Preamble: 1

(1)

V souladu s protokolem č. 4 o jaderné elektrárně Ignalina v Litvě (1) (dále jen „protokol č. 4“), připojeným k Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie (2) (dále jen „akt o přistoupení“), se Litva zavázala k uzavření bloku 1 jaderné elektrárny Ignalia do 31. prosince 2004 a bloku 2 uvedené elektrárny do 31. prosince 2009 a k následnému vyřazení těchto bloků z provozu.

(2)

V souladu se svými závazky obsaženými v aktu o přistoupení a s pomocí Unie uzavřela Litva uvedené dva bloky v příslušných lhůtách a významně pokročila v jejich vyřazování z provozu. Je nutno provádět další práce, aby bylo možno pokračovat ve snižování úrovně radiačního rizika. Na základě odhadů, které jsou k dispozici, budou pro tento účel po roce 2020 zapotřebí dodatečné finanční prostředky.

(3)

Činnosti spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení by měly splňovat platné unijní a vnitrostátní právní předpisy. Vyřazování jaderné elektrárny Ignalina z provozu by se mělo provádět v souladu s právními předpisy Unie v oblasti jaderné bezpečnosti, totiž se směrnicí Rady 2009/71/Euratom (3), a v oblasti nakládání s odpady, konkrétně se směrnicí Rady 2011/70/Euratom (4). Podle čl. 4 odst. 1 a čl. 7 odst. 1 směrnice Rady 2011/70/Euratom zůstává konečná odpovědnost za bezpečné nakládání se vzniklým vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem na členských státech.

(4)

Předčasné uzavření a následné vyřazení jaderné elektrárny Ignalina se dvěma reaktorovými bloky typu RBMK o výkonu 1 500 MW z provozu, která je dědictvím po bývalém Sovětském svazu, nemělo obdoby a představovalo pro Litvu výjimečnou finanční zátěž, která nebyla úměrná velikosti a hospodářským možnostem země. Protokol č. 4 stanoví, že finanční pomoc Unie na podporu úsilí Litvy při vyřazování jaderné elektrárny Ignalina z provozu a na řešení důsledků jejího uzavření a vyřazení z provozu má plynule pokračovat a být prodloužena na období po roce 2006, a to na dobu dalších finančních výhledů.

(5)

Toto nařízení stanoví pro celou dobu trvání programu pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu týkající se jaderné elektrárny Ignalina v Litvě (dále jen „program“) finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (5).

(6)

Program by měl být zřízen na období sedmi let, aby bylo jeho trvání sladěno s platností víceletého finančního rámce stanoveného v nařízení 2020/2093 (6).

(7)

Na program se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (7) (dále jen „finanční nařízení“). Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům.

(8)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (8) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (9), (Euratom, ES) č. 2185/96 (10) a (EU) 2017/1939 (11) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (12). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(9)

Tímto nařízením nejsou dotčeny výsledky budoucích postupů týkajících se státní podpory, které mohou být zahájeny v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

(10)

Financování podle tohoto nařízení by se mělo soustředit na činnosti provádějící bezpečnostní cíle při vyřazování z provozu.

(11)

Tento program by měl rovněž zahrnovat získávání znalostí a sdílení zkušeností. Znalosti, zkušenosti a ponaučení ohledně procesu vyřazování jaderných zařízení z provozu získané na základě tohoto programu by měly být šířeny v rámci Unie v koordinaci a součinnosti s ostatními relevantními programy Unie pro činnosti v oblasti vyřazování jaderných zařízení z provozu v Bulharsku, na Slovensku a v rámci jaderných zařízení Komise v areálech Společného výzkumného střediska (JRC), neboť tato opatření skýtají největší přidanou hodnotu EU a přispívají k bezpečnosti pracovníků a široké veřejnosti, jakož i k ochraně životního prostředí. Rozsah, postup a ekonomické aspekty spolupráce by měly být podrobně popsány ve víceletém pracovním programu a mohly by být rovněž předmětem dohod mezi členskými státy nebo s Komisí.

(12)

Společné výzkumné středisko by mělo koordinovaným způsobem usnadňovat šíření znalostí mezi různými zúčastněnými stranami v Unii, například prováděním analýzy trhu, přezkumů a posouzení potřeb v oblasti znalostí v Unii, určováním možných směrů spolupráce, zainteresovaných stran a oblastí, v nichž by znalosti získané při provádění programu přinesly největší přidanou hodnotu, a vypracováváním formátů pro sdílení znalostí. Šíření získaných znalostí by mělo být financováno Společným výzkumným střediskem. Kterýkoli členský stát by měl mít možnost iniciovat rozvíjení vazeb a výměn za účelem šíření znalostí.

(13)

Vyřazování jaderné elektrárny Ignalina z provozu by se mělo provádět s využitím nejlepších dostupných technických odborných znalostí a současně náležitě zohlednit charakter a technologické specifikace vyřazovaných zařízení s cílem zajistit bezpečnost a nejvyšší možnou efektivnost, a tak zohlednit mezinárodní osvědčené postupy.

(14)

Litva a Komise by měly zajistit účinné monitorování a kontrolu průběhu procesu vyřazování z provozu s cílem zajistit největší přidanou hodnotu EU, co se týče finančních prostředků přidělovaných podle tohoto nařízení, i když konečná odpovědnost za vyřazení z provozu zůstává na Litvě. To zahrnuje účinné měření pokroku a výkonnosti a v případě potřeby i přijímání nápravných opatření. Za tímto účelem by měl být zřízen výbor s monitorovací a informativní funkcí, jemuž by předsedal zástupce Komise a Litvy.

(15)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (13) by měl být tento program hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má tento program účinky v praxi.

(16)

Mělo by být možné přezkoumat výši prostředků přidělených na program, jakož i programové období na základě výsledků zprávy o hodnocení v polovině období.

(17)

Činnosti spolufinancované podle tohoto nařízení by se měly určovat v rámci mezí stanovených plánem vyřazování z provozu předloženým Litvou v souladu s nařízením Rady č. 1369/2013 (14). Uvedený plán vymezuje oblast působnosti programu, jakož i konečný stav po vyřazení z provozu a termín jeho dokončení. Zahrnuje rovněž činnosti spojené s vyřazováním z provozu a jejich harmonogram, náklady a potřebné lidské zdroje, které s nimi souvisejí. V relevantních případech by měla Litva předložit aktualizované verze plánu vyřazování z provozu Komisi ke zohlednění při přípravě pracovních programů.

(18)

Činnosti podle programu by měly být prováděny za společného finančního úsilí Unie a Litvy. Maximální prahová hodnota spolufinancování ze strany Unie by měla být stanovena v souladu s praxí spolufinancování zavedenou v předcházejících programech. S přihlédnutím k praxi v rámci srovnatelných programů Unie a k posílení litevského hospodářství by od zahájení programu až do ukončení provádění činností financovaných podle tohoto nařízení měla míra spolufinancování ze strany Unie činit 86 % způsobilých nákladů. Zbývající spolufinancování by měla poskytnout Litva a zdroje mimo rozpočet Unie, jako jsou mezinárodní finanční instituce a jiní dárci.

(19)

Nařízení (EU) č. 1369/2013 by proto mělo být zrušeno.

(20)

Řádně byla zohledněna zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 22/2016 s názvem „Programy pomoci EU pro vyřazování jaderných zařízení z provozu v Litvě, Bulharsku a na Slovensku: od roku 2011 bylo dosaženo určitého pokroku, zásadní výzvy však teprve čekají“, doporučení v ní uvedená a odpověď Komise.

(21)

Bylo vzato na vědomí legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. ledna 2019 o návrhu nařízení Rady, kterým se zřizuje program pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu týkající se jaderné elektrárny Ignalina v Litvě (program Ignalina) a zrušuje nařízení Rady (EU) č. 1369/2013.

(22)

Program spadá do působnosti litevského vnitrostátního programu pro provádění politiky nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem zřízeného podle směrnice Rady 2011/70/Euratom.

(23)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k uplatňování tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (15).

(24)

Na toto nařízení se mají vztahovat horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Uvedená pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU se rovněž týkají obecného režimu podmíněnosti pro ochranu rozpočtu Unie.

(25)

Metody provádění a formy financování z prostředků Unie stanovené v tomto nařízení by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout konkrétních cílů činností a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži a očekávanému riziku nedodržení pravidel. Mělo by se přitom také zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 písm. a) finančního nařízení,