NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2016/867 ze dne 18. května 2016 o shromažďování podrobných údajů o úvěrech a o úvěrovém riziku (ECB/2016/13)

(1)

Podrobné údaje o úvěrech a o úvěrovém riziku (dále jen „údaje o úvěrech“) zahrnují detailní a individuální informace o nástrojích, z nichž pro instituce přijímající vklady, finanční instituce jiné než instituce přijímající vklady nebo společnosti pro správu aktiv, které všechny poskytují úvěry ve významném rozsahu, vyplývá úvěrové riziko. Tyto podrobné informace jsou nezbytné pro plnění úkolů Eurosystému, Evropského systému centrálních bank (ESCB) a Evropské rady pro systémová rizika, včetně analýzy měnové politiky a operací měnové politiky, řízení rizik, sledování finanční stability a makroobezřetnostní politiky a výzkumu. Tyto údaje budou rovněž užitečné pro účely bankovního dohledu v rámci jednotného mechanismu dohledu.

(2)

Článek 5.1 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“) stanoví, že pro zajištění úkolů, kterými je pověřen ESCB, shromažďuje Evropská centrální banka (ECB) ve spolupráci s národními centrálními bankami ESCB nezbytné statistické informace buď od příslušných vnitrostátních orgánů, nebo přímo od hospodářských subjektů. Článek 3 nařízení (ES) č. 2533/98 vyžaduje, aby ECB blíže určila skutečný soubor zpravodajských jednotek v rámci referenčního souboru zpravodajských jednotek, a opravňuje ji, aby určité kategorie zpravodajských jednotek zčásti nebo zcela zprostila statistické zpravodajské povinnosti.

(3)

Údaje o úvěrech podstatně přispějí ke zlepšení stávajících a vývoji nových statistik ESCB, neboť poskytují významná členění a podrobnosti, jež nejsou dostupné ze zdrojů údajů, jež se používají v současné době a mezi něž se řadí informace o struktuře a rizikovém profilu úvěrů poskytnutých finančním sektorem. Údaje o úvěrech například zásadně přispějí ke zlepšení kvality statistiky o: a) úvěrech podle velikosti podniků, které jsou klíčovým prvkem pro posuzování a sledování toho, jak jsou úvěry poskytovány malým a středním podnikům; b) úvěrových linkách v členění podle sektoru protistrany; c) úvěrech nefinančním podnikům v členění podle hospodářské činnosti; d) úvěrech krytých zajištěním nemovitostmi a e) přeshraničních úvěrech a souvisejících příjmech v rámci statistiky platební bilance členských států, jejichž měnou je euro.

(4)

Dostupnost údajů o úvěrech zlepší použitelnost informací na mikroúrovni, které jsou nyní shromažďovány o emisích cenných papírů a o jejich držbě, a přispějí ke sledování a podpoře finanční integrace a stability v Unii. Údaje o úvěrech týkající se poboček, které jsou rezidenty mimo eurozónu a jejichž ústředí jsou rezidenty ve zpravodajském členském státě, jsou v neposlední řadě významné pro plnění úkolů ESCB, zejména pokud se týká analýzy měnové politiky a úkolů v oblasti finanční stability. Údaje mohou kromě toho přispět k plnění úkolů v oblasti makroobezřetnostního dohledu, kterými jsou například analýza pro účely finanční stability, hodnocení rizika a zátěžové testy. Čl. 8 odst. 1 písm. d) a odst. 4a nařízení (ES) č. 2533/98 nyní výslovně umožňuje, aby statistické údaje shromážděné podle článku 5 statutu ESCB byly používány pro účely dohledu.

(5)

Komplexní soubor harmonizovaných analytických údajů o úvěrech by měl snížit zpravodajskou zátěž tím, že postupem času bude stále více stabilizovat zpravodajskou povinnost. To je důležité, neboť zavádění změn do vysoce automatizovaných systémů zpracování údajů zpravodajských jednotek může být velmi nákladné. Harmonizovaný soubor údajů o úvěrech bude rovněž podrobnější, čímž se sníží počet dodatečných žádostí, které by bylo třeba zasílat zpravodajským jednotkám.

(6)

Rozhodnutí ECB/2014/6 (3) vymezuje postup pro vývoj dlouhodobého rámce pro shromažďování podrobných údajů o úvěrech na základě harmonizované statistické zpravodajské povinnosti vůči ECB. Cílem tohoto rozhodnutí je zajistit, aby byly zavedeny: a) národní soubory podrobných údajů o úvěrech provozované všemi národními centrálními bankami Eurosystému v souladu s jednotnými minimálními standardy a b) společná databáze podrobných analytických údajů o úvěrech (dále jen „AnaCredit“), kterou budou členové Eurosystému sdílet a která bude obsahovat vstupní údaje ze všech členských států, jejichž měnou je euro.

(7)

Doporučení ECB/2014/7 (4) vybízí národní centrální banky členských států, jejichž měnou není euro, avšak které se připravují na účast v tomto dlouhodobém rámci, k tomu, aby postupovaly podle ustanovení obsažených v rozhodnutí ECB/2014/6. S cílem rozšířit jeho geografický a datový rozsah a zlepšit harmonizaci v rámci Unie by měl být AnaCredit na dobrovolném základě otevřen všem členským státům mimo eurozónu, zejména těm, které se účastní jednotného mechanismu dohledu.

(8)

Zatímco přípravná opatření podle rozhodnutí ECB/2014/6 směřovala k vymezení „základní skupiny harmonizovaných souborů podrobných údajů o úvěrech, které budou národní centrální banky v dlouhodobém horizontu poskytovat ECB“, výsledky posouzení nákladů a přínosů ukázaly, že uživatelé velmi důrazně požadují, aby nebyly použity pouze „základní skupiny datových souborů“, ale rovněž komplexní seznam atributů údajů a opatření, jež charakterizují nástroje, které pro soubor zpravodajských jednotek vytvářejí úvěrové riziko. Výsledná zvýšená harmonizace by kromě toho měla zlepšit srovnatelnost údajů mezi zeměmi a institucemi, čímž se zajistí vyšší kvalita údajů pro účely analýzy.

(9)

Cílem AnaCreditu je ve spojení s jinými statistickými rámci, které shromažďují podrobné informace, poskytnout analytický pohled na úvěrové riziko zpravodajských jednotek, a to bez ohledu na finanční nástroj, druh expozice nebo účetní klasifikaci. V tomto směru je cílem požadavků vymezených v tomto nařízení zajistit, aby zpravodajské jednotky národním centrálním bankám vykazovaly soubor harmonizovaných informací.

(10)

Zřízení AnaCreditu by mělo probíhat ve fázích, neboť značnou různorodost stávajícího shromažďování údajů o úvěrech v rámci jednotlivých zúčastněných států lze harmonizovat jen postupně. Tento postupný přístup rovněž zohledňuje dobu, kterou zpravodajské jednotky potřebují k tomu, aby mohly plnit různé požadavky na údaje. S cílem zpravodajským jednotkám umožnit, aby se připravily na používání harmonizovaného souboru pojmů a definic, by měl být rozsah a obsah údajů, které mají být v různých fázích shromažďovány, vymezen co nejdříve. Rada guvernérů tedy přijme své rozhodnutí o každé následné fázi alespoň dva roky před jeho provedením. V zájmu minimalizace nákladů a pracovního zatížení zpravodajských jednotek bude možnost poskytovat informace o úvěrech na bydlení na základě metody vzorků přezkoumána v pozdější fázi.

(11)

Zatímco jedním z klíčových dlouhodobých cílů AnaCreditu je harmonizovat zpravodajskou povinnost a prováděcí postupy, různorodost stávajících postupů pro shromažďování údajů vyžaduje, aby v určitých oblastech – například pokud se týká rozhodování národní centrální banky o udělení výjimek malým rezidentským zpravodajským jednotkám – byla zachována možnost uvážení ze strany národní centrální banky. Tyto oblasti uvážení národní centrální banky by měly být v každé budoucí fázi znovu zhodnoceny s cílem rozhodnout, zda lze dosáhnout další harmonizace v rámci zúčastněných států.

(12)

Co do rozsahu by první fáze vykazování v rámci AnaCreditu měla zahrnovat úvěry, které úvěrové instituce poskytují právním subjektům. V další fázi by do skutečného souboru zpravodajských jednotek mohly být zahrnuty instituce přijímající vklady jiné než úvěrové instituce, společnosti pro správu aktiv a jiné finanční instituce, které všechny poskytují úvěry, jakož i zahraniční dceřiné podniky těchto subjektů. Pokud se týká nástrojů, rozsah podrobného vykazování by mohl být rozšířen na deriváty, ostatní pohledávky, podrozvahové položky (například finanční záruky) a úvěry poskytnuté osobám, které nejsou právnickými osobami, včetně podnikatelů. V první fázi by neměly být shromažďovány žádné osobní údaje ve smyslu příslušných předpisů o ochraně údajů, a to ani v případě úvěrů s více dlužníky, v nichž jsou dlužníky fyzické osoby, a ani tehdy, když jsou fyzické osoby spojeny s nástroji vykazovanými do AnaCreditu. Pokud by měl být rozsah vykazování v následujících fázích rozšířen tak, aby zahrnoval takové osobní údaje, měla by být zajištěna ochrana práv fyzických osob, pokud se týká shromažďování a zpracování jejich osobních údajů. V následných fázích může být zavedena zpravodajská povinnost na konsolidovaném základě. Rozšíření souboru zpravodajských jednotek by mělo zohledňovat právo národní centrální banky na udělování výjimek malým zpravodajským jednotkám a mělo by být přijato nejméně dva roky před zavedením tohoto rozšíření, aby byl zpravodajským jednotkám a národním centrálním bankám dán dostatečný čas na jeho provedení.

(13)

V rámci příprav na další fáze by rozšíření souboru zpravodajských jednotek, jakož i zavedení další zpravodajské povinnosti mělo být založeno na analýze připravené Výborem pro statistiku ESCB s ohledem na uživatelské potřeby, odhadované náklady na straně zpravodajských jednotek a národních centrálních bank, tržní vývoj a zkušenosti získané při přípravě na první fázi.

(14)

V zájmu zamezení nepřiměřenému zpravodajskému zatížení zejména malých zpravodajských jednotek s omezenou celkovou úvěrovou expozicí by zpravodajská povinnost ve vztahu k údajům o úvěrech měla být vymezena tak, že se zohlední zásada proporcionality. Z téhož důvodu by národní centrální banky měly být oprávněny udělovat výjimky malým zpravodajským jednotkám.

(15)

S cílem zajistit účinné vykazování a přiměřenou interoperabilitu s jinými stávajícími nebo novými rámci vykazování by mělo být národním centrálním bankám umožněno, aby informace, které mají být předány ECB, shromažďovaly v rámci širšího vnitrostátního zpravodajského rámce a aby pro své zákonné účely rozšířily vykazování údajů o úvěrech nad rámec vymezený v tomto nařízení, a to v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy.

(16)

Pro účely příspěvků do AnaCreditu by národním centrálním bankám mělo být umožněno používat jejich vlastní databáze, údaje získané od zpravodajských jednotek a z jakýchkoli jiných zdrojů, zejména z příslušných referenčních databází. Mělo by být na uvážení národních centrálních bank rozhodnout, zda uzavřou dohodu o spolupráci s národními statistickými úřady nebo s vnitrostátními příslušnými orgány pro dohled nad zpravodajskými jednotkami nebo s jinými vnitrostátními orgány, pokud poskytované údaje splňují standardy kvality vymezené v tomto nařízení. Vzhledem ke stávajícím rozdílným vnitrostátním postupům a s cílem minimalizovat zpravodajskou zátěž na základě tohoto nařízení se vybízí k efektivní a účinné spolupráci mezi národními statistickými úřady, vnitrostátními příslušnými orgány a jinými vnitrostátními orgány.

(17)

Rámec pro shromažďování údajů o úvěrech by měl být zaveden s cílem zajistit interoperabilitu mezi centrálními registry úvěrů a jinými příslušnými soubory údajů o úvěrech zřízenými subjekty veřejného sektoru, včetně databází statistik cenných papírů, jakož i souboru údajů v rámci rejstříku institucí a přidružených společností ESCB.

(18)

V zájmu zavedení zpětné vazby se zpravodajskými jednotkami nebo posílení stávající zpětné vazby a jiných informačních služeb, které centrální registry úvěrů poskytují zpravodajským jednotkám, by mělo být národním centrálním bankám umožněno, aby mohly používat víceúčelový sdílený soubor analytických podrobných údajů o úvěrech. Tato zpětná vazba zvýší příspěvek ESCB ke stabilitě finančního systému v souladu s jeho mandátem podle čl. 127 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie. Zpětná vazba zpravodajským jednotkám poskytne širší základ pro posouzení úvěrové způsobilosti, zejména pokud se týká přeshraničních dlužníků, a umožní harmonizaci definic a atributů údajů v rámci jejich postupů při poskytování úvěrů. Posílí řízení úvěrového rizika ze strany úvěrových institucí a jiných věřitelů. Zejména podpoří úvěrové instituce v tom, aby se při posuzování úvěrové způsobilosti nepřiměřeně nespoléhaly na externí úvěrové ratingy. Zpětná vazba by měla být prováděna na základě osvědčených postupů a měla by zajišťovat minimální standardy kvality údajů. Dílčí soubor analytických údajů o úvěrech, který mohou mezi sebou pro účely zpětné vazby sdílet národní centrální banky, by měl být vymezen s ohledem na specifickou úroveň důvěrnosti příslušných atributů údajů a odpovídající požadavky na ochranu důvěrnosti, jakož i na dobu nezbytnou pro provedení. Další podrobnosti o rozsahu a provádění zpětné vazby mohou být vymezeny ve zvláštním právním aktu a národní centrální banky mohou na základě příslušných právních rámců uzavřít dohody o spolupráci, pokud se týká příslušné spolupráce v oblasti zpětné vazby. Zatímco některé národní centrální banky, které provozují centrální registr úvěrů, již podrobné přeshraniční údaje o úvěrech a o úvěrovém riziku na dvoustranném základě vzájemně sdílejí (5), jiné mohou pro provedení takového sdílení přeshraničních informací z právních důvodů vyžadovat určitou lhůtu, aby mohly tyto údaje předat finančním institucím, které jim předkládají výkazy. Zpětná vazba by měla být vytvořena a prováděna s ohledem na vnitrostátní právní předpisy o nakládání s důvěrnými statistickými informacemi.

(19)

Pro účely tohoto nařízení by se měla uplatňovat pravidla ochrany a využití důvěrných statistických informací stanovená v článcích 8 až 8c nařízení (ES) č. 2533/98.

(20)

Podle čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 2533/98 má ECB pravomoc uložit sankce zpravodajským jednotkám, které poruší statistickou zpravodajskou povinnost vymezenou nebo uloženou v nařízeních nebo rozhodnutích ECB. Pravomoc ukládat sankce je nezávislá na právu národní centrální banky ukládat sankce zpravodajským jednotkám, které neplní statistické nebo jiné zpravodajské povinnosti, které se na ně vztahují na základě příslušného vnitrostátního rámce.

(21)

Je třeba zavést postup pro účinné provádění technických změn příloh tohoto nařízení za předpokladu, že takové změny nezmění základní koncepční rámec, ani neovlivní zatížení zpravodajských jednotek v členských státech. Při uplatňování tohoto postupu musí být brán ohled na stanoviska Výboru pro statistiku ESCB.

(22)

Z článku 5 statutu ESCB ve spojení s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii vyplývá povinnost přijmout a provést na vnitrostátní úrovni veškerá opatření, která členské státy, jejichž měnou není euro, považují za vhodná: a) pro shromažďování statistických informací nezbytných ke splnění statistické zpravodajské povinnosti vůči ECB; a b) pro včasnou přípravu v oblasti statistiky na to, aby se tyto členské státy mohly stát členskými státy, jejichž měnou je euro.

(23)

Toto nařízení by se mělo používat, aniž by bylo dotčeno shromažďování údajů o úvěrech podle právního rámce jednotného mechanismu dohledu,