Preamble: 1

(1)

Jak se stanoví v čl. 3 odst. 5 a v článcích 8 a 21 Smlouvy o Evropské unii, měla by Unie v celosvětovém měřítku zastávat a prosazovat své hodnoty a zájmy za účelem plnění cílů a zásad vnější činnosti Unie.

(2)

V zájmu provádění nového mezinárodního rámce vytvořeného na základě Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030, globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie a Evropského konsensu o rozvoji si nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 (2) klade za cíl zvýšit soudržnost a zajistit účinnost vnější činnosti Unie tím, že pomocí zjednodušeného nástroje zaměří své úsilí na zlepšení provádění jednotlivých politik v rámci vnější činnosti.

(3)

Cílem Evropského nástroje pro mezinárodní spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti (dále jen „nástroj“), který doplňuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa zřízený nařízením (EU) 2021/947, by měla být podpora vysoké úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a uplatňování účinných a efektivních záruk na jaderné materiály ve třetích zemích na základě činností v rámci Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Společenství“). V rámci tohoto cíle toto nařízení usiluje o podporu prosazování transparentnosti při postupech rozhodování orgánů ve třetích zemích v oblasti jaderné energie.

(4)

Tento nástroj by měl být zřízen na období sedmi let s cílem sladit jeho trvání s dobou trvání víceletého finančního rámce stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (3).

(5)

Toto nařízení je součástí rámce navrženého pro plánování spolupráce a mělo by doplňovat opatření v oblasti jaderné spolupráce, jež jsou financována podle nařízení (EU) 2021/947.

(6)

Členské státy Unie jsou stranami Smlouvy o nešíření jaderných zbraní podepsané dne 1. července 1968 a uplatňují dodatkový protokol ke svým příslušným dohodám o zárukách Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).

(7)

Pro udržování a podporu nepřetržitého zdokonalování jaderné bezpečnosti a dozoru nad ní přijala Rada směrnice 2009/71/Euratom (4), 2011/70/Euratom (5) a 2013/59/Euratom (6). Tyto směrnice a přísné normy v oblasti jaderné bezpečnosti a nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým palivem zavedené ve Společenství představují názorné příklady, které lze využít k motivování třetích zemí k tomu, aby přijaly podobně přísné normy.

(8)

Společenství a jeho členské státy jsou smluvními stranami Úmluvy o jaderné bezpečnosti přijaté dne 17. června 1994 a Společné úmluvy o bezpečnosti při nakládání s vyhořelým palivem a o bezpečnosti při nakládání s radioaktivními odpady přijaté dne 5. září 1997.

(9)

V souladu s kapitolou 10 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Smlouva o Euratomu“) by Společenství mělo pokračovat v úzké spolupráci s MAAE v souvislosti s jadernou bezpečností a zárukami v jaderné oblasti na podporu cílů uvedených v kapitolách 3 a 7 hlavy II Smlouvy o Euratomu. Společenství spolupracuje s dalšími mezinárodními organizacemi a programy sledujícími podobné cíle.

(10)

Tento nástroj by měl stanovit činnosti na podporu sledovaných cílů a v souladu s činnostmi, které byly dříve podporovány podle nařízení Rady (Euratom) č. 237/2014. (7) Tyto cíle se týkají podpory účinné kultury jaderné bezpečnosti a uplatňování nejvyšších standardů jaderné bezpečnosti a radiační ochrany a nepřetržitého zdokonalování jaderné bezpečnosti, odpovědného a bezpečného nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady, vyřazování bývalých jaderných areálů a jaderných zařízení z provozu a jejich sanace, jakož i účinných a efektivních záruk na jaderné materiály ve třetích zemích, zejména přistupujících zemích, kandidátských zemích, u potenciálních kandidátů a v zemích evropské politiky sousedství.

(11)

Provádění tohoto nařízení by mělo v relevantních případech vycházet z konzultací se členskými státy a jejich příslušnými orgány, a to zejména s příslušnými dozornými orgány v oblasti jaderné bezpečnosti jaderných zařízení, se Skupinou evropských dozorných orgánů pro jadernou bezpečnost a prostřednictvím Výboru pro Evropský nástroj pro mezinárodní spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti, jakož i z dialogu s partnerskými zeměmi. Při provádění tohoto nařízení by měly být zohledněny závěry Rady o pomoci třetím zemím v oblasti jaderné bezpečnosti a jaderného zabezpečení, které byly přijaty dne 9. prosince 2008.

(12)

Výsledky vnější činnosti Společenství by měly být monitorovány a hodnoceny na základě předem definovaných, transparentních a měřitelných ukazatelů pro jednotlivé země, které jsou přizpůsobeny specifikům a cílům nástroje, a měly by pokud možno vycházet z rámce EU pro výsledky mezinárodní spolupráce a rozvoje. Ukazatele by měly být zaměřeny na kvalitu, výkonnost a výsledky, aby od přijímajících zemí vyžadovaly větší odpovědnost vůči Unii a jejím členským státům, pokud jde o výsledky dosažené při provádění opatření ke zvýšení bezpečnosti.

(13)

Unie a Společenství by měly v zájmu optimalizace dopadu své vnější činnosti usilovat o co nejúčinnější využití dostupných zdrojů. Tohoto cíle by mělo být dosaženo zajištěním soudržnosti a doplňkovosti mezi nástroji Unie pro financování vnější činnosti, jakož i vytvářením synergií s dalšími politikami a programy Unie. Aby se maximalizoval účinek kombinovaných intervencí k dosažení společného cíle, mělo by být na základě tohoto nařízení možné kombinovat financování s jinými programy Unie za podmínky, že tyto příspěvky nebudou pokrývat stejné náklady.

(14)

Toto nařízení stanoví po celou dobu trvání tohoto nástroje finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (8).

(15)

Na tento nástroj se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (9) (dále jen „finanční nařízení“). Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům.

(16)

Pravidla a postupy stanovené v nařízení (EU) 2021/947 by se v příslušných případech měly vztahovat na provádění tohoto nařízení a prováděcí ustanovení podle tohoto nařízení by měla odpovídat ustanovením uvedeným v nařízení o Nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci.

(17)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě čl. 106a Smlouvy o Euratomu a článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouvy o fungování EU“). Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen, nepřímého plnění a stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě čl. 106a Smlouvy o Euratomu a článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(18)

Formy financování z prostředků Unie a způsoby provádění stanovené v tomto nařízení by měly být voleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů činností a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. V této souvislosti by se mělo také zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 písm. a) finančního nařízení.

(19)

Roční akční plány a opatření by měly představovat pracovní programy podle finančního nařízení. Roční akční plány sestávají ze souboru opatření, která jsou seskupena do jediného dokumentu.

(20)

Za účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění provádění od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 je nezbytné stanovit, že se toto nařízení použije od začátku rozpočtového roku 2021.

(21)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (10) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (11), (Euratom, ES) č. 2185/96 (12) a (EU) 2017/1939 (13) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (14). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie. Z tohoto důvodu by dohody se třetími zeměmi a územími i mezinárodními organizacemi a jakékoli smlouvy nebo dohody vyplývající z provádění tohoto nařízení měly obsahovat ustanovení, která výslovně zmocňují Komisi, OLAF a Účetní dvůr a Úřad evropského veřejného žalobce k provádění auditů, kontrol a inspekcí na místě v souladu s jejich pravomocemi a zajišťují, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(22)

Nařízení (Euratom) č. 237/2014 by tudíž mělo být zrušeno.

(23)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (15).

(24)

Odkazy na nástroje pro vnější pomoc v rozhodnutí Rady 2010/427/EU (16) by se měly považovat za odkazy na toto nařízení a na nařízení v něm uvedená. Komise by měla zajistit, aby toto nařízení bylo prováděno v souladu s rozhodnutím 2010/427/EU.

(25)

Činnosti uvedené v tomto nařízení by měly přísně dodržovat podmínky a postupy stanovené omezujícími opatřeními Unie,