímé administrativní náklady;

ii) 

významnou část přímých provozních nákladů určených v příloze 4, jež představuje alespoň 30 % celkových přímých nákladů na skutečné předání odpadu v předcházejícím roce, přičemž zohlednit lze rovněž náklady spojené s očekávaným objemem dopravy v nadcházejícím roce;

c) 

s cílem poskytnout co největší pobídku pro předávání odpadu podle přílohy V úmluvy MARPOL, jiného než zbytků lodního nákladu, neúčtují se za tento odpad žádné přímé poplatky, aby se zajistilo právo na předání bez jakýchkoli dalších poplatků založených na objemu předaného odpadu, vyjma případu, kdy objem předaného odpadu přesahuje maximální vyhrazenou skladovací kapacitu uvedenou ve formuláři obsaženém v příloze 2 této směrnice; tento režim, včetně práva na předání, se vztahuje i na pasivně vylovený odpad;

d) 

s cílem zabránit tomu, aby náklady na sběr a zpracování pasivně vyloveného odpadu nesli výhradně uživatelé přístavu, uhradí tyto náklady v příslušných případech členské státy z příjmů získaných z alternativních systémů financování, včetně ze systémů nakládání s odpady a z dostupných unijních, vnitrostátních či regionálních finančních prostředků;

e) 

s cílem podpořit předávání zbytků z výplachů nádrží obsahujících plovoucí perzistentní látky s vysokou viskozitou mohou členské státy poskytnout pro jejich předávání náležité finanční pobídky;

f) 

nepřímý poplatek nezahrnuje odpad ze systémů čištění spalin, u něhož jsou náklady hrazeny podle druhů a množství předaného odpadu.

3.  
Pokud existuje část nákladů neuhrazená z nepřímého poplatku, je hrazena podle druhů a množství odpadu, který loď skutečně předá.
4.  

Poplatky se mohou lišit podle:

a) 

kategorie, typu a velikosti lodě;

b) 

toho, jestli jsou služby lodím poskytovány mimo obvyklou provozní dobu přístavu; nebo

c) 

nebezpečnosti odpadu.

5.  

Poplatky se sníží podle:

a) 

typu obchodní činnosti, kterou loď vykonává, zejména pokud jde o loď zajišťující pobřežní plavbu;

b) 

toho, zda konstrukce, vybavení a provoz lodě vykazují produkci menšího množství odpadu a udržitelné a environmentálně šetrné nakládání s ním.

Komise do 28. června 2020 přijme prováděcí akty, kterými stanoví kritéria pro určení toho, že loď splňuje požadavky stanovené v prvním pododstavci písm. b), pokud jde o nakládání s odpadem na palubě. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 20 odst. 2.

6.  
Za účelem zajištění spravedlivých, transparentních, snadno identifikovatelných a nediskriminačních poplatků odrážejících náklady na zařízení a dostupné, popřípadě využité služby se uživatelům přístavu v plánu pro příjem a zpracování odpadu zpřístupní informace o výši poplatků a základu, podle kterého se vypočítávají, v některém z úředních jazyků členského státu, kde se přístav nachází, a ve vhodných případech v některém jazyce používaném na mezinárodní úrovni.
7.  
Členské státy zajistí shromažďování monitorovacích údajů o objemu a množství pasivně vyloveného odpadu a jejich ohlašování Komisi. Komise do 31. prosince 2022 a následně každé dva roky na základě těchto monitorovacích údajů zveřejní zprávu.

Komise přijme prováděcí akty pro účely vymezení metodik pro monitorovací údaje a formátu ohlašování. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 20 odst. 2.

Článek 9

Výjimky

1.  

Členské státy mohou osvobodit loď vplouvající do jejich přístavů od povinností podle článku 6, čl. 7 odst. 1 a článku 8 (dále jen „výjimka“), existují-li dostatečné důkazy, že jsou splněny tyto podmínky:

a) 

loď zajišťuje pravidelnou dopravu s častými a pravidelnými zastávkami v přístavech;

b) 

existuje ujednání zajišťující předávání odpadu a placení poplatků v přístavu na trase lodi, které:

i) 

je doloženo podepsanou smlouvou s přístavem nebo smluvní stranou v odvětví odpadu a potvrzeními o předání odpadu;

ii) 

bylo oznámeno všem přístavům na trase lodi a

iii) 

bylo akceptováno přístavem, v němž dochází k předání odpadu a placení poplatku, což může být přístav Unie či jiný přístav, u kterého lze na základě informací ohlášených elektronicky do části systému pro informování, sledování a prosazování pravidel uvedené v článku 13 a do GISIS stanovit, že v něm jsou k dispozici odpovídající zařízení.

c) 

výjimka nemá negativní dopad na námořní bezpečnost, zdraví, životní nebo pracovní podmínky na lodi či mořské prostředí.

2.  
Je-li udělena výjimka, členský stát, ve kterém se daný přístav nachází, vydá osvědčení o udělení výjimky ve formátu stanoveném v příloze 5, v němž potvrdí, že loď splňuje nezbytné podmínky a požadavky pro uplatnění výjimky, a stanoví trvání výjimky.
3.  
Informace z osvědčení o udělení výjimky nahlásí členské státy elektronicky do části systému pro informování, sledování a prosazování pravidel uvedené v článku 13.
4.  
Členské státy zajistí účinné sledování a prosazování ujednání o předávání a placení platných pro lodě, jimž byla udělena výjimka, připlouvající do jejich přístavů.
5.  
Bez ohledu na udělenou výjimku loď nepokračuje do následujícího přístavu určení, nemá-li k dispozici dostatečnou vyhrazenou skladovací kapacitu pro veškerý odpad, který vznikl a vznikne během její plánované plavby do následujícího přístavu určení.

1. Přehled

,

1.1 Odkazy

1.2 Identifikované požadavky

1.3 Související standardy

2. Identifikované požadavky

Požadavky

3. Související standardy

Standardy