Článek 13b 3.

členský stát zahrnul do svého aktualizovaného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu předloženého podle článku 14 nařízení (EU) 2018/1999 probíhající nebo plánovaná zvláštní opatření s cílem zajistit zachování nebo případně posílení všech propadů a rezervoárů půdy a snížit zranitelnost půdy vůči přírodním škodlivým činitelům;

členský stát vyčerpal možnosti flexibility dostupné podle čl. 12 odst. 1 tohoto nařízení;

rozdíl mezi ročním úhrnem všech emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení na území Unie a ve všech kategoriích vykazování využití půdy uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. a) až j) a cílem Unie ve výši 310 milionů tun ekvivalentu CO2 čistých pohlcení je v roce 2030 záporný.

Při posuzování toho, zda byla v rámci Unie splněna podmínka uvedená v prvním pododstavci písm. c) tohoto odstavce, zahrne Komise až 30 %, avšak nejvýše 20 Mt ekvivalentu CO2 nevyužitého přebytku závazků členských států podle čl. 4 odst. 1 v období 2021–2025, pokud jeden nebo více členských států předloží Komisi důkazy o dopadu přírodních škodlivých činitelů v souladu s odstavcem 5 tohoto článku. Komise zajistí, aby členské státy zabránily dvojímu započtení, zejména při uplatňování flexibility stanovené v článku 12 tohoto nařízení a v čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) 2018/842.