PŘÍLOHA V

1. Tato příloha obsahuje doplňující pokyny k šablonám pro vykazování finančních informací (dále jen „FINREP“), které jsou obsaženy v přílohách III a IV tohoto nařízení. Doplňuje pokyny, které jsou uvedeny formou odkazů v šablonách obsažených v přílohách III a IV.

2. Instituce, které používají vnitrostátní účetní standardy slučitelné s mezinárodními standardy účetního výkaznictví (IFRS – International Financial Reporting Standards) („slučitelné vnitrostátní všeobecně uznávané účetní zásady“ – Generally Accepted Accounting Principles – GAAP), uplatňují společné pokyny a pokyny IFRS obsažené v této příloze, není-li stanoveno jinak. Tím není dotčen soulad slučitelných vnitrostátních požadavků GAAP s požadavky BAD. Instituce, které používají vnitrostátní požadavky GAAP, jež jsou neslučitelné s IFRS, nebo je zatím ještě neuvedly do souladu s požadavky v IFRS 9, uplatňují společné pokyny a pokyny BAD obsažené v této příloze, není-li stanoveno jinak.

3. Údaje určené v šablonách se sestaví v souladu s pravidly uznávání, kompenzování a oceňování platnými v příslušném účetním rámci ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 77 nařízení (EU) č. 575/2013.

4. Instituce předkládá pouze ty části šablon, které se týkají:

5. Pro účely příloh III a IV a rovněž i této přílohy se použijí tyto zkratky:

6. Pro účely příloh III a IV šedé pozadí polí značí, že údaje v těchto polích nejsou vyžadovány, nebo že je není možné vykazovat. V příloze IV značí černé pozadí odkazů na určitém řádku nebo v určitém sloupci, že příslušná pole nevyplňují instituce, které se řídí odkazy na daném řádku nebo v daném sloupci.

7. Šablony obsažené v přílohách III a IV zahrnují implicitní pravidla pro ověřování, která jsou v těchto šablonách stanovena pomocí konvencí.

8. Je-li v označení položky v šabloně použito závorek, znamená to, že tato položka má být při celkovém součtu odečtena, ale neznamená to, že musí být vykazována jako záporná.

9. Položky, které musí být vykazovány jako záporné, jsou v souhrnných šablonách před uvedením jejich názvu označeny pomocí znaménka „(-)“, například takto: „(-) Vlastní akcie“.

10. V „modelu datových polí“ („DPM“) pro šablony výkazů finančních informací uvedené v přílohách III a IV má každé pole (buňka) určitou „základní položku“, která má přidělený atribut „kredit/debet“. Uvedená alokace zajišťuje, že všechny vykazující osoby zasílají údaje podle „znaménkové konvence“, a současně je tak možné u každého údaje zjistit jeho odpovídající atribut „kredit/debet“.

11. Schématické znázornění toho, jak tato konvence funguje, je uvedeno v tabulce 1.

12. Není-li v této příloze uvedeno jinak, jsou šablony FINREP sestavovány v rozsahu obezřetnostní konsolidace v souladu s částí první hlavou II kapitolou 2 oddílem 2 CRR. Instituce sestavují výkazy za své dceřiné, společné a přidružené podniky za použití týchž metod, jakých se používá pro obezřetnostní konsolidaci:

13. Pro účely příloh III a IV a rovněž i této přílohy se „účetními portfolii“ rozumí finanční nástroje agregované pravidly oceňování. Mezi uvedená seskupení nepatří investice do dceřiných, společných a přidružených podniků, pohledávky splatné na požádání zahrnované do položky „pokladní hotovost, hotovost u centrálních bank a ostatní vklady na požádání“ ani finanční nástroje klasifikované jako „k obchodování“, které jsou zahrnuty do položek „neoběžná aktiva a vyřazované skupiny určené k prodeji“ a „závazky zahrnuté do vyřazovaných skupin určených k prodeji“.

14. Instituce, kterým bylo povoleno nebo uloženo, aby pro finanční nástroje používaly určitá pravidla oceňování podle IFRS, předloží v souladu s vnitrostátními GAAP a v míře odpovídající rozsahu používání uvedených pravidel příslušná účetní portfolia IFRS. Odkazují-li pravidla oceňování pro finanční nástroje, které tyto instituce mohou nebo musí používat podle vnitrostátních GAAP založených na BAD, na pravidla oceňování v IAS 39, instituce předkládají účetní portfolia na základě BAD pro všechny své finanční nástroje, dokud pravidla oceňování, která používají, neodkazují na pravidla oceňování v IFRS 9.

15. Pro finanční aktiva se použijí tato účetní portfolia založená na IFRS:

16. Pro finanční aktiva se použijí tato účetní portfolia založená na vnitrostátních GAAP:

17. „Obchodovatelná finanční aktiva“ zahrnují všechna finanční aktiva klasifikovaná jako obchodovatelná podle příslušných vnitrostátních GAAP založených na BAD. Bez ohledu na metodiku oceňování používanou podle příslušných vnitrostátních GAAP založených na BAD všechny deriváty s kladnou bilancí pro vykazující instituce, které nejsou klasifikovány jako zajišťovací účetnictví v souladu s odstavcem 22 této části, se vykazují jako obchodovatelná finanční aktiva. Uvedená klasifikace platí i pro deriváty, které se podle vnitrostátních GAAP založených na BAD nevykazují v rozvaze, nebo u nichž se v rozvaze vykazují pouze změny jejich reálné hodnoty, nebo které se používají jako ekonomické zajištění stanovené v odstavci 137 části druhé této přílohy.

18. Podle vnitrostátních GAAP založených na BAD u finančních aktiv zahrnují „metody oceňování pořizovací cenou“ všechna pravidla oceňování, která slouží k ocenění dluhových nástrojů v pořizovací ceně s připočtením vzniklých úroků a s odečtením ztrát způsobených znehodnocením aktiv.

19. Podle vnitrostátních GAAP založených na BAD „neobchodní nederivátová finanční aktiva v pořizovací ceně“ zahrnují finanční nástroje v pořizovací ceně a také nástroje, které se ohodnocují nižší z pořizovací ceny nebo tržní hodnoty („LOCOM“ – lower of cost or market) na nekontinuálním základě (méně striktní metoda LOCOM), bez ohledu na jejich skutečné ohodnocení od referenčního data vykazování. Aktiva oceněná podle méně striktní metody LOCOM jsou aktiva, u nichž se LOCOM používá pouze za zvláštních okolností. Uvedené okolnosti stanoví použitelný účetní rámec, jako je znehodnocení, dlouhotrvající pokles reálné hodnoty ve srovnání s náklady nebo změna záměru vedení.

20. Podle vnitrostátních GAAP založených na BAD patří mezi „ostatní neobchodní nederivátová finanční aktiva“ finanční aktiva, která nesplňují podmínky pro zahrnutí těchto aktiv do jiných účetních portfolií. Uvedené účetní portfolio zahrnuje kromě jiného finanční aktiva oceněná podle LOCOM na kontinuálním základě („striktní metoda LOCOM“). Aktiva oceněná podle striktní metody LOCOM jsou aktiva, u nichž použitelný účetní rámec buď stanoví počáteční a následné ocenění podle LOCOM, nebo počáteční ocenění v pořizovací ceně a následné ocenění podle LOCOM.

21. Bez ohledu na jejich metodu ocenění, investice do dceřiných, společných a přidružených podniků, které nejsou plně nebo poměrně konsolidovány na základě konsolidace podle právních předpisů, se vykazují v „investicích do dceřiných, společných a přidružených podniků“ s výjimkou případů, když jsou klasifikovány jako určené k prodeji v souladu s IFRS 5.

22. „Deriváty – zajišťovací účetnictví“ zahrnují deriváty s pozitivní bilancí pro vykazující instituce držené pro zajišťovací účetnictví podle IFRS. Podle vnitrostátních GAAP založených na BAD se deriváty bankovního portfolia roztřídí jako deriváty držené k zajišťovacímu účetnictví, pouze pokud pro ně podle příslušných vnitrostátních GAAP založených na BAD existují zvláštní účetní pravidla a pokud deriváty snižují riziko jiné pozice v bankovním portfoliu.

23. Pro finanční závazky se použijí tato účetní portfolia založená na IFRS:

24. Pro finanční závazky se použijí tato účetní portfolia založená na vnitrostátních GAAP:

25. „Obchodovatelné finanční závazky“ zahrnují všechny finanční závazky klasifikované jako obchodovatelné podle příslušných vnitrostátních GAAP založených na BAD. Bez ohledu na metodiku oceňování používanou podle příslušných vnitrostátních GAAP založených na BAD, všechny deriváty se zápornou bilancí pro vykazující instituce, které se neklasifikují jako zajišťovací účetnictví v souladu s odstavcem 26 této části, se vykazují jako obchodovatelné finanční závazky. Uvedená klasifikace platí i pro deriváty, které se podle vnitrostátních GAAP založených na BAD nevykazují v rozvaze, nebo u nichž se v rozvaze vykazují pouze změny jejich reálné hodnoty, nebo které se používají jako ekonomické zajištění stanovené v odstavci 137 části druhé této přílohy.

26. „Deriváty – zajišťovací účetnictví“ zahrnují deriváty s negativní bilancí pro vykazující instituce držené pro zajišťovací účetnictví podle IFRS. Podle vnitrostátních GAAP založených na BAD se deriváty bankovního portfolia roztřídí jako zajišťovací účetnictví, pouze pokud pro ně podle příslušných vnitrostátních GAAP založených na BAD existují zvláštní účetní pravidla a pokud deriváty snižují riziko jiné pozice v bankovním portfoliu.

27. Pro účely přílohy III a IV i této přílohy se „účetní hodnotou“ rozumí hodnota vykazovaná v rozvaze. Do účetní hodnoty finančních nástrojů jsou zahrnuty naběhlé úroky. Podle příslušných vnitrostátních GAAP založených na BAD je účetní hodnotou derivátů buď účetní hodnota podle vnitrostátních GAAP včetně případných položek časového rozlišení, hodnoty prémií a rezerv, nebo se může rovnat nule, když deriváty nejsou v rozvaze vykázány.

28. Vykazuje-li se podle příslušných vnitrostátních GAAP založených na BAD u finančních nástrojů časové rozlišení včetně naběhlých úroků, prémií a diskontů nebo transakčních nákladů, vykazuje se společně s daným nástrojem, nikoli jako ostatní aktiva nebo ostatní závazky.

29. Je-li to použitelné podle vnitrostátních GAAP založených na BAD, vykazují se „srážky u obchodovatelných pozic oceněných reálnou hodnotou“. Tyto srážky snižují hodnotu obchodovatelných aktiv a zvyšují hodnotu obchodovatelných závazků.

30. Finanční aktiva jsou rozdělena do následujících kategorií nástrojů: „pokladní hotovost“, „deriváty“, „kapitálové nástroje“, „dluhové cenné papíry“ a „úvěry a jiné pohledávky“.

31. „Dluhové cenné papíry“ jsou dluhové nástroje, které jsou v držení dané instituce a které jsou vydány jako cenné papíry, jež ve smyslu tabulky v části 2 přílohy II nařízení ECB o BSI nejsou považovány za úvěry.

32. „Úvěry a jiné pohledávky“ jsou dluhové nástroje, které jsou v držení dané instituce a které nejsou cennými papíry. Uvedená položka zahrnuje úvěry ve smyslu tabulky v části 2 přílohy II nařízení ECB o BSI (včetně vkladů na požádání u úvěrových institucí a centrálních bank, bez ohledu na jejich klasifikaci podle platného účetního rámce), jakož i pohledávky, které nelze klasifikovat jako „úvěry“ ve smyslu tabulky v části 2 přílohy II nařízení ECB o BSI. „Jiné pohledávky, které nejsou úvěry“, jsou blíže charakterizovány v odst. 85 písm. g) části druhé této přílohy.

33. Mezi „dluhové nástroje“ patří ve FINREP „úvěry a jiné pohledávky“ a „dluhové cenné papíry“.

34. Hrubou účetní hodnotou dluhových nástrojů se rozumí:

35. Finanční závazky jsou rozděleny do následujících kategorií nástrojů: „deriváty“, „krátké pozice“, „vklady“, „vydané dluhové cenné papíry“ a „ostatní finanční závazky“.

36. Pro účely příloh III a IV a rovněž i této přílohy se „vklady“ rozumí vklady ve smyslu tabulky v příloze II části 2 nařízení ECB o BSI.

37. „Vydané dluhové cenné papíry“ jsou dluhové nástroje vydané danou institucí jako cenné papíry, jež nejsou vklady ve smyslu tabulky v příloze II části 2 nařízení ECB o BSI.

38. „Ostatní finanční závazky“ zahrnují veškeré finanční závazky kromě derivátů, krátkých pozic, vkladů a vydaných dluhových cenných papírů.

39. V souladu s IFRS „ostatní finanční závazky“ zahrnují poskytnuté finanční záruky, jsou-li tyto záruky oceněné buď reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty (odst. 4.2.1 písm. a) IFRS 9), nebo původně zaúčtovanou hodnotou při odečtení kumulovaných odpisů (odst. 4.2.1 písm. c) bod ii) IFRS 9). Poskytnuté úvěrové přísliby jsou vykazovány jako „ostatní finanční závazky“ tehdy, jsou-li zařazeny do kategorie finančních závazků v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty (odst. 4.2.1 písm. a) IFRS 9), nebo se jedná o přísliby poskytnutí úvěru s úrokem nižším, než je tržní sazba (odst. 2.3 písm. c) IFRS 9, odst. 4.2.1 písm. d) IFRS 9).

40. Oceňují-li se poskytnuté úvěrové přísliby, finanční záruky a jiné závazky reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty, každá změna reálné hodnoty, včetně změny v důsledku úvěrového rizika, se vykazuje jako „jiné finanční závazky“, a ne jako rezervy pro „poskytnuté přísliby a záruky“.

41. „Ostatní finanční závazky“ zahrnují rovněž závazky z nevyplacených dividend, částky splatné v souvislosti s vyrovnáním přechodných a transitních závazků a částky splatné v souvislosti s budoucím vypořádáním transakcí s cennými papíry nebo devizových operací, jsou-li splatné závazky za transakce zaúčtované před datem splatnosti.

42. Je-li vyžadována struktura podle protistrany, použijí se tato odvětví protistran:

43. Zařazení protistrany do určitého odvětví se řídí výhradně povahou dotyčné protistrany. Klasifikace expozic nabytých společně více než jedním dlužníkem se provádí na základě vlastností toho dlužníka, který byl pro danou instituci z hlediska poskytnutí této expozice významnějším nebo rozhodujícím. Kromě jiných klasifikací se i rozdělení společně nabytých expozic podle kategorie protistrany, země trvalého pobytu/sídla a kódů statistické klasifikace ekonomických činností v Evropské unii (NACE) řídí vlastnostmi významnějšího nebo rozhodujícího dlužníka.

44. Bezprostředními protistranami v těchto transakcích jsou:

1. „Pokladní hotovost“ zahrnuje držení bankovek a mincí v národních a jiných měnách uvedených do oběhu, které se běžně používají k provádění plateb.

2. „Hotovost u centrálních bank“ zahrnuje „úvěry a jiné pohledávky“, které jsou zůstatky pohledávek u centrálních bank, které lze vybrat na požádání.

3. „Ostatní vklady na požádání“ zahrnují „úvěry a jiné pohledávky“, které jsou zůstatky pohledávek u úvěrových institucí, které lze vybrat na požádání.

4. „Investice do dceřiných podniků, společných podniků a přidružených podniků“ zahrnují investice do přidružených a společných podniků a dceřiných společností, které nejsou plně nebo poměrně konsolidovány na základě konsolidace podle právních předpisů, s výjimkou případů, když jsou klasifikovány jako držené k prodeji v souladu s IFRS 5 bez ohledu na to, jak jsou oceňovány, mimo jiné i když účetní standardy umožňují jejich zařazení do rozdílných účetních portfolií používaných pro finanční nástroje. Účetní hodnota investic zúčtovaná pomocí ekvivalenční metody zahrnuje příslušný goodwill.

5. Aktiva, která nejsou finančními aktivy a která jsou té povahy, že je nelze zařadit do samostatných položek rozvahy, se vykáží jako „ostatní aktiva“. Mezi tato ostatní aktiva patří například zlato, stříbro a další komodity, a to i v případě, že jsou drženy se záměrem obchodování.

6. Podle příslušných vnitrostátních GAAP založených na BAD se účetní hodnota odkoupených vlastních akcií vykáže jako „ostatní aktiva“, je-li vykázání jako aktiva možné podle příslušných vnitrostátních GAAP.

7. „Neoběžná aktiva a vyřazované skupiny určené k prodeji“ mají týž význam jako v rámci IFRS 5.

8. Rezervy na hrozící ztráty z neefektivní části zajišťovacího vztahu portfolia podle vnitrostátních GAAP založených na BAD se vykazují na řádku „Deriváty – zajišťovací účetnictví“, pokud ztráta vznikla z ocenění zajišťovacího derivátu, nebo na řádku „Změny reálné hodnoty zajišťovaných položek v portfoliu zajišťovacích nástrojů proti úrokovému riziku“, pokud ztráta vznikla z ocenění zajištěné pozice. Není-li možné rozlišit mezi ztrátami vzniklými z ocenění zajišťovacího derivátu a ztrátou vzniklou z ocenění zajištěné pozice, veškeré rezervy na hrozící ztráty z neefektivní části zajišťovacího vztahu portfolia se vykazují na řádku „Deriváty – zajišťovací účetnictví“.

9. Rezerva na „závazky z penzijních a jiných definovaných požitků po skončení pracovního poměru“ zahrnuje částku čistých závazků definovaných požitků.

10. V rámci IFRS zahrnují rezervy na „jiné dlouhodobé zaměstnanecké požitky“ částku odpovídající deficitům v dlouhodobých plánech zaměstnaneckých požitků, jejichž seznam je uveden v odstavci 153 IAS 19. Výdaje příštího období určené na krátkodobé zaměstnanecké požitky (odst. 11 písm. a) IAS 19), plány definovaných příspěvků (odst. 51 písm. a) IAS 19) a požitky při ukončení pracovního poměru (odst. 169 písm. a) IAS 19) se uvedou jako „ostatní závazky“.

11. Podle IFRS rezervy na „poskytnuté přísliby a záruky“ zahrnují rezervy týkající se všech příslibů a záruk bez ohledu na to, zda se jejich znehodnocení určuje v souladu s IFRS 9, nebo jejich rezervy dodržují IAS 37, nebo zda se považují za pojišťovací smlouvy podle IFRS 4. Závazky vyplývající z příslibů a finančních záruk oceněných reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty se nevykazují jako rezervy, ačkoli vyplývají z úvěrového rizika, ale v „ostatních finančních závazcích“ v souladu s částí první odstavci 40 této přílohy. Podle vnitrostátních GAAP založených na BAD, rezervy pro „poskytnuté přísliby a záruky“ zahrnují rezervy týkající se veškerých příslibů a záruk.

12. „Základní kapitál splatný na požádání“ zahrnuje kapitálové nástroje vydané danou institucí, které nesplňují kritéria nezbytná pro jejich zařazení do kategorie vlastního kapitálu. Pod tuto položku instituce zahrnou družstevní podíly, které nesplňují kritéria nezbytná pro jejich zařazení do kategorie vlastního kapitálu.

13. Závazky, které nejsou finančními závazky a které jsou té povahy, že je nelze zařadit do samostatných položek rozvahy, se vykáží jako „ostatní závazky“.

14. „Závazky zahrnuté ve vyřazovaných skupinách k prodeji“ mají týž význam jako v rámci IFRS 5.

15. Podle vnitrostátních GAAP založených na BAD, „rezervy na všeobecná bankovní rizika“ jsou částky, které byly vyčleněny v souladu s článkem 38 BAD. V případě jejich zaúčtování jsou vedeny jako samostatná položka, buď jako závazek v položce „rezervy“, nebo v rámci vlastního kapitálu jako „ostatní rezervy“, v souladu s příslušnými vnitrostátními GAAP.

16. V rámci IFRS zahrnují kapitálové nástroje, které jsou nástroji finančními, kontrakty spadající do působnosti IAS 32.

17. Podle vnitrostátních GAAP založených na BAD, „nesplacený kapitál, který byl vyžádán“ zahrnuje účetní hodnotu kapitálu vydaného danou institucí, který byl upsán upisovatelem, k referenčnímu datu však nebyl splacen. Vykazuje-li se navýšení ještě nesplaceného kapitálu jako navýšení základního kapitálu, nesplacený kapitál, který byl vyžádán, se vykazuje v „nesplaceném kapitálu, který byl vyžádán“ v šabloně 1.3 a také v „ostatních aktivech“ v šabloně 1.1. Jestliže podle příslušných vnitrostátních GAAP založených na BAD lze navýšení kapitálu vykázat pouze po přijetí platby od akcionářů, nevykáže se nesplacený kapitál v šabloně 1.3.

18. „Kapitálová složka složených finančních nástrojů“ zahrnuje kapitálovou složku složených finančních nástrojů (tj. finančních nástrojů, které obsahují závazkovou a kapitálovou složku) vydaných danou institucí, je-li oddělena v souladu s příslušným účetním rámcem (zahrnuje také složené finanční nástroje s vícenásobnými vloženými deriváty, jejichž hodnoty na sobě vzájemně závisejí).

19. „Jiné vydané kapitálové nástroje“ zahrnují kapitálové nástroje, které jsou nástroji finančními, kromě „kapitálu“ a „kapitálových složek složených finančních nástrojů“.

20. „Jiný kapitál“ zahrnuje veškeré kapitálové nástroje, které nejsou nástroji finančními, mj. úhrady vázané na akcie vypořádané kapitálovými nástroji (odstavec 10 IFRS 2).

21. „Změny reálné hodnoty kapitálových nástrojů oceněných reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku“ zahrnují kumulované zisky a ztráty v důsledku změn v reálné hodnotě investicí do kapitálových nástrojů, u nichž vykazující účetní jednotka neodvolatelně zvolila, že bude vykazovat změny v reálné hodnotě v ostatním úplném výsledku.

22. „Neefektivnost zajištění při zajištění reálné hodnoty u kapitálových nástrojů oceněných reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku“ zahrnuje kumulovanou neefektivnost zajištění vznikající v zajištění reálné hodnoty, v níž zajištěnou položkou je kapitálový nástroj oceněný reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku. Neefektivnost zajištění vykazovaná v tomto řádku je rozdíl mezi kumulovanou změnou reálné hodnoty kapitálového nástroje vykazovaného ve „změnách reálné hodnoty kapitálových nástrojů oceněných reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku (zajištěná položka)“ a kumulovanou změnou reálné hodnoty zajišťovacího derivátu vykazovanou ve „změnách reálné hodnoty kapitálových nástrojů oceněných reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku (zajišťovací nástroj)“ (odstavec 6.5.3 IFRS 9 a odstavec 6.5.8 IFRS 9).

23. „Změny reálné hodnoty finančních závazků v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty započitatelné do změn v úvěrovém riziku“ zahrnují kumulované zisky a ztráty zaúčtované v ostatním úplném výsledku a související s vlastním úvěrovým rizikem u závazků oceňovaných reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty bez ohledu na to, zda k ocenění došlo při počátečním zaúčtování nebo následně.

24. „Zajištění čistých investic do zahraničních jednotek (efektivní část)“ zahrnuje přecenění čistých aktiv z investic v zahraničí pro efektivní část průběžných zajištění čistých investicí do zahraničních jednotek a zajištění čistých investicí do zahraničních jednotek, které se už neuplatňují, zatímco zahraniční jednotky se nadále vykazují v rozvaze.

25. „Zajišťovací deriváty. Rezerva zajištění peněžních toků (efektivní část)“ zahrnuje rezervu zajištění peněžních toků pro efektivní část rozdílu v reálné hodnotě zajišťovacích derivátů při zajištění peněžních toků jak pro zajištění průběžných peněžních toků, tak i pro zajištění peněžních toků, které se už neuplatňují.

26. „Změny reálné hodnoty dluhových nástrojů oceněných reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku“ zahrnují kumulované zisky nebo ztráty z dluhových nástrojů oceněných reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku, po odečtení opravné položky, která se oceňuje k datu vykazování v souladu s odstavcem 5.5 IFRS 9.

27. „Zajišťovací nástroje (nejsou určeny prvky)“ zahrnují kumulované změny reálné hodnoty všeho následujícího:

28. V rámci IFRS zahrnují „rezervní fondy z přecenění“ hodnotu rezervních fondů stanovených na základě prvního přijetí IAS, pokud nebyly rozpuštěny do jiných rezervních fondů.

29. „Ostatní rezervní fondy“ se dělí na „rezervní fondy nebo kumulované ztráty z investic do dceřiných, společných a přidružených podniků zaúčtované použitím ekvivalenční metody“ a „ostatní“. „Rezervní fondy nebo kumulované ztráty investic do dceřiných, společných a přidružených podniků zaúčtované použitím ekvivalenční metody“ zahrnují kumulovanou částku výnosů a nákladů vzniklých v důsledku výše zmíněných investic a vykázaných do zisku nebo ztráty v minulých letech, pokud jsou zaúčtovány použitím ekvivalenční metody. Pod položku „ostatní“ spadají rezervní fondy, které nejsou vykazovány samostatně v rámci jiných položek, a mezi které může patřit zákonný rezervní fond a stanovami určený rezervní fond.

30. „Vlastní akcie“ zahrnují všechny finanční nástroje, které mají vlastnosti nástrojů vlastního kapitálu a znovu je získala instituce, dokud nejsou prodány nebo amortizovány, s výjimkou případů, kdy se podle příslušných vnitrostátních GAAP založených na BAD vykáží v „ostatních aktivech“.

31. Úrokové výnosy nebo úrokové náklady z finančních nástrojů oceněných reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty a ze zajišťovacích derivátů začleněných do kategorie „zajišťovací účetnictví“ se vykazují buď odděleně od jiných zisků a ztrát v rámci položek „úrokový výnos“ nebo „úrokový náklad“ (tzv. „clean price – čistá cena“), nebo jako součást zisků či ztrát z těchto kategorií nástrojů (tzv. „dirty price – hrubá cena“). Metoda čisté nebo hrubé ceny se důsledně uplatňuje u všech finančních nástrojů oceňovaných reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty a u zajišťovacích derivátů začleněných do kategorie „zajišťovací účetnictví“.

32. Instituce vykazují tyto položky, které zahrnují výnos a náklady ve vztahu k příslušným stranám nekonsolidované plně nebo úměrně na základě konsolidace podle právních předpisů ve struktuře podle účetních portfolií:

33. „Úrokové výnosy. Finanční aktiva k obchodování“ a „úrokové náklady. Finanční závazky k obchodování“, pokud se používá čistá cena, zahrnují částky týkající se derivátů začleněných do kategorie „držených k obchodování“, což jsou zajišťovací nástroje z ekonomického, ale ne z účetního hlediska za účelem vykázání správných úrokových výnosů a výdajů z finančních nástrojů, které jsou zajištěné.

34. Pokud se používá čistá cena, „úrokové výnosy. Finanční aktiva k obchodování“ a „úrokové náklady. Finanční závazky k obchodování“ zahrnují také časově rozdělené poplatky a výplatu doplatků, pokud jde o úvěrové deriváty oceněné reálnou hodnotou a použité za účelem řízení úvěrového rizika části nebo celého finančního nástroje, který je při této příležitosti oceněn reálnou hodnotou (odstavec 6.7 IFRS 9).

35. „Úrokové výnosy. Deriváty – zajišťovací účetnictví, úrokové riziko“ a „úrokové náklady. Deriváty – zajišťovací účetnictví, úrokové riziko“ zahrnují, používá-li se čistá cena, částky týkající se derivátů začleněných do kategorie „zajišťovací účetnictví“, které se vztahuje na úrokové riziko, včetně zajištění skupiny položek se započtením rizikových pozicí (zajištění čisté pozice), jejichž zajištěné riziko ovlivňuje různé rámcové položky ve výkazu zisku nebo ztráty. Používá-li se čistá cena, vykazují se uvedené částky jako úrokové výnosy a úrokové náklady v hrubých částkách, z nichž je patrná správná výše úrokových výnosů a nákladů u zajištěných položek, na něž se vztahují. U čisté ceny, kde zajištěná položka generuje úrokové výnosy (náklady), se uvedené částky vykazují jako úrokové výnosy (náklady), i když jde o zápornou (kladnou) částku.

36. „Úrokové výnosy – jiná aktiva“ zahrnují částky úrokových výnosů nezačleněných do jiných položek, jako jsou úrokové výnosy vázané na pokladní hotovost, hotovost u centrálních bank a ostatní vklady na požádání, neoběžná aktiva a vyřazované skupiny určené k prodeji a čisté úrokové výnosy z čistých aktiv definovaných požitků.

37. V rámci IFRS, a není-li ve vnitrostátních GAAP založených na BAD stanoveno jinak, vykazují se úroky spojené s finančními závazky se zápornou efektivní úrokovou mírou v položce „úrokové výnosy ze závazků“. Tyto závazky a úroky z nich generují instituci kladný výnos.

38. „Úrokové výnosy – ostatní závazky“ mohou zahrnovat částky úrokových nákladů nezačleněných do jiných položek, jako jsou úrokové náklady vázané na závazky spojené s vyřazovanými skupinami určenými k prodeji, náklady vyplývající ze zvyšování účetní hodnoty rezervy v průběhu času nebo čisté úrokové náklady z čistých závazků definovaných požitků.

39. V rámci IFRS, a není-li ve vnitrostátních GAAP stanoveno jinak, vykazují se úroky spojené s finančními aktivy se zápornou efektivní úrokovou mírou v položce „úrokové náklady na aktiva“. Uvedená aktiva a úroky z nich generují instituci záporný výnos.

40. Výnos z dividend nástrojů vlastního kapitálu oceněný reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty se vykazuje buď jako „výnos z dividend“ odděleně od ostatních zisků a ztrát z uvedených tříd nástrojů, používá-li se čistá cena, nebo jako část zisků nebo ztrát z uvedených tříd nástrojů, používá-li se hrubá cena.

41. Výnos z dividend kapitálových nástrojů oceněný reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku zahrnuje dividendy, které souvisí s nástroji převedenými bez odúčtování z rozvahy během vykazovaného referenčního období a dividendy související s nástroji drženými ke konci vykazovaného referenčního období.

42. Výnos dividend z investic do dceřiných, společných a přidružených podniků zahrnuje dividendy z uvedených investic účtované jinou než ekvivalenční metodou.

43. „Čisté zisky nebo (-) ztráty z finančních aktiv a závazků k obchodování“ zahrnují zisky a ztráty v přecenění a převedení finančních nástrojů, klasifikovaných jako držených k obchodování a jejich odúčtování z rozvahy. Tato položka zahrnuje rovněž zisky a ztráty z úvěrových derivátů oceněných reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty použitých za účelem řízení úvěrového rizika celého finančního nástroje nebo jeho části určeného za oceněný reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty a také výnosy z dividend a úrokové výnosy a náklady finančních aktiv a závazků k obchodování, používá-li se hrubá cena.

44. „Zisky nebo ztráty z finančních aktiv a závazků oceněných reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty“ zahrnují také částku zaúčtovanou do výkazu zisku nebo ztráty u vlastního úvěrového rizika závazků oceňovaných reálnou hodnotou, pokud zaúčtování změn vlastního úvěrového rizika do jiného úplného výsledku vytváří nebo zvyšuje účetní neshodu (odstavec 5.7.8 IFRS 9). Tato položka zahrnuje rovněž zisky a ztráty ze zajištěných nástrojů určených za oceněné reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty, pokud se určení používá k řízení úvěrového rizika, a také úrokové výnosy a náklady z finančních aktiv a závazků oceněných reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty, používá-li se hrubá cena.

45. „Zisky nebo (–) ztráty z odúčtování finančních aktiv a závazků neoceňovaných reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty“ nezahrnují zisky z kapitálových nástrojů, které si vykazující účetní jednotka zvolí za účelem oceňování reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku (odst. 5.7.l písm. b) IFRS 9).

46. Pokud změna v obchodním modelu vede k reklasifikaci finančních aktiv do rozdílného účetního portfolia, zisky nebo ztráty z reklasifikace se vykazují v příslušných řádcích účetního portfolia, v němž jsou finanční aktiva reklasifikována, v souladu s následujícím:

47. „Čisté zisky nebo (-) ztráty ze zajišťovacího účetnictví“ zahrnují zisky a ztráty ze zajišťovacích nástrojů a zajištěných položek, včetně zajištěných položek oceněných reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku, vyjma kapitálových nástrojů, v rámci zajištění reálné hodnoty v souladu s odstavcem 6.5.8 IFRS 9. Zahrnují také neefektivní část změny reálné hodnoty zajišťovacích nástrojů při zajištění peněžních toků. Reklasifikace rezervy na zajištění peněžních toků nebo rezervy na zajištění čisté investice do zahraniční jednotky se vykazuje na stejném řádku „výkazu zisku nebo ztráty“ jako zajištění ovlivněná peněžními toky ze zajištěných položek. „Čisté zisky nebo (-) ztráty ze zajišťovacího účetnictví“ zahrnují rovněž zisky a ztráty ze zajištění čisté investice do zahraniční jednotky. Tato položka zahrnuje také zisky ze zajištění čistých pozic.

48. „Zisky nebo ztráty z odúčtování nefinančních aktiv“ zahrnují zisky a ztráty a ztráty z odúčtování nefinančních aktiv s výjimkou aktiv klasifikovaných jako určených k prodeji nebo jako investice do dceřiných, společných a přidružených podniků.

48i. „Peněžní příspěvky do fondů pro řešení krizí a systémů pojištění vkladů“ zahrnují částky příspěvků do fondů pro řešení krizí a systémů pojištění vkladů, jsou-li vyplaceny v hotovosti. Je-li příspěvek poskytován formou platebního příslibu, zahrne se tento platební příslib do „rezerv nebo (–) zrušení rezerv“, vzniká-li platebním příslibem závazek v souladu s použitelným účetním standardem.

49. „Čisté zisky nebo ztráty (-) z modifikace“ zahrnují částky vznikající z úpravy hrubých účetních hodnot finančních aktiv, aby se odrazily znovu sjednané nebo modifikované smluvní peněžní toky (odstavec 5.4.3 a dodatek A IFRS 9). Zisky nebo ztráty z modifikace nezahrnují dopad modifikací na výši očekávaných úvěrových ztrát, které se vykazují v položce „znehodnocení nebo (-) zrušení znehodnocení z finančních aktiv neoceňovaných reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty“.

50. „Rezervy nebo (-) zrušení rezerv. Poskytnuté přísliby a záruky“ zahrnují čisté poplatky ve „výkazu zisku nebo ztráty“ u rezerv na veškeré přísliby a záruky spadající do působnosti IFRS 9, IAS 37 nebo IFRS 4 v souladu s odstavcem 11 této části nebo podle vnitrostátních GAAP založených na BAD. Podle IFRS se každá změna v reálné hodnotě příslibů a finančních záruk oceněných reálnou hodnotou vykazuje v položce „čisté zisky nebo (-) ztráty z finančních aktiv a závazků oceněných reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty“. Rezervy proto zahrnují znehodnocení částky příslibů a záruk, u nichž se znehodnocení určuje v souladu s IFRS 9, nebo jejich rezervy dodržují IAS 37, nebo se považují za pojišťovací smlouvy podle IFRS 4.

51. Podle IFRS „znehodnocení nebo (-) zrušení znehodnocení z finančních aktiv neoceněných reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty“ zahrnuje veškeré zisky a ztráty ze znehodnocení u dluhových nástrojů vznikající z uplatňování pravidel o znehodnocení v odstavci 5.5 IFRS 9 bez ohledu na to, zda se očekávané úvěrové ztráty v souladu s odstavcem 5.5 IFRS 9 odhadují za dobu 12 měsíců, nebo za dobu trvání, včetně zisků nebo ztrát ze znehodnocení u pohledávek z obchodního styku, smluvních aktiv a pohledávek z leasingu (odstavec 5.5.15 IFRS 9).

52. Podle vnitrostátních GAAP založených na BAD „znehodnocení nebo (-) zrušení znehodnocení z finančních aktiv neoceněných reálnou hodnotou do zisku a ztráty“ zahrnuje veškeré opravné položky a zrušení opravných položek finančních nástrojů v pořizovací ceně v důsledku změny bonity dlužníka nebo emitenta, a v závislosti na specifikacích vnitrostátních GAAP rovněž opravné položky v důsledku znehodnocení finančních nástrojů oceněných reálnou hodnotou pomocí ekvivalenční metody a jiných metod oceňování, včetně LOCOM.

53. „Znehodnocení nebo (-) zrušení znehodnocení z finančních aktiv neoceňovaných reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty“ zahrnuje také odepsané částky – stanovené v odstavcích 72, 74 a odst. 165 písm. b) této části této přílohy – které překračují částku opravných položek k datu odepsání, a proto jsou zaúčtovány jako ztráty přímo do zisku nebo ztráty, a rovněž úhrady dříve odepsaných částek vykazovaných přímo do výkazu zisku nebo ztráty.

54. Podíl na zisku nebo ztrátě z dceřiných, přidružených a společných podniků, o nichž se účtuje ekvivalentní metodou na základě konsolidace podle právních předpisů, se vykazují v položce „podíl zisku nebo (-) ztráty z investicí do dceřiných, společných a přidružených podniků, o nichž se účtuje s použitím ekvivalentní metody“. Podle odstavci 10 IAS 28 se účetní hodnota investice sníží o částku dividend vyplacenou těmito účetními jednotkami. Znehodnocení těchto investic se vykáže v položce „(znehodnocení nebo (-) zrušení znehodnocení investic do dceřiných, společných a přidružených podniků)“. Zisky nebo ztráty z odúčtování těchto investicí se vykazují v souladu s odstavci 55 a 56 této části.

55. „Zisk nebo ztráta z dlouhodobých aktiv a vyřazovaných skupin určených k prodeji, které nesplňují podmínky pro ukončované činnosti“, zahrnují zisky nebo ztráty generované neoběžnými aktivy a vyřazovanými skupinami určenými k prodeji, jež nelze považovat za ukončované činnosti.

56. Podle IFRS se zisky nebo ztráty z odúčtování investicí do dceřiných, společných a přidružených podniků vykazují v položce „zisk nebo (-) ztráta z ukončované činnosti před zdaněním“, pokud se považují za ukončované činnosti podle IFRS 5. Jsou-li investice do dceřiných, společných a přidružených podniků odúčtovány, aniž by předtím byly klasifikovány jako určené k prodeji a aniž by byly podle IFRS 5 zařazeny mezi ukončované činnosti, zisky nebo ztráty z odúčtování těchto investic se vykazují v položce „čisté zisky nebo (-) ztráty z odúčtování investic do dceřiných, společných a přidružených podniků“ bez ohledu na použitou metodu konsolidace. Podle vnitrostátních GAAP založených na BAD se všechny zisky a ztráty z odúčtování investic do dceřiných, společných a přidružených podniků vykazují v položce „čisté zisky nebo (-) ztráty z odúčtování investic do dceřiných, společných a přidružených podniků“.

57. „Zisky nebo (-) ztráty ze zajišťovacího účetnictví kapitálových nástrojů oceněných reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku“ zahrnuje změnu kumulované neefektivnosti zajištění vzniklou v zajištění reálné hodnoty, v níž zajištěnou položkou je kapitálový nástroj oceněný reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku. Změna v kumulované neefektivnosti zajištění vykazovaná na tomto řádku je rozdíl mezi změnami v kolísání reálné hodnoty kapitálového nástroje vykazovanými ve „změnách reálné hodnoty kapitálových nástrojů oceněných reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku (zajištěná položka)“ a změnami v kolísání reálné hodnoty zajišťovacího derivátu vykazovanými ve „změnách reálné hodnoty kapitálových nástrojů oceněných reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku (zajišťovací nástroj)“.

58. „Zajištění čistých investic do zahraničních jednotek (efektivní část)“ zahrnuje změnu nakumulovanou v přecenění čistých aktiv z investic v zahraničí u efektivní části probíhajících a ukončených zajištění čistých investic do zahraničních jednotek.

59. U zajištění čistých investic do zahraničních jednotek a zajištění peněžních toků příslušné částky vykazované v položce „převedené do zisku nebo ztráty“ zahrnují převedené částky, neboť zajištěné toky vznikly a už se jejich výskyt neočekává.

60. „Zajišťovací nástroje (neurčené prvky)“ zahrnují změny v kumulovaných změnách reálné hodnoty všeho následujícího, nejsou-li označené jako zajišťovací složka:

61. U uvedených opcí částky reklasifikované do zisku nebo ztráty a vykazované v položce „převedené do zisku nebo ztráty“ zahrnují reklasifikace v důsledku opcí, které zajišťují zajištěné položky spojené s transakcí, a opcí, které zajišťují zajištěné položky spojené s časovým obdobím.

62. „Dluhové nástroje v reálné hodnotě vykazované do ostatního úplného výsledku“ zahrnují zisky nebo ztráty z dluhových nástrojů oceněných reálnou hodnotou do jiného ostatního úplného výsledku než znehodnocené zisky nebo ztráty a kurzové zisky a ztráty, které se vykazují ve „(znehodnocení nebo (-) zrušení znehodnocení z finančních aktiv neoceněných reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty)“ respektive v „čistých kurzových rozdílech (zisk nebo (-) ztráta)“ v šabloně 2. „Převedené do zisku nebo ztráty“ zahrnuje zejména převod do zisku nebo ztráty v důsledku odúčtování nebo reklasifikace do reálné hodnoty vykazované v kategorii oceňování zisku nebo ztráty.

63. Při reklasifikaci finančního aktiva z kategorie nástrojů oceňovaných naběhlou hodnotou do kategorie nástrojů oceňovaných reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku (odstavec 5.6.4 IFRS 9) se zisky nebo ztráty vznikající v důsledku rekvalifikace vykazují v „dluhových nástrojích v reálné hodnotě vykazované do ostatního úplného výsledku“.

64. Pokud se finanční aktivum reklasifikuje z kategorie nástrojů oceňovaných reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku do kategorie nástrojů oceňovaných reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty (odstavec 5.6.7 IFRS 9) nebo do kategorie nástrojů oceňovaných naběhlou hodnotou (odstavec 5.6.5 IFRS 9), reklasifikované kumulované zisky a ztráty dříve zaúčtované do ostatního úplného výsledku se vykazují v položkách „převedené do zisku nebo ztráty“ a „jiné reklasifikace“, přičemž v posledním případě se upraví účetní hodnota finančního aktiva.

65. U všech složek ostatního úplného výsledku „ostatní reklasifikace“ zahrnují jiné převody než reklasifikace z ostatního úplného výsledku do zisku nebo ztráty nebo do počáteční účetní hodnoty zajištěných položek v případě zajištění peněžních toků.

66. V rámci IFRS se „daň z příjmů související s položkami, které se nereklasifikují“ a „daň z příjmů související s položkami, které mohou být reklasifikovány do zisku nebo (-) ztráty“ (odst. 91 písm. b) IAS 1, IG6) vykazují jako samostatné položky.

67. Finanční aktiva se rozčlení podle účetního portfolia a nástroje a – je-li to vyžadováno – též podle protistrany. U dluhových nástrojů oceněných reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku a naběhlou hodnotou se hrubá účetní hodnota aktiv a kumulovaných znehodnocení rozčlení podle stupňů znehodnocení s výjimkou případů, kdy se jedná o nakoupená nebo vzniklá finanční aktiva, která jsou úvěrově znehodnocena při počátečním zaúčtování podle definice v dodatku A IFRS 9. U těchto aktiv se hrubá účetní hodnota a kumulované ztráty ze znehodnocení vykazují samostatně, mimo stupňů znehodnocení, v šablonách 4.3.1 a 4.4.1.

68. Deriváty vykazované jako obchodovatelná finanční aktiva podle GAAP založených na BAD zahrnují nástroje oceněné reálnou hodnotou a také nástroje oceněné metodami pořizovací ceny nebo LOCOM.

69. Pro účely příloh III a IV a rovněž i této přílohy se u nevýkonných expozic „akumulovanými zápornými změnami reálné hodnoty v důsledku úvěrového rizika“ rozumí akumulované změny v reálné hodnotě v důsledku úvěrového rizika, pokud je akumulovaná čistá změna záporná. Akumulovaná změna reálné hodnoty z důvodu úvěrového rizika se vypočítá připočtením všech záporných a kladných změn reálné hodnoty v důsledku úvěrového rizika, k nimž došlo od zaúčtování dluhového nástroje. Uvedená částka se vykazuje pouze tehdy, když připočtení kladných a záporných změn reálné hodnoty z titulu úvěrového rizika má za následek zápornou částku. Ocenění dluhových nástrojů se provádí na úrovni jediného finančního nástroje. U každého dluhového nástroje se „akumulované záporné změny reálné hodnoty v důsledku úvěrového rizika“ vykazují až do odúčtování nástroje.

70. Pro účely příloh III a IV a rovněž i této přílohy se „kumulovanou ztrátou ze znehodnocení“ rozumí:

71. Podle IFRS kumulovaná ztráta ze znehodnocení zahrnuje opravnou položku pro očekávané úvěrové ztráty u finančních aktiv v každém ze stupňů znehodnocení uvedených v IFRS 9 a opravnou položku pro nakoupená nebo vzniklá úvěrově znehodnocená finanční aktiva. Podle vnitrostátních GAAP založených na BAD zahrnuje specifickou a všeobecnou opravnou položku pro úvěrové riziko a rovněž všeobecnou opravnou položku pro bankovní riziko, snižuje-li účetní hodnotu dluhových nástrojů. Kumulovaná ztráta ze znehodnocení zahrnuje také úpravy ocenění finančních aktiv vyvolané úvěrovým rizikem podle LOCOM.

72. „Kumulované částečné odpisy“ a „kumulované celkové odpisy“ zahrnují kumulovanou částečnou respektive celkovou částku jistiny a narostlých úroků a poplatků po termínu splatnosti z každého dluhového nástroje k referenčnímu datu, který byl dosud odúčtován s použitím jedné z metod popsaných v odstavci 74, protože instituce nemá žádná přiměřená očekávání týkající se splacení smluvních peněžních toků. Uvedené částky se vykazují až do úplného zániku všech práv vykazující instituce podle data uplynutí stanovené promlčecí lhůty, prominutí či jiných příčin, nebo až do splacení. Proto v případě, že se odepsané částky nesplatí, vykáží se, dokud podléhají vymáhání.

73. Je-li dluhový nástroj nakonec úplně odepsaný jako důsledek postupných částečných odpisů, kumulovaná částka odpisu je reklasifikována ze sloupce „kumulované částečné odpisy“ do sloupce „kumulované celkové odpisy“.

74. Odpisy představují případ odúčtování a týkají se finančního aktiva jako celku nebo jeho části, kromě jiného i pokud úprava aktiva vede instituci k tomu, že se instituce vzdá svého práva na vybírání peněžních toků z části nebo celkového tohoto aktiva, jak je vysvětleno dále v odstavci 72. Odpisy zahrnují částky vzniklé jak snížením účetní hodnoty finančních aktiv vykázané přímo do zisku nebo ztráty, tak i snížením objemu opravných položek na ztráty z titulu úvěrového rizika oproti účetní hodnotě finančních aktiv.

75. Sloupec „z toho: Nástroje s nízkým úvěrovým rizikem“ zahrnuje nástroje s nízkým úvěrovým rizikem k datu vykázání, u nichž instituce předpokládá, že úvěrové riziko se od počátečního zaúčtování podstatně nezvýšilo, v souladu s odstavcem 5.5.10 IFRS 9.

76. Pohledávky z obchodního styku ve smyslu odst. 54 písm. h) IAS 1, smluvní aktiva a pohledávky z leasingu, u nichž se pro odhad opravných položek použil zjednodušený postup podle odstavce 5.5.15 IFRS 9, se vykazují v rámci úvěrů a jiných pohledávek v šabloně 4.4.1. Odpovídající opravná položka se u těch aktiv, která nejsou nakoupenými nebo vzniklými úvěrově znehodnocenými finančními aktivy, vykáže buď v „kumulované ztrátě ze znehodnocení aktiv s podstatným zvýšením úvěrového rizika od počátečního zaúčtování, ale ne úvěrově znehodnocených (2. stupeň)“, nebo v „kumulované ztrátě ze znehodnocení úvěrově znehodnocených aktiv (3. stupeň)“, v závislosti na tom, zda se pohledávky z obchodního styku, smluvní aktiva nebo pohledávky z leasingu na základě zjednodušeného postupu považují za úvěrově znehodnocená aktiva.

78. V šabloně 4.5 instituce vykazují účetní hodnotu „úvěrů a jiných pohledávek“ a „dluhových cenných papírů“, které spadají do definice „podřízeného dluhu“ uvedené v odstavci 100 této části.

79. V šabloně 4.8 závisí vykazované informace na tom, zda pro neobchodní nederivátová finanční aktiva v reálné hodnotě zaúčtované do vlastního kapitálu platí požadavky na znehodnocení podle vnitrostátních GAAP založených na BAD. Pokud uvedená finanční aktiva podléhají znehodnocení, instituce vykáží v této šabloně informace, které se týkají účetní hodnoty, hrubé účetní hodnoty neznehodnocených aktiv a znehodnocených aktiv, kumulované ztráty ze znehodnocení a kumulovaných odpisů. Pokud uvedená finanční aktiva nepodléhají znehodnocení, instituce vykáží kumulované záporné změny reálné hodnoty v důsledku úvěrového rizika nevýkonných expozic.

80. V šabloně 4.9 se finanční aktiva oceněná podle méně striktní metody LOCOM a s nimi spojené úpravy ocenění uvádějí odděleně od ostatních finančních aktiv v pořizovací ceně a s nimi spojeného znehodnocení. Finanční aktiva v pořizovací ceně, včetně finančních aktiv oceněných podle méně striktní metody LOCOM, se vykazují jako neznehodnocená aktiva, pokud u nich nedošlo k žádným úpravám hodnot nebo ke znehodnocení souvisejícímu s nimi, a jako znehodnocená aktiva v případě, že u nich došlo k úpravám ocenění, které se posuzují jako znehodnocení nebo znehodnocení související s nimi. Úpravy ocenění posuzované jako znehodnocení jsou úpravy ocenění vyvolané úvěrovým rizikem, které odrážejí zhoršení úvěrové spolehlivosti protistrany. Finanční aktiva podle méně striktní metody LOCOM s úpravami ocenění vyvolanými tržním rizikem, které odrážejí dopad změn v tržních podmínkách na hodnotu aktiva, se neposuzují jako znehodnocená. Kumulované úpravy ocenění vyvolané úvěrovým a tržním rizikem se vykazují odděleně.

81. V šabloně 4.10 se aktiva oceněná podle striktní metody LOCOM a také s nimi související úpravy ocenění vykazují odděleně od aktiv oceněných podle jiných metod. Finanční aktiva oceňovaná podle striktní metody LOCOM a finanční aktiva podle jiných metod oceňování se vykazují jako znehodnocená aktiva, pokud u nich došlo k úpravám ocenění vyvolaným úvěrovým rizikem ve smyslu odstavce 80, nebo ke znehodnocení spojenému s nimi. Finanční aktiva oceňovaná podle striktní metody LOCOM s úpravami ocenění vyvolanými tržním rizikem podle odstavce 80, se nepovažují za znehodnocená. Kumulované úpravy ocenění vyvolané úvěrovým a tržním rizikem se vykazují odděleně.

82. Podle vnitrostátních GAAP založených na BAD částka obecných opravných položek u bankovního rizika vykazovaná v použitelných šablonách je pouze ta část, která ovlivňuje účetní hodnotu dluhových nástrojů (čl. 37 odst. 2 BAD).

83. Úvěry a jiné pohledávky vyjma aktiv k obchodování, obchodovatelných aktiv a aktiv určených k prodeji, se rozčlení podle druhu produktu a podle odvětví protistrany pro účetní hodnotu a podle druhu produktů pouze pro hrubou účetní hodnotu.

84. Zůstatky splatné na požádání, které jsou zahrnuty v položce „pokladní hotovost, hotovost u centrálních bank a ostatní vklady na požádání“ se rovněž vykazují v této šabloně nezávisle na tom, jak se oceňují.

85. Úvěry a jiné pohledávky se rozloží na tyto produkty:

86. Úvěry a jiné pohledávky se roztřídí na základě přijatého kolaterálu takto:

87. Úvěry a jiné pohledávky se roztřídí na základě kolaterálu, a bez ohledu na účel úvěru. Účetní hodnota úvěrů a pohledávek, které jsou zajištěny více než jedním druhem kolaterálu, se roztřídí a vykazuje tak, jako by byly zajištěny nemovitým majetkem, jsou-li uvedené úvěry a pohledávky zajištěny nemovitým majetkem, bez ohledu na to, zda jsou rovněž zajištěny i jiným druhem kolaterálu.

88. Úvěry a jiné pohledávky se roztřídí na základě jejich účelu takto:

89. Úvěry se roztřídí na základě toho, jak je lze zpětně získat. „Úvěry na projektové financování“ zahrnují úvěry, které splňují charakteristiky specializovaných úvěrových expozic uvedených v čl. 147 odst. 8 CRR.

90. Hrubá účetní hodnota úvěrů a jiných pohledávek za nefinančními podniky kromě těch, které jsou drženy v portfoliu k obchodování, v portfoliu obchodovatelných aktiv nebo portfoliu aktiv určených k prodeji, se člení podle odvětví hospodářských činností s použitím kódů NACE na základě hlavní činnosti protistrany.

91. Klasifikace expozic nabytých společně více než jedním dlužníkem se provádí v souladu s odstavcem 43 části první této přílohy.

92. Kódy NACE se vykazují na úrovni prvního stupně třídění (podle „sekcí“). Instituce vykazují úvěry a jiné pohledávky za nefinančními podniky, které vykonávají finanční nebo pojišťovací činnosti, v části „K – Finanční a pojišťovací činnosti“.

93. Podle IFRS se finančními aktivy podléhajícími znehodnocení rozumí aktiva, která jsou zahrnuta do těchto účetních portfolií: i) finanční aktiva v naběhlé hodnotě a ii) finanční aktiva v reálné hodnotě vykazovaná do ostatního úplného výsledku. Podle vnitrostátních GAAP založených na BAD finanční aktiva podléhající znehodnocení zahrnují finanční aktiva oceněná metodou pořizovací ceny, včetně LOCOM. V závislosti na specifikacích v každých vnitrostátních GAAP mohou zahrnovat i) finanční aktiva oceněná reálnou hodnotou do vlastního kapitálu a ii) finanční aktiva podle ostatních metod ocenění.

94. Účetní hodnota dluhových nástrojů, které jsou zařazeny do účetních portfolií podléhajících znehodnocení, se vykazuje v šabloně 7.1, pouze pokud jsou dluhové nástroje po splatnosti. Nástroje po splatnosti se přiřadí do příslušných košů po splatnosti na základě jejich individuální situace.

95. Účetními portfolii podléhajícími znehodnocení se rozumí finanční aktiva podléhající znehodnocení ve smyslu odst. 93 této části.

96. Finanční aktiva se posuzují jako finanční aktiva po splatnosti, pokud k datu splatnosti nebyla uhrazena jakákoli částka jistiny, úroků nebo poplatků. Expozice po splatnosti se vykazují v celé své účetní hodnotě a ve struktuře podle počtu dní nejstarší částky po splatnosti nesplacené k referenčnímu datu. Podle IFRS se účetní hodnoty aktiv, která nejsou nakoupenými nebo vzniklými úvěrově znehodnocenými finančními aktivy, vykazují podle stupně znehodnocení; účetní hodnota nakoupených nebo vzniklých úvěrově znehodnocených finančních aktiv se vykazuje samostatně. Podle vnitrostátních GAAP založených na BAD se aktiva po splatnosti vykazují podle stavu znehodnocení v souladu s platnými účetními standardy.

97. „Vklady“ a struktura produktů jsou definovány ve smyslu tabulky v příloze II části 2 nařízení ECB o BSI. Regulované úsporné vklady jsou klasifikovány v souladu s nařízením ECB o BSI a rozděleny podle protistrany. Zejména nepřevoditelné úsporné vklady na viděnou, které jsou sice právně vyplatitelné na požádání, avšak podléhají výrazným sankcím a omezením, a které se svými vlastnostmi velmi podobají jednodenním vkladům, jsou klasifikovány jako vklady s výpovědní lhůtou.

98. „Vydané dluhové cenné papíry“ se rozčlení na následující typy produktů:

99. S vydanými „podřízenými finančními závazky“ se zachází týmž způsobem jako s ostatními finančními závazky. Podřízené závazky vydané ve formě cenných papírů jsou klasifikovány jako „vydané dluhové cenné papíry“ a podřízené závazky vydané ve formě vkladů jsou klasifikovány jako „vklady“.

100. Šablona 8.2 zahrnuje účetní hodnotu „vkladů“ a „vydaných dluhových cenných papírů“, které odpovídají definici podřízeného dluhu v tabulce v příloze II části 2 nařízení ECB o BSI, v členění podle účetních portfolií. Nástroje spadající do kategorie „podřízeného dluhu“ představují podřízenou pohledávku za vydávající institucí, která může být uplatněna až poté, co byly uspokojeny všechny pohledávky s vyšším statusem.

101. „Kumulované změny reálné hodnoty v důsledku změn ve vlastním úvěrovém riziku“ zahrnují všechny uvedené kumulované změny reálné hodnoty bez ohledu na to, zda jsou zaúčtovány do zisku nebo ztráty, nebo do ostatního úplného výsledku.

102. Podrozvahové expozice zahrnují podrozvahové položky, jejichž seznam je uveden v příloze I CRR. V šablonách 9.1, 9.1.1 a 9.2 se všechny podrozvahové expozice uvedené v příloze I CRR rozčlení na úvěrové přísliby, finanční záruky a ostatní přísliby.

103. Informace o poskytnutých a přijatých úvěrových příslibech, finančních zárukách a ostatních příslibech zahrnují jak přísliby odvolatelné, tak i přísliby neodvolatelné.

104. Poskytnuté úvěrové přísliby, finanční záruky a ostatní přísliby uvedené v příloze I CRR mohou být nástroje spadající do působnosti IFRS 9, pokud se oceňují reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty, nebo podléhají požadavkům IFRS 9 na znehodnocení, a také nástroje spadající do působnosti IAS 37 nebo IFRS 4.

105. Podle IFRS se poskytnuté úvěrové přísliby, finanční záruky a ostatní přísliby vykazují v šabloně 9.1.1, jsou-li splněny jakékoli z těchto podmínek:

106. Závazky, jež se zaúčtovávají jako úvěrové ztráty za finanční záruky a poskytnuté přísliby uvedené v této části odst. 105 písm. a) a c) této přílohy, se vykazují jako rezervy bez ohledu na uplatňovaná kritéria ocenění.

107. Instituce podle IFRS vykazují nominální částku a rezervy nástrojů podléhajících požadavkům IFRS 9 na znehodnocení, včetně těch, které se oceňují počátečními náklady s odečtením kumulovaného zaúčtovaného výnosu s rozčleněním podle stupňů znehodnocení, s výjimkou těch, které se považují za úvěrově znehodnocené při počátečním zaúčtování v souladu s definicí nakoupených nebo vzniklých finančních aktiv uvedenou v dodatku A IFRS 9. U těchto expozic se nominální částka a rezervy vykazují samostatně, mimo stupňů znehodnocení, v šabloně 9.1.1.

108. V šabloně 9.1.1 se vykazuje pouze nominální hodnota příslibu, pokud dluhový nástroj zahrnuje nástroj vykazovaný v rozvaze i podrozvahovou složku. Nemůže-li vykazující účetní jednotka určit odděleně očekávané úvěrové ztráty rozvahových a podrozvahových složek, očekávané úvěrové ztráty z příslibu se vykáží spolu s kumulovanou ztrátou ze snížené hodnoty v rozvahové složce. Pokud kombinované očekávané úvěrové ztráty překročí hrubou účetní hodnotu dluhového nástroje, zbývající saldo očekávaných úvěrových ztrát se vykáže jako rezerva v příslušném sloupci šablony 9.1.1 (odst. 5.5.20 IFRS 9 a odst. B8E IFRS 7).

109. Finanční záruka nebo příslib poskytnutí úvěru s úrokovou sazbou pod tržní úrovní, jež se oceňuje v souladu s odst. 4.2.1 písm. d) IFRS 9 a jejíž opravná položka se určuje v souladu s odst. 5.5 IFRS 9, se vykáže v příslušném sloupci.

110. Jestliže se úvěrové přísliby, finanční záruky a ostatní přísliby oceňují reálnou hodnotou v souladu s IFRS 9, instituce vykáží v šabloně 9.1.1 nominální hodnotu a kumulované záporné změny reálné hodnoty v důsledku úvěrového rizika uvedených finančních záruk a příslibů ve zvláštních sloupcích. „Kumulované záporné změny reálné hodnoty v důsledku úvěrového rizika“ se vykazují s uplatněním kritérií odstavce 69 této části.

111. Nominální hodnota a rezervy ostatních příslibů nebo záruk spadajících do působnosti IAS 37 nebo IFRS 4 se vykazují ve zvláštních sloupcích.

112. Instituce podle vnitrostátních GAAP založených na BAD vykazují v šabloně 9.1 nominální hodnotu příslibů a finančních záruk uvedených v odstavcích 102 a 103 a rovněž výši rezerv, které se musí držet proti uvedeným podrozvahovým expozicím.

113. „Úvěrové přísliby“ jsou závazné přísliby, na jejichž základě má být za předem stanovených podmínek poskytnut úvěr, vyjma příslibů, které mají charakter derivátů, protože je lze vypořádat v hotovosti nebo vydáním dalšího finančního nástroje. Jako „úvěrové přísliby“ jsou klasifikovány následující položky uvedené v příloze I CRR:

114. „Finanční záruky“ jsou smlouvy, které jejich emitentovi ukládají, aby provedl stanovené platby, jimiž držiteli těchto záruk nahradí ztrátu vzniklou v důsledku toho, že určitý dlužník neprovedl v souladu s původními nebo upravenými podmínkami dluhového nástroje platbu ve lhůtě její splatnosti, včetně záruk poskytnutých na ostatní finanční záruky. Podle IFRS musí uvedené smlouvy splňovat definici smluv o finančních zárukách v odst. 2.1 písm. e) IFRS 9 a dodatku A IFRS 4. Jako „finanční záruky“ jsou klasifikovány následující položky uvedené v příloze I CRR:

115. „Ostatní přísliby“ zahrnují následující položky uvedené v příloze I CRR:

116. V rámci IFRS se v rozvaze zachycují následující položky, které by proto neměly být vykazovány jako podrozvahové expozice:

117. Položka „z toho: nevýkonné“ zahrnuje nominální hodnotu těch poskytnutých úvěrových příslibů, finančních záruk a jiných příslibů, které se považují za nevýkonné v souladu s odstavci 213 až 239 této části.

118. U poskytnutých finančních záruk, úvěrových příslibů a jiných příslibů se „nominální hodnotou“ rozumí hodnota, která nejlépe představuje maximální expozici dané instituce vůči úvěrovému riziku bez zohlednění drženého kolaterálu nebo jiného úvěrového posílení. Konkrétně se u poskytnutých finančních záruk nominální hodnota rovná nejvyšší částce, kterou by subjekt musel zaplatit, kdyby byla záruka uplatněna. V případě úvěrových příslibů je nominální hodnota rovna nevyčerpané částce, kterou daná instituce přislíbila půjčit. Nominální hodnoty se rovnají hodnotám expozice před uplatněním konverzních faktorů a metod snižování úvěrového rizika.

119. V šabloně 9.2 je nominální hodnota u přijatých úvěrových příslibů rovna celkové nevyčerpané částce, kterou dané instituci její protistrana přislíbila půjčit. V případě jiných přijatých příslibů je nominální hodnota rovna celkové částce, kterou protistrana v rámci dané transakce přislíbila půjčit. U přijatých finančních záruk je „maximální akceptovatelná výše záruky“ rovna nejvyšší částce, kterou by protistrana musela zaplatit, kdyby byla záruka uplatněna. Vydal-li určitou získanou finanční záruku více než jeden ručitel, vykáže se zaručená částka v této šabloně pouze jednou; zaručená částka se uvede pod ručitelem, který je z hlediska zmírnění úvěrového rizika významnější.

120. Pro účely šablony 10 a 11 se za deriváty považují buď zajišťovací deriváty, pokud se používají ve způsobilém zajišťovacím vztahu v souladu s IFRS nebo použitelnými vnitrostátními GAAP založenými na BAD, nebo deriváty k obchodování v jiných případech.

121. Účetní hodnota a pomyslná hodnota derivátů k obchodování, včetně ekonomických zajištění, a rovněž derivátů k zajišťovacímu účetnictví se vykazuje v šablonách 10 a 11 ve struktuře podle typu podkladového rizika, typu trhu a typu produktu. Deriváty k zajišťovacímu účetnictví vykazují instituce rovněž ve struktuře podle typu zajištění. Informace o nederivátových zajišťovacích nástrojích se vykazují zvlášť ve struktuře podle typu zajištění.

122. Veškeré deriváty se podle příslušných vnitrostátních GAAP založených na BAD vykazují v těchto šablonách bez ohledu na to, zda jsou podle příslušných vnitrostátních GAAP zachyceny v rozvaze, či nikoli.

123. Struktura účetní hodnoty, reálné hodnoty a pomyslné hodnoty obchodovatelných a zajišťovacích derivátů podle účetních portfolií a typů zajištění se uplatňuje s přihlédnutím k účetním portfoliím a typům zajištění, které jsou použitelné v IFRS nebo vnitrostátních GAAP založených na BAD, ať se na vykazující účetní jednotku vztahuje jakýkoli rámec.

124. Obchodovatelné deriváty a zajišťovací deriváty, které se v souladu s vnitrostátními GAAP založenými na BAD oceňují pořizovací cenou nebo metodou LOCOM, se určují zvlášť.

125. Šablona 11 zahrnuje zajišťovací nástroje a zajištěné položky bez ohledu na účetní standard používaný k zaúčtování způsobilého zajišťovacího vztahu, rovněž týká-li se uvedený způsobilý zajišťovací vztah čisté pozice. Pokud se instituce rozhodla, že pro zajišťovací účetnictví bude i nadále uplatňovat IAS 39 (odstavec 7.2.21 IFRS 9), odkazy a názvy typů zajištění a účetních portfolií se rozumí příslušné odkazy a názvy v IAS 39.9: „finanční aktiva oceněná reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku“ se vztahují na „aktiva, která jsou k dispozici k prodeji“, a „aktiva v naběhlé hodnotě“ spojují položky „držena do splatnosti“ a rovněž „úvěry a pohledávky“.

126. Deriváty, které jsou součástí hybridních nástrojů, ale nejsou součástí hostitelské smlouvy, se vykazují v šablonách 10 a 11 podle povahy příslušného derivátu. Částka vyjadřující hodnotu hostitelské smlouvy se v uvedených šablonách neuvádí. Pokud se však hybridní nástroj oceňuje reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty, smlouva se vykazuje jako celek a začleněné deriváty se v šablonách 10 a 11 nevykazují.

127. Přísliby považované za deriváty (odst. 2.3 písm. b) IFRS 9) a úvěrové deriváty, které neodpovídají definici finanční záruky v odstavci 114 této části této přílohy, se vykazují v šablonách 10 a 11 podle stejných struktur jako ostatní derivátové nástroje, ale nevykazují se v šabloně 9.

128. Účetní hodnota nederivátových finančních aktiv nebo nederivátových finančních závazků, která je zaúčtována jako zajišťovací nástroj v souladu s IFRS nebo příslušnými vnitrostátními GAAP založenými na BAD, se vykazuje zvlášť v šabloně 11.3.

129. Všechny deriváty se roztřídí do následujících kategorií podle rizika:

130. Má-li na určitý derivát vliv více než jeden typ podkladového rizika, zařadí se tento nástroj do kategorie rizikově nejcitlivějších nástrojů. U derivátů s vícečetnými expozicemi se v případě nejistoty kontrakty zařazují v tomto pořadí:

131. Podle IFRS je „účetní hodnotou“ u všech derivátů (zajišťovacích i obchodních) reálná hodnota. Deriváty, které mají kladnou reálnou hodnotu (vyšší než nula), jsou „finanční aktiva“ a deriváty, které mají zápornou reálnou hodnotu (nižší než nula), jsou „finanční závazky“. „Účetní hodnota“ se vykazuje zvlášť pro deriváty s kladnou reálnou hodnotou („finanční aktiva“) a zvlášť pro deriváty, jejichž reálná hodnota je záporná („finanční závazky“). K datu počátečního zaúčtování je derivát podle své počáteční reálné hodnoty klasifikován jako „finanční aktivum“ nebo jako „finanční závazek“. Po počátečním zaúčtování spolu s tím, jak se reálná hodnota derivátu zvyšuje nebo snižuje, se mění dopady kontraktu, které mohou být pro danou instituci buď příznivé (derivát je pak klasifikován jako „finanční aktivum“), anebo nepříznivé (derivát je pak klasifikován jako „finanční závazek“). Účetní hodnota zajišťovacích derivátů je jejich úplná reálná hodnota, včetně případně složek této reálné hodnoty, které nejsou určeny jako zajišťovací nástroje.

132. Kromě účetní hodnoty stanovené v odstavci 27 části první této přílohy vykazující instituce vykazují reálnou hodnotu podle vnitrostátních GAAP založených na BAD u všech derivátových nástrojů, ať už vnitrostátní GAAP založené na BAD vyžadují, aby se vykazovaly v rozvaze, nebo mimo ni.

133. „Pomyslná hodnota“ je hrubá nominální hodnota všech uzavřených a zatím k referenčnímu datu nevypořádaných kontraktů bez ohledu na to, zda uvedené kontrakty vedou k tomu, že derivátové expozice se vykazují v rozvaze. Při stanovení pomyslné hodnoty se zohlední zejména tyto body:

134. Ve sloupci „pomyslná hodnota“ derivátů se na každém řádku příslušné položky uvádí celková pomyslná hodnota všech smluv, jejichž je daná instituce protistranou, a to bez ohledu na to, zda jsou tyto deriváty v rozvaze považovány za aktiva nebo závazky, nebo se v rozvaze nevykazují. Vykazují se všechny pomyslné hodnoty bez ohledu na to, zda je reálná hodnota derivátů kladná, záporná nebo rovna nule. U pomyslných hodnot není povoleno provádět započtení.

135. „Nominální hodnota“ se vykazuje jako „celkem“ a „z toho: prodáno“ pro tyto řádkové položky: „OTC opce“, „opce na organizovaných trzích“, „úvěr“„komodity“ a „ostatní“. Položka „z toho prodáno“ zahrnuje pomyslné hodnoty (realizační cenu) smluv, ve kterých mají protistrany (držitelé opcí) dané instituce (upisovatele opce) právo uskutečnit danou opci, a v případě položek vztahujících se na deriváty úvěrového rizika pomyslné hodnoty smluv, na jejichž základě daná instituce (poskytovatel zajištění) prodala (poskytuje) zajištění svým protistranám (příjemcům zajištění).

136. Přiřazení transakce ke kategorii „OTC“, nebo „organizovaný trh“ je založeno na charakteru trhu, kde se transakce uskutečňuje, a ne na tom, zda je pro tuto transakci závazná povinnost clearingu. „Organizovaný trh“ je regulovaný trh ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 92 CRR. Proto když vykazující účetní jednotka uzavře derivátovou smlouvu na trhu OTC, kde je centrální clearing povinný, klasifikuje tento derivát jako „OTC“, a ne jako „organizovaný trh“.

137. Deriváty držené za účelem zajištění, které však nesplňují kritéria jako efektivní zajišťující nástroje v souladu s IFRS 9, IAS 39, pokud se IAS 39 používá pro účely zajišťovacího účetnictví, nebo v souladu s účetním rámcem podle vnitrostátních GAAP založených na BAD, se vykazují v šabloně 10 jako „ekonomické zajištění“. Vztahuje se to rovněž na všechny tyto případy:

138. Položka „ekonomické zajištění“ nezahrnuje deriváty obchodované na vlastní účet.

139. Deriváty, které vyhovují definici „ekonomického zajištění“, se vykazují v šabloně 10 zvlášť pro každý typ rizika.

140. Úvěrové deriváty používané k řízení úvěrového rizika celého nebo části finančního nástroje, který je určen za oceněný reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty při počátečním zaúčtování nebo později, nebo po dobu, kdy není zaúčtován v souladu s odstavcem 6.7 IFRS 9, se vykazují na zvláštním řádku v šabloně 10 v rámci úvěrového rizika. Ostatní ekonomická zajištění úvěrového rizika, u nichž vykazující účetní jednotka neuplatňuje odstavec 6.7 IFRS 9, se vykazují zvlášť.

141. Účetní hodnota a celková pomyslná hodnota derivátů k obchodování, jakož i derivátů držených k zajišťovacímu účetnictví, které jsou obchodovány na mimoburzovním trhu (OTC), se vykazují podle protistrany za pomoci těchto kategorií:

142. Podle uvedených kategorií protistrany se rozdělí všechny OTC deriváty bez ohledu na typ rizika, které je s nimi spojeno.

143. Pokud vnitrostátní GAAP založené na BAD vyžadují alokaci zajišťovacích derivátů ve všech kategoriích zajištění, zajišťovací deriváty se vykazují zvlášť pro každou použitelnou kategorii: „zajištění reálné hodnoty“, „zajištění peněžních toků“, „zajištění pořizovací ceny“, „zajištění čistých investic do zahraniční jednotky“, „zajištění reálné hodnoty úrokového rizika na bázi portfolia“ a „zajištění peněžních toků úrokového rizika na bázi portfolia“.

144. Je-li to vhodné podle vnitrostátních GAAP založených na BAD, „zajištění pořizovací ceny“ se vztahuje na kategorii zajištění, v níž se zajišťovací derivát obecně oceňuje pořizovací cenou.

145. U nederivátových zajišťovacích nástrojů je vykazovanou hodnotou jejich účetní hodnota v souladu s příslušnými pravidly oceňování pro účetní portfolia, k nimž patří v IFRS nebo v GAAP založených na BAD. U nederivátových zajišťovacích nástrojů se nevykazuje žádná „pomyslná hodnota“.

146. Účetní hodnota zajištěných položek v zajištění reálné hodnoty zaúčtovaná do výkazu o finanční pozici se rozčlení podle účetního portfolia a typu zajištěného rizika pro zajištěná finanční aktiva a zajištěné finanční závazky. Je-li finanční nástroj zajištěný vůči více než jednomu riziku, vykazuje se v typu rizika, v němž se vykazuje zajišťovací nástroj, v souladu s odstavcem 129.

147. „Mikrozajištění“ jsou jiná zajištění než zajištění úrokového rizika na bázi portfolia v souladu s odstavcem 89 A standardu IAS 39. Mikrozajištění zahrnují zajištění nulových čistých pozic v souladu s odstavcem 6.6.6 IFRS 9.

148. „Úpravy zajištění u mikrozajištění“ zahrnují veškeré úpravy zajištění u všech mikrozajištění stanovených v odstavci 147.

149. „Úpravy zajištění zahrnuté do účetní hodnoty aktiv/závazků“ je kumulovaná hodnota zisku a ztrát ze zajištěných položek, kterými se upravila účetní hodnota těchto položek a které byly zaúčtovány do zisku nebo ztráty. Úpravy zajištění pro zajištěné položky, které jsou kapitálovými nástroji oceňovanými reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku, se vykazují v šabloně 1.3. Úpravy zajištění pro nezaúčtované závazné přísliby nebo jejich složky se nevykazují.

150. „Zbývající úpravy pro ukončená mikrozajištění, včetně zajištění čistých pozic“ zahrnují takové úpravy zajištění, které po ukončení zajišťovacího vztahu a úpravy zajištěných položek pro zajišťovací zisky a ztráty zbývá odepsat do zisku nebo ztráty přepočtenou efektivní úrokovou sazbou pro zajištěné položky oceněné naběhlou hodnotou, nebo do částky, která představuje dříve zaúčtovaný kumulovaný zajišťovací zisk nebo ztrátu pro zajištěná aktiva oceněná reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku.

151. Pokud skupina finančních aktiv nebo finančních závazků, včetně skupiny finančních aktiv nebo finančních závazků, která představuje čistou pozici, je způsobilá jako zajištěná položka, finanční aktiva a finanční závazky představující uvedenou skupinu se vykazují v jejich hrubé účetní hodnotě před započtením mezi nástroji v rámci skupiny do „aktiv nebo závazků zahrnutých v zajištění čisté pozice (před započtením)“.

152. „Zajištěné položky v zajištění úrokového rizika na bázi portfolia“ zahrnují finanční aktiva a finanční závazky zahrnuté do zajištění reálné hodnoty portfolia finančních aktiv nebo finančních závazků vůči expozici úrokovému riziku. Uvedené finanční nástroje se vykazují v jejich hrubé účetní hodnotě před započtením mezi nástroji v rámci portfolia.

153. Šablona 12.0 obsahuje odsouhlasení počátečních a konečných zůstatků účtu oprávek pro finanční aktiva oceněná podle pořizovací ceny a rovněž pro finanční aktiva oceněná podle jiných metod nebo oceňovaných reálnou hodnotou do vlastního kapitálu, jestliže vnitrostátní GAAP založené na BAD vyžadují, aby tato aktiva podléhala znehodnocení (včetně hotovosti u centrálních bank a ostatních vkladů na požádání). Úpravy hodnoty aktiv oceněných nižší z pořizovací ceny nebo tržní hodnoty se v šabloně 12.0 nevykazují.

154. „Zvýšení způsobená vyčleněním částek na odhadované ztráty z titulu úvěrového rizika během období“ se vykáží v případě, že odhad znehodnocení za dané období v hlavní kategorii aktiv či protistrany znamená čisté náklady; tedy v případě, že pro danou kategorii či protistranu je nárůst ztrát ze znehodnocení za dané období vyšší než jejich pokles. „Snížení způsobená reverzováním částek na odhadované ztráty z titulu úvěrového rizika během období“ se vykáží v případě, že odhad znehodnocení za dané období v hlavní kategorii aktiv či protistrany znamená čisté výnosy; tedy v případě, že pro danou kategorii či protistranu je pokles znehodnocení za dané období vyšší než jejich nárůst.

155. Změny v hodnotách opravných položek v důsledku splacení a vyřazení finančních aktiv se vykazují v „Ostatních úpravách“. Odpisy se vykazují podle odstavců 72 až 74.

156. Šablona 12.1 obsahuje odsouhlasení počátečních a konečných zůstatků účtu oprávek pro finanční aktiva oceněná naběhlou hodnotou a reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku rozdělená podle stupňů znehodnocení, nástroje (včetně hotovosti u centrálních bank a ostatních vkladů na požádání) a protistrany. V šabloně se vykazuje samostatné odsouhlasení pro nakoupená nebo vzniklá úvěrově znehodnocená finanční aktiva.

157. Rezervy pro podrozvahové expozice, které podléhají požadavkům IFRS 9 na znehodnocení, se vykazují podle stupňů znehodnocení a zvlášť pro nakoupené nebo vzniklé úvěrově znehodnocené expozice. Znehodnocení úvěrových příslibů se vykazuje jako rezervy pouze v případě, že se neposuzují spolu se znehodnocením rozvahových aktiv v souladu s odstavcem 7.B8E IFRS 9 a odstavcem 108 této části. Pohyby v rezervách na přísliby a finanční záruky oceněné podle IAS 37 a finanční záruky považované za pojišťovací smlouvy podle IFRS 4 se nevykazují v této šabloně ale v šabloně 43. Změny reálné hodnoty v důsledku úvěrového rizika příslibů a finančních záruk oceňovaných reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty v souladu s IFRS 9 se nevykazují v této šabloně, ale v položce „čisté zisky nebo (-) ztráty z finančních aktiv a závazků oceněných reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty“ v souladu s odstavcem 50 této části.

158. Položka „z toho: společně oceňované opravné položky“ a „z toho: jednotlivě oceňované opravné položky“ zahrnují pohyby v kumulované hodnotě znehodnocení týkajícího se finančních aktiv, které bylo oceněno společně, nebo jednotlivě.

159. „Zvýšení v důsledku vzniku a akvizice“ zahrnují hodnotu zvýšení v očekávaných ztrátách zaúčtovaných při počátečním zaúčtování vzniklých nebo získaných finančních aktiv. Uvedené zvýšení opravných položek se vykazuje k prvnímu referenčnímu datu vykazování následujícímu po vzniku nebo akvizici uvedených finančních aktiv. Zvýšení nebo snížení očekávaných ztrát z těchto finančních aktiv po jejich počátečním zaúčtování se vykazuje v ostatních sloupcích. Vzniklá nebo získaná aktiva zahrnují aktiva vyplývající z čerpání poskytnutých podrozvahových příslibů.

160. „Snížení v důsledku odúčtování“ zahrnuje hodnotu změn v opravných položkách v důsledku finančních aktiv úplně odúčtovaných z rozvahy ve vykazovaném referenčním období z jiných důvodů než odpisů, které zahrnují převody pro třetí strany nebo uplynutí smluvních práv z důvodu úplného splacení, prodej těchto finančních aktiv nebo jejich převod na jiné účetní portfolio. Změna opravné položky se zaúčtuje v tomto sloupci k prvnímu referenčnímu datu vykazování následujícímu po splacení, prodeji nebo převedení. U podrozvahových expozicí zahrnuje tato položka rovněž snížení znehodnocení v důsledku podrozvahové položky, která se stává rozvahovým aktivem.

161. „Změny v důsledku změny v úvěrovém riziku (čisté)“ zahrnují čistou hodnotu změn v očekávaných ztrátách na konci vykazovaného referenčního období z titulu zvýšení nebo snížení úvěrového rizika od počátečního zaúčtování bez ohledu na to, zda uvedené změny vedly k převodu finančního aktiva do jiného stupně. V tomto sloupci se vykazuje dopad na opravné položky kvůli zvýšení nebo snížení hodnoty finančních aktiv jako důsledek získaného a zaplaceného výnosu z úroků. Tato položka zahrnuje rovněž dopad plynoucího času na očekávané ztráty vypočtené v souladu s odst. 5.4.1 písm. a) a b) IFRS 9. V tomto sloupci se vykazují také změny v ocenění v důsledku aktualizací nebo přezkumu parametrů rizika a rovněž změny v perspektivních ekonomických údajích. V tomto sloupci se vykazují změny v očekávaných ztrátách z důvodu částečného splacení expozic prostřednictvím splátek s výjimkou poslední splátky, která se vykazuje ve sloupci „snížení v důsledku vynětí z rozvahy“.

162. Všechny změny v očekávaných úvěrových ztrátách týkajících se revolvingových expozic se vykazují v položce „změny v důsledku změny v úvěrovém riziku (čisté)“ s výjimkou změn souvisejících s odpisy a aktualizacemi v metodice instituce pro oceňování úvěrových ztrát. V tomto smyslu jsou revolvingové expozice ty expozice, u nichž mohou zůstatky na účtech klientů kolísat na základě jejich rozhodnutí půjčit si nebo splatit dluh, a to až do určitého limitu stanoveného institucí.

163. „Změny v důsledku aktualizace metodiky instituce pro oceňování (čisté)“ zahrnují změny z důvodu aktualizací v metodice instituce pro oceňování očekávaných ztrát kvůli změnám v existujících modelech nebo vytvoření nových modelů používaných k ocenění znehodnocení. Metodické aktualizace zahrnují rovněž vliv přijetí nových standardů. Změny v metodice, které dávají podnět k tomu, aby aktivum změnilo stupeň znehodnocení, se u změny modelu posuzují jako celek. V tomto sloupci se nevykazují změny v ocenění v důsledku aktualizací nebo přezkumu parametrů rizika ani změny v perspektivních ekonomických údajích.

164. Vykazování změn v očekávaných ztrátách týkajících se upravených aktiv (odstavec 5.4.3 a dodatek A IFRS 9) závisí na charakteru úpravy v souladu s následujícím:

165. Odpisy se vykazují v souladu s odstavci 72 až 74 této části této přílohy a v souladu s následujícím:

166. „Ostatní úpravy“ zahrnují každou částku nevykázanou v předcházejících sloupcích, včetně úpravy očekávaných ztrát v důsledku kurzovních rozdílů, jsou-li v souladu s vykazováním dopadu devizových prostředků v šabloně 2.

166i. „Zisky nebo ztráty z odúčtování dluhových nástrojů“ zahrnují rozdíl mezi účetní hodnotou finančních aktiv stanovenou k datu odúčtování a obdrženým protiplněním.

167. U finančních aktiv zahrnutých v účetních portfoliích a u podrozvahových expozic, které nejsou nakoupenými nebo vzniklými úvěrově znehodnocenými finančními expozicemi, podléhajících požadavkům IFRS 9 na znehodnocení se hrubá účetní hodnota a nominální hodnota převedená mezi stupni znehodnocení během vykazovaného referenčního období vykazují v šabloně 12.2.

168. Vykazuje se pouze hrubá účetní hodnota nebo nominální hodnota těch finančních aktiv nebo podrozvahových expozic, které jsou k referenčnímu datu vykazovány v odlišném stupni znehodnocení, než byly na začátku finančního roku nebo při jejich počátečním zaúčtování. U rozvahových expozic, u nichž znehodnocení vykázané v šabloně 12.1 zahrnuje podrozvahovou složku (odstavec 5.5.20 IFRS 9 a odstavec B8E IFRS 9), se vezme v úvahu změna ve stupni rozvahové a podrozvahové složky.

169. Při vykazování převodů, k nimž došlo během finančního roku, se finanční aktiva nebo podrozvahové expozice, u nichž se od začátku finančního roku nebo od jejich počátečního zaúčtování vícekrát změnil stupeň znehodnocení, vykazují jako převedené z jejich stupně znehodnocení při zahájení finančního roku nebo počátečním zaúčtování do stupně znehodnocení, do něhož jsou zařazeny k referenčnímu datu vykazování.

170. Hrubá účetní hodnota nebo nominální hodnota vykazovaná v šabloně 12.2 je hrubá účetní hodnota nebo nominální hodnota k datu vykazování bez ohledu na to, zda byla uvedená hodnota k datu převodu vyšší nebo nižší.

171. Kolaterál a záruky kryjící úvěry a jiné pohledávky zahrnuté do účetních portfolií se, nezávisle na jejich právní formě, vykazují podle typu zástav: úvěry zajištěné nemovitým majetkem a ostatní zajištěné úvěry, a podle přijatých finančních záruk. Úvěry a jiné pohledávky se rozčlení podle protistran a účelu. V položce „z toho: nevýkonné“ se úvěry a jiné pohledávky vykazují podle definic v odstavcích 213 až 239 nebo v odstavci 260 této části.

172. V šabloně 13.1 se vykáže „maximální akceptovatelná výše kolaterálu nebo záruky“. Součet všech částek finanční záruky a/nebo kolaterálu uvedených v příslušných sloupcích šablony 13.1 nepřesáhne částku představující účetní hodnotu příslušného úvěru.

173. V souvislosti s vykazováním úvěrů a jiných pohledávek podle typu zástav se použijí tyto definice:

174. V případě úvěrů a jiných pohledávek, které jsou současně zajištěny několika druhy kolaterálu či záruky, se „maximální akceptovatelná výše kolaterálu nebo záruky“ rozloží podle kvality kolaterálu s tím, že se postupuje od nejlepšího k nejhoršímu. U úvěrů zajištěných nemovitým majetkem se kolaterál ve formě nemovitého majetku vykazuje vždy jako první bez ohledu na jeho kvalitu ve srovnání s jiným kolaterálem. Pokud „maximální akceptovatelná výše kolaterálu nebo záruky“ překračuje hodnotu kolaterálu ve formě nemovitého majetku, jeho zbývající hodnota se rozloží na jiné druhy kolaterálu a záruk podle jeho kvality s tím, že se postupuje od nejlepšího k nejhoršímu.

175. Tato šablona se použije k vykázání informací o kolaterálu, který byl získán mezi začátkem a koncem referenčního období a který zůstává k referenčnímu datu zaúčtován v rozvaze. Kolaterál získaný převzetím zahrnuje aktiva, která dlužník nezastavil jako kolaterál, ale která byla získána výměnou za zrušení dluhu, ať už dobrovolně či v rámci právního řízení. Druhy kolaterálu jsou druhy uvedené v odstavci 173, s výjimkou druhů uvedených v písm. b) bodu i) uvedeného odstavce.

175i. „Hodnotou při počátečním zaúčtování“ se rozumí hrubá účetní hodnota kolaterálu získaného převzetím v okamžiku počátečního zaúčtování v rozvaze vykazující instituce.

175ii. „Kumulovanými negativními změnami“ se rozumí rozdíl, na úrovni jednotlivých položek kolaterálu, mezi hodnotou při počátečním zaúčtování kolaterálu a účetní hodnotou k referenčnímu datu vykázání, je-li tento rozdíl záporný.

176. Kolaterál získaný převzetím, který zůstává k referenčnímu datu zaúčtován v rozvaze, bez ohledu na to, kdy byl získán, se vykazuje v šabloně 13.3.1. Zahrnuje se jak kolaterál získaný převzetím klasifikovaný jako „pozemky, budovy a zařízení“, tak i ostatní kolaterál získaný převzetím. Kolaterál získaný převzetím zahrnuje aktiva, která dlužník nezastavil jako kolaterál, ale která byla získána výměnou za zrušení dluhu, ať už dobrovolně či v rámci právního řízení.

177. Instituce vykazují hodnotu finančních nástrojů oceněných reálnou hodnotou v souladu s hierarchií stanovenou v odstavci 72 IFRS 13. Pokud vnitrostátní GAAP založené na BAD vyžadují rozčlenění aktiv oceněných reálnou hodnotou mezi různé úrovně reálné hodnoty, instituce vykáží podle vnitrostátních GAAP rovněž tuto šablonu.

178. „Změna reálné hodnoty za dané období“ zahrnuje zisky a ztráty plynoucí z přecenění příslušných nástrojů provedeného v souladu s IFRS 9, IFRS 13 případně vnitrostátními GAAP, které nadále existují k datu vykazování v daném období. Uvedené zisky a ztráty se vykazují jako součást výkazu zisku nebo ztráty, případně ve výkazu úplného výsledku; vykazují se proto částky před zdaněním.

179. „Kumulovaná změna reálné hodnoty před zdaněním“ zahrnuje částku představující zisky nebo ztráty plynoucí z přecenění příslušných nástrojů ve výši kumulované od počátečního zaúčtování k referenčnímu datu.

180. Šablona 15 obsahuje informace o převedených finančních aktivech, z nichž některá nebo všechna nesplňují podmínky pro odúčtování, a zcela odúčtovaných finančních aktivech, na jejichž správu si instituce podrží příslušná práva.

181. Související závazky se vykazují podle portfolia, ve kterém jsou příslušná převedená finanční aktiva uvedena na straně aktiv, nikoli podle portfolia, ve kterém jsou uvedena na straně závazků.

182. Ve sloupci „hodnoty odúčtované pro kapitálové účely“ se uvádí účetní hodnota finančních aktiv uznaných pro účely účetnictví, ale odúčtovaných pro účely obezřetnostního dohledu, protože instituce s nimi nakládá jako se sekuritizovanými pozicemi pro kapitálové účely v souladu s články 109, 243 a 244 CRR.

183. „Dohody o zpětném odkupu“ („repa“) jsou transakce, jejichž prostřednictvím instituce získává hotovost výměnou za finanční aktiva prodaná za danou cenu se závazkem zpětného odkupu těchto (nebo identických) aktiv za pevnou cenu ke stanovenému budoucímu datu. Za „dohody o zpětném odkupu“ („repa“) se považují rovněž transakce, při nichž dochází k dočasnému převodu zlata proti hotovostnímu kolaterálu. Částky, které instituce získá výměnou za finanční aktiva převedená na třetí stranu („dočasného nabyvatele“), se zařadí do kategorie „dohod o zpětném odkupu aktiv“ v těch případech, kdy existuje závazek provedení zpětné operace, a nejen pouze možnost tak učinit. Mezi dohody o zpětném odkupu patří rovněž operace typu repo, mezi něž lze zařadit:

184. „Dohody o zpětném odkupu“ („repa“) a „reverzní repo operace“ („reverzní repa“) zahrnují hotovost, kterou daná instituce obdržela nebo půjčila formou úvěru.

185. V rámci sekuritizace, kdy dojde k odúčtování převedených finančních aktiv, uvedou instituce zisky (ztráty) vytvořené danou položkou ve výkazu zisku nebo ztráty odpovídající „účetním portfoliím“, do kterých byla příslušná finanční aktiva zahrnuta před jejich odúčtováním.

186. U vybraných položek výkazu zisku se vykáže podrobná struktura zisků (či výnosů) a ztrát (či nákladů).

187. Úrokové výnosy se rozčlení podle:

188. Úrokové náklady se rozčlení podle:

189. Úrokové náklady z finančních aktiv a finančních závazků se zápornou efektivní úrokovou mírou zahrnují úrokové výnosy z derivátů k obchodování, dluhových cenných papírů, úvěrů a jiných pohledávek, jakož i z vkladů, vydaných dluhových cenných papírů a ostatních finančních závazků se zápornou efektivní úrokovou mírou.

190. Úrokové náklady plynoucí z finančních závazků a finančních aktiv se zápornou efektivní úrokovou mírou zahrnují úrokové náklady na deriváty k obchodování, vklady, dluhové cenné papíry a ostatní finanční závazky, jakož i na dluhové cenné papíry a úvěry a jiné pohledávky se zápornou efektivní úrokovou mírou.

191. Pro účely šablony 16.1 se krátké pozice považují za ostatní finanční závazky. Vykazují se všechny nástroje v jednotlivých portfoliích s výjimkou nástrojů uvedených v položkách „deriváty – zajišťovací účetnictví“, které nebyly využity k zajištění úrokového rizika.

192. „Deriváty – zajišťovací účetnictví, úrokové riziko“ zahrnují úrokové výnosy a náklady plynoucí ze zajišťovacích nástrojů, pokud zajištěné položky tvoří úrok.

193. Používá-li se čistá cena, úroky z derivátů k obchodování zahrnují částky týkající se derivátů k obchodování, které splňují kritéria pro zařazení do kategorie „ekonomického zajištění“, uvedené jako úrokové výnosy nebo náklady za účelem opravy výnosů a nákladů zajištěných finančních nástrojů z ekonomického, avšak nikoli z účetního hlediska. V tomto případě se úrokový výnos z derivátů ekonomického zajištění vykazuje zvlášť v úrokovém výnosu z obchodovatelných derivátů. Časově rozdělené poplatky nebo výplata doplatků, pokud jde o úvěrové deriváty oceněné reálnou hodnotou a použité za účelem řízení úvěrového rizika části nebo celého finančního nástroje, který je při této příležitosti oceněný reálnou hodnotou, se vykazují rovněž v rámci úroků z derivátů k obchodování.

194. Podle IFRS se položkou „Z toho: výnos z úroků z úvěrově znehodnocených finančních aktiv“ rozumí úrokový výnos z úvěrově znehodnocených finančních aktiv, včetně nakoupených nebo vzniklých úvěrově znehodnocených finančních aktiv, jsou-li tato aktiva považovaná za nevýkonná podle odstavce 215 této části. Podle vnitrostátních GAAP založených na BAD zahrnuje úrokový výnos z aktiv znehodnocených se specifickou opravnou položkou na znehodnocení z titulu úvěrového rizika.

194i. „Z toho: spotřebitelský úvěr“ a „z toho: úvěry na bydlení“ odrážejí výnosy a náklady na úvěry a pohledávky popsané v odstavci 88 této části.

194ii. „Z toho: úroky z leasingu“ odráží úrokový výnos pronajímatele z pohledávek z leasingu (finanční leasing), respektive úrokové náklady nájemce ze závazků z leasingu.

195. Zisky a ztráty plynoucí z odúčtování finančních aktiv a závazků, které se neoceňují reálnou hodnotou, vykazovanou do zisku nebo ztráty, se rozčlení podle typu finančního nástroje a účetního portfolia. U každé položky se vykáže čistý realizovaný zisk nebo ztráta plynoucí z odúčtované transakce. Čistá hodnota vyjadřuje rozdíl mezi realizovanými zisky a realizovanými ztrátami.

196. Podle IFRS se šablona 16.2 vztahuje na finanční aktiva a závazky v naběhlé hodnotě a na dluhové nástroje oceněné reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku. Podle vnitrostátních GAAP založených na BAD se šablona 16.2 vztahuje na finanční aktiva oceněná pořizovací cenou, reálnou hodnotou do vlastního kapitálu a podle jiných metod oceňování, jako je nižší z pořizovací ceny nebo tržní hodnoty. Zisky a ztráty z finančních nástrojů klasifikovaných podle příslušných vnitrostátních GAAP založených na BAD jako finanční nástroje k obchodování se bez ohledu na pravidla oceňování platná pro uvedené nástroje v této šabloně nevykáží.

197. Zisky a ztráty z finančních aktiv a závazků k obchodování se rozčlení podle typu nástroje; každá položka této struktury představuje čistou realizovanou a nerealizovanou hodnotu (zisky snížené o ztráty) daného finančního nástroje.

198. Zisky a ztráty z obchodování s cizími měnami na spotovém trhu, s výjimkou směny bankovek či mincí v cizí měně, by měly být zahrnuty v ziscích a ztrátách z obchodování. Zisky a ztráty z obchodování s drahými kovy nebo z odúčtování a přecenění se nezařadí do obchodních zisků a ztrát, ale do „ostatního provozního výsledku“ nebo do „ostatních provozních nákladů“ v souladu s odstavcem 316 této části.

199. Položka „z toho: ekonomické zajištění s využitím možnosti oceňování reálnou hodnotou“ zahrnuje pouze zisky a ztráty z úvěrových derivátů oceněných reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty a používaných za účelem řízení úvěrového rizika celého finančního nástroje nebo jeho části, který je při této příležitosti oceněný reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty v souladu s odstavcem 6.7 IFRS 9. Zisky nebo ztráty z důvodu reklasifikace finančních aktiv z účetního portfolia naběhlé hodnoty do účetního portfolia reálné hodnoty vykazované do zisku nebo ztráty nebo do portfolia „k obchodování“ (odstavec 5.6.2 IFRS 9) se vykáží v položce „z toho: zisky a ztráty v důsledku reklasifikace aktiv oceněných naběhlou hodnotou“.

200. Zisky a ztráty z finančních aktiv a finančních závazků k obchodování se rozčlení podle typu rizika. Každá položka této struktury představuje čistou realizovanou a nerealizovanou hodnotu (zisky snížené o ztráty) výchozího rizika (úrokového rizika, akciového rizika, měnového rizika, úvěrového rizika, komoditního rizika aj.) spojeného s expozicí, včetně souvisejících derivátů. Zisky a ztráty z kurzových rozdílů se uvedou v položce, v níž jsou uvedeny ostatní zisky a ztráty plynoucí z konvertovaného nástroje. Zisky a ztráty z finančních aktiv a finančních závazků, jež nepatří mezi deriváty, se zahrnou do kategorií rizik takto:

201. Zisky a ztráty z neobchodních finančních aktiv povinně oceňovaných reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty se rozčlení podle typu nástroje. Každá položka této struktury představuje čistou realizovanou a nerealizovanou hodnotu (zisky snížené o ztráty) daného finančního nástroje.

202. Zisky nebo ztráty z důvodu reklasifikace finančních aktiv z účetního portfolia naběhlé hodnoty do neobchodních finančních aktiv povinně oceňovaných reálnou hodnotou do účetního portfolia zisku nebo ztráty (odstavec 5.6.2 IFRS 9) se vykáží v položce „z toho: zisky a ztráty v důsledku reklasifikace aktiv oceněných naběhlou hodnotou“.

203. Zisky a ztráty z finančních aktiv a závazků oceňovaných reálnou hodnotou vykazované do zisku nebo ztráty se rozčlení podle typu nástroje. Instituce vykazují čisté realizované a nerealizované zisky nebo ztráty a hodnotu vyjadřující změnu reálné hodnoty finančních závazků, k níž došlo v průběhu daného období z titulu změn úvěrového rizika (vlastní úvěrové riziko dlužníka nebo emitenta), pokud se vlastní úvěrové riziko nevykazuje v ostatním úplném výsledku.

204. Používá-li se úvěrový derivát oceněný reálnou hodnotou za účelem řízení úvěrového rizika celého finančního nástroje nebo jeho části oceněného reálnou hodnotou vykazovanou při této příležitosti do zisku nebo ztráty, zisky nebo ztráty finančního nástroje na základě tohoto ocenění se vykáží v položce „z toho: čisté zisky nebo (-) ztráty z označení finančních aktiv a závazků za oceněné reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty pro účely zajištění“. Následné zisky nebo ztráty z uvedených finančních nástrojů oceněné reálnou hodnotou se vykáží v položce „z toho: čisté zisky nebo (-) ztráty po označení finančních aktiv a pasiv za oceněná v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty pro účely zajištění“.

205. Veškeré zisky a ztráty ze zajišťovacího účetnictví s výjimkou úrokových výnosů nebo nákladů, pokud se používá čistá cena, se rozčlení podle typu zajišťovacího účetnictví: zajištění reálné hodnoty, zajištění peněžních toků a zajištění čistých investic do zahraničních jednotek. Zisky a ztráty vázané na reálnou hodnotu zajištění se rozčlení mezi zajišťovací nástroj a zajišťovanou položku. Zisky a ztráty ze zajišťovacích nástrojů nezahrnují zisky a ztráty související s prvky zajišťovacích nástrojů, které neplní funkci zajišťovacích nástrojů v souladu s odstavcem 6.2.4 IFRS 9. Uvedené neurčené zajišťovací nástroje se vykazují v souladu s odstavcem 60 této části. Zisky a ztráty ze zajišťovacího účetnictví zahrnují rovněž zisky a ztráty ze zajištění skupiny položek s pozicemi započítaných rizik (zajištění čisté pozice).

206. „Změny reálné hodnoty zajištěné položky související se zajištěným rizikem“ zahrnují zisky a ztráty ze zajištěných položek, jestliže dané položky jsou dluhovými nástroji oceněnými reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku v souladu s odstavcem 4.1.2 A IFRS 9 (odstavec 6.5.8 IFRS 9).

207. Podle vnitrostátních GAAP založených na BAD se rozčlenění podle typu zajištění stanovené v této šabloně vykazuje v rozsahu, v jakém je rozčlenění slučitelné s příslušnými účetními požadavky.

208. „Přírůstky“ se vykazují v případě, že v daném účetním portfoliu či hlavní kategorii aktiv vede odhad znehodnocení za dané období k uznání čistých výdajů. „Reverzování“ se vykazuje v případě, že v daném účetním portfoliu či hlavní kategorii aktiv vede odhad znehodnocení za dané období k zaúčtování čistých příjmů.

208i. „Náklady na informační technologie“ jsou náklady na realizaci obchodních procesů založených na IT, služeb pro aplikace a infrastrukturních řešení pro obchodní výstupy, včetně nákladů spojených s tvorbou a údržbou IT systémů, avšak kromě odměn pro IT odborníky vyplácených danou institucí, jež se vykazují v rámci nákladů na zaměstnance.

208ii. Pojmem „IT outsourcing“ se v rámci nákladů na informační technologie rozumí náklady na IT související s využíváním externích poskytovatelů služeb. Nezahrnuje náklady týkající se i) čistě personálních služeb (zaměstnanci agentur), kdy instituce pouze dočasně najímá zaměstnance a zachovává si plnou kontrolu nad dodávanými službami, a ii) čistě standardizovaných smluv o údržbě operačního hardwaru či softwaru u pouze zakoupených aktiv.

208iii. „Daně a cla (ostatní)“ zahrnují daně a cla jiné než i) daně související se ziskem či ztrátou a ii) daně a cla z ukončované činnosti. Tato položka zahrnuje daně a cla, jako jsou daně uložené na zboží a služby a cla uhrazená danou institucí.

208iv. Pojmem „poradenství a odborné služby“ se rozumí náklady vynaložené na získání odborného nebo strategického poradenství.

208v. „Reklama, marketing a komunikace“ zahrnuje náklady související s činností marketingové komunikace, jako je reklama, přímý nebo online marketing a akce.

208vi. Pojmem „náklady související s úvěrovým rizikem“ se rozumí správní náklady spojené s úvěrovou událostí, například náklady vynaložené v důsledku převzetí kolaterálu nebo v důsledku právního řízení.

208vii. Pojmem „náklady na spory nekryté rezervami“ se rozumí náklady na spory nesouvisející s úvěrovým rizikem, jež nebyly kryty související rezervou.

208viii. Pojmem „náklady na nemovitosti“ se rozumějí náklady na takové opravy a údržbu, které nezlepšují užívání ani neprodlužují životnost dané nemovitosti, jakož i náklady na služby (voda, elektřina a vytápění).

208ix. Podle IFRS zahrnují „náklady na leasing“ náklady nájemce vzniklé v důsledku krátkodobého leasingu a leasingu aktiv nízké hodnoty podle IFRS 16 odst. 5 a 6. Podle vnitrostátních GAAP zahrnují náklady na leasing náklady nájemce, pokud daný účetní standard stanoví, že se platby leasingu považují za náklady.

208x. „Ostatní správní náklady – Jiné“ zahrnují veškeré zbývající složky položky „ostatní správní náklady“, jako jsou poplatky za dozor nebo bankovní poplatky, administrativní a logistické služby, poštovné a přeprava dokumentů, ostraha a bezpečnostní služby, služby počítání peněz a jejich přepravy. Peněžní příspěvky do fondů pro řešení krizí a systémů pojištění vkladů se v této kategorii nevykazují, jelikož se udávají ve zvláštním řádku šablony 2.

209. „Účetní rozsah konsolidace“ zahrnuje účetní hodnotu aktiv, závazků a kapitálu a nominální hodnoty podrozvahových expozic vzniklých za použití účetního rozsahu konsolidace; tzn. včetně konsolidačních dceřiných podniků, kterými jsou pojišťovny a nefinanční podniky. Instituce sestavují výkazy za své dceřiné, společné a přidružené podniky za použití týchž metod jako v jejich finančních výkazech.

210. V této šabloně položka „investice do dceřiných, společných a přidružených podniků“ nezahrnuje dceřiné podniky, protože v rámci účetního rozsahu konsolidace jsou všechny dceřiné podniky plně konsolidovány.

211. „Aktiva vázaná zajistnými a pojistnými smlouvami“ zahrnují aktiva postoupená v rámci zajištění a případně též aktiva vztahující se k vydaným pojistným a zajistným smlouvám.

212. „Závazky vázané pojistnými a zajistnými smlouvami“ zahrnují závazky vázané vydanými pojistnými a zajistnými smlouvami.

213. Pro účely šablony 18 jsou nevýkonné expozice takové, které jsou vyjmenovány v čl. 47a odst. 3 CRR.

215. Podle IFRS se pro účely šablony 18 znehodnocenými expozicemi rozumí takové expozice, u nichž se zjistilo úvěrové znehodnocení (stupeň 3). Expozice, které jsou zahrnuté do jiných stupňů znehodnocení než do stupně 3, a expozice, které jsou nakoupenými nebo vzniklými úvěrově znehodnocenými expozicemi, se považují za nevýkonné, pokud splňují kritéria pro nevýkonnost uvedená v čl. 47a odst. 3 CRR.

216. Expozice se zařadí v celé své výši a bez zohlednění existence případného kolaterálu. V případě expozic podle čl. 47a odst. 3 písm. a) CRR se podstatnost posoudí podle článku 178 CRR a podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/171 (regulační technické normy pro limit podstatnosti úvěrového závazku po splatnosti).

217. Pro účely šablony 18 zahrnují „expozice“ veškeré dluhové nástroje (dluhové cenné papíry a úvěry a jiné pohledávky, včetně hotovosti u centrálních bank a ostatních vkladů na požádání) a podrozvahové expozice, s výjimkou těch, které jsou drženy pro obchodní expozice.

218. Dluhové nástroje se zařadí do těchto účetních portfolií: a) dluhové nástroje v pořizovací ceně nebo v naběhlé hodnotě; b) dluhové nástroje oceňované reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku nebo prostřednictvím vlastního kapitálu a podléhající znehodnocení; a c) dluhové nástroje oceněné striktní metodou LOCOM nebo v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty nebo do vlastního kapitálu a nepodléhající znehodnocení, v souladu s kritérii odstavce 233 této části. Každá kategorie se rozčlení podle nástroje a podle protistrany.

219. Podle IFRS a příslušných vnitrostátních GAAP založených na BAD podrozvahové expozice zahrnují tyto odvolatelné a neodvolatelné položky:

220. Dluhové nástroje klasifikované jako určené k prodeji v souladu s IFRS 5 se vykazují zvlášť.

221. V šabloně 18 vztahující se na dluhové nástroje se vykáže „hrubá účetní hodnota“ ve smyslu odstavce 34 části první této přílohy. U podrozvahových expozic se vykáže nominální hodnota ve smyslu odstavce 118 této přílohy.

222. Pro účely šablony 18 je expozice „po splatnosti“, splňuje-li kritéria odstavce 96 této části. Pro účely klasifikace expozic jako nevýkonných podle čl. 47a odst. 3 písm. a) CRR se období 90 dnů po splatnosti začíná počítat, jakmile součet jistiny po splatnosti, úroku a poplatků překročí limit podstatnosti definovaný v článku 216 této části. Jestliže část expozice, která je po splatnosti, zůstává podstatná 90 po sobě jdoucích dnů, měla by být expozice poté klasifikována jako nevýkonná.

223. Pro účely šablony 18 se „dlužníkem“ rozumí dlužník ve smyslu článku 178 CRR.

226. Expozice klasifikované jako nevýkonné v souladu s bodem 213 se kategorizují buď jako individuálně nevýkonné („ve spojení s transakcí“), nebo jako nevýkonné s ohledem na celkovou expozici vůči danému dlužníkovi („ve spojení s dlužníkem“). Pro účely kategorizace nevýkonných expozic jako nevýkonných individuálně nebo ve spojení s daným dlužníkem se pro různé druhy nevýkonných expozic použijí tyto kategorizační postupy:

227. Pokud má instituce vůči určitému dlužníkovi rozvahové expozice, které jsou déle než 90 dnů po splatnosti, a hrubá účetní hodnota expozic po splatnosti představuje více než 20 % hrubé účetní hodnoty všech rozvahových expozic vůči tomuto dlužníkovi, považují se všechny rozvahové i podrozvahové expozice vůči tomuto dlužníkovi za nevýkonné. Pokud je dlužník součástí skupiny, posoudí se potřeba klasifikovat jako nevýkonné také expozice vůči ostatním subjektům skupiny, s výjimkou expozic ovlivněných izolovanými spory, které nesouvisejí s platební schopností protistrany.

228. Má se za to, že expozice již nejsou nevýkonné, jsou-li splněny všechny podmínky stanovené v čl. 47a odst. 4 CRR.

230. Klasifikace nevýkonné expozice jako neoběžného aktiva drženého k prodeji v souladu s IFRS 5 neukončuje její klasifikaci jako nevýkonné expozice podle čl. 47a odst. 5 CRR.

231. Poskytnutí opatření týkajících se úlevy pro nevýkonnou expozici neukončí nevýkonný stav této expozice. V případě nevýkonných expozic s opatřeními týkajícími se úlevy uvedenými v odstavci 262 se má za to, že uvedené expozice již nejsou nevýkonné, jsou-li splněny všechny podmínky stanovené v čl. 47a odst. 6 CRR.

232. Nejsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 231 této části této přílohy na konci období jednoho roku uvedeného v čl. 47a odst. 6 písm. b) CRR, považuje se expozice nadále za nevýkonnou expozici s úlevou, dokud nebudou všechny podmínky splněny. Tyto podmínky se posuzují alespoň jednou za čtvrtletí.

233. Účetní portfolio podle účetních standardů IFRS uvedených v odstavci 15 části první této přílohy a podle příslušných vnitrostátních GAAP založených na BAD uvedených v odstavci 16 části první této přílohy se vykazují v šabloně 18 takto:

234. Stanovují-li IFRS nebo příslušné vnitrostátní GAAP založené na BAD určení příslibů za oceněné v reálné hodnotě do zisku a ztráty, účetní hodnota každého aktiva vyplývající z tohoto určení a ocenění v reálné hodnotě se vykáže v položce „finanční aktiva v reálné hodnotě vykázaná do zisku nebo ztráty“ (IFRS) nebo v položce „neobchodní nederivátová finanční aktiva v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty“ (vnitrostátní GAAP založené na BAD). Účetní hodnota jakéhokoli závazku vyplývající z tohoto určení se v šabloně 18 nevykazuje. Pomyslná hodnota všech příslibů určených za oceněné reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty se vykazuje v šabloně 9.

234i. Následující expozice se vykáží ve zvláštních řádcích:

235. Expozice po splatnosti se vykazují zvlášť v rámci kategorií výkonných a nevýkonných expozic v celé výši, jak je to stanoveno v odstavci 96 této části. Expozice po splatnosti déle než 90 dní, které však nejsou podstatné v souladu s článkem 178 CRR, se vykazují v rámci výkonných expozic v položce „po splatnosti > 30 dní <= 90 dní“.

236. Nevýkonné expozice se vykazují v rozčlenění podle jednotlivých období po splatnosti. V případě použití přístupu dlužníka pro klasifikaci expozic jako nevýkonných podle odstavce 226 této části této přílohy se expozice dlužníka vykazují v časových pásmech po splatnosti nevýkonných expozic podle jejich individuálního stavu po splatnosti. Expozice, které nejsou po splatnosti, nebo jsou po splatnosti nejvýše 90 dnů, nicméně vzhledem k pravděpodobnosti nesplacení plné částky jsou označeny za nevýkonné, se vykáží ve zvláštním sloupci. Expozice, které mají jak částky po splatnosti, tak i pravděpodobnost nesplacení plné částky, se rozdělí do jednotlivých období po splatnosti podle počtu dnů, který od splatnosti uplynul.

237. Následující expozice se vykáží ve zvláštních sloupcích:

238. Kumulovaná ztráta ze znehodnocení a kumulované záporné změny reálné hodnoty z titulu úvěrového rizika a rezerv se vykazují v souladu s odstavci 11, 69 až 71, 106 a 110 této části.

239. Informace o kolaterálu v držení a o zárukách přijatých k výkonným i nevýkonným expozicím se vykazují odděleně. Částky vykázané pro přijatý kolaterál a přijaté záruky se vypočítají v souladu s odstavci 172 a 174 této části. Součet částek vykázaných pro kolaterál a záruky je zastropován na účetní hodnotě nebo nominální hodnotě související expozice po odečtení rezerv.

239i. V šabloně 18.1 se uvede přítok a odtok úvěrů a pohledávek, s výjimkou úvěrů a pohledávek klasifikovaných jako obchodovatelná finanční aktiva nebo držených k obchodování, jež byly zařazeny do kategorie nevýkonných expozic ve smyslu odstavců 213 až 239 nebo 260 této části, nebo z ní byly vyřazeny. Přítok a odtok nevýkonných úvěrů a pohledávek se roztřídí podle odvětví protistrany.

239ii. Přítok do kategorie nevýkonných expozic se vykazuje kumulativně od začátku finančního roku. Přítok zachycuje hrubou účetní hodnotu expozic, jež se v daném období staly nevýkonnými ve smyslu odstavců 213 až 239 nebo 260 této části, včetně zakoupených nevýkonných expozic. V přítoku se vykazuje rovněž nárůst hrubé účetní hodnoty nevýkonné expozice v důsledku naběhlého úroku nebo v důsledku zvýšení kumulované negativní změny reálné hodnoty z titulu úvěrového rizika.

239iii. U expozice, jež byla v daném období několikrát reklasifikována z nevýkonné na výkonnou či naopak se výše přítoku a odtoku stanoví porovnáním statusu dané expozice (výkonné či nevýkonné) na začátku finančního roku nebo při počátečním zaúčtování s jejím statusem k referenčnímu datu vykazování.

239iv. Odtok z kategorie nevýkonných expozic se vykazuje kumulativně od začátku finančního roku. Odtok zachycuje součet hrubých účetních hodnot expozic, jež v daném období přestaly být nevýkonné, a případně zahrnuje výši odpisů provedených v souvislosti s částečným nebo úplným odúčtováním dané expozice. Jako odtok se vykáže rovněž snížení hrubé účetní hodnoty nevýkonné expozice v důsledku uhrazených úroků nebo snížení kumulované negativní změny reálné hodnoty z titulu úvěrového rizika.

239v. Odtok se vykáže v těchto případech:

239vi. Reklasifikace nevýkonné expozice z jednoho účetního portfolia do druhého se nevykazuje jako přítok ani jako odtok. Výjimkou je případ reklasifikace nevýkonné expozice z jakéhokoli účetního portfolia do kategorie „držené k prodeji“, jež se vykáže jako odtok z původního účetního portfolia a přítok do kategorie „držené k prodeji“.

239vii. Následující expozice se vykáží ve zvláštních řádcích:

239viii. Šablona 18.2 představuje informace o úvěrech na komerční nemovitosti pro nefinanční podniky a o úvěrech zajištěných komerčními nebo obytnými nemovitostmi pro nefinanční podniky a domácnosti, rozčleněné podle poměru úvěru k hodnotě nemovitosti (poměr LTV). Úvěry a pohledávky klasifikované jako držené k obchodování, obchodovatelná finanční aktiva a dluhové nástroje držené k prodeji jsou vyloučeny.

239ix. „Úvěry na komerční nemovitosti“ zahrnují expozice ve smyslu oddílu 2 kapitoly 1 odstavce 1 doporučení ESRB o doplnění chybějících údajů o nemovitostech ( 18 ).

239x. Poměr LTV se vypočítá v souladu s metodou pro výpočet „stávajícího poměru úvěru k hodnotě nemovitosti“ (LTV-C) stanovenou v oddílu 2 kapitole 1 odstavci 1 doporučení ESRB o doplnění chybějících údajů o nemovitostech.

239xi. Informace o kolaterálu a finančních zárukách přijatých k úvěrům se vykazují v souladu s odstavcem 239 této části. Součet částek vykázaných pro kolaterál a záruky je tudíž zastropován na účetní hodnotě související expozice.

240. Pro účely šablony 19 jsou expozice s úlevou dluhovými smlouvami, na něž byla uplatněna opatření týkající se úlevy vymezená v čl. 47b odst. 1 a 2 CRR.

243. Mezi opatření týkající se úlevy patří také uplatnění ustanovení, která, jsou-li použita na základě uvážení dlužníka, umožňují dlužníkovi změnit podmínky smlouvy („začleněná ustanovení o úlevě“) a která se považují za shovívavost, pokud instituce uplatnění uvedených ustanovení schválí a dojde k závěru, že dlužník má finanční obtíže.

244. Pro účely příloh III a IV a rovněž této přílohy se „refinancováním“ rozumí využití dluhových smluv k zajištění plného nebo částečného splacení jiných dluhových smluv, jejichž současné podmínky není dlužník schopen dodržet.

245. Pro účely šablony 19 se „dlužníkem“ rozumí dlužník ve smyslu čl. 47b odst. 4 CRR.

246. Pro účely šablony 19 zahrnuje pojem „dluh“ úvěry a jiné pohledávky (také včetně hotovosti u centrálních bank a ostatních vkladů na požádání), dluhové cenné papíry a odvolatelné i neodvolatelné poskytnuté úvěrové přísliby, včetně úvěrových příslibů, jež jsou určeny jako oceněné reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty, které jsou k datu vykazování aktivy. „Dluh“ nezahrnuje expozice držené k obchodování.

247. „Dluh“ zahrnuje také úvěry a ostatní pohledávky a dluhové cenné papíry klasifikované jako neoběžná aktiva a vyřazované skupiny určené k prodeji v souladu s IFRS 5.

248. Pro účely šablony 19 má pojem „expozice“ stejný význam jako pojem „dluh“ v odstavcích 246 a 247 této části.

249. Účetní portfolia podle účetních standardů IFRS uvedených v odstavci 15 části první této přílohy a podle příslušných vnitrostátních GAAP založených na BAD uvedených v odstavci 16 části první této přílohy se vykazují v šabloně 19 v souladu s odstavcem 233 této části.

250. Pro účely šablony 19 se „institucí“ rozumí instituce, která uplatnila opatření týkající se úlevy.

251. V šabloně 19 se u „dluhu“ vykáže „hrubá účetní hodnota“ v souladu s odstavcem 34 části první této přílohy. U poskytnutých úvěrových příslibů, které jsou podrozvahovými expozicemi, se vykáže nominální hodnota ve smyslu odstavce 118 této části této přílohy.

252. Expozice se považují za expozice s úlevou, byla-li uplatněna shovívavost v souladu s čl. 47b odst. 1 CRR, a to bez ohledu na to, zda je jakákoli částka po splatnosti, a bez ohledu na klasifikaci expozice jako znehodnocené podle použitelného účetního rámce nebo jako v selhání podle článku 178 CRR. Expozice se nepovažují za expozice s úlevou, pokud dlužník nemá finanční obtíže. Podle IFRS se modifikovaná finanční aktiva (odstavec 5.4.3 a dodatek A IFRS 9) považují za expozice s úlevou, pokud byla uplatněna shovívavost podle čl. 47b odst. 1 CRR, a to bez ohledu na dopad modifikace na změnu úvěrového rizika finančního aktiva od počátečního zaúčtování.

254. Za okolností vyjmenovaných v čl. 47b odst. 3 CRR existuje vyvratitelná domněnka, že došlo k úlevě.

255. Finanční obtíže se posuzují na úrovni dlužníka, jak je uvedeno v odstavci 245. Za expozice s úlevou se považují pouze expozice, na něž byla uplatněna opatření týkající se úlevy.

256. Expozice s úlevou se zahrnují do kategorie nevýkonných expozic nebo do kategorie výkonných expozic v souladu s odstavci 213 až 239 a 260 této části. Klasifikace expozice jako expozice s úlevou se zruší, jsou-li splněny všechny podmínky stanovené v čl. 47a odst. 7 CRR.

257. Nejsou-li podmínky uvedené v čl. 47a odst. 7 CRR na konci zkušební doby splněny, považuje se expozice nadále za výkonnou expozici s úlevou ve zkušební době, dokud nebudou všechny podmínky splněny. Tyto podmínky se posuzují alespoň jednou za čtvrtletí.

258. Expozice s úlevou klasifikované jako neoběžná aktiva k prodeji v souladu s IFRS 5 se i nadále klasifikují jako expozice s úlevou.

259. Expozice s úlevou může být považována za výkonnou ode dne, kdy byla uplatněna opatření týkající se úlevy, pokud jsou splněny obě tyto podmínky:

260. Jsou-li na výkonnou expozici s úlevou ve zkušební době, která byla reklasifikována z kategorie nevýkonné, uplatněna další opatření týkající se úlevy, nebo je-li expozice s úlevou ve zkušební době, která byla reklasifikována z kategorie nevýkonné, déle než 30 dnů po splatnosti, klasifikuje se expozice jako nevýkonná v souladu s čl. 47a odst. 3 písm. c) CRR.

261. „Výkonné expozice s opatřeními týkajícími se úlevy“ (výkonné expozice s úlevou) zahrnují expozice s úlevou, které nesplňují kritéria pro to, aby byly považovány za nevýkonné, a jsou zahrnuty v kategorii výkonných expozic. Výkonné expozice s úlevou zůstávají ve zkušební době, dokud nejsou splněna všechna kritéria stanovená v čl. 47a odst. 7 CRR, a to i v případech, v nichž platí odstavec 259 této části. Výkonné expozice s úlevou ve zkušební době, jež byly reklasifikovány z kategorie nevýkonné expozice s úlevou, se vykazují odděleně v rámci výkonných expozic s opatřeními týkajícími se úlevy v kolonce „z toho: výkonné expozice s úlevou ve zkušební době reklasifikované z nevýkonných“.

262. „Nevýkonné expozice s opatřeními týkajícími se úlevy“ (nevýkonné expozice s úlevou) zahrnují expozice s úlevou, které splňují kritéria pro to, aby byly považovány za nevýkonné, a jsou zahrnuty v kategorii nevýkonných expozic. Uvedené nevýkonné expozice s úlevou zahrnují:

263. V případě, že se opatření o úlevě vztahují na expozice, které byly nevýkonné před uplatněním opatření týkajících se úlevy, částka uvedených expozic s úlevou se určuje zvlášť v kolonce „z toho: úlevy týkající se expozic, jež byly před uplatněním opatření úlevy nevýkonné“.

264. V oddělených sloupcích se uvedou tyto nevýkonné expozice s opatřeními týkajícími se úlevy:

265. Sloupec „Refinancování“ zahrnuje hrubou účetní hodnotu nové smlouvy („refinancování dluhu“) poskytnuté v rámci refinanční operace, která se kvalifikuje jako opatření týkající se úlevy, jakož i hrubou účetní hodnotu částky staré splacené smlouvy, která dosud nebyla vypořádána.

266. Expozice s úlevou, jež kombinují úpravy a refinancování, se přiřadí do sloupce „Nástroje s úpravami podmínek“ nebo do sloupce „Refinancování“, v závislosti na tom opatření, které má největší dopad na peněžní toky. Refinancování ze strany seskupení bank se vykazuje ve sloupci „Refinancování“ pro celou částku refinancování dluhu poskytnutou vykazující institucí, nebo částku refinancovaného dluhu, která dosud nebyla ve vykazující instituci vypořádána. Přeskupení několika dluhů do nového dluhu se vykazuje jako úprava, neexistuje-li rovněž refinanční operace, která má na peněžní toky větší dopad. Pokud má úleva prostřednictvím úpravy podmínek problémové expozice za následek její odúčtování a zaúčtování nové expozice, považuje se tato nová expozice za dluh s úlevou.

267. Kumulovaná ztráta ze znehodnocení a kumulované záporné změny reálné hodnoty z titulu úvěrového rizika a rezerv se vykazují v souladu s odstavci 11, 69 až 71, 106 a 110 této části.

268. Kolaterál a záruky přijaté za expozice s opatřeními týkajícími se úlevy se vykazují u všech expozic s opatřeními týkajícími se úlevy bez ohledu na to, zda jsou výkonné nebo nevýkonné. Navíc se vykazují odděleně informace o kolaterálu v držení a o finanční záruce přijaté k nevýkonným expozicím s opatřeními týkajícími se úlevy. Částky vykázané pro přijatý kolaterál a přijaté záruky se vypočítají v souladu s odstavci 172 a 174 této části. Součet částek vykázaných pro kolaterál a záruky je zastropován na účetní hodnotě související rozvahové expozice nebo nominální hodnotě související expozice související podrozvahové expozice po odečtení rezerv.

269. Šablona 20 se vykazuje v případě, že instituce překročí práh popsaný v čl. 5 písm. a) bodě 4 tohoto nařízení.

270. Geografická struktura podle místa výkonu činností v šablonách 20.1 až 20.3 rozlišuje mezi „tuzemskými“ a „zahraničními činnostmi“. Pro účely této části se „místem“ rozumí jurisdikce založení právního subjektu, ke kterému se vztahuje odpovídající aktivum či závazek. U poboček se „místem“ rozumí jurisdikce, do jejíž působnosti spadá jejich sídlo. Položka „tuzemské“ zahrnuje činnosti vykázané v členském státě, ve kterém má instituce své sídlo.

271. Šablony 20.4 až 20.7 obsahují informace „podle jednotlivých zemí“ na základě sídla přímé protistrany ve smyslu odstavce 43 části první této přílohy. Struktura zahrnuje expozice nebo závazky vůči rezidentům ve všech cizích zemích, ve kterých má instituce své expozice. Expozice nebo závazky vůči mezinárodním organizacím a mezinárodním rozvojovým bankám se nepřiřazují zemi sídla instituce, ale zeměpisné oblasti „Ostatní země“.

272. „Deriváty“ zahrnují obchodovatelné deriváty, včetně ekonomického zajištění, a rovněž zajišťovací deriváty podle IFRS a GAAP vykazované v šabloně 10 a 11.

273. Aktiva k obchodování podle IFRS a obchodovatelná aktiva podle GAAP se určují odděleně. Finanční aktiva podléhající znehodnocení mají stejný význam jako v odstavci 93 této části. Pro účely šablony 20.4 se hotovost u centrálních bank a ostatní vklady na požádání vykazují spolu s finančními aktivy podléhajícími znehodnocení. Aktiva oceněná podle LOCOM, u nichž úvěrové riziko vyvolalo úpravy hodnoty, se považují za znehodnocená.

274. V šablonách 20.4 a 20.7 se vykazují „kumulované ztráty ze znehodnocení“ a „kumulované negativní změny reálné hodnoty z titulu úvěrového rizika u nevýkonných expozic“ stanovené v souladu s odstavci 69 až 71 této části.

275. V šabloně 20.4 vztahující se na dluhové nástroje se vykáže „hrubá účetní hodnota“ stanovená v souladu s odstavcem 34 části první této přílohy. U derivátů a kapitálových nástrojů odpovídá vykazovaná částka účetní hodnotě. V kolonce „z toho: nevýkonné“ se vykáží dluhové nástroje stanovené v souladu s odstavci 213 až 239 nebo 260 této části. Dluhová úleva zahrnuje všechny „dluhové“ smlouvy pro účely šablony 19, na něž se vztahují opatření o úlevě ve smyslu odstavců 240 až 268 této části.

276. V šabloně 20.5 „rezervy na poskytnuté přísliby a záruky“ zahrnují rezervy oceněné podle IAS 37, úvěrové ztráty finančních záruk považované za pojišťovací smlouvy podle IFRS 4 a rezervy na úvěrové přísliby a finanční záruky podle požadavků IFRS 9 na znehodnocení a rezervy na přísliby a záruky podle vnitrostátních GAAP založených na BAD v souladu s odstavcem 11 této části.

277. V šabloně 20.7 se úvěry a jiné pohledávky, které nejsou k obchodování, obchodovatelné nebo určené k prodeji vykazují „podle jednotlivých zemí“ s uvedením kódů statistické klasifikace ekonomických činností v Evropské unii (NACE). Kódy NACE se vykazují na úrovni prvního stupně třídění (podle „oddílu“). Úvěry a jiné pohledávky podléhající znehodnocení se vztahují na stejná portfolia, jako jsou uvedena v odstavci 93 této části.

278. Pro účely výpočtu prahové hodnoty uvedené v čl. 9 písm. e) tohoto nařízení se hmotná aktiva, která byla danou institucí (pronajímatelem) pronajata třetím stranám na základě dohod, které splňují kritéria operačních leasingů platná v příslušném účetním rámci, vydělí celkovým součtem všech hmotných aktiv.

279. Podle IFRS se aktiva, která byla danou institucí (pronajímatelem) pronajata třetím stranám formou operačních leasingů, rozčlení podle metody ocenění.

280. Pro účely výpočtu prahové hodnoty uvedené v čl. 9 písm. f) tohoto nařízení se v položce „čisté výnosy z poplatků a provizí“ uvede částka vyjadřující absolutní hodnotu rozdílu mezi „výnosy z poplatků a provizí“ a „náklady na poplatky a provize“. Pro tytéž účely se v položce „čistý úrok“ uvede částka vyjadřující absolutní hodnotu rozdílu mezi „úrokovými výnosy“ a „úrokovými náklady“.

281. Výnosy z poplatků a provizí a náklady na poplatky a provize se vykazují podle typu činnosti. Podle IFRS zahrnuje tato šablona výnosy z poplatků a provizí a náklady na ně kromě těchto:

282. Transakční náklady, které lze přímo spojovat s akvizicí nebo emisí finančních nástrojů neoceňovaných reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty, se nezahrnují. Uvedené transakční náklady tvoří součást počáteční akviziční/emisní hodnoty uvedených nástrojů a odepisují se ze zisku nebo ztráty po zbývající dobu jejich trvání, a to s použitím metody efektivní úrokové míry (odst. 5.1.1 IFRS 9).

283. Podle IFRS transakční náklady, které lze přímo spojovat s akvizicí nebo emisí finančních nástrojů v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty, se uvádějí jako součást „čistých zisků nebo ztrát z finančních aktiv a závazků k obchodování“ nebo „čistých zisků nebo ztrát z neobchodních finančních aktiv povinně oceňovaných reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty“ a „čistých zisků nebo ztrát z finančních aktiv a závazků určených za oceněné reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty“ v závislosti na účetním portfoliu, do něhož jsou uvedené transakční náklady zatříděny. Uvedené transakční náklady nejsou součástí počáteční akviziční nebo emisní hodnoty uvedených nástrojů a okamžitě se vykazují do zisku nebo ztráty.

284. Výnosy z poplatků a provizí a náklady na poplatky a provize vykazují instituce v souladu s těmito kritérii:

285. Obchodní činnost spojená s obhospodařováním aktiv, úschovou a správou hodnot a jinými službami poskytovanými danou institucí se vykazuje za použití těchto definic:

286. Pro účely příloh III a IV a rovněž této přílohy se „čerpanou podporou likvidity“ rozumí součet účetní hodnoty úvěru a jiných pohledávek přidělených nekonsolidovaným strukturovaným subjektům a účetní hodnoty držených dluhových cenných papírů, které byly vydány nekonsolidovanými strukturovanými subjekty.

287. „Ztráty vzniklé vykazující instituci v běžném období“ zahrnují ztráty v důsledku znehodnocení a jakékoli jiné ztráty způsobené vykazující instituci během vykazovaného referenčního období, které se týkají podílů vykazující instituce v nekonsolidovaných strukturovaných jednotkách.

288. Instituce vykazují částky nebo transakce týkající se rozvahových a podrozvahových expozic, u kterých je protistranou spřízněná strana podle IAS 24.

289. Transakce uvnitř skupiny a vnitroskupinové aktuální stavy zůstatků obezřetnostního dohledu nad skupinou jsou eliminovány. V položce „dceřiné podniky a jiné subjekty ve stejné skupině“ instituce uvedou zůstatky a transakce s dceřinými podniky, které nebyly eliminovány buď proto, že dceřiné podniky nejsou plně konsolidovány v rámci obezřetnostní konsolidace, nebo proto, že v souladu s článkem 19 CRR jsou dceřiné podniky vyloučeny z obezřetnostní konsolidace jako nepodstatné, nebo proto, že v případě institucí, které jsou součástí širší skupiny, jsou dceřiné podniky součástí nejvyššího mateřského podniku, nikoli součástí dané instituce. V položce „přidružené a společné podniky“ instituce uvádějí příslušné podíly na zůstatcích a převodech u společných a přidružených podniků v rámci skupiny, do níž příslušný subjekt náleží, pakliže nebyly eliminovány na základě poměrné konsolidace.

290. U „přijatých úvěrových příslibů, finančních záruk a jiných příslibů“ jsou vykazované částky součtem „nominální hodnoty“ přijatých úvěrových a jiných příslibů a „maximální akceptovatelné výše záruky“ přijatých finančních záruk ve smyslu odstavce 119.

291. „Kumulované ztráty ze znehodnocení a kumulované negativní změny reálné hodnoty z titulu úvěrového rizika u nevýkonných expozic“ stanovené v souladu s odstavci 69 až 71 této části se vykazují pouze u nevýkonných expozic. „Rezervy na nevýkonné podrozvahové expozice“ zahrnují rezervy v souladu s odstavci 11, 106 a 111 této části v případě expozic, které jsou nevýkonné, což je stanoveno v souladu s odstavci 213 až 239 této části.

292. „Zisky nebo ztráty z odúčtování jiných než finančních aktiv“ zahrnují veškeré zisky a ztráty z odúčtování nefinančních aktiv vzniklé na základě transakcí se spřízněnými stranami. Tato položka zahrnuje zisky a ztráty z odúčtování nefinančních aktiv, které vznikly na základě transakcí se spřízněnými stranami a které jsou součástí následujících položek „výkazu zisku nebo ztráty“:

293. „Ztráty ze znehodnocení nebo (-) jejich reverzování u nevýkonných expozic“ zahrnuje ztráty ze znehodnocení vymezené v odstavcích 51 až 53 této části v případě expozic, které jsou nevýkonné v souladu s odstavci 213 až 239 této části. „Rezervy nebo (-) zrušení rezerv u nevýkonných expozic“ zahrnuje rezervy ve smyslu odstavce 50 této části v případě podrozvahových expozic, které jsou nevýkonné podle odstavců 213 až 239 této části.

294. Instituce poskytnou k datu vykázání podrobné informace o dceřiných, společných a přidružených podnicích plně nebo úměrně konsolidovaných v účetním rámci konsolidace a také subjektech vykazovaných jako „investice do dceřiných, společných a přidružených podniků“ v souladu s odstavcem 4 této části, včetně těch subjektů, v nichž jsou investice drženy za účelem prodeje podle IFRS 5. Vykazují se všechny subjekty bez ohledu na typ činnosti, kterou vykonávají.

295. Kapitálové nástroje, které nesplňují kritéria pro klasifikaci jako investice do dceřiných, společných a přidružených podniků, a do vlastních akcií vykazující instituce, které vlastní („vlastní akcie podniku“), jsou z této šablony vyloučeny.

296. Na základě struktury „subjekty jednotlivě“ se vykazují následující informace a pro účely příloh III a IV a rovněž této přílohy se použijí následující požadavky:

297. Následující informace se vykazují na základě struktury „nástroje jednotlivě“:

298. V této šabloně se uvádějí informace o reálné hodnotě finančních nástrojů oceněných naběhlou hodnotou za použití hierarchie podle odstavců 72, 76, 81 a 86 IFRS 13. Pokud vnitrostátní GAAP založené na BAD vyžadují také rozčlenění aktiv oceněných reálnou hodnotou mezi různé úrovně reálné hodnoty, instituce vykáží podle vnitrostátních GAAP rovněž tuto šablonu.

299. V této šabloně se uvádějí informace o využití možnosti ocenění reálnou hodnotou týkající se finančních aktiv a závazků v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty.

300. „Hybridní kontrakty“ v případě závazků zahrnují účetní hodnotu hybridních finančních nástrojů klasifikovaných jako celek do účetního portfolia finančních závazků v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty. Zahrnují tedy neoddělené hybridní nástroje v celém jejich rozsahu.

301. Kolonka „Řízeno u úvěrového rizika“ zahrnuje účetní hodnotu nástrojů určených za oceněné reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty při příležitosti jejich zajištění vůči úvěrovému riziku úvěrovými deriváty oceněnými reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty v souladu s odstavcem 6.7 IFRS 9.

302. „Pozemky, budovy a zařízení“, „investiční nemovitý majetek“ a „ostatní nehmotná aktiva“ se vykáží podle kritérií použitých při oceňování jejich hodnoty.

303. „Ostatní nehmotná aktiva“ zahrnují všechna ostatní nehmotná aktiva kromě goodwillu. Aktiva v podobě softwaru se vykazují do položky „Ostatní nehmotná aktiva“ nebo „Pozemky, budovy a zařízení“ podle použitelného účetního rámce.

303i. Vystupuje-li instituce v roli nájemce, poskytne odděleně informace o pronajatých aktivech (aktiva z práva k užívání).

304. Tato šablona obsahuje bilanci účetní hodnoty položky „rezervy“ na začátku a na konci období podle povahy jednotlivých pohybů, kromě rezerv oceněných podle IFRS 9, které se namísto toho vykazují v šabloně 12.

305. „Ostatní poskytnuté přísliby a záruky oceněné podle IAS 37 a poskytnuté záruky oceněné podle IFRS 4“ zahrnují rezervy oceněné podle IAS 37 a úvěrové ztráty z finančních záruk považovaných za pojišťovací smlouvy podle IFRS 4.

306. Tyto šablony zahrnují kumulované informace o všech plánech definovaných požitků dané instituce. Existuje-li více než jeden plán definovaných požitků, vykáže se souhrnná částka odpovídající všem plánům.

307. V šabloně složek čistých aktiv a závazků v plánech definovaných požitků se uvádí bilance kumulované současné hodnoty všech čistých závazků (aktiv) definovaných požitků a práv na náhradu (odst. 140 písm. a) a b) IAS 19).

308. Položka „čistá aktiva definovaných požitků“ zahrnuje v případě přebytku hodnotu tohoto přebytku, která je vykázána v rozvaze, bez uplatnění mezních hodnot stanovených v odstavci 63 IAS 19. Částka uvedená v této položce a částka uvedená v doplňkové položce „reálná hodnota práva na náhradu vykázaného jako aktivum“ se uvede v rozvahové položce „ostatní aktiva“.

309. V šabloně pohybů závazků z plánů definovaných požitků se uvádí bilance počátečních a konečných zůstatků závazků ze všech definovaných požitků dané instituce vyjádřených v kumulované současné hodnotě. Účinky různých faktorů uvedených v odstavci 141 IAS 19 během daného období se uvádějí samostatně.

310. Hodnota „konečného zůstatku (současná hodnota)“ v šabloně pro pohyby závazků z definovaných požitků je rovna „současné hodnotě závazků z definovaných požitků“.

311. Při vykazování nákladů na zaměstnance podle druhu požitků se použijí tyto definice:

311i. Při vykazování nákladů na zaměstnance podle kategorie odměňování a kategorie zaměstnanců se použijí tyto definice:

311ii. „Počet zaměstnanců“ k referenčnímu datu vykazování zahrnuje počet zaměstnanců vyjádřený v přepočtu na plné pracovní úvazky plus počet členů vedoucího orgánu vyjádřený počtem osob pro účely obezřetnostní konsolidace (podle CRR). Z toho se odděleně vykáže počet vybraných zaměstnanců a počet zástupců vedoucího orgánu v řídicí funkci a vedoucího orgánu, jakož i počet zástupců vedoucího orgánu v dozorčí funkci.

312. „Finanční závazky v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty“ zahrnují pouze zisky nebo ztráty z důvodu změny vlastního úvěrového rizika těch subjektů, které závazky v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty vydaly, rozhodla-li se vykazující instituce zaúčtovat je do zisku nebo ztráty, neboť zaúčtování do ostatního úplného výsledku by vytvořilo nebo zvýšilo účetní nesoulad.

313. „Zisky nebo ztráty z odúčtování nefinančních aktiv“ se rozčlení podle typu aktiva. V každé řádkové položce se uvede zisk nebo ztráta z daného aktiva, které bylo odúčtováno. „Ostatní aktiva“ zahrnují jiná hmotná aktiva, nehmotná aktiva a investice nevykázané jinde.

314. Ostatní provozní výnosy a náklady se rozčlení do následujících položek: úpravy reálné hodnoty hmotných aktiv stanovené pomocí modelu reálné hodnoty; výnosy z nájemného a přímé provozní výdaje vzniklé z investic do nemovitostí; příjmy a výdaje vzniklé na základě operačního leasingu, kromě investic do nemovitostí, a ostatní provozní výnosy a náklady.

315. „Operační leasing jiný než investiční nemovitý majetek“ zahrnuje v kolonce „příjmy“ příjmy, které daná instituce získala, a v kolonce „výdaje“ výdaje vzniklé této instituci jako pronajímateli v souvislosti s činností týkající se operačního leasingu kromě činnosti zahrnující aktiva klasifikovaná jako investiční nemovitý majetek. Náklady vzniklé instituci jako nájemci se uvedou v položce „ostatní správní náklady“.

316. Zisky nebo ztráty z odúčtování a přecenění investic do zlata, jiných vzácných kovů a jiných komodit oceněných reálnou hodnotou sníženou o náklady na prodej se vykáží mezi položkami zahrnutými v položce „ostatní provozní výnosy. Jiné“ nebo „ostatní provozní náklady. Jiné“.

317. Ve výkazu změn vlastního kapitálu se pro každou složku vlastního kapitálu uvádí bilance účetní hodnoty za sledované období – na začátku období (počáteční zůstatek) a na konci období (konečný zůstatek).

318. „Převody mezi složkami vlastního kapitálu“ zahrnují veškeré částky převáděné v rámci vlastního kapitálu, včetně zisků a ztrát v důsledku vlastního úvěrového rizika závazků oceněných reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty, a změny kumulované reálné hodnoty kapitálových nástrojů oceněných reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku, které se převádí do jiných složek vlastního kapitálu na základě odúčtování z rozvahy.

319. Šablona 23 ukazuje doplňující informace o úvěrech a pohledávkách, s výjimkou úvěrů a pohledávek klasifikovaných jako hotovost u centrálních bank a ostatní vklady na požádání, finanční aktiva k obchodování a obchodovatelná finanční aktiva a dluhové nástroje určené k prodeji.

320. Pro účely stanovení „počtu nástrojů“ se nástrojem rozumí bankovní produkt s nesplaceným zůstatkem a případně s úvěrovým limitem, jenž je obvykle spojen s účtem. Expozice vůči konkrétní protistraně může sestávat z několika nástrojů. Počet nástrojů se stanoví podle toho, jak instituce danou expozici řídí. Počet nástrojů se uvádí odděleně pro expozice ve stavu před zahájením sporu a expozice, jež jsou předmětem sporu, ve smyslu odstavců 321 a 322 této části.

321. Expozice je „ve stavu před zahájením sporu“, pokud byl dlužník oficiálně vyrozuměn o tom, že vůči němu instituce v určené době podnikne právní kroky, ledaže budou splněny určité smluvní nebo jiné platební závazky. To zahrnuje rovněž případy, kdy vykazující instituce ukončila smlouvu, protože dlužník formálně porušil smluvní podmínky a byl v tomto smyslu vyrozuměn, avšak instituce proti němu dosud oficiálně nepodnikla žádné právní kroky. Expozice klasifikované jako „ve stavu před zahájením sporu“ mohou být z této kategorie vyřazeny, pokud dojde k uhrazení dlužných částek nebo pokud se tyto expozice stanou předmětem sporu ve smyslu následujícího odstavce.

322. Expozice je „předmětem sporu“, pokud byly proti dlužníkovi formálně podniknuty právní kroky. To zahrnuje případy, kdy soud potvrdil, že nastalo formální soudní řízení, nebo kdy byl soudní systém vyrozuměn o záměru zahájit soudní řízení.

323. „Nezajištěné úvěry a pohledávky bez záruk“ se týkají expozic, za něž nebyl zastaven kolaterál ani nebyly obdrženy finanční záruky; nezajištěná část částečně zajištěné nebo částečně zaručené expozice není zahrnuta.

324. Úvěry a pohledávky s poměrem kumulovaného krytí větším než 90 % se vykazují zvlášť. Pro tento účel se „poměrem kumulovaného krytí“ rozumí poměr mezi kumulovaným znehodnocením, respektive kumulovanou negativní změnou reálné hodnoty z titulu úvěrového rizika v souvislosti s úvěrem nebo pohledávkou jakožto čitatelem a hrubou účetní hodnotou uvedeného úvěru či pohledávky jakožto jmenovatelem.

325. Úvěry zajištěné nemovitým majetkem ve smyslu odst. 86 písm. a) a odstavce 87 této části, jakož i úvěry na komerční nemovitosti ve smyslu odstavce 239ix této části, se vykazují v rozčlenění podle poměru úvěru vůči kolaterálu (poměr úvěru k hodnotě nemovitosti; poměr LTV) ve smyslu odstavce 239x této části.

326. Informace o drženém kolaterálu a finančních zárukách přijatých k úvěrům a pohledávkám se vykazují v souladu s odstavcem 239 této části. Součet částek vykázaných pro kolaterál a záruky je tudíž zastropován na účetní hodnotě související expozice. Nemovitý majetek zastavený jako kolaterál se vykazuje navíc zvlášť.

327. Odchylně od předchozího odstavce odráží pojem „kolaterál přijatý k úvěrům a pohledávkám – nezastropované částky“ plnou hodnotu přijatého kolaterálu bez stropu, a to ve výši účetní hodnoty související expozice.

328. V šabloně 24.1 se uvede odsouhlasení počátečních a konečných zůstatků úvěrů a pohledávek, s výjimkou úvěrů a pohledávek klasifikovaných jako hotovost u centrálních bank a ostatní vklady na požádání, obchodovatelná finanční aktiva, finanční aktiva určená k obchodování nebo k prodeji, jež byly zařazeny do kategorie nevýkonných ve smyslu odstavců 213 až 239 nebo 260 této části a vykázány v šabloně 18. Přítok a odtok nevýkonných úvěrů a pohledávek se roztřídí podle druhu přítoku či odtoku.

329. Přítok do kategorie nevýkonných expozic se vykazuje v souladu s odstavci 239ii až 239iii a 239vi této části, s výjimkou přítoku do kategorie „držené k prodeji“, na něž se tato šablona nevztahuje. Přítok se rozčlení podle druhu (zdroje) přítoku. V této souvislosti:

330. Následující expozice se vykáží ve zvláštních řádcích:

331. Odtok z kategorie nevýkonných expozic se vykazuje v souladu s odstavci 239iii až 239vi této části a člení se podle druhu (důvodu) odtoku. V této souvislosti „odtok v důsledku odpisů“ odráží částku odpisů provedených v daném období, již není možné spojit s žádnými jinými specifikovanými druhy odtoku a jež zahrnuje rovněž odpisy související s úplným zánikem všech práv vykazující instituce podle data uplynutí stanovené promlčecí lhůty, prominutí či jiných příčin vzniklých v daném období.

332. V případech, kdy je expozice částečně odúčtována a zbývající část je reklasifikována jako výkonná, se odtok týkající se reklasifikace a odtok týkající se odúčtování vykazují jako oddělené odtoky. U odtoku způsobeného likvidací kolaterálu, prodejem expozic, převodem rizika a převzetím kolaterálu se vykazují čisté kumulované zpětně získané částky. Pokud byl v okamžiku likvidace kolaterálu, prodeje expozic, převodu rizika a převzetí kolaterálu proveden odpis, uvedená částka se vykazuje v rámci souvisejícího druhu odtoku.

333. Pojmem „čisté kumulované zpětně získané částky“ se rozumí i) výše hotovosti nebo peněžních ekvivalentů získaných v rámci likvidace kolaterálu, prodeje expozic a převodu rizika po odečtení souvisejících nákladů, respektive ii) hodnota, při počátečním zaúčtování ve smyslu odstavce 175i této části, kolaterálu získaného v rámci odtoku způsobeného převzetím kolaterálu.

334. Odtok týkající se úvěrů a pohledávek, jež se v daném období staly nevýkonnými a poté přestaly kritéria pro klasifikaci jako nevýkonné splňovat, se vykazuje zvlášť.

335. V šabloně 24.2 se uvede odsouhlasení počátečních a konečných zůstatků opravných položek a kumulovaných negativních změn reálné hodnoty z titulu úvěrového rizika týkajících se úvěrů a pohledávek, jež jsou nebo byly zařazeny do kategorie nevýkonných expozic ve smyslu odstavců 213 až 239 nebo 260 této části, s výjimkou úvěrů a pohledávek klasifikovaných jako hotovost u centrálních bank a ostatní vklady na požádání nebo jako určené k prodeji.

336. „Zvýšení v daném období“ zahrnují:

337. Část zvýšení přičitatelná znehodnocením a kumulovaným negativním změnám reálné hodnoty zaúčtovaným proti naběhlým úrokům se vykazuje navíc zvlášť.

338. „Snížení v daném období“ zahrnují:

339. Následující položky se vykazují zvlášť:

340. V šabloně 24.3 se vykazují odpisy ve smyslu odstavce 74 této části, pokud i) byly provedeny v daném období (přítok) a ii) týkají se úvěrů a pohledávek, jež byly v daném období zařazeny do kategorie nevýkonných expozic ve smyslu odstavců 213 až 239 nebo 260 této části, s výjimkou úvěrů a pohledávek klasifikovaných jako držené k obchodování, obchodovatelná finanční aktiva nebo držené k prodeji. Vykazují se částečné i úplné odpisy. Z těchto odpisů se vykazují odděleně ty, jež jsou přičitatelné propadnutí práva na vymáhání expozice nebo její části právní cestou.

341. „|Kolaterál získaný převzetím“ zahrnuje jak aktiva, která dlužník zastavil jako zajištění, tak aktiva, která dlužník nezastavil jako kolaterál, ale která byla získána výměnou za zrušení dluhu, ať už dobrovolně či v rámci právního řízení.

342. V šabloně 25.1 se uvede bilance počátečního zůstatku na začátku finančního roku a konečného zůstatku kolaterálu získaného převzetím, jiného než kolaterál klasifikovaný jako pozemky, budovy a zařízení. V šabloně se navíc uvedou informace o souvisejícím „snížení dluhového zůstatku“ a o hodnotě kolaterálu získaného převzetím při počátečním zaúčtování.

343. „Snížením dluhového zůstatku“ se rozumí hrubá účetní hodnota expozice, jež byla odúčtována z rozvahy výměnou za kolaterál získaný převzetím, v přesný okamžik výměny, a souvisejících znehodnocení a negativních změn reálné hodnoty z titulu úvěrového rizika nakumulovaných v uvedený okamžik. Pokud byl v okamžiku výměny proveden odpis, uvedená částka se rovněž považuje za součást snížení dluhového zůstatku. Odúčtování z rozvahy z jiných důvodů, jako je vybírání peněžních toků, se nevykazuje.

344. „Hodnota při počátečním zaúčtování“ má tentýž význam, jaký je popsán v odstavci 175i této části.

345. Pokud jde o „přítok v daném období“:

346. Pokud jde o „odtok v daném období“:

347. V případě prodeje kolaterálu za hotovost se „odtok, za nějž byla vybrána hotovost“ rovná součtu „vybrané hotovosti po odečtení nákladů“ a „zisků/(–) ztrát z prodeje kolaterálu získaného převzetím“. Pojmem „vybraná hotovost po odečtení nákladů“ se rozumí částka obdržené hotovosti po odečtení transakčních nákladů, jako jsou poplatky a provize vyplácené zmocněncům, převodní daně a cla. Pojmem „zisky/(–) ztráty z prodeje kolaterálu získaného převzetím“ se rozumí rozdíl mezi účetní hodnotou kolaterálu stanovenou k datu odúčtování a částkou obdržené hotovosti po odečtení transakčních nákladů. V případě nahrazení kolaterálu finančními nástroji podle odstavce 346 této části se vykazuje účetní hodnota poskytnutého financování.

348. Kolaterál získaný převzetím se vykazuje v členění podle „období, od kterého je kolaterál zaúčtován v rozvaze instituce“.

349. Pokud jde o prezentaci získaného kolaterálu podle období, od kterého je kolaterál zaúčtován v rozvaze instituce, se „zrání“ kolaterálu v rozvaze, tj. přesun mezi definovanými časovými koši, nevykazuje ani jako přítok, ani jako odtok.

350. V šabloně 25.2 se uvede kolaterál získaný převzetím ve smyslu odstavce 341 této části v rozčlenění podle druhu získaného kolaterálu. V šabloně se uvádí kolaterál, který zůstává k referenčnímu datu zaúčtován v rozvaze, bez ohledu na to, kdy byl získán. V šabloně se navíc uvedou informace o souvisejícím „snížení dluhového zůstatku“ a „hodnotě při počátečním zaúčtování“ ve smyslu odstavců 343 a 344 této části, jakož i o výši kolaterálu získaného převzetím, který zůstává k referenčnímu datu zaúčtován v rozvaze. Výše kolaterálu získaného převzetím se vypočítá bez ohledu na účetní hodnotu kolaterálu a může být jedna nebo více než jedna pro každou expozici, která byla odúčtována z rozvahy výměnou za kolaterál získaný převzetím.

351. Druhy kolaterálu jsou druhy uvedené v odstavci 173 této části, s výjimkou druhů uvedených v písm. b) bodu i) uvedeného odstavce.

352. Pokud jde o kolaterál ve formě nemovitého majetku, uvedou se v samostatných řádcích následující informace:

353. V šabloně 25.3 se uvedou informace o kolaterálu získaném převzetím, klasifikovaném jako pozemky, budovy a zařízení. V šabloně se navíc uvedou informace o souvisejícím „snížení dluhového zůstatku“ a o „hodnotě při počátečním zaúčtování“ ve smyslu odstavců 343 a 344 této části.

354. Poskytnou se informace o stavu kolaterálu k referenčnímu datu bez ohledu na okamžik jeho získání a o přítoku v důsledku nového kolaterálu získaného převzetím v daném období od začátku do konce referenčního období, který zůstává k referenčnímu datu zaúčtován v rozvaze. Pokud jde o „snížení dluhového zůstatku“, zachycuje položka „celkem“ snížení dluhového zůstatku související s kolaterálem k referenčnímu datu a „přítok v důsledku nového kolaterálu získaného převzetím“ zachycuje snížení dluhového zůstatku související s kolaterálem, který byl získán v daném období.

355. V šabloně 26 se uvedou podrobné informace o úvěrech a pohledávkách, jež jsou v souladu s odstavci 240 až 268 této části klasifikovány jako s úlevou, s výjimkou nástrojů klasifikovaných jako hotovost u centrálních bank a ostatní vklady na požádání nebo jako určené k prodeji. Expozice s úlevou týkající se buď změny předchozích smluvních podmínek, nebo celkového či částečného refinancování smlouvy s obtížným dluhem ve smyslu odstavce 241 této části, se rozčlení do specifičtějších druhů opatření o úlevě.

356. „Počet nástrojů“ se stanoví v souladu s definicí v odstavci 320 této části.

357. Hrubá účetní hodnota expozic s opatřeními týkajícími se úlevy se přiřadí do kategorie zachycující druh opatření týkajícího se úlevy. Bylo-li na určitou expozici uplatněno několik opatření týkajících se úlevy, přiřadí se hrubá účetní hodnota expozic s opatřeními týkajícími se úlevy k nejrelevantnějšímu opatření týkajícímu se úlevy. Toto nejrelevantnější opatření se identifikuje na základě druhu opatření týkajícího se úlevy, jež má největší dopad na čistou současnou hodnotu expozice s úlevou, nebo s využitím jakýchkoli jiných metod považovaných za relevantní.

358. Druhy opatření týkajících se úlevy jsou následující:

359. Pokud má opatření týkající se úlevy vliv na hrubou účetní hodnotu expozice, vykazuje se hrubá účetní hodnota k referenčnímu datu, tj. po uplatnění opatření týkajícího se úlevy. V případě refinancování se vykazuje hrubá účetní hodnota nové poskytnuté smlouvy („refinancování dluhu“), která se kvalifikuje jako opatření týkající se úlevy, jakož i hrubá účetní hodnota částky staré splacené smlouvy, která dosud nebyla vypořádána.

360. Následující položky se vykáží ve zvláštních řádcích:

361. Expozice, jimž byla od konce posledního finančního roku poskytnuta opatření týkající se úlevy, se vykazují ve zvláštních sloupcích.

362. Informace uvedené v šabloně 47 se týkají úvěrů a pohledávek, s výjimkou úvěrů a pohledávek klasifikovaných jako hotovost u centrálních bank a ostatní vklady na požádání, finanční aktiva držená k obchodování, obchodovatelná nebo držená k prodeji.

363. „Vážená průměrná doba po datu splatnosti (v letech)“ se vypočítá jako vážený průměr počtu dnů po datu splatnosti u expozic klasifikovaných k referenčnímu datu jako nevýkonné v souladu s odstavci 213 až 239 nebo 260 této části. Nevýkonné expozice, které nejsou po splatnosti, se v tomto výpočtu považují za expozice, jež jsou nula dní po splatnosti. Expozice se váží hrubou účetní hodnotou měřenou k referenčnímu datu. Vážená průměrná doba po datu splatnosti se vyjadřuje v letech (s desetinnými čísly).

364. Vykazují se následující informace o výsledcích sporů týkajících se nevýkonných úvěrů a pohledávek, jež byly uzavřeny v daném období:

1. V tabulkách 2 a 3 jsou kategorie expozic k použití pro výpočet kapitálových požadavků podle CRR přiřazeny ke kategoriím odvětví protistran, které se používají v tabulkách FINREP.