Článek 2 Definice

„energií“ energetické produkty, jak jsou vymezeny v čl. 2 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 ( 2 );

„energetickou účinností v první řadě“ energetická účinnost v první řadě ve smyslu čl. 2 bodu 18 nařízení (EU) 2018/1999;

„energetickým systémem“ systém primárně určený k poskytování energetických služeb k uspokojení poptávky odvětví konečné spotřeby po energii ve formě tepla, paliv a elektřiny;

„účinností systému“ výběr energeticky účinných řešení, pokud zároveň umožňují nákladově efektivní dekarbonizaci, dodatečnou flexibilitu a účinné využívání zdrojů;

„spotřebou primární energie“ či „PEC“ hrubá dostupná energie, vyjma zásobníků mezinárodních námořních plavidel, konečné neenergetické spotřeby a energie okolního prostředí;

„konečnou spotřebou energie“ či „FEC“ veškerá energie dodávaná odvětvím průmyslu, dopravy, včetně spotřeby energie v mezinárodní letecké dopravě, domácnostem, veřejným a soukromým službám, zemědělství, lesnictví a rybářství a jiným odvětvím konečných uživatelů, s výjimkou spotřeby energie u zásobníků mezinárodních námořních plavidel, energie okolního prostředí a dodávek do odvětví přeměny energie a do odvětví energetiky a ztrát v důsledku přenosu a distribuce ve smyslu přílohy A nařízení (ES) č. 1099/2008;

„energií okolního prostředí“ energie okolního prostředí ve smyslu čl. 2 bodu 2 směrnice (EU) 2018/2001;

„energetickou účinností“ poměr výstupu ve formě výkonu, služby, zboží nebo energie k množství vstupní energie;

„úsporami energie“ množství ušetřené energie určené měřením nebo odhadem spotřeby či oběma způsoby před provedením jednoho či více opatření ke zvýšení energetické účinnosti a po něm, při zajištění normalizace vnějších podmínek, které spotřebu energie ovlivňují;

„zvýšením energetické účinnosti“ nárůst energetické účinnosti v důsledku technologických či ekonomických změn nebo v důsledku změn v lidském chování;

„energetickou službou“ fyzický přínos, užitek nebo prospěch získané kombinací energie s energeticky účinnými technologiemi nebo činnostmi, které mohou zahrnovat provozní činnosti, údržbu a kontrolu nezbytnou pro dodání služby, jež je dodávána na základě smlouvy a u níž bylo prokázáno, že za normálních okolností vede k ověřitelnému a měřitelnému či odhadnutelnému zvýšení energetické účinnosti nebo k úsporám primární energie;

„veřejnými subjekty“ celostátní, regionální nebo místní orgány a subjekty, které jsou přímo financovány a spravovány uvedenými orgány, avšak nejsou průmyslové ani obchodní povahy;

„celkovou užitnou podlahovou plochou“ podlahová plocha budovy nebo části budovy, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí;

„veřejnými zadavateli“ veřejní zadavatelé ve smyslu čl. 6 odst. 1 směrnice 2014/23/EU, čl. 2 bodě 1 směrnice 2014/24/EU a čl. 3 odst. 1 směrnice 2014/25/EU;

„zadavateli“ se rozumí zadavatelé ve smyslu čl. 7 odst. 1 směrnice 2014/23/EU a čl. 4 odst. 1 směrnice 2014/25/EU;

„systémem hospodaření s energií“ soubor vzájemně souvisejících nebo vzájemně působících prvků strategie, která stanoví cíl v oblasti energetické účinnosti a plán k dosažení tohoto cíle, včetně monitorování skutečné spotřeby energie, opatření přijatých za účelem zvýšení energetické účinnosti a měření pokroku;

„evropskou normou“ norma přijatá Evropským výborem pro normalizaci, Evropským výborem pro normalizaci v elektrotechnice nebo Evropským ústavem pro telekomunikační normy, která je zpřístupněná veřejnosti;

„mezinárodní normou“ norma přijatá Mezinárodní organizací pro normalizaci, která je zpřístupněná veřejnosti;

„povinnou stranou“ distributor energie, maloobchodní prodejce energie nebo provozovatel přenosové soustavy, na které se vztahují vnitrostátní systémy povinného zvyšování energetické účinnosti podle článku 9;

„pověřenou stranou“ právnická osoba pověřená vládou nebo jiným veřejným subjektem vytvořením, řízením nebo provozem finančního systému jménem dané vlády nebo jiného veřejného subjektu;

„zúčastněnou stranou“ podnik nebo veřejný subjekt, který se zavázal splnit určité cíle podle dobrovolné dohody, nebo na který se vztahuje vnitrostátní regulační politický nástroj;

„prováděcím veřejným orgánem“ veřejnoprávní subjekt, který odpovídá za provádění nebo monitorování zdanění energie a emisí CO2, finanční systémy a nástroje, daňové pobídky, standardy a normy, označování energetické účinnosti štítky, odbornou přípravu nebo vzdělávání;

„politickým opatřením“ regulační, finanční, daňový, dobrovolný nástroj nebo nástroj pro poskytování informací oficiálně zřízený a prováděný v členském státě s cílem vytvořit podpůrný rámec, požadavek nebo pobídku pro účastníky trhu, aby poskytovali a kupovali energetické služby a přijímali další opatření ke zvýšení energetické účinnosti;

„individuálním opatřením“ opatření, jehož výsledkem je ověřitelné a měřitelné nebo odhadnutelné zvýšení energetické účinnosti a které je přijato v důsledku politického opatření;

„distributorem energie“ fyzická nebo právnická osoba, včetně provozovatelů distribučního systému, jež odpovídá za přepravu energie s ohledem na její dodání konečným zákazníkům nebo distribučním místům, která energii konečným zákazníkům prodávají;

„provozovatelem distribuční soustavy“ provozovatel distribuční soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 29 směrnice (EU) 2019/944, pokud jde o elektřinu, nebo čl. 2 bodu 6 směrnice 2009/73/ES, pokud jde o plyn;

„maloobchodním prodejcem energie“ fyzická nebo právnická osoba, která se zabývá prodejem energie konečným zákazníkům;

„konečným zákazníkem“ fyzická nebo právnická osoba, jež nakupuje energii pro své vlastní konečné využití;

„poskytovatelem energetických služeb“ fyzická nebo právnická osoba, která dodává energetické služby nebo provádí opatření ke zvýšení energetické účinnosti zařízení konečného zákazníka či v rámci jeho budovy;

„malými a středními podniky“ podniky podle definice v čl. 2 odst. 1 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES ( 3 );

„mikropodnikem“ podnik podle definice v čl. 2 odst. 3 přílohy doporučení 2003/361/ES;

„energetickým auditem“ systematický postup za účelem získání dostatečných znalostí o profilu energetické spotřeby určité budovy či skupiny budov, průmyslového nebo obchodního provozu nebo zařízení a soukromé nebo veřejné služby, který identifikuje a kvantifikuje možnosti nákladově efektivních úspor energie, identifikuje potenciál pro nákladově efektivní využívání nebo výrobu energie z obnovitelných zdrojů a podává zprávy o zjištěních;

„smlouvou o energetických službách“ smluvní ujednání mezi příjemcem a poskytovatelem o opatření ke zvýšení energetické účinnosti, ověřované a kontrolované během celého trvání smlouvy, kdy jsou díla, dodávka nebo služba do tohoto opatření placeny ve vztahu ke smluvně stanovené míře zvýšení energetické účinnosti nebo k jinému dohodnutému kritériu energetické náročnosti, například finančním úsporám;

„inteligentním měřicím systémem“ inteligentní měřicí systém ve smyslu čl. 2 bodu 23 směrnice (EU) 2019/944 nebo inteligentní měřicí systém uvedený ve směrnici 2009/73/ES;

„provozovatelem přenosové nebo přepravní soustavy“ provozovatel přenosové soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 35 směrnice (EU) 2019/944, pokud jde o elektřinu, nebo provozovatel přepravní soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice 2009/73/ES, pokud jde o plyn;

„kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ současná výroba tepelné energie a elektrické nebo mechanické energie v jednom procesu;

„ekonomicky odůvodněnou poptávkou“ poptávka, která nepřekračuje potřeby tepla nebo chlazení a která by byla za tržních podmínek jinak uspokojována jinými procesy výroby energie než kombinovanou výrobou tepla a elektřiny;

„užitečným teplem“ teplo vyrobené v procesu kombinované výroby tepla a elektřiny k uspokojování ekonomicky odůvodněné poptávky po vytápění a chlazení;

„elektřinou z kombinované výroby tepla a elektřiny“ elektřina vyrobená v procesu spojeném s výrobou užitečného tepla a vypočtená podle obecných zásad stanovených v příloze II;

„vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ kombinovaná výroba tepla a elektřiny splňující kritéria stanovená v příloze III;

„celkovou účinností“ roční objem výroby elektrické a mechanické energie a užitečného tepla dělený spotřebou paliva použitého k výrobě tepla v procesu kombinované výroby tepla a elektřiny a hrubé výroby elektrické a mechanické energie;

„poměrem elektřiny a tepla“ poměr mezi elektřinou z kombinované výroby tepla a elektřiny a užitečným teplem při plném kombinovaném režimu na základě provozních dat konkrétní jednotky;

„kogenerační jednotkou“ jednotka schopná pracovat v režimu kombinované výroby tepla a elektřiny;

„kogenerační jednotkou malého výkonu“ kogenerační jednotka s instalovanou kapacitou nižší než 1 MWe;

„mikrokogenerační jednotkou“ kogenerační jednotka s maximální kapacitou nižší než 50 kWe;

„účinným dálkovým vytápěním a chlazením“ soustava dálkového vytápění nebo chlazení, která splňuje kritéria stanovená v článku 26;

„účinným vytápěním a chlazením“ varianta vytápění a chlazení, která ve srovnání s výchozím scénářem, který odráží situaci, kdy nejsou podniknuta žádná opatření, měřitelně snižuje vstupní primární energii nezbytnou k dodání jednotky získané energie v rámci příslušných hranic systému, a to nákladově efektivním způsobem podle analýzy nákladů a přínosů podle této směrnice a při zohlednění energie potřebné k získání, přeměně, přepravě a distribuci;

„účinným individuálním vytápěním a chlazením“ varianta individuální dodávky vytápění a chlazení, která ve srovnání s účinným dálkovým vytápěním a chlazením měřitelně snižuje vstupní primární energii z neobnovitelných zdrojů nezbytnou k dodání jednotky získané energie v rámci příslušných hranic systému nebo vyžaduje stejné množství primární energie z neobnovitelných zdrojů, avšak za nižší cenu, při zohlednění energie potřebné k získání, přeměně, přepravě a distribuci;

„datovým centrem“ datové centrum podle definice v příloze A bodě 2.6.3.1.16 nařízení (ES) č. 1099/2008;

„podstatnou rekonstrukcí“ rekonstrukce, jejíž náklady přesáhnou 50 % investičních nákladů na novou srovnatelnou jednotku;

„agregátorem“ nezávislý agregátor ve smyslu čl. 2 bodu 19 směrnice (EU) 2019/944;

„energetickou chudobou“ nedostatečný přístup domácnosti k základním energetickým službám, které v příslušném vnitrostátním kontextu a v rámci vnitrostátní sociální politiky a dalších relevantních vnitrostátních politik zajišťují základní úroveň a důstojné standardy života a zdraví, včetně přiměřeného vytápění, teplé vody, chlazení, osvětlení a energie k napájení spotřebičů, a to v důsledku kombinace faktorů, přinejmenším včetně cenové nedostupnosti, nedostatečného disponibilního příjmu, vysokých výdajů na energii a nízké energetické účinnosti obytných budov;

„konečným uživatelem“ fyzická či právnická osoba nakupující vytápění, chlazení nebo užitkovou teplou vodu pro vlastní konečnou spotřebu nebo fyzická či právnická osoba, která užívá jednotlivou budovu nebo ucelenou část budovy v budově s více bytovými jednotkami nebo ve víceúčelové budově s vytápěním, chlazením nebo teplou užitkovou vodou z ústředního zdroje, pokud tato osoba nemá přímou ani individuální smlouvu s dodavatelem energie;

„rozdělenými pobídkami“ nedostatek spravedlivého a přiměřeného rozdělení finančních závazků a odměn souvisejících s investicemi do energetické účinnosti mezi dotčené subjekty, například vlastníky a nájemce nebo různé vlastníky ucelených částí budov nebo vlastníky a nájemce či různé vlastníky budov s více bytovými jednotkami nebo víceúčelových budov;

„strategií zapojení“ strategie, která stanoví cíle, rozvíjí techniky a vytváří proces zapojení všech relevantních zúčastněných stran na vnitrostátní nebo místní úrovni, včetně zástupců občanské společnosti, jako jsou spotřebitelské organizace, do procesu tvorby politik s cílem zvýšit informovanost o těchto politikách, získat k nim zpětnou vazbu a zlepšit jejich přijetí veřejností;

„statisticky významnou částí a reprezentativním vzorkem opatření ke zvyšování energetické účinnosti“ taková část a vzorek, které vyžadují vytvoření podmnožiny statistické populace uvedených opatření na úsporu energie způsobem, který má odrážet celou populaci všech opatření na úsporu energie, a tak umožňuje vyvození přiměřených závěrů o spolehlivosti všech opatření.