Článek 84 Změna nařízení (EU) 2017/1938

Článek 84 1)

Článek 1 nařízení se nahrazuje tímto:

„Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zavádějí ustanovení, jejichž cílem je zajistit bezpečnost dodávek plynu v Unii zajištěním řádného a nepřetržitého fungování vnitřního trhu s plynem, umožněním provedení mimořádných opatření v situacích, v nichž trh požadované dodávky plynu již nemůže zajistit, včetně solidárního opatření jako krajního řešení, a jasným vymezením a rozdělením odpovědnosti mezi plynárenské podniky, členské státy a Unii, pokud jde o preventivní opatření a reakci na konkrétní narušení dodávek plynu. Toto nařízení také zavádí v duchu solidarity transparentní mechanismy pro koordinaci plánování stavů nouze na vnitrostátní, regionální a unijní úrovni a reakce na tyto stavy nouze.“

Článek 84 2)

Článek 2 se mění takto:

a)	bod 1 se zrušuje;

b)

doplňuje se nový bod, který zní:

„32)	‚plynem‘ zemní plyn ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2024/1788 (*1).

(*1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1788 ze dne 13. června 2024 o společných pravidlech pro vnitřní trh s plynem z obnovitelných zdrojů, zemním plynem a vodíkem a o změně směrnice (EU) 2023/1791 a o zrušení směrnice 2009/73/ES (Úř. věst. L, 2024/1788, 15.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1788/oj).“ "

Článek 84 3)

Článek 7 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Do 1. listopadu 2026 provede síť ENTSOG simulaci scénářů narušení dodávek plynu a infrastruktury pro celou Unii, včetně scénářů dlouhotrvajícího narušení jediného zdroje dodávek. Tato simulace zahrnuje určení a posouzení koridorů pro nouzové dodávky plynu a rovněž určí, které členské státy mohou řešit zjištěná rizika, a to i v souvislosti se skladováním plynu a LNG, jakož i scénářů přezkoumávající dopad snížení poptávky po plynu v důsledku úspor energie nebo opatření v oblasti energetické účinnosti. Síť ENTSOG vymezí scénáře narušení dodávek plynu a infrastruktury a metodiku pro simulaci ve spolupráci se skupinou GCG. Síť ENTSOG zajistí náležitou míru transparentnosti a přístup ke svým předpokladům modelování použitým v jejích scénářích. Simulace scénářů narušení dodávek plynu a infrastruktury pro celou Unii se opakují každé čtyři roky, dokud nebude vzhledem k okolnostem nutné provádět častější aktualizace.“

;

b)

v odstavci 4 se písmeno e) nahrazuje tímto:

„e)

zohledněním rizik, která jsou spojená s kontrolou nad infrastrukturou důležitou pro zabezpečení dodávek plynu v míře, v níž mohou mimo jiné zahrnovat rizika nedostatečných investic, narušení diverzifikace, zneužití stávající infrastruktury včetně nadměrné rezervace skladovacích kapacit nebo porušení práva Unie;“.

Článek 84 4)

Článek 8 se mění takto:

a)	odstavec 1 se zrušuje;

b)

v odstavci 3 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Regionální kapitola či kapitoly obsahují náležitá a účinná přeshraniční opatření, a to i v souvislosti se skladováním plynu a LNG, která jsou podmíněna dohodou mezi členskými státy, které opatření provádějí a patří ke stejným nebo různým rizikovým skupinám, jež jsou na základě simulace uvedené v čl. 7 odst. 1 a posouzení společných rizik daným opatřením dotčeny.“

Článek 84 5)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 8a

Opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti

1. Při vytváření plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze členské státy zváží vhodná opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti.

2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 19 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení o odvětvová pravidla pro aspekty přeshraničních toků plynu týkající se kybernetické bezpečnosti, včetně pravidel pro společné minimální požadavky, plánování, sledování, podávání zpráv a řešení krizí.

3. Za účelem vypracování aktů v přenesené pravomoci uvedených v odstavci 2 tohoto článku Komise úzce spolupracuje s agenturou, Agenturou Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA), sítí ENTSOG a s omezeným počtem dotčených hlavních zúčastněných subjektů, jakož i se subjekty, které již mají kompetence v oblasti kybernetické bezpečnosti v rámci svého mandátu, jako jsou bezpečnostní operační střediska (SOC) příslušná pro regulované subjekty a týmy pro reakce na počítačové bezpečnostní incidenty (týmy CSIRT), jak je uvedeno v článku 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2555 (*2).

(*2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2555 ze dne 14. prosince 2022 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii a o změně nařízení (EU) č. 910/2014 a směrnice (EU) 2018/1972 a o zrušení směrnice (EU) 2016/1148 (směrnice NIS 2) (Úř. věst. L 333, 27.12.2022, s. 80).“ "

Článek 84 6)

V článku 9 se odstavec 1 mění takto:

a)

písmeno e) se nahrazuje tímto:

„e)

ostatní preventivní opatření, která mají odstranit rizika určená v posouzení rizik, jako například opatření týkající se nutnosti lépe propojit sousední členské státy, dále zlepšovat energetickou účinnost, zabránit nadměrné rezervaci kapacity, snižovat poptávku po plynu a možnosti diverzifikovat trasy přepravy plynu a zdroje dodávek plynu, jakož i případného regionálního využití stávajících skladovacích kapacit a kapacit zařízení LNG k zachování dodávek plynu všem zákazníkům v nejvyšší možné míře;“

b)

doplňuje se nové písmeno, které zní:

„l)	informace o opatřeních v oblasti kybernetické bezpečnosti uvedených v článku 8a.“

Článek 84 7)

V článku 11 se vkládá nový odstavec, který zní:

„7a. Odchylně od čl. 6 odst. 1, 2 a 3, čl. 6b odst. 1 třetího pododstavce písm. a), čl. 6c odst. 2 druhého pododstavce písm. b) a čl. 10 odst. 1 písm. l) mohou členské státy výjimečně rozhodnout o přijetí dočasných opatření ke snížení zbytné spotřeby plynu chráněných zákazníků, zejména je-li vyhlášena jedna z krizových úrovní podle odstavce 1 tohoto článku nebo stav nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie podle článku 12. Tato dočasná opatření se omezí na zbytnou spotřebu plynu a zohlední tyto prvky:

a)	dopad narušení na dodavatelské řetězce, které mají pro společnost zásadní význam;

b)	možné negativní dopady v jiných členských státech, zejména na dodavatelské řetězce v navazujících odvětvích, která mají pro společnost zásadní význam;

c)	potenciální dlouhodobé škody na průmyslových zařízeních;

d)	možnosti snížení spotřeby a náhrady výrobků v Unii.

Tato výjimečná opatření mohou být přijata až poté, co příslušné orgány posoudí podmínky pro stanovení takových zbytných objemů plynu.

V důsledku opatření uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce je třeba zabránit snížení zbytné spotřeby plynu zranitelných zákazníků, jak je vymezují členské státy v souladu s článkem 26 směrnice (EU) 2024/1788.“

Článek 84 8)

V čl. 12 odst. 6 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Do tří dnů od oznámení žádosti Komise členský stát nebo příslušný orgán své opatření změní a oznámí to Komisi, nebo Komisi informuje o důvodech, proč s žádostí nesouhlasí. V tom případě může Komise do tří dnů od oznámení důvodů, proč členský stát nebo příslušný orgán s žádostí nesouhlasí, svou žádost změnit nebo vzít zpět nebo svolat schůzku s členským státem nebo příslušným orgánem, a pokud to považuje za nutné, i se skupinou GCG, aby s nimi záležitost projednala. Komise svou žádost o jakoukoli změnu opatření podrobně odůvodní. Členský stát nebo příslušný orgán změní své opatření nebo přijme opatření, aby zajistil soulad s odstavcem 5, pokud je to technicky možné a bezpečné vzhledem k integritě plynárenské soustavy. Členský stát nebo příslušný orgán informují o přijatých opatřeních Komisi.“

Článek 84 9)

Článek 13 se mění takto:

a)

odstavce 3, 4 a 5 se nahrazují tímto:

„3. Solidární opatření je přijímáno jako krajní řešení, které se použije za předpokladu, že žádající členský stát:

a)	vyhlásil stav nouze podle článku 11;

b)

i přes uplatnění opatření uvedeného v čl. 11 odst. 3 nebyl schopen pokrýt deficit dodávek plynu svým zákazníkům chráněným v rámci solidarity nebo, pokud některý členský stát přijal dočasná opatření ke snížení zbytné spotřeby plynu, chráněných zákazníků v souladu s čl. 11 odst. 7a, dodávek nezbytných objemů spotřeby plynu zákazníků chráněných v rámci solidarity;

c)	vyčerpal všechna tržní opatření (‚dobrovolná opatření‘), všechna netržní opatření (‚povinná opatření‘) a další opatření obsažená v jeho plánu pro stav nouze;

d)	oznámil Komisi a příslušným orgánům všech členských států, s nimiž je propojen buď přímo, nebo v souladu s odstavcem 2 přes třetí zemi, svou výslovnou žádost o solidární pomoc, ke které připojil popis provedených opatření uvedených v písmenu c) tohoto odstavce.

3a. Členské státy, které jsou povinny poskytnout solidární pomoc podle odstavce 1, jsou oprávněny odečíst od nabídky solidární pomoci dodávky svým zákazníkům chráněným v rámci solidarity nebo, pokud členský stát přijal dočasná opatření ke snížení zbytné spotřeby plynu chráněných zákazníků v souladu s čl. 11 odst. 7a, dodávky nezbytných objemů spotřeby plynu zákazníkům chráněným v rámci solidarity.

4. Členské státy, které obdrží žádost o solidární opatření, poskytnou nabídky v co největší míře a co nejdéle na základě dobrovolných opatření na straně poptávky, než přistoupí k netržním opatřením.

Pokud se ukáže, že tržní opatření jsou nedostatečná k tomu, aby členský stát poskytující solidární pomoc pokryl deficit dodávek plynu zákazníkům chráněným v rámci solidarity v žádajícím členském státě, může členský stát poskytující solidární pomoc v zájmu splnění povinností stanovených v odstavcích 1 a 2 zavést netržní opatření.

5. Pokud by žádajícímu členskému státu mohl solidární pomoc poskytnout více než jeden členský stát, pokusí se žádající členský stát po konzultaci se všemi členskými státy, od nichž se vyžaduje, aby poskytovaly solidární pomoc, získat co nejvýhodnější nabídku z hlediska nákladů, rychlosti dodání, spolehlivosti a diverzifikace dodávek plynu. Pokud se ukáže, že dostupné tržní nabídky nepostačují k pokrytí deficitu dodávek plynu zákazníkům chráněným v rámci solidarity v žádajícím členském státě nebo, pokud žádající členský stát přijal dočasná opatření ke snížení zbytné spotřeby plynu chráněných zákazníků v souladu s čl. 11 odst. 7a, deficitu dodávek nezbytných objemů spotřeby plynu svým zákazníkům chráněným v rámci solidarity, jsou členské státy, od nichž se vyžaduje, aby poskytly solidární pomoc, povinny aktivovat netržní opatření.“

;

b)

odstavec 8 se mění takto:

i)

v prvním pododstavci se návětí nahrazuje tímto:

„Solidární pomoc podle tohoto nařízení se poskytuje na základě kompenzace. Členský stát žádající o solidární pomoc bezodkladně vyplatí spravedlivou kompenzaci členskému státu poskytujícímu solidární pomoc, nebo bezodkladnou platbu této kompenzace zajistí.

Pokud se dva členské státy dohodly na nezbytných technických a právních ujednáních podle odstavce 10 (dohoda o solidaritě), musí tato spravedlivá kompenzace zahrnovat alespoň:“

;

ii)

druhý a třetí pododstavec se nahrazují tímto:

„Spravedlivá kompenzace podle prvního a druhého pododstavce zahrnuje mimo jiné všechny přiměřené náklady, které při provádění tohoto článku členskému státu poskytujícímu solidární pomoc vzniknou v důsledku povinnosti vyplatit kompenzaci vyplývající ze základních práv zaručených právem Unie a z platných mezinárodních závazků, a další přiměřené náklady vzniklé v důsledku vyplacení kompenzace podle vnitrostátních pravidel pro poskytování kompenzace.

Za účelem provádění prvního, druhého a třetího pododstavce tohoto odstavce přijmou členské státy nezbytná opatření, a to zejména technická, právní a finanční ujednání podle odstavce 10. V rámci těchto opatření mohou být stanovena praktická ujednání pro bezodkladnou úhradu.“

;

c)

vkládají se nové odstavce, které znějí:

„8a. Pokud se dva členské státy nedohodly na nezbytných technických, právních a finančních ujednáních podle článku 10 prostřednictvím dohody o solidaritě, vztahují se na dodávky plynu v souladu s povinností stanovenou v odstavci 1 v případě stavu nouze podmínky stanovené v tomto odstavci.

Kompenzace za solidární opatření nesmí překročit přiměřené náklady. Pokud se členský stát žádající o solidární pomoc a členský stát poskytující solidární pomoc nedohodnou jinak, kompenzace zahrnuje:

a)	cenu za plyn v členském státě poskytujícím solidární pomoc;

b)	náklady na skladování a dopravu;

c)	náklady na související soudní či rozhodčí řízení týkající se členského státu poskytujícího solidární pomoc;

d)	jiné nepřímé náklady, které nejsou zahrnuty v ceně plynu, jako je náhrada finančních nebo jiných škod vyplývajících z povinného cíleného snížení odběru zákazníků v souvislosti s poskytováním solidární pomoci.

Pokud se členský stát žádající o solidární pomoc a členský stát poskytující solidární pomoc nedohodnou na jiné ceně, cena plynu dodaného do členského státu žádajícího o solidární pomoc odpovídá ceně na denním trhu v členském státě poskytujícím solidární pomoc za den předcházející žádosti o solidární pomoc nebo odpovídající ceně na denním trhu na nejbližší dostupné burze, na nejbližším dostupném virtuálním obchodním bodě nebo v dohodnutém uzlu za den předcházející žádosti o solidární pomoc. Kompenzaci za objemy plynu dodané v souvislosti s žádostí o solidární pomoc uhradí přímo členský stát žádající o solidární pomoc členskému státu nebo subjektu poskytujícímu solidární pomoc, který oba členské státy uvedou ve své odpovědi na žádost o solidární pomoc a v potvrzení o přijetí a o převzatém objemu.

Členský stát, jemuž je žádost o solidární opatření určena, poskytne solidární opatření co nejdříve, nejpozději však v uvedené dodací lhůtě pro danou žádost. Členský stát může odmítnout poskytnutí solidární pomoci členskému státu, který o tuto pomoc požádá, za předpokladu, že prokáže, že:

a)	nemá dostatek plynu pro objemy, které mají být dodány zákazníkům chráněným v rámci solidarity, nebo

b)	nemá dostatečnou dostupnou propojovací kapacitu, jak je stanoveno v čl. 13 odst. 7, nebo průtok plynu je omezen třetí zemí.

Toto odmítnutí je přísně omezeno na objemy plynu ovlivněné jedním nebo oběma omezeními uvedenými ve čtvrtém pododstavci.

Kromě standardních pravidel stanovených v tomto odstavci se členské státy mohou dohodnout na technických ujednáních a koordinaci poskytování solidární pomoci. Tímto odstavcem nejsou dotčena stávající ujednání pro bezpečný a spolehlivý provoz plynárenské soustavy.

8b. Pokud se dva členské státy nedohodly na nezbytných technických, právních a finančních ujednáních podle odstavce 10 prostřednictvím dohody o solidaritě, členský stát žádající o uplatnění solidárních opatření podá jinému členskému státu žádost o solidární pomoc, v níž uvede alespoň tyto informace:

a)	kontaktní údaje příslušného orgánu členského státu;

b)	v relevantních případech kontaktní údaje příslušných provozovatelů přepravní soustavy členského státu;

c)	v relevantních případech kontaktní údaje třetí strany jednající jménem členského státu;

d)	dodací lhůtu včetně harmonogramu první možné dodávky a předpokládanou dobu trvání dodávek;

e)	místo dodání a propojovací bod;

f)	objem plynu v kWh pro každý propojovací bod;

g)	kvalitu plynu.

Žádost o solidární pomoc se zasílá současně členským státům, které mohou případně poskytnout solidární opatření, Komisi a krizovým manažerům určeným podle čl. 10 odst. 1 písm. g).

Členské státy, které obdrží žádost o solidární pomoc, zašlou odpověď, v níž jsou uvedeny kontaktní informace podle prvního pododstavce písm. a), b) c) a objem a kvalita, které lze dodat do propojovacích bodů, a to v požadované době podle prvního pododstavce písm. d) až g). Je-li objem, který může být dodán dobrovolnými opatřeními, nedostatečný, uvede se v odpovědi objem vyplývající z možného omezení, uvolnění strategických zásob nebo z uplatnění jiných opatření.

Žádosti o solidární pomoc se podávají nejpozději 48 hodin před uvedenou dodací lhůtou pro plyn.

Na žádosti o solidární pomoc je nutné reagovat do 18 hodin. Potvrzení o objemu, který chce odebrat členský stát žádající o solidární pomoc, se provede do šesti hodin od přijetí nabídky solidární pomoci a nejpozději 24 hodin před uvedenou dodací lhůtou pro plyn. Žádost lze podat na dobu jednoho dne nebo několika dnů a reakce musí odpovídat požadované době trvání. Poskytuje-li solidární pomoc několik členských států a je-li uzavřeno dvoustranné ujednání o solidaritě s jedním nebo několika z nich, mají tato ujednání mezi členskými státy, které se na dvoustranné dohodě dohodly, přednost. Standardní pravidla stanovená v tomto odstavci se použijí pouze ve vztahu k ostatním členským státům poskytujícím solidární pomoc.

Komise může provádění solidární pomoci usnadnit, zejména prostřednictvím vzoru dohody o solidaritě, který je přístupný na zabezpečené on-line platformě, jež umožní předávání žádostí a nabídek v reálném čase.

8c. Byla-li poskytnuta solidární pomoc v souladu s odstavci 1 a 2, podléhá konečná výše spravedlivé kompenzace zaplacená žádajícím členským státem následné kontrole, kterou provedou vnitrostátní regulační orgány poskytujícího a žádajícího členského státu do tří měsíců po skončení stavu nouze.

Pokud vnitrostátní regulační orgány nedosáhnou dohody o výpočtu konečné výše spravedlivé kompenzace, neprodleně o tom informují dotčené příslušné orgány, Komisi a agenturu. V takovém případě nebo na základě společné žádosti vnitrostátních regulačních orgánů vypočítá agentura přiměřenou úroveň spravedlivé kompenzace nepřímých nákladů vzniklých v důsledku poskytnutí solidární pomoci a do tří měsíců ode dne, kdy jí byl návrh předán, poskytne věcné stanovisko. Před přijetím věcného stanoviska vede agentura konzultace s příslušnými vnitrostátními regulačními orgány a dotčenými příslušnými orgány.

Tříměsíční lhůta uvedená v druhém pododstavci může být v případě, že si agentura vyžádá doplňující informace, prodloužena o další dva měsíce. Tato dodatečná lhůta začíná prvním dnem po obdržení úplných informací. Žádající členský stát je ohledně výsledku následné kontroly konzultován a vydá k němu stanovisko. V návaznosti na konzultaci s žádajícím členským státem je orgán, který provádí tuto následnou kontrolu, oprávněn požádat o opravu výše kompenzace s ohledem na stanovisko žádajícího členského státu. Závěry této následné kontroly jsou předány Komisi, která je zohlední ve své zprávě o stavu nouze podle čl. 14 odst. 3.“

;

d)

odstavce 10 a 11 se nahrazují tímto:

„10. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění dodávek plynu zákazníkům, kteří jsou v žádajícím členském státě chráněni v rámci solidarity v souladu s odstavci 1 a 2, a vynaloží veškeré úsilí, aby se dohodly na technických, právních a finančních ujednáních. Tato technická, právní a finanční ujednání se dohodnou mezi členskými státy, které jsou propojeny přímo nebo v souladu s odstavcem 2 přes třetí zemi, a jsou popsána v jejich příslušných plánech pro stav nouze. Tato ujednání mohou mimo jiné zahrnovat tyto prvky:

a)	provozní bezpečnost sítí;

b)	ceny plynu, které mají být použity, a metodiku pro jejich stanovení, s ohledem na dopad na fungování trhu;

c)	využití propojení včetně obousměrné kapacity a podzemního skladování plynu;

d)	objemy plynu nebo metodiku pro jejich stanovení;

e)	kategorie nákladů, které budou muset být zahrnuty do spravedlivé a bezodkladné kompenzace a mohou zahrnovat škody za omezení průmyslové výroby;

f)	uvedení metody, jak by mohla být spravedlivá kompenzace vypočítána.

Finanční ujednání dohodnuté mezi členskými státy před předložením žádosti o solidární pomoc obsahuje ustanovení, která umožňují výpočet spravedlivé kompenzace přinejmenším za veškeré příslušné a přiměřené náklady vzniklé při poskytování solidární pomoci, a závazek, že tato kompenzace bude vyplacena.

V rámci každého mechanismu kompenzace se poskytnou pobídky k účasti na tržních řešeních, jako jsou aukce a mechanismy na straně poptávky. Tento mechanismus nesmí vytvářet nevhodné pobídky, včetně pobídek finančního rázu, vedoucí účastníky trhu k tomu, aby odložili svá opatření do doby, kdy budou použita netržní opatření. Všechny mechanismy kompenzace nebo alespoň jejich shrnutí jsou obsaženy v plánech pro stav nouze.

Pokud po ukončení následné kontroly vzniknou v důsledku soudního řízení podle odst. 8 druhého pododstavce písm. c) nové a významné přiměřené náklady, které mají být zahrnuty do spravedlivé kompenzace, informuje o tom poskytující členský stát neprodleně žádající členský stát. Vnitrostátní regulační orgány a případně agentura provedou novou následnou kontrolu podle odstavce 8c. Výsledkem této nové následné kontroly není dotčena povinnost poskytujícího členského státu nahradit škody zákazníkům podle vnitrostátního práva a jejich právo na spravedlivou odměnu.

11. Pokud může členský stát pokrýt spotřebu plynu svých zákazníků chráněných v rámci solidarity z vlastní těžby, není považováno za nezbytné uzavírat za účelem obdržení solidární pomoci technická, právní a finanční ujednání se členskými státy, s nimiž je propojen přímo, nebo v souladu s odstavcem 2 přes třetí zemi. Tím není dotčena povinnost příslušného členského státu poskytovat solidární pomoc jiným členským státům podle tohoto článku.“

;

e)	odstavce 12, 13 a 14 se zrušují;

f)

odstavec 15 se nahrazuje tímto:

„15. Povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku se přestanou uplatňovat okamžitě po vyhlášení konce stavu nouze, nebo pokud Komise dospěje v souladu s čl. 11 odst. 8 prvním pododstavcem k závěru, že vyhlášení stavu nouze není oprávněné nebo již přestalo být oprávněné.“

Článek 84 10)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 13a

Spolupráce mezi nepřímo propojenými členskými státy s využitím tržních opatření (dobrovolná opatření)

1. Aniž je dotčena zásada energetické solidarity, použije se tento článek, pokud členské státy, které jsou nepřímo propojeny přes jiný členský stát a obdržely žádost o dobrovolný příspěvek podle odstavce 2 tohoto článku, přispívají k poskytování požadovaných objemů plynu podle čl. 13 odst. 1 nebo 2 s využitím dobrovolných opatření uvedených v čl. 13 odst. 3 písm. c).

2. Členský stát žádající o solidární pomoc podle článku 13 může zaslat žádost o dobrovolný příspěvek na základě tržních opatření současně jednomu nebo více jiným, nepřímo propojeným členským státům s cílem hledat nejvýhodnější nabídku nebo kombinaci nabídek na základě nákladů, rychlosti dodávek, spolehlivosti a diverzifikace dodávek plynu podle čl. 13 odst. 4.

Žádosti podle prvního pododstavce tohoto článku se předkládají nepřímo propojeným členským státům, které jsou potenciálně schopny poskytovat objemy plynu na základě dobrovolných opatření, Komisi a krizovým manažerům určeným podle čl. 10 odst. 1 písm. g) nejpozději 48 hodin před uvedenou dodací lhůtou pro plyn. Tyto žádosti musí obsahovat alespoň informace uvedené v čl. 13 odst. 8b prvním pododstavci.

Členské státy, které obdrží žádost podle prvního pododstavce tohoto článku, odpoví žádajícímu členskému státu a do 18 hodin informují Komisi a krizové manažery určené podle čl. 10 odst. 1 písm. g) o tom, zda mohou učinit nabídku na objemy plynu na základě dobrovolných opatření. V odpovědi musí být uvedeny alespoň informace podle čl. 13 odst. 8a. Členské státy mohou ve své odpovědi uvést, že nejsou schopny přispívat s využitím tržních opatření.

3. Pokud součet objemů plynu vyplývajících z nabídek podle čl. 13 odst. 1 a 2 a nabídek podle tohoto článku nedosáhne požadovaných objemů, automaticky se vyberou nabídky podle tohoto článku.

Pokud součet objemů plynu vyplývajících z nabídek podle čl. 13 odst. 1 a 2 a nabídek podle tohoto článku překročí požadované objemy, zohlední se při výběru nabídek podle čl. 13 odst. 4 nabídky podle tohoto článku a žádající členský stát po konzultaci se všemi zúčastněnými členskými státy vyhledá nejvýhodnější nabídku nebo kombinaci nabídek mezi nabídkami podle článku 13 nebo tohoto článku na základě nákladů, rychlosti dodání, spolehlivosti a diverzifikace. Pokud žádající členský stát vybere příspěvky podle tohoto článku, žádost podle čl. 13 odst. 1 a 2 se odpovídajícím způsobem sníží.

Žádající členský stát informuje dotčené členské státy o tom, které objemy vybral, do šesti hodin od obdržení nabídky a nejpozději 24 hodin před uvedenou dodací lhůtou pro plyn.

4. Pokud nepřímo propojený členský stát poskytne žádajícímu členskému státu dobrovolný příspěvek na základě tržních opatření podle odstavců 1 a 2 tohoto článku, nesmí spravedlivá kompenzace přesáhnout přiměřené náklady a může zahrnovat náklady uvedené v čl. 13 odst. 8a druhém pododstavci. Konečná výše spravedlivé kompenzace podléhá mechanismu následné kontroly popsanému v čl. 13 odst. 8c.

5. Provozovatelé přepravních soustav dotčených členských států spolupracují a vyměňují si informace prostřednictvím systému regionální koordinace v oblasti zemního plynu zřízeného sítí ENTSOG podle čl. 3 odst. 6 s cílem určit dostupné propojovací kapacity do šesti hodin od podání žádosti členského státu nebo Komise. Síť ENTSOG o tom informuje Komisi a příslušné orgány dotčených členských států.“

Článek 84 11)

V čl. 14 odst. 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Po skončení stavu nouze příslušný orgán uvedený v odstavci 1 co nejdříve, a nejpozději šest týdnů po skončení stavu nouze, poskytne Komisi podrobné posouzení stavu nouze a účinnosti provedených opatření, včetně posouzení hospodářského dopadu stavu nouze, dopadu na odvětví elektroenergetiky a pomoci poskytnuté Unii a jejím členským státům nebo obdržené od Unie a jejích členských států. Uvedené posouzení obsahuje v příslušných případech podrobný popis okolností, jež vedly k aktivaci mechanismu uvedeného v článku 13, a podmínek, za nichž byly chybějící dodávky plynu přijaty, včetně zaplacené ceny a finanční kompenzace, a v příslušných případech důvody, proč nabídky solidární pomoci nebyly přijaty nebo proč plyn nebyl dodán. Toto posouzení se zpřístupní skupině GCG a zohlední se v aktualizacích plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze.“

Článek 84 12)

V článku 17a se doplňuje nový odstavec, který zní:

„2. Zpráva, která má být předložena Komisí do 28. února 2025, obsahuje rovněž obecné posouzení uplatňování článků 6a až 6d, čl. 7 odst. 1 a odst. 4 písm. g), článku 13, článku 13a, čl. 16 odst. 3, článku 17a, článku 18a, čl. 20 odst. 4 a příloh Ia a Ib. Ke zprávě se přiloží, je-li to vhodné, legislativní návrh na změnu tohoto nařízení.“

Článek 84 13)

Článek 19 se mění takto:

a)	v odstavci 2 se za první větu vkládá nová věta, která zní: „Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 8a odst. 2 je svěřena Komisi na dobu pěti let počínaje dnem 4. srpna 2024.“ ;

b)	v odstavci 3 se první věta nahrazuje tímto: „3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 8, čl. 7 odst. 5, čl. 8 odst. 5 a čl. 8a odst. 2 kdykoli zrušit.“ ;

c)

v odstavci 6 se první věta nahrazuje tímto:

„6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 8, čl. 7 odst. 5, čl. 8 odst. 5 nebo čl. 8a odst. 2 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví.“

Článek 84 14)

Příloha VI se mění takto:

a)

v oddíle 5 prvním pododstavci písm. a) druhém pododstavci se za druhou odrážku „opatření za účelem diverzifikace tras přepravy plynu a zdrojů dodávek“ vkládá nová odrážka, která zní:

„—	opatření za účelem předcházení nadměrné rezervaci kapacity,“

;

b)

v oddíle 11.3 prvním pododstavci písm. a) druhém pododstavci se za druhou odrážku „opatření za účelem diverzifikace tras přepravy plynu a zdrojů dodávek“ vkládá nová odrážka, která zní:

„—	opatření za účelem předcházení nadměrné rezervaci kapacity;“.

Článek 84 Změna nařízení (EU) 2017/1938

1. Přehled

1.1 Odkazy

1.2 Identifikované požadavky

1.3 Související standardy

2. Identifikované požadavky

3. Související standardy