Článek 26 Povinnost provádět kontroly

1.   Příslušné orgány členských států provádějí kontroly za účelem zjištění, zda podniky plní své povinnosti podle tohoto nařízení.

2.   Kontroly se provádějí na základě přístupu založeného na posouzení rizik, v jehož rámci se zohledňuje zejména dodržování předpisů podniky v minulosti, riziko nesouladu určitého výrobku s tímto nařízením a veškeré další relevantní informace obdržené od Komise, celních orgánů, orgánů dozoru nad trhem, orgánů ochrany životního prostředí a dalších orgánů členských států s kontrolními pravomocemi nebo od příslušných orgánů třetích zemí.

Příslušné orgány členských států rovněž provádějí kontroly v případě, kdy disponují důkazy nebo jinými relevantními informacemi ohledně potenciálního nedodržování tohoto nařízení, včetně informací založených na odůvodněných obavách třetích stran nebo Komise.

3.   Kontroly podle odstavců 1 a 2 zahrnují:

Aniž je dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 (24), pokud online platforma spadající do oblasti působnosti kapitoly III oddílu 4 uvedeného nařízení umožňuje spotřebitelům uzavírat s podniky nabízejícími látky poškozující ozonovou vrstvu nebo výrobky či zařízení obsahující takové látky smlouvy na dálku, ověří příslušné orgány členských států, zda tento podnik a nabízené látky poškozující ozonovou vrstvu, výrobky či zařízení splňují požadavky stanovené v tomto nařízení. Příslušné orgány o tom informují Komisi a příslušné orgány uvedené v článku 49 nařízení (EU) 2022/2065 a spolupracují s nimi za účelem zajištění dodržování uvedeného nařízení.

Kontroly v podnicích se provádějí neohlášeně, s výjimkou případů, kdy je předběžné oznámení nezbytné, aby byla zajištěna účinnost kontrol. Členské státy zajistí, aby podniky poskytly příslušným orgánům veškerou nezbytnou součinnost, která by těmto orgánům umožnila provádět kontroly stanovené v tomto článku.

4.   Příslušné orgány členských států vedou záznamy o kontrolách, v nichž uvádějí zejména povahu a výsledky kontrol, a o opatřeních přijatých v případě nedodržování příslušných požadavků. Záznamy o všech kontrolách se uchovávají po dobu nejméně pěti let.

5.   Na žádost jiného členského státu může členský stát provést kontroly nebo jiná formální šetření podniků, které jsou podezřelé ze zapojení do nedovoleného pohybu látek, výrobků nebo zařízení, na něž se vztahuje toto nařízení, a které působí na území tohoto členského státu. Žádající členský stát je o výsledku kontroly nebo šetření informován.

6.   Při provádění úkolů, které jí ukládá toto nařízení, si může Komise vyžádat od příslušných orgánů členských států a od podniků všechny nezbytné informace. Současně s žádostí o informace podanou podniku zašle Komise kopii žádosti příslušnému orgánu členského státu, na jehož území se nachází sídlo podniku.

7.   Komise přijme vhodná opatření na podporu dostatečné výměny informací a spolupráce mezi příslušnými orgány členských států a mezi těmito orgány a Komisí. Komise přijme vhodná opatření na ochranu důvěrné povahy informací získaných na základě tohoto článku.