PŘÍLOHA II POPIS

Kategorie nástrojů

Popis hlavních znaků

Držba bankovek a mincí v eurech a jiných měnách uvedených do oběhu, které se běžně používají k provádění plateb, a vklady pojišťovacích společností u měnových finančních institucí. Mohou zahrnovat jednodenní vklady, vklady s dohodnutou splatností a vklady s výpovědní lhůtou, jakož i pohledávky z reverzních rep nebo výpůjčky cenných papírů proti hotovostnímu zajištění.

Převoditelné vklady jsou vklady, které jsou na žádost přímo převoditelné za účelem provedení plateb ve prospěch jiných hospodářských subjektů pomocí běžně užívaných platebních prostředků, jako jsou úhrady a inkasa, případně též pomocí kreditních či debetních karet, transakcí s elektronickými penězi, šeků nebo obdobných prostředků, a to bez výrazného zpoždění, omezení nebo sankce. Do převoditelných vkladů se nezahrnují vklady, které slouží pouze pro výběr hotovosti, nebo vklady, z nichž lze prostředky vybrat nebo převést prostřednictvím jiného účtu téhož majitele.

Držba dluhových cenných papírů, které jsou obchodovatelnými finančními nástroji sloužícími jako důkaz dluhu, obvykle obchodovanými na sekundárních trzích. Lze jimi rovněž vyrovnávat pozici na trhu a nezaručují držiteli žádná vlastnická práva k instituci, která je vydala.

Tato kategorie nástrojů zahrnuje:

Cenné papíry zapůjčené v rámci půjček cenných papírů nebo prodané v rámci repo operace zůstávají v rozvaze původního majitele (a nezaznamenávají se v rozvaze dočasného nabyvatele) v těch případech, kdy existuje pevný příslib provedení zpětné operace, a nejen pouhá možnost tak učinit. V případě, kdy dočasný nabyvatel získané cenné papíry prodá, je nutné tento prodej vykázat jako přímou transakci s cennými papíry a zaznamenat v rozvaze dočasného nabyvatele jako negativní pozici v portfoliu cenných papírů.

Pro účely výkaznictví tato kategorie sestává z finančních prostředků půjčených pojišťovacími společnostmi dlužníkům nebo z úvěrů poskytnutých pojišťovacím společnostem, které jsou buď podloženy neobchodovatelnými dokumenty, nebo nejsou podloženy žádnými dokumenty.

Zahrnuty jsou tyto položky:

Tato kategorie nezahrnuje aktiva v podobě vkladů pojišťovacích společností (která jsou zahrnuta do kategorie 1).

Depozita složená zajišťovnami jako kolaterál ve prospěch pojišťovacích společností, které vystupují jako společnosti postupující rizika při zajišťovacích operacích.

Finanční aktiva, která představují vlastnická práva na korporace nebo kvazikorporace. Tato finanční aktiva obecně dávají držitelům právo na podíl ze zisků korporací nebo kvazikorporací a v případě likvidace na podíl z jejích čistých aktiv.

Tato kategorie zahrnuje kótované a nekótované akcie a ostatní účasti.

S majetkovými cennými papíry zapůjčenými v rámci půjček cenných papírů nebo prodanými v rámci repo obchodů se zachází podle kategorie 2 „dluhové cenné papíry“.

Majetkové cenné papíry kótované na burze. Touto burzou může být uznaná burza cenných papírů nebo jakákoli jiná forma sekundárního trhu. Kótované akcie se v anglickém jazyce označují jako „listed shares“ i jako „quoted shares“.

Nekótované akcie jsou majetkové cenné papíry, které nejsou kótované na burze.

Ostatní účasti zahrnují všechny formy účastí jiné než kótované a nekótované akcie.

Tato kategorie zahrnuje držbu akcií nebo podílových listů vydaných fondy peněžního trhu a investičními fondy jinými než fondy peněžního trhu (tj. investičními fondy, které nejsou fondy peněžního trhu), které jsou zahrnuty do seznamů měnových finančních institucí a investičních fondů, které ECB vede pro statistické účely.

Držba akcií nebo podílových listů vydaných fondy peněžního trhu ve smyslu článku 2 nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33).

Držba akcií nebo podílových listů vydaných investičními fondy (které nejsou fondy peněžního trhu) ve smyslu článku 1 nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38).

Finanční deriváty jsou finanční nástroje vázané na určený finanční nástroj, ukazatel nebo komoditu, jejichž prostřednictvím lze na finančních trzích samostatně obchodovat s konkrétními finančními riziky.

Tato kategorie zahrnuje:

Finanční deriváty se rozvaze zaznamenávají v tržní hodnotě v hrubém vyjádření. Jednotlivé derivátové smlouvy s kladnými tržními hodnotami se v rozvaze zaznamenávají na straně aktiv a smlouvy se zápornými tržními hodnotami se v rozvaze zaznamenávají na straně pasiv.

Hrubé budoucí závazky vyplývající z derivátových smluv by neměly být zachycovány jako rozvahové položky.

Tato kategorie nezahrnuje finanční deriváty, které se v rozvaze neevidují podle vnitrostátních pravidel.

Finanční pohledávky pojišťovacích společností vůči zajišťovnám vyplývající z životního a neživotního zajištění.

Hmotná a nehmotná aktiva s výjimkou finančních aktiv.

Tato kategorie zahrnuje obydlí, ostatní budovy a stavby, stroje a zařízení, cennosti a produkty duševního vlastnictví, jako jsou počítačové programové vybavení (software) a databáze.

Toto je zbytková kategorie rozvahy na straně aktiv, která je definována jako „aktiva nezahrnutá jinde“. Národní centrální banky mohou vyžadovat vykazování určitých dílčích pozic, které jsou v této kategorii zahrnuty. Ostatní aktiva mohou zahrnovat:

Kategorie nástrojů

Popis hlavních znaků

Cenné papíry emitované pojišťovacími společnostmi (jiné než účasti), které jsou obvykle obchodovatelnými nástroji a obchodovanými na sekundárních trzích nebo kterými lze vyrovnávat pozici na trhu a které nezaručují držiteli žádná vlastnická práva vůči vydávající instituci.

Částky, které pojišťovací společnost dluží věřitelům a které nevznikají z emise obchodovatelných cenných papírů. Tato kategorie zahrnuje:

Depozita přijatá postupujícími pojišťovnami jako kolaterál od zajišťoven.

Viz kategorie 4.

Viz kategorie 4.1.

Viz kategorie 4.2.

Viz kategorie 4.3.

Výše kapitálu, který pojišťovací společnost drží na úhradu budoucích pojistných nároků pojistníků.

Výše kapitálu, který pojišťovací společnost drží na úhradu budoucích pojistných nároků pojistníků z titulu životního pojištění.

Výše kapitálu, který pojišťovací společnost drží na úhradu budoucích nároků pojistníků z titulu životního pojištění spojeného s investičním fondem. Budoucí nároky pojistníka na základě smlouvy týkající se životního pojištění spojeného s investičním fondem závisí na výkonnosti souboru aktiv, do nichž jsou peněžní prostředky pojistníka investovány.

Výše kapitálu, který pojišťovací společnost drží na úhradu budoucích nároků pojistníků z titulu životního pojištění nespojeného s investičním fondem. Budoucí nároky pojistníka na základě smlouvy týkající se životního pojištění nespojeného s investičním fondem nezávisí na výkonnosti žádného stanoveného souboru aktiv.

Výše kapitálu, který pojišťovací společnost drží na úhradu budoucích nároků vyplývajících z jejích penzijních plánů. Tato kategorie se týká pouze zaměstnaneckých penzijních plánů. Individuální penzijní plány, které nejsou vázány na pracovní poměr, do této kategorie nespadají.

Výše kapitálu, který pojišťovací společnost drží na úhradu budoucích pojistných nároků pojistníků z titulu jejího příspěvkově definovaného programu.

U příspěvkově definovaného programu závisejí vyplácené dávky na vývoji hodnoty aktiv pořízených penzijním programem. Závazek příspěvkově definovaného programu má běžnou tržní hodnotu aktiv fondu.

Výše kapitálu, který pojišťovací společnost drží na úhradu budoucích pojistných nároků pojistníků z titulu jejího dávkově definovaného programu.

U dávkově definovaného penzijního programu je úroveň penzijních dávek slíbených zaměstnancům jako účastníkům programu stanovena podle předem dohodnutého vzorce. Závazek dávkově definovaného penzijního programu se rovná současné hodnotě slíbených dávek.

Výše kapitálu, který pojišťovací společnost drží na úhradu budoucích pojistných nároků vyplývajících z jejích programů, které kombinují prvky dávkově a příspěvkově definovaného programu.

Výše kapitálu, který pojišťovací společnost drží na úhradu budoucích pojistných nároků pojistníků z titulu neživotního pojištění.

Závazky z pojištění léčebných výloh v případě, že předmětná činnost není provozována na podobném technickém základě jako životní pojištění, kromě závazků uvedených pod druhem pojištění 13.2.3.

Závazky z pojištění ochrany příjmu v případě, že předmětná činnost není provozována na podobném technickém základě jako životní pojištění, kromě závazků uvedených pod druhem pojištění 13.2.3.

Závazky ze zdravotního pojištění, které se vztahují na nehody na pracovišti, pracovní úrazy a nemoci z povolání, v případě, že předmětná činnost není provozována na podobném technickém základě jako životní pojištění.

Pojistné závazky, které kryjí veškerou odpovědnost za škody vyplývající z používání motorových vozidel provozovaných na pozemních komunikacích (včetně odpovědnosti dopravce za škodu).

Pojistné závazky, které kryjí veškeré poškození či ztrátu pozemních motorových vozidel (včetně železničních kolejových vozidel).

Pojistné závazky, které kryjí veškeré poškození či ztrátu námořních, jezerních, říčních a průplavových plavidel, letadel a poškození či ztrátu přepravovaného zboží nebo zavazadel bez ohledu na způsob dopravy. Pojistné závazky, které kryjí odpovědnost za škody vyplývající z používání letadel, lodí, plavidel nebo člunů na moři, jezerech, řekách či v průplavech (včetně odpovědnosti dopravce za škodu).

Pojistné závazky, které kryjí veškeré poškození či ztrátu majetku následkem požáru, výbuchu, přírodních živlů včetně vichřice (bouře), krupobití nebo mrazu, jaderné energie, sesuvu nebo poklesu půdy a jakékoli události, jako je krádež, kromě případů uvedených pod druhy pojištění 13.2.5 a 13.2.6.

Pojistné závazky, které kryjí veškerou odpovědnost za škodu kromě odpovědností uvedených pod druhy pojištění 13.2.4 and 13.2.6.

Pojistné závazky, které kryjí platební neschopnost, exportní úvěry, splátkové úvěry, hypotéky, zemědělské úvěry a přímé i nepřímé záruky (kauce).

Pojistné závazky, které kryjí výdaje za právní ochranu a náklady vedení sporů.

Pojistné závazky, které kryjí asistenční služby poskytované osobám, které se dostanou do nesnází na cestách, při pobytu mimo svůj domov nebo při pobytu mimo své bydliště.

Pojistné závazky, které kryjí rizika z výkonu povolání, nedostatečný příjem, nepříznivé počasí, ušlé příjmy, trvalé běžné výdaje, nepředvídané obchodní výdaje, ztrátu tržní hodnoty, ztrátu příjmů z nájmu nebo jiných příjmů, nepřímé obchodní ztráty kromě výše uvedených, jiné finanční ztráty (neobchodní), jakož i veškerá další rizika neživotního pojištění, jež nejsou kryta druhy pojištění 13.2.1 až 13.2.11.

Zajistné závazky

Viz kategorie 6.

Toto je zbytková položka rozvahy na straně pasiv, která je definována jako „pasiva nezahrnutá jinde“. Národní centrální banky mohou vyžadovat vykazování určitých dílčích pozic, které jsou v této kategorii zahrnuty. Ostatní pasiva mohou zahrnovat:

Pole

Popis

Identifikační kód cenného papíru

Kód, který jednoznačně identifikuje cenný papír, podle pokynů národní centrální banky (např. identifikační číslo národní centrální banky, CUSIP, SEDOL).

Počet jednotek nebo agregovaná nominální hodnota

Počet jednotek cenného papíru nebo agregovaná nominální hodnota, pokud je cenný papír obchodován v množství, a nikoli v jednotkách, bez naběhlého úroku.

Cena

Tržní cena za jednotku cenného papíru nebo procentní podíl agregované nominální hodnoty v případě, že je cenný papír obchodován v určitém množství, a nikoli v jednotkách. Národní centrální banky mohou v této pozici vyžadovat rovněž naběhlé úroky.

Způsob kotace

Označuje, zda cenný papír je zaznamenán v procentech nebo v jednotkách.

Celková hodnota

Celková tržní hodnota cenného papíru. V případě cenných papírů obchodovaných v jednotkách se tato hodnota rovná počtu cenných papírů vynásobenému cenou za jednotku. Jsou-li cenné papíry obchodovány v určitém množství, a nikoli v jednotkách, rovná se tato hodnota agregované nominální hodnotě vynásobené cenou, která je vyjádřena jako procento nominální hodnoty.

Národní centrální banky musí zásadně vyžadovat, aby byl naběhlý úrok vykazován buď v rámci této pozice, nebo samostatně. Národní centrální banky však mohou dle svého uvážení vyžadovat údaje bez naběhlého úroku.

Finanční transakce

Suma nákupů po odečtení prodejů (cenné papíry na straně aktiv) nebo emisí po odečtení zpětných odkupů či splacení (cenné papíry na straně pasiv) cenného papíru zaznamenaná v hodnotě transakce vyjádřené v eurech.

Cenné papíry koupené

Suma nákupů cenného papíru zaznamenaná v hodnotě transakce.

Cenné papíry prodané

Suma prodejů cenného papíru zaznamenaná v hodnotě transakce.

Měna zaúčtování cenného papíru

Kód ISO nebo ekvivalentní kód měny používané k vyjádření ceny nebo zůstatkové hodnoty cenného papíru.

Jiné změny objemu vyjádřeného v nominální hodnotě

Jiné změny objemu drženého cenného papíru v nominální hodnotě vyjádřené v nominální měně/jednotce nebo v eurech.

Jiné změny objemu vyjádřeného v tržní hodnotě

Jiné změny objemu drženého cenného papíru v tržní hodnotě vyjádřené v eurech.

Portfoliová investice nebo přímá investice

Funkce investice podle její klasifikace ve statistice platební bilance (1).

Země emitenta

Rezidentská příslušnost emitenta. V případě akcií/podílových listů investičních fondů odkazuje země emitenta na místo, kde je investiční fond rezidentem, a nikoli na rezidentskou příslušnost správce fondu.

Kategorie

Popis

Předepsané pojistné

Hrubá výše předepsaného pojistného zahrnuje veškeré částky, které se na základě pojistných smluv stanou splatnými v průběhu účetního roku, bez ohledu na skutečnost, že se tyto částky mohou vztahovat zcela nebo zčásti k příštímu účetnímu roku.

Náklady na pojistná plnění

Suma vyplacených náhrad za daný účetní rok a rezervy na pojistná plnění pro daný účetní rok po odečtení rezervy na pojistná plnění za předchozí účetní rok.

Provize

Získatelské provize, které pojišťovací společnosti platí jiným subjektům za prodej svých produktů.

Sektor

Popis

Měnové finanční instituce jsou definovány v článku 1 nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33). Sektor měnových finančních institucí sestává z národních centrálních bank, úvěrových institucí ve smyslu práva Unie, fondů peněžního trhu, ostatních finančních institucí, jejichž předmětem podnikání je přijímat vklady nebo prostředky velmi podobné vkladům od subjektů jiných než měnové finanční instituce a na vlastní účet (přinejmenším v ekonomickém smyslu) poskytovat úvěry nebo investovat do cenných papírů, a institucí elektronických peněz, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním v podobě vydávání elektronických peněz.

Sektor vládních institucí (S.13) zahrnuje institucionální jednotky, které jsou netržními výrobci, jejichž produkce je určena pro individuální a kolektivní spotřebu a které jsou financovány z povinných plateb jednotek patřících do jiných sektorů, a rovněž institucionální jednotky, které se převážně zabývají přerozdělováním národního důchodu a bohatství (ESA 2010, odstavce 2.111 až 2.113).

Subsektor ostatních finančních zprostředkovatelů kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů (S.125) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním, a to tím, že od institucionálních jednotek přijímají závazky v jiné formě, než jsou oběživo, vklady (nebo vkladům velmi podobné prostředky), akcie/podílové listy investičních fondů, nebo závazky související s pojistnými, penzijními a standardizovanými záručními programy. Tento subsektor zahrnuje účelové finanční společnosti pro sekuritizaci ve smyslu nařízení (EU) č. 1075/2013 (ECB/2013/40) (ESA 2010, odstavce 2.86 až 2.94).

Investiční fondy jiné než fondy peněžního trhu jsou definovány v článku 1 nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38).

Subsektor pomocných finančních institucí (S.126) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se zabývají převážně činnostmi, jež úzce souvisejí s finančním zprostředkováním, ale které samy finančními zprostředkovateli nejsou. Tento subsektor zahrnuje též vedení podniků (ústředí), jejichž všechny dceřiné společnosti nebo většina z nich jsou finančními institucemi (ESA 2010, odstavce 2.95 až 2.97).

Subsektor kaptivních finančních institucí a půjčovatelů peněz (S.127) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se nezabývají finančním zprostředkováním ani neposkytují pomocné finanční služby, pokud se s většinou jejich aktiv nebo závazků neobchoduje na otevřených trzích. Tento subsektor zahrnuje holdingové společnosti, jejichž majetková účast ve skupině dceřiných společností umožňuje kontrolu této skupiny a jejichž hlavním předmětem činnosti je vlastnění skupiny, aniž poskytují jakékoli další služby podnikům, v nichž mají podíl na vlastním kapitálu, tzn. že nespravují ani neřídí jiné jednotky (ESA 2010, odstavce 2.98 a 2.99).

Pojišťovací společnosti jsou definovány v článku 1 tohoto nařízení.

Subsektor penzijních fondů (S.129) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním v důsledku sdílení sociálních rizik a potřeb pojištěnců (sociální pojištění). Penzijní fondy jako programy sociálního pojištění poskytují příjmy v důchodu a často také dávky v případě smrti a invalidity (ESA 2010, odstavce 2.105 až 2.110). Tento subsektor nezahrnuje fondy sociálního zabezpečení spadající do sektoru vládních institucí.

Sektor nefinančních podniků (S.11) je tvořen institucionálními jednotkami, které jsou samostatnými právnickými osobami a tržními výrobci a jejichž hlavní činností je výroba výrobků a nefinančních služeb. Tento sektor zahrnuje také nefinanční kvazikorporace (ESA 2010, odstavce 2.45 až 2.50).

Sektor domácností (S.14) zahrnuje jednotlivce nebo skupiny jednotlivců jako spotřebitele a jako podnikatele vyrábějící tržní výrobky a poskytující nefinanční a finanční služby (tržní výrobci) za předpokladu, že výroba výrobků a služeb není prováděna samostatnými subjekty, které jsou kvazikorporacemi. Zahrnuje také jednotlivce nebo skupiny jednotlivců vyrábějící výrobky a nefinanční služby výlučně pro vlastní konečné užití. Do sektoru domácností patří podnikatelé (fyzické osoby) a společenství bez samostatné právní subjektivity – nepovažované za kvazikorporace – jež jsou tržními výrobci (ESA 2010, odstavce 2.118 až 2.128).

Sektor neziskových institucí sloužících domácnostem (S.15) zahrnuje neziskové instituce, které jsou samostatnými právnickými osobami, poskytují služby domácnostem a jsou soukromými netržními výrobci. Jejich základní zdroje pocházejí z dobrovolných peněžních nebo naturálních příspěvků domácností jakožto spotřebitelů, z plateb poskytovaných vládními institucemi a z důchodů z vlastnictví (ESA 2010, odstavce 2.129 a 2.130).