Článek 12 Kritéria vztahující se na mezinárodní spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti

1.   Obecná shoda a reciproční dohoda mezi třetí zemí a Společenstvím jsou v zásadě potvrzeny formální žádostí podanou Komisi. Tato žádost je pro příslušnou vládu závazná.

2.   Třetí země, které mají zájem se Společenstvím spolupracovat, jsou stranami Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a mají v platnosti dodatkový protokol nebo mají s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii uzavřenu dohodu o zárukách. V plné míře se hlásí k základním zásadám v oblasti bezpečnosti, jak vyplývají ze standardů bezpečnosti na úrovni MAAE, a jsou rovněž stranami příslušných úmluv, například Úmluvy o jaderné bezpečnosti a Společné úmluvy o bezpečnosti při nakládání s vyhořelým palivem a o bezpečnosti při nakládání s radioaktivními odpady, nebo učinily kroky prokazující pevné odhodlání k těmto úmluvám přistoupit. V případě aktivní spolupráce se tento závazek každoročně hodnotí s přihlédnutím ke zprávám jednotlivých států a dalším dokumentům o provádění příslušných úmluv. Na základě uvedeného hodnocení je přijato rozhodnutí o pokračování spolupráce. Ve výjimečných naléhavých případech by uplatňování těchto zásad mělo být flexibilní.

3.   Dotčená třetí země musí souhlasit s vyhodnocování provedených činností, aby byl zajištěn a sledován soulad s cíli týkajícími se spolupráce v rámci tohoto nástroje. Toto vyhodnocování umožňuje monitorování a ověřování souladu s dohodnutými cíli a může být podmínkou pro pokračující vyplácení příspěvku Společenství.

4.   Cílem spolupráce poskytované Unií v oblasti jaderné bezpečnosti a jaderného zabezpečení podle tohoto nařízení není podporovat jadernou energetiku, a spolupráce proto nesmí být vykládána jako opatření na podporu této energie ve třetích zemích.