Článek 17 Finanční pobídky, dovednosti a překážky trhu

Členské státy zajistí vhodné financování, podpůrná opatření a další nástroje schopné řešit překážky trhu s cílem zabezpečit nezbytné investice identifikované v jejich vnitrostátním plánu renovace budov za účelem transformace svého fondu budov na budovy s nulovými emisemi do roku 2050.

Členské státy zajistí, aby žádosti a postupy pro veřejné financování byly jednoduché a optimalizované s cílem usnadnit přístup k financování, zejména domácnostem.

Členské státy posuzují, a je-li to vhodné, řeší překážky související s počátečními náklady na renovace.

Při navrhování režimů finanční podpory pro renovaci budov členské státy zváží, zda využijí parametry založené na příjmech.

Členské státy přijmou vhodná regulační opatření k odstranění jiných než ekonomických překážek bránících renovaci budov. Pokud jde o budovy s více než jednou ucelenou částí, mohou tato opatření zahrnovat odstranění požadavků na jednomyslnost ve spoluvlastnických strukturách nebo umožnění toho, aby spoluvlastnické struktury byly přímými příjemci finanční podpory.

Členské státy využívají nákladově co nejefektivnějším způsobem vnitrostátní financování a financování dostupné na úrovni Unie, zejména Nástroj pro oživení a odolnost, Sociální fond pro klimatická opatření, Fond soudržnosti, InvestEU, výnosy z dražeb emisních povolenek podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ( 5 ) a další zdroje veřejného financování. Tyto zdroje financování musí být využívány v souladu s plánem postupu dosažení fondu budov s nulovými emisemi do roku 2050.

Na podporu mobilizace investic členské státy prosazují účinné rozvíjení a využívání podpůrných finančních nástrojů, jako jsou úvěry na energetickou účinnost a hypotéky na renovace budov, smlouvy o energetických službách, finanční plány s průběžným splácením (typu „pay as you save“), daňové pobídky, například snížené daňové sazby vztahující se na renovační stavební práce a materiály, systémy financování z daní a z účtů, záruční fondy, fondy zaměřené na rozsáhlé renovace, fondy zaměřené na renovace s významnou minimální prahovou hodnotou cílených úspor energie a standardy hypotečního portfolia. Směrují investice do energeticky účinného veřejného fondu budov v souladu s pokyny Eurostatu k zaznamenávání smluv o energetických službách na účtech vládních institucí.

Členské státy zajistí, aby informace o dostupném financování a finančních nástrojích byly zpřístupňovány veřejnosti snadno přístupným a transparentním způsobem, a to i v digitální podobě.

Podpůrné financování a finanční nástroje mohou zahrnovat úvěry na renovace nebo záruční fondy pro renovace zaměřené na snížení energetické náročnosti, v příslušných případech i v kombinaci s relevantními programy Unie.

Do 29. května 2025 přijme Komise akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32, kterým doplní tuto směrnici zřízením komplexního portfoliového rámce pro dobrovolné využívání finančními institucemi, který bude podporovat věřitele při cílení a zvyšování objemu úvěrů poskytovaných v souladu s ambicemi Unie v oblasti dekarbonizace a relevantními cíli v oblasti energetiky, s cílem účinně podpořit finanční instituce v tom, aby zvýšily objem prostředků poskytovaných na renovace zaměřené na snížení energetické náročnosti. Opatření stanovená v komplexním portfoliovém rámci musí pokrývat zvýšení objemu úvěrů na energetické renovace a zahrnovat navrhované záruky na ochranu zranitelných domácností prostřednictvím řešení v oblasti kombinovaného financování. V uvedeném rámci se popíší osvědčené postupy, které mají věřitele motivovat k tomu, aby ve svých portfoliích identifikovali energeticky nejnáročnější budovy a aby v souvislosti s nimi přijali vhodná opatření.

Členské státy usnadňují agregaci projektů, aby umožnily přístup investorů a souborná řešení pro potenciální klienty.

Členské státy zavedou opatření a financování na podporu vzdělávání a odborné přípravy s cílem zajistit dostatečný počet pracovníků s vhodnou úrovní dovedností odpovídajících potřebám v sektoru budov, přičemž se zaměří zejména na malé a střední podniky včetně mikropodniků. Přístup k těmto opatřením a financování mohou usnadňovat jednotná kontaktní místa zřízená podle článku 18.

Komise je ve vhodných případech a na žádost členských států nápomocna při sestavování vnitrostátních nebo regionálních programů finanční podpory zaměřených na snížení energetické náročnosti budov, zejména stávajících budov, a to i tím, že podporuje výměnu osvědčených postupů mezi odpovědnými celostátními nebo regionálními orgány či subjekty. Členské státy zajistí, aby byly tyto programy vypracovány tak, aby byly přístupné organizacím s omezenějšími administrativními, finančními a organizačními kapacitami.

Členské státy s náležitým ohledem na zranitelné domácnosti zajistí provázanost svých finančních opatření v oblasti snižování energetické náročnosti a snižování emisí skleníkových plynů při renovacích budov se zamýšlenými nebo již dosaženými úsporami energie a zlepšeními stanovenými podle jednoho či více z těchto kritérií:

Od 1. ledna 2025 členské státy nesmějí poskytovat finanční pobídky na instalaci samostatných kotlů na fosilní paliva, s výjimkou kotlů vybraných pro investice před rokem 2025 v souladu s nařízením (EU) 2021/241, s čl. 7 odst. 1 písm. h) bodem i) třetí odrážkou nařízení (EU) 2021/1058 a s článkem 73 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ( 6 ).

Členské státy podněcují rozsáhlé a postupné rozsáhlé renovace prostřednictvím vyšší finanční, daňové, administrativní a technické podpory. Pokud není přeměna budovy na budovu s nulovými emisemi technicky či ekonomicky proveditelná, považuje se za rozsáhlou renovaci pro účely tohoto odstavce renovace, jejímž výsledkem je alespoň 60 % snížení spotřeby primární energie. Členské státy podněcují rozsáhlé programy, které se zabývají vysokým počtem budov, zejména energeticky nejnáročnějšími budovami, například prostřednictvím oblastních integrovaných programů renovací, a které vedou k celkovému snížení spotřeby primární energie alespoň o 30 %, poskytováním vyšší finanční, daňové, administrativní a technické podpory v závislosti na dosažené úrovni náročnosti.

Aniž jsou dotčeny jejich vnitrostátní hospodářské a sociální politiky a jejich právní režimy upravující majetkové poměry, členské státy řeší problém vystěhování zranitelných domácností v důsledku nepřiměřeného zvýšení nájemného po energetické renovaci jejich obytné budovy nebo bytové jednotky.

Finanční pobídky se v souladu s článkem 24 směrnice (EU) 2023/1791 přednostně zaměřují na zranitelné domácnosti, osoby postižené energetickou chudobou a osoby žijící v sociálním bydlení.

Při poskytování finančních pobídek, jež jsou určeny vlastníkům budov nebo jejich ucelených částí na renovaci pronajímaných budov nebo jejich ucelených částí, členské státy usilují o to, aby z nich měli prospěch vlastníci i nájemci. Členské státy zavedou účinné záruky na ochranu zejména zranitelných domácností, a to i poskytováním podpory nájemného nebo stanovením stropů pro zvýšení nájemného, a mohou podněcovat finanční systémy, které řeší počáteční náklady na renovace, jako jsou systémy financování z účtů, finanční plány s průběžným splácením (typu „pay as you save“) nebo smlouvy o energetických službách, jak je uvedeno v čl. 2 bodě 33 a článku 29 směrnice (EU) 2023/1791.