NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2019/758 ze dne 31. ledna 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849, pokud jde o regulační technické normy pro minimální opatření a druh dalších opatření, která musí úvěrové a finanční instituce přijmout ke zmírnění rizika praní peněz a financování terorismu v některých třetích zemích (Text s významem pro EHP)

(1)

Úvěrové instituce a finanční instituce mají povinnost určit, posoudit a řídit riziko praní peněz a financování terorismu, jemuž jsou vystaveny, zejména když zřídí pobočky nebo většinově vlastněné dceřiné podniky ve třetích zemích, nebo proto, že zvažují, zda tyto pobočky či podniky ve třetích zemích zřizovat. Proto směrnice (EU) 2015/849 zavádí normy pro účinné posuzování a řízení rizika praní peněz a financování terorismu na úrovni skupin.

(2)

Jednotné provádění skupinových strategií a postupů zaměřených na boj proti praní peněz a financování terorismu je klíčové pro důkladné a účinné řízení rizika praní peněz a financování terorismu v rámci skupiny.

(3)

Existují však okolnosti, kdy skupina provozuje pobočky nebo většinově vlastněné dceřiné podniky ve třetí zemi, jejíž právo provádění skupinových strategií a postupů zaměřených na boj proti praní peněz a financování terorismu nedovoluje. Jedná se například o situace, kdy právní předpisy třetí země týkající se ochrany údajů nebo zachování bankovního tajemství omezují schopnost skupiny získávat přístup k informacím týkajícím se klientů poboček nebo většinově vlastněných dceřiných podniků ve třetí zemi, zpracovávat tyto informace a vyměňovat je.

(4)

Za těchto okolností a v situacích, kdy je narušena schopnost příslušných orgánů účinně dohlížet na to, jak skupina splňuje požadavky směrnice (EU) 2015/849, protože příslušné orgány nemají přístup k relevantním informacím, které jsou v držení poboček nebo většinově vlastněných dceřiných podniků ve třetích zemích, jsou požadovány další strategie a postupy k účinnému řízení rizika praní peněz a financování terorismu. Tyto další strategie a postupy mohou zahrnovat získání souhlasu od klientů, který může sloužit k překonání některých právních překážek, pokud jde o provádění skupinových strategií a postupů zaměřených na boj proti praní peněz a financování terorismu ve třetích zemích, v nichž jsou jiné možnosti omezené.

(5)

Potřeba zajistit jednotnou reakci na úrovni Unie na právní překážky při provádění skupinových strategií a postupů odůvodňuje zavedení zvláštních, minimálních opatření, která by úvěrové a finanční instituce měly být povinny v těchto situacích přijmout. Tyto další strategie a postupy by však měly být založené na posouzení rizik.

(6)

Úvěrové a finanční instituce by měly být schopny prokázat svému příslušnému orgánu, že rozsah jimi přijatých dalších opatření je přiměřený riziku praní peněz a financování terorismu. Pokud se ale příslušný orgán domnívá, že další opatření, která úvěrová nebo finanční instituce přijala, jsou k řízení tohoto rizika nedostatečná, tento orgán by měl mít možnost nařídit dané úvěrové nebo finanční instituci, aby přijala specifická opatření, kterými zajistí dodržování svých závazků v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu.

(7)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010, (2) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (3) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (4) zmocňují Evropský orgán pro bankovnictví, Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy k vydání společných pokynů pro zajištění společného, důsledného a jednotného uplatňování práva Unie. Při plnění požadavků tohoto nařízení by úvěrové a finanční instituce měly zohlednit společné pokyny vydané v souladu s článkem 17 a s čl. 18 odst. 4 směrnice (EU) 2015/849 o zjednodušené a zesílené hloubkové kontrole klienta a o faktorech, které by úvěrové a finanční instituce měly zohlednit při posuzování rizika praní peněz a financování terorismu souvisejícího s jednotlivými obchodními vztahy a příležitostnými transakcemi, a měly by vynaložit veškeré úsilí, aby tyto pokyny dodržely.

(8)

Ustanoveními tohoto nařízení by neměla být dotčena povinnost příslušných orgánů domovského členského státu uskutečňovat další opatření v oblasti dozoru v souladu s čl. 45 odst. 5 směrnice (EU) 2015/849 v případech, kdy se uplatňování dalších opatření stanovených tímto nařízením ukáže jako nedostatečné.

(9)

Ustanoveními tohoto nařízení by rovněž neměla být dotčena zesílená opatření hloubkové kontroly, která jsou úvěrové a finanční instituce povinny přijmout při jednání s fyzickými osobami nebo právními subjekty usazenými v zemích, které Komise označila za vysoce rizikové podle článku 9 směrnice (EU) 2015/849.

(10)

Úvěrové a finanční instituce by měly mít k dispozici dostatek času na úpravu svých strategií a postupů v souladu s požadavky tohoto nařízení. Za tímto účelem je vhodné, aby bylo uplatňování tohoto nařízení odloženo o tři měsíce ode dne vstupu v platnost.

(11)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, které vypracovaly evropské orgány dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví, Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) a které byly předloženy Komisi.

(12)

Evropské orgány dohledu uskutečnily otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzovaly potenciální související náklady a přínosy a požádaly o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení (EU) č. 1093/2010,