+KAPITOLA V ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
---+Článek 22 Změny nařízení (EU) 2021/694
---+Článek 23 Výkon přenesené pravomoci
------+Článek 23 1.
------+Článek 23 2.
------+Článek 23 3.
------+Článek 23 4.
------+Článek 23 5.
------+Článek 23 6.
---+Článek 24 Postup projednávání ve výborech
------+Článek 24 1.
------+Článek 24 2.
---+Článek 25 Hodnocení a přezkum
------+Článek 25 1.
------+Článek 25 2.
------+Článek 25 3.
---+Článek 26 Vstup v platnost

KAPITOLA V ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

KAPITOLA V ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

1. Přehled

,
Článek 22 Změny nařízení (EU) 2021/694

Článek 22

Změny nařízení (EU) 2021/694

Nařízení (EU) 2021/694 se mění takto:

1) 

Článek 6 se mění takto:

a) 

odstavec 1 se mění takto:

i) 

vkládá se nové písmeno, které zní:

„aa) 

podporovat rozvoj Evropského systému varování v oblasti kybernetické bezpečnosti, zřízeného článkem 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/38 ( *1 )(dále jen ‚Evropský systém varování v oblasti kybernetické bezpečnosti‘), včetně vývoje, zavádění a provozu národních kybernetických center a přeshraničních kybernetických center, která přispívají k povědomí o situaci v Unii a k posílení kapacit Unie v oblasti získávání poznatků o kybernetických hrozbách (tzv. cyber threat intelligence);

ii) 

doplňuje se nové písmeno, které zní:

„g) 

zřídit a provozovat mechanismus pro mimořádné události v oblasti kybernetické bezpečnosti, zřízený článkem 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/38, včetně rezervy EU pro kybernetickou bezpečnost, zřízené článkem 14 uvedeného nařízení (dále jen ‚rezerva EU pro kybernetickou bezpečnost‘), na podporu členských států při přípravě na významné kybernetické bezpečnostní incidenty a rozsáhlé kybernetické bezpečnostní incidenty a při reakci na ně, který doplní vnitrostátní zdroje a schopnosti a další formy podpory dostupné na úrovni Unie, a na podporu dalších uživatelů při reakci na významné kybernetické bezpečnostní incidenty a incidenty obdobné rozsáhlým kybernetickým bezpečnostním incidentům;“

b) 

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.  
Akce v rámci specifického cíle č. 3 jsou prováděny především prostřednictvím Evropského průmyslového, technologického a výzkumného centra kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a sítě národních koordinačních center v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/887 ( *2 ). Rezervu EU pro kybernetickou bezpečnost však provádí Komise a v souladu s čl. 14 odst. 6 nařízení (EU) 2025/38 agentura ENISA.
2) 

Článek 9 se mění takto:

a) 

v odstavci 2 se písmena b), c) a d) nahrazují tímto:

„b) 

1 760 806 000  EUR pro specifický cíl č. 2 Umělá inteligence,

c) 

1 372 020 000  EUR pro specifický cíl č. 3 Kybernetická bezpečnost a důvěra,

d) 

482 640 000  EUR pro specifický cíl č. 4 Pokročilé digitální dovednosti,“

;

b) 

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„8.  
Odchylně od čl. 12 odst. 1 finančního nařízení se nevyužité prostředky na závazky a platby na akce související s prováděním rezervy EU pro kybernetickou bezpečnost a na akce na podporu vzájemné pomoci podle nařízení (EU) 2025/38, která sledují cíle stanovené v čl. 6 odst. 1 písm. g) tohoto nařízení, automaticky přenášejí a mohou být přiděleny a vyplaceny do 31. prosince následujícího rozpočtového roku. O prostředcích přenesených podle čl. 12 odst. 6 finančního nařízení jsou informovány Evropský parlament a Rada.“
3) 

Článek 12 se mění takto:

a) 

vkládají se nové odstavce, které znějí:

„5a.  

Jedná-li se o právní subjekty usazené v Unii, ale řízené ze třetích zemí, nepoužije se odstavec 5 na žádné opatření zavádějící Evropský systém varování v oblasti kybernetické bezpečnosti, pokud jsou v souvislosti s dotčeným opatřením splněny obě tyto podmínky:

a) 

s přihlédnutím k výsledkům mapování provedeného podle čl. 9 odst. 4 nařízení (EU) 2025/38 existuje skutečné riziko, že od právních subjektů usazených nebo považovaných za usazené v členských státech a řízených členskými státy nebo státními příslušníky členských států nebudou k dispozici nástroje, infrastruktura nebo služby nezbytné a postačující k tomu, aby toto opatření odpovídajícím způsobem přispělo k cíli Evropského systému varování v oblasti kybernetické bezpečnosti;

b) 

bezpečnostní riziko zadávání zakázek v rámci Evropského systému varování v oblasti kybernetické bezpečnosti těmto právním subjektům je úměrné přínosům a nepodkopává základní bezpečnostní zájmy Unie a jejích členských států.

5b.  

Jedná-li se o právní subjekty usazené v Unii, ale řízené ze třetích zemí, nepoužije se odstavec 5 na žádné opatření provádějící rezervu EU pro kybernetickou bezpečnost, pokud jsou v souvislosti s dotčeným opatřením splněny obě tyto podmínky:

a) 

s přihlédnutím k výsledkům mapování provedeného podle čl. 14 odst. 6 nařízení (EU) 2025/38 existuje skutečné riziko, že od právních subjektů usazených nebo považovaných za usazené v členských státech a řízených členskými státy nebo státními příslušníky členských států nebudou k dispozici technologie, odborné znalosti nebo kapacita nezbytné a postačující k tomu, aby rezerva EU pro kybernetickou bezpečnost odpovídajícím způsobem plnila své funkce;

b) 

bezpečnostní riziko začlenění těchto právních subjektů do rezervy EU pro kybernetickou bezpečnost je úměrné přínosům a nepodkopává základní bezpečnostní zájmy Unie a jejích členských států.“

;

b) 

odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.  
Pracovní program může rovněž stanovit, že právní subjekty usazené v přidružených zemích a právní subjekty usazené v Unii, ale řízené ze třetích zemí mohou být z řádně odůvodněných bezpečnostních důvodů způsobilé k účasti na všech nebo některých akcích v rámci specifických cílů č. 1 a 2 pouze tehdy, pokud splňují požadavky, které jsou na tyto právní subjekty kladeny s cílem zaručit ochranu základních bezpečnostních zájmů Unie a členských států a zajistit ochranu utajovaných informací. Uvedené požadavky musí být stanoveny v pracovním programu.

Jedná-li se o právní subjekty usazené v Unii, ale řízené ze třetích zemí, použije se první pododstavec rovněž na akce v rámci specifického cíle č. 3:

a) 

za účelem zavedení Evropského systému varování v oblasti kybernetické bezpečnosti, pokud se použije odst. 5a, a

b) 

za účelem provádění rezervy EU pro kybernetickou bezpečnost, pokud se použije odst. 5b.“

4) 

V článku 14 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.  
Program může poskytovat financování kteroukoli z forem stanovených ve finančním nařízení, včetně zejména zadávání veřejných zakázek jako základní formy, jakož i grantů a cen.

Pokud dosažení cíle akce vyžaduje zadávání zakázek na inovační zboží a služby, mohou být granty uděleny pouze příjemcům, kteří jsou veřejnými zadavateli nebo zadavateli, jak jsou vymezeni ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ( *3 ) a 2014/25/EU ( *4 ).

Pokud je pro dosažení cílů akce nezbytné dodání inovačního zboží nebo služeb, které dosud nejsou ve velkém rozsahu dostupné na trhu, veřejní zadavatelé a zadavatelé mohou schválit zadání několika zakázek v rámci jednoho zadávacího řízení.

V řádně odůvodněných případech týkajících se veřejné bezpečnosti může veřejný zadavatel nebo zadavatel vyžadovat, aby se místo plnění smlouvy nacházelo na území Unie.

Při provádění zadávacích řízení na rezervu EU pro kybernetickou bezpečnost mohou Komise a agentura ENISA jednat jako centrální zadavatel a zadávat zakázky v zastoupení nebo jménem třetích zemí přidružených k programu v souladu s článkem 10 tohoto nařízení. Komise a agentura ENISA mohou rovněž působit jako velkoobchodníci a nakupovat, skladovat a dále prodávat nebo darovat dodávky a služby těmto třetím zemím, včetně pronájmu. Odchylně od čl. 168 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom)2024/2509 ( *5 ) postačuje k pověření Komise nebo agentury ENISA jednáním žádost jediné třetí země.

Při provádění zadávacích řízení na rezervu EU pro kybernetickou bezpečnost mohou Komise a agentura ENISA jednat jako centrální zadavatel a zadávat zakázky v zastoupení nebo jménem orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie. Komise a agentura ENISA mohou rovněž působit jako velkoobchodníci a nakupovat, skladovat, dále prodávat nebo darovat dodávky a služby orgánům, institucím nebo jiným subjektům Unie, včetně pronájmu. Odchylně od čl. 168 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2024/2059 postačuje k pověření Komise nebo agentury ENISA jednáním žádost jediného orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie.

Program může také poskytovat financování formou finančních nástrojů v rámci operací kombinování zdrojů.

5) 

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 16a

Rozpory mezi pravidly

V případě akcí, kterými se zavádí Evropský systém varování v oblasti kybernetické bezpečnosti, se použijí pravidla stanovená v článcích 4, 5 a 9 nařízení (EU) 2025/38. V případě rozporu mezi ustanoveními tohoto nařízení a články 4, 5 a 9 nařízení (EU) 2025/38 jsou pro tyto konkrétní akce rozhodné články 4 a 5 uvedeného nařízení, které se použijí.

V případě rezervy EU pro kybernetickou bezpečnost jsou zvláštní pravidla pro účast třetích zemí přidružených k programu stanovena v článku 19 nařízení (EU) 2025/38. V případě rozporu mezi ustanoveními tohoto nařízení a článkem 19 nařízení (EU) 2025/38 se na tyto konkrétní akce použije článek 19 uvedeného nařízení.“

6) 

Článek 19 se nahrazuje tímto:

„Článek 19

Granty

Granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení a mohou pokrývat až 100 % způsobilých nákladů, aniž je dotčena zásada spolufinancování stanovená v článku 190 finančního nařízení. Tyto granty se udělují a spravují, jak je stanoveno pro každý specifický cíl.

Podporu v podobě grantů může v souladu s čl. 195 odst. 1 písm. d) finančního nařízení udělovat členským státům vybraným podle článku 9 nařízení (EU) 2025/38 a hostitelskému konsorciu uvedenému v článku 5 nařízení (EU) 2025/38 přímo centrum ECCC bez výzvy k podávání návrhů.

Podporu v podobě grantů pro mechanismus pro mimořádné události v oblasti kybernetické bezpečnosti může v souladu s čl. 195 odst. 1 písm. d) finančního nařízení udělovat členským státům přímo centrum ECCC bez výzvy k podávání návrhů.

U akcí na podporu vzájemné pomoci uvedených v článku 18 nařízení (EU) 2025/38 informuje centrum ECCC Komisi a agenturu ENISA o žádostech členských států o přímé granty bez výzvy k podávání návrhů.

U akcí na podporu vzájemné pomoci uvedené v článku 18 nařízení (EU) 2025/38 a v souladu s čl. 193 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) finančního nařízení lze v řádně odůvodněných případech považovat náklady za způsobilé i tehdy, pokud vznikly před podáním žádosti o grant.“

7) 

Přílohy I a II se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.
Článek 23 Výkon přenesené pravomoci
Článek 24 Postup projednávání ve výborech
Článek 25 Hodnocení a přezkum
Článek 26 Vstup v platnost

Článek 26

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

1.1 Odkazy

1.2 Identifikované požadavky

1.3 Související standardy

2. Identifikované požadavky

Požadavky

3. Související standardy

Standardy