Článek 19 2

2.   Pokud v územních jednotkách pokrývajících alespoň jednu zónu překročí úrovně znečišťujících látek ve vnějším ovzduší jakoukoli cílovou hodnotu pro ozon stanovenou v oddíle 2 přílohy I, vypracují členské státy plány kvality ovzduší pro tyto územní jednotky, které stanoví náležitá opatření k dosažení cílové hodnoty pro ozon a k zajištění toho, aby bylo období překročení co možná nejkratší. Tyto plány kvality ovzduší se vypracují co nejdříve, avšak nejpozději do dvou let po kalendářním roce, během něhož bylo překročení cílové hodnoty pro ozon zaznamenáno.

Pokud se v dané územní jednotce na překročení cílové hodnoty pro ozon již vztahuje plán postupu v oblasti kvality ovzduší, členské státy zajistí, aby opatření uvedená v tomto plánu postupu byla vhodná k zajištění toho, aby období překročení bylo co možná nejkratší, a aby se případně řídila postupem pro aktualizaci plánu postupu v oblasti kvality ovzduší uvedeným v odstavci 5.

Členské státy však nemusí vypracovat takové plány kvality ovzduší nebo plány postupu v oblasti kvality ovzduší s cílem řešit překročení ozonu, pokud neexistuje významný potenciál ke snížení koncentrací ozonu s ohledem na zeměpisné a meteorologické podmínky a pokud by opatření znamenala nepřiměřené náklady.

Není-li vypracován plán kvality ovzduší nebo plán postupu v oblasti kvality ovzduší, poskytnou členské státy veřejnosti a Komisi podrobné odůvodnění, proč neexistuje významný potenciál ke snížení překročení, který vedl k rozhodnutí nevypracovat plán kvality ovzduší nebo plán postupu v oblasti kvality ovzduší.

Nejméně každých 5 let členské státy znovu posoudí potenciál ke snížení koncentrací ozonu.

V případě územních jednotek, v nichž je překročena cílová hodnota pro ozon, členské státy zajistí, aby příslušný národní program omezování znečištění ovzduší vypracovaný podle článku 6 směrnice (EU) 2016/2284 zahrnoval opatření, která řeší prekurzory ozonu, na něž se uvedená směrnice vztahuje.