|
+PŘÍLOHA I AKCE |
PŘÍLOHA I AKCE
PŘÍLOHA I AKCE Technický popis programu: rozsah akcí Počáteční a případně následné akce v rámci programu budou realizovány dle tohoto technického popisu: Specifický cíl č. 1 – Vysoce výkonná výpočetní technika Prostřednictvím programu bude realizována evropská strategie pro vysoce výkonnou výpočetní techniku, a sice tím, že bude podporován celistvý unijní ekosystém, který poskytne nezbytnou vysoce výkonnou výpočetní techniku a schopnost zpracování dat, s nimiž bude Evropa globálně konkurenceschopná. Cílem strategie je zavést mezi lety 2022 a 2023 exa-kapacitní vysoce výkonnou výpočetní techniku a datovou infrastrukturu světové úrovně a mezi lety 2026 a 2027 pak post-exakapacitní techniku a infrastrukturu, tak aby měla Unie k dispozici své vlastní nezávislé a konkurenceschopné vysoce výkonné výpočetní technologie, dosáhla špičkové úrovně v oboru aplikací vysoce výkonné výpočetní techniky a rozšířila její dostupnost a využití. Počáteční a případně následné akce v rámci tohoto cíle zahrnují:
1.
Rámec pro společné zadávání veřejných zakázek umožňující přístup založený na společném vytváření koncepce a zaměřený na pořízení integrované sítě vysoce výkonné výpočetní techniky světové úrovně včetně exa-kapacitní superpočítačové a datové infrastruktury. Tato síť bude snadno dostupná veřejným a soukromým uživatelům, zejména malým a středním podnikům, bez ohledu na členský stát, v němž se nacházejí, a pro výzkumné účely v souladu s nařízením (EU) 2018/1488.
2.
Rámec pro společné zadávání veřejných zakázek pro pořízení post-exakapacitní superpočítačové infrastruktury, včetně integrace s kvantovými výpočetními technologiemi.
3.
Koordinaci a odpovídající finanční prostředky na úrovni Unie na podporu vývoje, zadávání zakázek a provoz této infrastruktury.
4.
Vytváření sítí vysoce výkonné výpočetní techniky a datové kapacity členských států a podpora členských států, které budou chtít svou vysoce výkonnou výpočetní techniku a kapacitu modernizovat nebo získat novou.
5.
Vytváření sítí národních odborných středisek vysoce výkonné výpočetní techniky, z nichž se v každém členském státě bude nacházet alespoň jedno a bude přidružené k národnímu superpočítačovému středisku, s cílem poskytování služeb vysoce výkonné výpočetní techniky průmyslu, zejména malým a středním podnikům, akademické obci a orgánům veřejné správy.
6.
Zavedení hotové funkční technologie, zejména superpočítačů coby služby vzešlé z výzkumu a inovací s cílem vybudovat integrovaný evropský ekosystém vysoce výkonné výpočetní techniky, jenž zahrnuje všechny vědecké a průmyslové segmenty hodnotového řetězce (hardware, software, aplikace, služby, propojení a pokročilé digitální dovednosti). Specifický cíl č. 2 – Umělá inteligence Program vybuduje a posílí základní kapacity umělé inteligence v Evropě, jako jsou datové zdroje a knihovny algoritmů, a zpřístupní je všem orgánům veřejné správy a podnikům, a dále upevní a podpoří vytváření sítí mezi stávajícími a nově zřízenými zkušebními experimentálními zařízeními pro umělou inteligenci v členských státech. Počáteční a případně následné akce v rámci tohoto cíle zahrnují:
1.
Vytvoření společných evropských datových prostorů, v nichž se zpřístupňují data z celé Evropy včetně informací shromážděných z opakovaného použití informací veřejného sektoru a které se stanou zdrojem vstupních dat pro řešení v oblasti umělé inteligence. Tyto prostory by měly být otevřené veřejnosti a soukromému sektoru. V zájmu většího využívání by v případě dat v těchto jednotlivých prostorech měla být zajištěna interoperabilita, zejména prostřednictvím datových formátů, jež by byly otevřené, strojově čitelné, standardizované a zdokumentované, a to jak při interakci mezi veřejným a soukromým sektorem, tak i v rámci jednotlivých sektorů a mezi nimi (sémantická interoperabilita).
2.
Rozvoj společných evropských knihoven nebo rozhraní ke knihovnám algoritmů, které je činí snadno přístupnými všem potenciálním evropským uživatelům na základě spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek. Podniky a veřejný sektor mají být schopné identifikovat a získat řešení, jež nejlépe odpovídají jejich potřebám.
3.
Společné investování s členskými státy do referenčních zařízení světové úrovně pro testování a experimenty v reálných podmínkách, se zaměřením na aplikace umělé inteligence v základních odvětvích, jako je zdravotnictví, monitorování země a životního prostředí, doprava a mobilita, bezpečnost, výroba či finance, jakož i v dalších oblastech veřejného zájmu. Uvedená zařízení mají být přístupná všem subjektům z celé Evropy a napojená na síť evropských center pro digitální inovace. Mají být vybavena nebo propojena s velkými výpočetními zařízeními a zařízeními na zpracování dat, jakož i nejmodernějšími technologiemi umělé inteligence, včetně rozvíjejících se oborů, jako je mimo jiné neuromorfní výpočetní technika, hluboké učení a robotika. Specifický cíl č. 3 – Kybernetická bezpečnost a důvěra Program podpoří posilování, budování a pořizování základní kapacity potřebné k zabezpečení digitálního hospodářství, společnosti a demokracie v Unii tím, že bude zvyšovat průmyslový potenciál a konkurenceschopnost Unie v oblasti kybernetické bezpečnosti a prohlubovat schopnost soukromého i veřejného sektoru chránit občany a podniky před kybernetickými hrozbami, mimo jiné podporou uplatňování směrnice (EU) 2016/1148. Počáteční a případné následné akce v rámci tohoto cíle zahrnují:
1.
společné investování spolu s členskými státy do vyspělého zařízení, infrastruktury a know-how v oblasti kybernetické bezpečnosti, jež mají zásadní význam pro ochranu klíčové infrastruktury a jednotného digitálního trhu jako takového. Toto společné investování by mohlo zahrnovat investice do kvantových zařízení a datových zdrojů pro kybernetickou bezpečnost, povědomí o situaci v kyberprostoru, včetně národních kybernetických center a přeshraničních kybernetických center tvořících Evropský systém varování v oblasti kybernetické bezpečnosti, jakož i dalších nástrojů, které budou zpřístupněny veřejnému i soukromému sektoru v celé Evropě;
2.
rozšiřování stávajících technologických kapacit a propojování odborných středisek v členských státech a zajištění toho, aby tyto kapacity odpovídaly potřebám veřejného sektoru a výrobního odvětví, a to i u produktů a služeb, jež upevňují kybernetickou bezpečnost a důvěru v rámci jednotného digitálního trhu;
3.
široké zavádění účinných nejmodernějších řešení v oblasti kybernetické bezpečnosti a důvěry ve všech členských státech. Toto zavádění zahrnuje posílení bezpečnosti produktů již od fáze jejich návrhu až po jejich uvedení na trh,
4.
podporu odstraňování nedostatků v dovednostech v oblasti kybernetické bezpečnosti s přihlédnutím k vyváženému genderovému zastoupení, např. slaďováním vzdělávacích programů v oblasti kybernetické bezpečnosti, jejich přizpůsobováním potřebám konkrétních odvětví a usnadňováním přístupu ke specializovaným školením,
5.
podporu solidarity mezi členskými státy při přípravě na významné kybernetické bezpečnostní incidenty a rozsáhlé kybernetické bezpečnostní incidenty a reakci na ně prostřednictvím přeshraničního zavádění služeb kybernetické bezpečnosti, včetně podpory vzájemné pomoci mezi orgány veřejné moci a vytvoření rezervy důvěryhodných poskytovatelů řízených bezpečnostních služeb na úrovni Unie. Specifický cíl č. 4 – Pokročilé digitální dovednosti Program bude podporovat přístup k pokročilým digitálním dovednostem, zejména v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky, analýzy dat velkého objemu, umělé inteligence, technologie distribuované účetní knihy (např. technologie blockchain) a kybernetické bezpečnosti pro současnou a budoucí pracovní sílu, a vzdělávací příležitosti ohledně těchto dovedností tím způsobem, že bude například studentům, čerstvým absolventům, stávajícím pracovníkům a občanům jakéhokoli věku, kteří si potřebují rozšířit dovednosti, ať už se nacházejí kdekoli, nabízet prostředky, jak tyto dovednosti získat a rozvíjet. Počáteční a případně následné akce v rámci tohoto cíle zahrnují:
1.
Přístup k profesní přípravě na pracovišti formou stáží v odborných střediscích a podnicích zavádějících vyspělé digitální technologie.
2.
Přístup ke kurzům zaměřeným na vyspělé digitální technologie, jež budou nabízet vysokoškolské instituce, výzkumné instituty a profesní certifikační orgány v oblasti průmyslu, ve spolupráci s orgány zapojenými do programu (témata budou dle očekávání zahrnovat umělou inteligenci, kybernetickou bezpečnost, technologie distribuované účetní knihy (např. technologii blockchain), vysoce výkonnou výpočetní techniku a kvantové technologie).
3.
Účast na předem certifikované krátkodobé specializované odborné přípravě, např. v oblasti kybernetické bezpečnosti. Intervence se zaměří na pokročilé digitální dovednosti spojené s konkrétními technologiemi. Evropská centra pro digitální inovace uvedená v článku 16 působí jako zprostředkovatelé při zajišťování příležitostí k odborné přípravě, přičemž spolupracují s poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy. Specifický cíl č. 5 – Zavedení a co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita Projekty zaměřené na zavádění a co nejlepší využití digitálních kapacit nebo interoperability jsou projekty společného zájmu. I. Počáteční a případně následné akce v rámci tohoto cíle týkající se digitální transformace oblastí veřejného zájmu zahrnují:
1.
Modernizace veřejné správy
1.1.
Podpora členských států při naplňování zásad Tallinského prohlášení o elektronické veřejné správě (eGovernmentu) ve všech oblastech politiky a v případě potřeby vytváření nezbytných registrů a jejich propojování zcela v souladu s nařízením (EU) 2016/679.
1.2.
Podpora vytváření koncepcí, pilotních projektů, zavádění, údržby, vývoje a propagace koherentního ekosystému infrastruktur přeshraničních digitálních služeb a usnadnění bezproblémových, bezpečných, interoperabilních, mnohojazyčných přeshraničně nebo meziodvětvově fungujících „end-to-end“ řešení a společných rámců v orgánech veřejné správy. Zahrnuty budou rovněž metodiky posuzování dopadů a přínosů.
1.3.
Podpora posouzení, aktualizace a prosazování stávajících společných specifikací a norem, jakož i vývoje, vytváření a prosazování nových společných specifikací, otevřených specifikací a norem pomocí normalizačních platforem Unie a případně ve spolupráci s evropskými nebo mezinárodními normalizačními organizacemi.
1.4.
Spolupráce na vytvoření evropského ekosystému pro důvěryhodné infrastruktury případně využívající služeb a aplikací technologií distribuované účetní knihy (např. technologie blockchain), včetně podpory interoperability a normalizace a pomoci při zavádění přeshraničních aplikací Unie.
2.
Zdravotnictví
2.1.
Zajistit, aby občané měli kontrolu nad svými osobními údaji a aby měli přístup k osobním zdravotním údajům, mohli je sdílet, využívat a spravovat bezpečně a bez ohledu na hranice států takovým způsobem, který zaručuje jejich soukromí, ať už se občané nebo jejich data nachází kdekoliv, v souladu s platnými právními předpisy pro ochranu údajů. Dokončit evropskou infrastrukturu digitálních zdravotnických služeb (eHDSI), rozšířit ji o nové digitální služby související s prevencí nemocí, zdravím a zdravotní péčí a podporovat zavádění takových služeb na základě široké podpory v podobě činností Unie a podpory ze strany členských států, zejména v rámci sítě elektronického zdravotnictví (eHealth) podle článku 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ( 11 ).
2.2.
Zpřístupnit lepší data pro potřeby výzkumu, prevence nemocí a personalizované zdravotní péče. Zajistit evropským zdravotnickým výzkumným pracovníkům a klinickým lékařům přístup ke zdrojům v nezbytném rozsahu (sdílené datové prostory, včetně ukládání dat a výpočetní techniky, know-how a analytické kapacity), aby byli schopni dosáhnout pokroku u běžných i u vzácných onemocnění. Cílem je získat kohortu založenou na populaci o velikosti alespoň 10 milionů občanů.
2.3.
Zpřístupnit digitální nástroje pro aktivnější účast občanů a individuální péči podporováním výměny inovativních a osvědčených postupů v oblasti digitálního zdraví, budování kapacit a technické pomoci, zejména týkající se kybernetické bezpečnosti, umělé inteligence a vysoce účinné výpočetní techniky.
3.
Soudnictví Umožnit bezproblémovou a bezpečnou přeshraniční elektronickou komunikaci v soudnictví a mezi orgány soudní moci a dalšími příslušnými orgány civilního a trestního soudnictví. Zlepšit přístup občanů, podniků, právníků a soudců ke spravedlnosti a právním informacím a řízením, a to pomocí sémanticky interoperabilních propojení databází a registrů, a dále usnadnit mimosoudní řešení sporů online. Prosazovat vývoj a zavádění inovativních technologií pro soudy a příslušníky právnické profese založených mimo jiné na řešeních v oblasti umělé inteligence, jež mohou zjednodušit a zrychlit řízení (např. aplikace „legal tech“).
4.
Doprava, mobilita, energetika a životní prostředí Zavádět decentralizovaná řešení a infrastrukturu nutné pro rozsáhlé digitální aplikace, jako jsou propojené automatizované řízení, bezpilotní vzdušné, pozemní, hladinové a podmořské prostředky, koncepce inteligentní mobility, inteligentní města, inteligentní venkovské oblasti nebo nejvzdálenější regiony, na podporu politik v oblasti dopravy, energetiky a životního prostředí, a to v koordinaci s akcemi pro digitalizaci odvětví dopravy a energetiky v rámci Nástroje pro propojení Evropy.
5.
Vzdělávání, kultura a sdělovací prostředky Poskytnout evropským tvůrcům, kreativnímu a kulturnímu odvětví přístup k nejnovějším digitálním technologiím, od umělé inteligence po vyspělou výpočetní techniku. Využívat evropské kulturní dědictví, včetně knihovny Europeana, k podpoře vzdělávání a výzkumu a k podpoře kulturní rozmanitosti, sociální soudržnosti a evropské společnosti. Podporovat zavádění digitálních technologií ve vzdělávání, jakož i v soukromých a veřejně financových kulturních institucích.
6.
Další akce na podporu jednotného digitálního trhu Podpora akcí, jakými je zvyšování počítačové a mediální gramotnosti a informovanosti nezletilých, rodičů a učitelů o rizicích, jimž jsou nezletilí vystavováni online, a o způsobech, jak je chránit, boj proti internetové šikaně a šíření dětské pornografie na internetu, a to na základě podpory celoevropské sítě center pro bezpečnější internet; podpora opatření zaměřených na odhalování záměrného šíření dezinformací a boj proti němu, čímž se zvýší celková odolnost Unie; podpora střediska Unie pro sledování ekonomiky digitálních platforem, jakož i studií a informační činnosti. Akce uvedené v bodech 1 až 6 mohou být částečně podporovány evropskými centry pro digitální inovace prostřednictvím týchž kapacit, jež jsou budovány na podporu digitální transformace průmyslu (viz bod II). II Počáteční a případně následné akce v rámci tohoto cíle týkající se digitální transformace průmyslu zahrnují: Přispívat ke zkvalitňování sítě evropských center pro digitální inovace, tak aby všechny podniky, zejména malé a střední podniky, z kteréhokoliv regionu v Unii, měly přístup k digitálním kapacitám. Tento příspěvek zahrnuje:
1.
Přístup ke společnému evropskému datovému prostoru a platformám umělé inteligence a k evropským zařízením v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky pro účely datových analýz a výpočetně náročných aplikací
2.
Přístup k zařízením pro rozsáhlé testování umělé inteligence a k vyspělým nástrojům kybernetické bezpečnosti
3.
Přístup k pokročilým digitálním dovednostem Akce uvedené v prvním pododstavci budou koordinovány s inovačními akcemi v oblasti digitálních technologií podporovanými zejména z programu Horizont Evropa a s investicemi do evropských center pro digitální inovace podporovanými z EFRR a budou je doplňovat. Z programu lze poskytovat rovněž granty na tržní replikaci, a to v souladu s pravidly státní podpory. Podpora přístupu k financování dalších kroků digitální transformace bude zajištěna pomocí finančních nástrojů využívajících program InvestEU. Specifický cíl č. 6 – Polovodiče Opatření v rámci specifického cíle č. 6 jsou uvedena v příloze I nařízení (EU) 2023/1781. 1. Přehled
1.1 Odkazy1.2 Identifikované požadavky1.3 Související standardy2. Identifikované požadavky
3. Související standardy
|