Článek 2 Definice

„budovou“ zastřešená stavba se stěnami, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí;

„budovou s nulovými emisemi“ budova s velmi nízkou energetickou náročností určenou v souladu s přílohou I, která vyžaduje nulové nebo velmi nízké množství energie, produkuje nulové emise uhlíku z fosilních paliv na místě a produkuje nulové nebo velmi nízké provozní emise skleníkových plynů, v souladu s článkem 11;

„budovou s téměř nulovou spotřebou energie“ budova s velmi nízkou energetickou náročností stanovenou v souladu s přílohou I, jež není horší než nákladově optimální úroveň za rok 2023 oznámená členskými státy podle čl. 6 odst. 2, přičemž téměř nulová či nízká spotřeba požadované energie v této budově je ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů, včetně energie z obnovitelných zdrojů vyráběné na místě či v blízkém okolí;

„minimálními normami energetické náročnosti“ pravidla, která vyžadují, aby stávající budovy splňovaly požadavek na energetickou náročnost v rámci rozsáhlého plánu renovací fondu budov nebo v rozhodném okamžiku na trhu, jako jsou prodej, pronájem, dar nebo změna účelu v rámci katastru budov nebo katastru nemovitostí, v určitou dobu nebo do určitého data, což vede k zahájení renovace stávajících budov;

„veřejnými subjekty“ veřejné subjekty vymezené v čl. 2 bodě 12 směrnice (EU) 2023/1791;

„technickým systémem budovy“ technické zařízení budovy nebo ucelené části budovy určené k vytápění prostor, chlazení prostor, větrání, přípravě teplé vody pro domácnosti, zabudovanému osvětlení, automatizaci a kontrole budovy, výrobě energie z obnovitelných zdrojů na místě a skladování energie na místě, nebo kombinace těchto systémů, včetně systémů, které využívají energii z obnovitelných zdrojů;

„systémem automatizace a kontroly budov“ systém sestávající ze všech produktů, softwaru a inženýrských služeb, které mohou podporovat energeticky účinný, hospodárný a bezpečný provoz technických systémů budovy pomocí automatického ovládání a usnadněním jejich manuálního řízení;

„energetickou náročností budovy“ vypočítané nebo změřené množství energie nutné pro pokrytí potřeby energie spojené s typickým užíváním budovy, což zahrnuje energii používanou pro vytápění, chlazení, větrání, přípravu teplé vody pro domácnosti a osvětlení;

„primární energií“ energie z obnovitelných a neobnovitelných zdrojů, která neprošla žádným procesem přeměny nebo transformace;

„změřeným“ změřený příslušným zařízením, jako je měřič energie, měřič příkonu, zařízení pro měření a monitorování spotřeby energie nebo elektroměr;

„faktorem primární energie z neobnovitelných zdrojů“ ukazatel vypočtený jako podíl primární energie z neobnovitelných zdrojů pro daný energetický nosič, včetně dodané energie a vypočtených režijních nákladů dodávek energie do míst použití, a dodané energie;

„faktorem primární energie z obnovitelných zdrojů“ ukazatel vypočtený jako podíl primární energie z obnovitelných zdrojů ze zdroje energie na místě nebo blízkého či vzdáleného zdroje energie, která je dodávána prostřednictvím daného energetického nosiče, včetně dodané energie a vypočtených režijních nákladů dodávek energie do míst použití, a dodané energie;

„celkovým faktorem primární energie“ součet faktorů primární energie z obnovitelných a neobnovitelných zdrojů pro daný energetický nosič;

„energií z obnovitelných zdrojů“ energie z obnovitelných nefosilních zdrojů, totiž větrná energie, energie slunečního záření (tepelná a fotovoltaická), geotermální energie, osmotická energie, energie okolního prostředí, energie z přílivu nebo vln a jiná energie z oceánů, vodní energie, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu z čistíren odpadních vod a energie bioplynu;

„obvodovým pláštěm budovy“ integrované prvky budovy, které oddělují její interiér od vnějšího prostředí;

„ucelenou částí budovy“ oddíl, podlaží nebo byt v budově, jež jsou určeny k samostatnému používání nebo byly za tímto účelem upraveny;

„prvkem budovy“ technický systém budovy nebo prvek obvodového pláště budovy;

„obytnou budovou nebo bytovou jednotkou“ místnost nebo soubor místností ve stálé budově nebo strukturálně oddělené části budovy, které jsou určeny k celoročnímu bydlení jedné soukromé domácnosti;

„pasem pro renovaci budovy“ individualizovaný plán rozsáhlé renovace konkrétní budovy v co největším počtu kroků, jež významně zlepší její energetickou náročnost;

„rozsáhlou renovací“ renovace, která je v souladu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“, zaměřuje se na základní prvky budovy a transformuje budovu nebo ucelenou část budovy:

„postupnou rozsáhlou renovací“ rozsáhlá renovace prováděná v co největším počtu kroků stanovených v pasu pro renovaci budovy;

„větší renovací“ renovace budovy, při níž:

Členské státy si mohou zvolit, zda uplatní písmeno a) či b);

„provozními emisemi skleníkových plynů“ emise skleníkových plynů spojené se spotřebou energie technických systémů budovy během užívání a provozu budovy;

„emisemi skleníkových plynů za celý životní cyklus“ emise skleníkových plynů, které vznikají v průběhu celého životního cyklu budovy, včetně výroby a přepravy stavebních výrobků, činností na staveništi, využívání energie v budově, výměny stavebních výrobků, jakož i demolice, přepravy a nakládání s odpadovými materiály a jejich opětovného použití, recyklace a konečného odstranění;

„potenciálem globálního oteplování během životního cyklu“ ukazatel, který vyčísluje příspěvek budovy k potenciálu globálního oteplování během celého jejího životního cyklu;

„rozdělenými pobídkami“ rozdělené pobídky vymezené v čl. 2 bodě 54 směrnice (EU) 2023/1791;

„energetickou chudobou“ energetická chudoba vymezená v čl. 2 bodě 52 směrnice (EU) 2023/1791;

„zranitelnými domácnostmi“ domácnosti trpící energetickou chudobou nebo domácnosti, včetně domácností s nižšími středními příjmy, které jsou obzvláště vystaveny vysokým nákladům na energii a nemají prostředky na renovaci budovy, kterou užívají;

„evropskou normou“ norma přijatá Evropským výborem pro normalizaci, Evropským výborem pro normalizaci v elektrotechnice nebo Evropským ústavem pro telekomunikační normy a zpřístupněná veřejnosti;

„certifikátem energetické náročnosti“ certifikát uznaný členským státem nebo právnickou osobou jím určenou, který udává energetickou náročnost budovy nebo ucelené části budovy vypočtenou v souladu s metodou přijatou podle článku 4;

„kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ současná výroba tepelné energie a elektrické nebo mechanické energie v jednom procesu;

„nákladově optimální úrovní“ úroveň energetické náročnosti, která vede k nejnižším nákladům v průběhu odhadovaného ekonomického životního cyklu, přičemž:

Nákladově optimální úroveň se pohybuje v rozmezí úrovní náročnosti, v nichž je analýza nákladů a přínosů vypočítaná pro odhadovaný ekonomický životní cyklus pozitivní;

„dobíjecím bodem“ dobíjecí bod vymezený v čl. 2 bodě 48 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1804 ( 1 );

„kabeláží“ veškerá opatření, která jsou nezbytná pro umožnění instalace dobíjecích bodů, včetně přenosu dat, kabelů, kabelových tras a v případě potřeby elektroměrů;

„zastřešeným parkovištěm“ zastřešená stavba s nejméně třemi parkovacími místy pro automobily, v níž se nepoužívá energie k úpravě vnitřního prostředí;

„izolovanou mikrosoustavou“ každá soustava se spotřebou nižší než 500 GWh v roce 2022, která nemá žádné propojení s jinými soustavami;

„inteligentním dobíjením“ inteligentní dobíjení vymezené v čl. 2 druhém pododstavci bodě 14m směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ( 2 );

„obousměrným nabíjením“ obousměrné nabíjení vymezené v čl. 2 bodě 11 nařízení (EU) 2023/1804;

„standardy hypotečního portfolia“ mechanismy, které motivují poskytovatele hypotečních úvěrů ke stanovení plánu postupu zaměřeného na zlepšení mediánu energetické náročnosti portfolia budov, na něž se vztahují jejich hypotéky, do let 2030 a 2050 a k podpoře potenciálních klientů, aby snížili energetickou náročnost svých nemovitostí v souladu s ambicemi Unie v oblasti dekarbonizace a příslušnými energetickými cíli v oblasti spotřeby energie v budovách na základě kritérií pro environmentálně udržitelné hospodářské činnosti stanovených v článku 3 nařízení (EU) 2020/852;

„finančním plánem s průběžným splácením (typu ‚pay as you save‘)“ úvěrový program určený výhradně na snížení energetické náročnosti, u něhož je při navrhování stanovena korelace mezi splátkami úvěru a dosaženými úsporami energie, s přihlédnutím i k dalším ekonomickým faktorům, jako jsou indexace nákladů na energii, úrokové sazby, zvýšení hodnoty aktiv a refinancování úvěru;

„digitálním deníkem budov“ společné úložiště všech příslušných údajů o budovách, včetně údajů týkajících se energetické náročnosti, jako jsou certifikáty energetické náročnosti, pasy pro renovaci budov a ukazatele připravenosti pro chytrá řešení, a údajů o potenciálu globálního oteplování během životního cyklu, které usnadňuje informované rozhodování a sdílení informací v rámci odvětví stavebnictví mezi vlastníky a uživateli budov, finančními institucemi a veřejnými subjekty;

„klimatizačním systémem“ kombinace prvků, které jsou potřebné pro vnitřní úpravu vzduchu, při níž je teplota regulována nebo může být snižována;

„otopnou soustavou“ kombinace prvků, které jsou potřebné pro vnitřní úpravu vzduchu, při níž je zvyšována teplota;

„ventilačním systémem“ technický systém budov, který přivádí venkovní vzduch do vnitřního prostoru přirozenými nebo mechanickými prostředky;

„zdrojem tepla“ část otopné soustavy, která vytváří užitečné teplo pro použití uvedená v příloze I pomocí jednoho nebo více z těchto procesů:

„zdrojem chlazení“ část klimatizačního systému, která vytváří užitečné chlazení pro způsoby využití uvedené v příloze I;

„smlouvou o energetických službách“ smlouva o energetických službách vymezená v čl. 2 bodu 33 směrnice (EU) 2023/1791;

„kotlem“ kombinovaná tepelná jednotka, která se skládá z kotlového tělesa a hořáku, konstruovaná tak, že teplo vzniklé spalováním je předáváno tekutině;

„jmenovitým výkonem“ největší tepelný výkon, vyjádřený v kW, stanovený a zaručený výrobcem, kterého lze dosáhnout při trvalém provozu a při dodržování užitečné účinnosti uvedené výrobcem;

„dálkovým vytápěním“ nebo „dálkovým chlazením“ distribuce tepelné energie ve formě páry, teplé vody nebo chlazených kapalin z ústředního nebo decentralizovaného zdroje výroby prostřednictvím sítě do více budov či míst za účelem použití k vytápění nebo chlazení prostoru nebo procesu;

„užitnou podlahovou plochou“ plocha podlahy budovy potřebná jako parametr pro vyčíslení zvláštních podmínek užívání, jež jsou vyjádřeny na jednotku podlahové plochy, a pro použití zjednodušení a pravidel zónování a rozdělení nebo přerozdělení;

„referenční podlahovou plochou“ podlahová plocha používaná jako referenční velikost pro posouzení energetické náročnosti budovy, vypočtená jako součet užitných podlahových ploch prostor uvnitř obvodového pláště budovy specifikovaných pro posouzení energetické náročnosti;

„posuzovací hranicí“ hranice, na níž se měří nebo počítá dodaná a vydaná energie;

„na místě“ v určité budově nebo na pozemku, na němž se tato budova nachází;

„energií z obnovitelných zdrojů vyrobenou v blízkém okolí“ energie z obnovitelných zdrojů vyrobená v místním nebo oblastním obvodu určité budovy, která splňuje všechny tyto podmínky:

„službami souvisejícími s energetickou náročností budov“ služby, jako jsou vytápění, chlazení, větrání, příprava teplé vody pro domácnosti, osvětlení a další služby, u nichž se spotřeba energie zohledňuje při výpočtu energetické náročnosti budov;

„energetickými potřebami“ energie, kterou je nutno dodat do prostoru s požadovaným stavem vnitřního prostředí nebo z něj extrahovat, aby byly zachovány zamýšlené podmínky v tomto prostoru během daného období, bez ohledu na jakoukoli neefektivnost technických systémů budovy;

„spotřebou energie“ energetický vstup technického systému budovy, který zajišťuje službu související s energetickou náročností budov, určený k uspokojení energetické potřeby;

„použitím pro vlastní potřebu“ použití energie z obnovitelných zdrojů vyrobené na místě nebo v blízkém okolí technickými systémy na místě pro účely služeb souvisejících s energetickou náročností budov;

„jinými způsoby využití na místě“ použití na místě pro jiné účely než služby související s energetickou náročností budov, včetně pro zařízení, různé a doplňkové zatížení nebo dobíjecí body pro elektromobily;

„intervalem výpočtu“ samostatný časový interval používaný pro výpočet energetické náročnosti;

„dodanou energií“ energie, vyjádřená podle energetického nosiče, která je dodána do technických systémů budov přes posuzovací hranici s cílem pokrýt příslušná použití nebo výrobu vydané energie;

„vydanou energií“ podíl energie z obnovitelných zdrojů, vyjádřený na energetický nosič a na faktor primární energie, který je vyveden do energetické sítě namísto toho, aby byl použit na místě pro vlastní potřebu nebo pro jiné způsoby využití na místě;

„parkovacím místem pro jízdní kola“ místo vyhrazené pro parkování alespoň jednoho jízdního kola;

„parkovištěm fyzicky sousedícím s budovou“ parkoviště, které je určeno pro obyvatele, návštěvníky nebo pracovníky budovy a které se nachází na pozemku budovy nebo v její bezprostřední blízkosti;

„kvalitou vnitřního prostředí“ výsledek posouzení podmínek uvnitř budovy, které ovlivňují zdraví a dobré životní podmínky uživatelů budovy, na základě parametrů, jako jsou teplota, vlhkost, rychlost větrání a přítomnost kontaminujících látek.