Nařízení Rady (EHS) č. 2137/85 ze dne 25. července 1985 o evropském hospodářském zájmovém sdružení (EHZS)

Nařízení Rady (EHS) č. 2137/85

ze dne 25. července 1985

o evropském hospodářském zájmovém sdružení (EHZS)

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 235 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [3],

vzhledem k tomu, že harmonický rozvoj hospodářských činností a jeho plynulé a vyrovnané rozšíření v celém Společenství závisí na vytvoření a řádném fungování společného trhu, který bude poskytovat podmínky obdobné podmínkám na vnitrostátním trhu; že pro zavedení tohoto jednotného trhu a pro posílení jeho jednoty je vhodné vytvořit ve prospěch fyzických osob, společností a dalších právních subjektů právní rámec, který usnadní přizpůsobení jejich činnosti hospodářským podmínkám Společenství; že z těchto důvodů je nezbytné, aby tyto fyzické osoby, společnosti a další právní subjekty mohly účinně spolupracovat i přes hranice;

vzhledem k tomu, že taková spolupráce může být spojena s právními, daňovými nebo psychologickými obtížemi; že vytvoření vhodného právního nástroje na úrovni Společenství v podobě evropského hospodářského zájmového sdružení přispěje k dosažení výše uvedených cílů, a že je tedy nezbytné;

vzhledem k tomu, že Smlouva nestanoví zvláštní pravomoci pro vytvoření tohoto právního nástroje;

vzhledem k tomu, že schopnost sdružení přizpůsobit se hospodářským podmínkám musí být zaručena rozsáhlou svobodou jeho členů uspořádat své smluvní vztahy a vnitřní organizaci sdružení;

vzhledem k tomu, že sdružení se od společnosti liší hlavně svým účelem, kterým je pouze usnadnění nebo rozvoj hospodářské činnosti jeho členů s cílem umožnit jim zvýšení jejich hospodářských výsledků; že pro tuto doplňující povahu musí být činnost sdružení spojena s hospodářskou činností jeho členů, avšak nesmí ji nahrazovat, a proto sdružení nesmí například samo vůči třetím osobám vykonávat svobodná povolání, přičemž význam hospodářské činnosti musí být vykládán v co nejširším smyslu;

vzhledem k tomu, že vstup do sdružení musí být co nejvíce otevřen fyzickým osobám, společnostem a dalším právním subjektům, jak to odpovídá cílům tohoto nařízení; že toto nařízení se nedotýká použití právních předpisů nebo deontologických pravidel na vnitrostátní úrovni týkajících se podmínek výkonu činnosti nebo povolání;

vzhledem k tomu, že toto nařízení samo o sobě nikomu neuděluje právo účastnit se sdružení, i když jsou splněny dané podmínky;

vzhledem k tomu, že pravomoc zakázat nebo omezit účast ve sdružení z důvodů veřejného zájmu stanovená tímto nařízením se nedotýká právních předpisů členských států upravujících výkon předmětných činností, které mohou stanovit další zákazy a omezení nebo jakýmkoli jiným způsobem kontrolovat či dohlížet na účast fyzických osob, společností nebo jiných právních subjektů nebo některé z jejich kategorií;

vzhledem k tomu, že z důvodu umožnit sdružení, aby dosáhlo svých cílů, je vhodné přiznat tomuto sdružení právní způsobilost a stanovit, že je vůči třetím osobám bude zastupovat orgán právně odlišný od jeho členů;

vzhledem k tomu, že ochrana třetích osob vyžaduje zajištění širokého zveřejnění a že členové sdružení společně a nerozdílně odpovídají za závazky sdružení včetně závazků z oblasti daní a sociálního zabezpečení, aniž by se ovšem tato zásada dotýkala svobody vyloučit nebo omezit zvláštní smlouvou mezi sdružením a třetí osobou odpovědnost jednoho či více členů v souvislosti s určitým závazkem;

vzhledem k tomu, že otázky týkající se stavu a způsobilosti fyzických osob a způsobilosti právnických osob jsou upravovány vnitrostátními právními předpisy;

vzhledem k tomu, že je vhodné upravit důvody zrušení sdružení s odkazem na vnitrostátní právo upravující likvidaci a její skončení;

vzhledem k tomu, že sdružení podléhá vnitrostátním právním předpisům upravujícím platební neschopnost a zastavení plateb a že toto právo může stanovit další důvody pro zrušení sdružení;

vzhledem k tomu, že toto nařízení stanoví, že hospodářský výsledek z činností sdružení je zdanitelný pouze na úrovni členů; že je zřejmé, že jinak platí vnitrostátní daňové předpisy, zejména pokud se týká rozdělení zisku, daňových řízení a veškerých povinností, které ukládají vnitrostátní daňové předpisy;

vzhledem k tomu, že v oblastech nezahrnutých do tohoto nařízení se použijí právní předpisy členských států a Společenství, například v oblasti

- pracovního práva a práva sociálního zabezpečení,

- práva hospodářské soutěže,

- práva duševního vlastnictví;

vzhledem k tomu, že činnost sdružení se řídí právními předpisy členských států o výkonu určité činnosti a její kontrole; že v případě zneužití nebo obcházení práva členského státu ze strany sdružení nebo jeho členů může tento členský stát uložit přiměřené sankce;

vzhledem k tomu, že členské státy mají volnost používat nebo přijímat jakékoli právní a správní předpisy, které nebudou v rozporu s obsahem a cíli tohoto nařízení;

vzhledem k tomu, že toto nařízení musí vstoupit v platnost okamžitě v celém rozsahu; že použití některých ustanovení by přesto mělo být odloženo, aby členské státy mohly nejdříve vytvořit nezbytný mechanismus pro registraci sdružení na svém území a pro zveřejňování jejich činnosti; že ode dne použitelnosti tohoto nařízení mohou založená sdružení působit bez územního omezení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 4

1. Členy sdružení mohou být pouze

a) společnosti ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy a další právní subjekty veřejného nebo soukromého práva vytvořené v souladu s právem členského státu, které mají statutární nebo zákonné sídlo nebo ústředí ve Společenství; pokud v souladu s právními předpisy členského státu není společnost nebo jiný právní subjekt povinen mít statutární nebo zákonné sídlo, je dostačující, že má tato společnost nebo tento právní subjekt ve Společenství ústředí;

b) fyzické osoby, které vykonávají průmyslovou, obchodní, řemeslnou, zemědělskou činnost nebo svobodné povolání nebo poskytují jiné služby ve Společenství.

2. Sdružení se musí skládat alespoň ze

a) dvou společností nebo jiných právních subjektů podle odstavce 1, které mají ústředí v různých členských státech, nebo

b) dvou fyzických osob podle odstavce 1, které vykonávají svou činnost jako hlavní v různých členských státech, nebo

c) společnosti nebo jiného právního subjektu a fyzické osoby podle odstavce 1, z nichž první má ústředí v jednom členském státě a druhá vykonává svou činnost jako hlavní v jiném členském státě.

3. Členský stát může stanovit, že sdružení registrovaná v jeho rejstřících v souladu s článkem 6 nesmějí mít více než dvacet členů. Z tohoto důvodu může členský stát stanovit, že v souladu s jeho právními předpisy bude každý člen právního subjektu vytvořeného v souladu s jeho právními předpisy jiného než registrovaná společnost, považován za samostatného člena sdružení.

4. Každý členský stát je oprávněn z důvodu svého veřejného zájmu vyloučit nebo omezit členství určitých kategorií fyzických osob, společností nebo jiných právních subjektů ve sdružení.

Článek 5

Smlouva o sdružení musí obsahovat alespoň

a) název sdružení, který předchází nebo následují slova "evropské hospodářské zájmové sdružení" nebo zkratka "EHZS", pokud tato slova nebo zkratka nejsou již součástí názvu;

b) sídlo sdružení;

c) předmět, pro který bylo sdružení založeno;

d) jména, obchodní firmu, právní formu, bydliště nebo sídlo a popřípadě číslo a místo registrace každého člena sdružení;

e) dobu trvání sdružení, pokud není neomezená.

Článek 6

Sdružení je registrováno ve státě, kde má sídlo, v rejstříku určeném podle čl. 39 odst. 1.

Článek 7

Smlouva o sdružení je uložena u rejstříku uvedeného v článku 6.

V rejstříku musí být rovněž uloženy tyto doklady a údaje:

a) všechny změny smlouvy o sdružení, včetně všech změn ve složení sdružení;

b) zřízení nebo zrušení jakékoli provozovny sdružení;

c) soudní rozhodnutí, kterým se zjišťuje nebo prohlašuje neplatnost sdružení v souladu s článkem 15;

d) jmenování jednatele nebo jednatelů sdružení, jejich jména a jakékoli další údaje o totožnosti požadované právními předpisy členského státu, v němž je rejstřík veden, údaj, že mohou jednat samostatně nebo že musí jednat společně, a skončení jejich funkcí;

e) jakýkoli převod účasti člena ve sdružení nebo její části v souladu s čl. 22 odst. 1;

f) rozhodnutí členů, které prohlašuje nebo zjišťuje zrušení sdružení v souladu s článkem 31, nebo soudní rozhodnutí, které prohlašuje toto zrušení v souladu s články 31 nebo 32;

g) jmenování likvidátora nebo likvidátorů sdružení uvedených v článku 35, jejich jména a další údaje o totožnosti požadované právními předpisy členského státu, v němž je rejstřík veden, a skončení jejich funkcí;

h) skončení likvidace sdružení uvedené v čl. 35 odst. 2;

i) návrh na změnu sídla uvedenou v čl. 14 odst. 1;

j) doložka, která osvobozuje nového člena od úhrady závazků, jež vznikly před jeho vstupem, v souladu s čl. 26 odst. 2.

Článek 8

Následující údaje musí být zveřejněny za podmínek článku 39 ve věstníku uvedeném v odstavci 1 dotyčného článku:

a) údaje, které musí povinně obsahovat smlouva o sdružení podle článku 5, a jejich změny,

b) číslo, datum a místo registrace a rovněž výmaz z registrace,

c) doklady a údaje uvedené v čl. 7 písm. b) až j).

Údaje uvedené v písmenech a) a b) musí být zveřejněny v plném rozsahu. Doklady a údaje uvedené v písmenu c) mohou být zveřejněny buď v plném rozsahu, nebo formou výpisu nebo poznámky o jejich uložení do rejstříku v souladu s odpovídajícími vnitrostátními právními předpisy.

Článek 10

Každá provozovna sdružení, která je umístěna v jiném členském státě, než je sídlo sdružení, musí být v tomto státě registrována. Pro účely této registrace uloží sdružení u příslušného rejstříku tohoto členského státu kopie dokladů, které jsou povinně uloženy u rejstříku členského státu, kde se nachází sídlo sdružení, popřípadě spolu s překladem vypracovaným v souladu se zvyklostmi rejstříku, v němž je provozovna registrována.

Článek 11

Založení sdružení a skončení jeho likvidace s uvedením čísla, data a místa jeho registrace a data, místa a názvu zveřejnění se po zveřejnění ve věstníku uvedeném v čl. 39 odst. 1 zveřejní v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 12

Sídlo uvedené ve smlouvě o sdružení se musí nacházet ve Společenství.

Toto sídlo se musí nacházet

a) v místě, kde má sdružení své ústředí, nebo

b) v místě, kde má své ústředí jeden z členů sdružení, nebo jedná-li se o fyzickou osobu, kde vykonává svou hlavní činnost, za podmínky, že sdružení zde vykonává skutečnou činnost.

Článek 13

Sídlo sdružení může být uvnitř Společenství měněno.

Nemá-li tato změna sídla za následek změnu rozhodného práva podle článku 2, je rozhodnutí o změně sídla přijato za podmínek stanovených ve smlouvě o sdružení.

Článek 18

Každý člen má právo získat od jednatelů informace o záležitostech sdružení a seznamovat se s účetními knihami a doklady.

Článek 23

Sdružení nesmí vyzývat k veřejnému úpisu podílů.

Článek 25

Obchodní dopisy, objednávkové listy a obdobné dokumenty musí čitelně uvádět

a) název sdružení, který předchází nebo následují slova "evropské hospodářské zájmové sdružení" nebo zkratka "EHZS", pokud tato slova nebo zkratka nejsou již součástí názvu,

b) místo rejstříku uvedeného v článku 6, ve kterém je sdružení registrováno, a rovněž číslo zápisu sdružení do tohoto rejstříku,

c) adresu sídla sdružení,

d) popřípadě údaj, že jednatelé musí jednat společně,

e) popřípadě údaj, že sdružení je v likvidaci podle článků 15, 31, 32 nebo 36.

Každá provozovna sdružení, je-li registrována v souladu článkem 10, musí výše stanovené údaje, doplněné údaji týkajícími se její vlastní registrace, uvádět na dokladech uvedených v prvním pododstavci tohoto článku, které vydá.

Článek 29

Jakmile přestane být člen součástí sdružení, musí jednatel nebo jednatelé tuto skutečnost oznámit ostatním členům; musí rovněž splnit odpovídající povinnosti uvedené v článcích 7 a 8. Tyto povinnosti může splnit jakákoli zúčastněná osoba.

Článek 30

Nestanoví-li smlouva o sdružení jinak a aniž jsou dotčena práva, která osoba nabyla podle čl. 22 odst. 1 nebo čl. 28 odst. 2, je sdružení poté, co určitý člen přestane být jeho součástí, i nadále zachováno pro zbývající členy za podmínek stanovených smlouvou o sdružení nebo určených jednomyslným rozhodnutím dotyčných členů.

Článek 33

Přestane-li být člen součástí sdružení z jiného důvodu, než je převod jeho práv za podmínek stanovených v čl. 22 odst. 1, určí se výše práv, které mu náleží, nebo závazků, které má, na základě majetku sdružení v okamžiku, kdy tento člen přestává být jeho součástí.

Výše práv a závazků vystupujícího člena nemůže být stanovena paušálně dopředu.

Článek 34

Aniž je dotčen čl. 37 odst. 1, zůstává každý člen, který přestává být součástí sdružení, i nadále odpovědný za podmínek podle článku 24 za závazky vyplývající z činnosti sdružení před skončením členství.

Článek 36

Na evropská sdružení hospodářského zájmu se vztahují vnitrostátní právní předpisy upravující platební neschopnost a zastavení plateb. Zahájení řízení proti sdružení z důvodu jeho platební neschopnosti nebo zastavení plateb samo o sobě neznamená zahájení tohoto řízení proti členům tohoto sdružení.

Článek 38

Vykonává-li sdružení v členském státě činnost, která porušuje veřejný zájem tohoto státu, může příslušný orgán tohoto státu tuto činnost zakázat. Proti rozhodnutí příslušného orgánu musí být možné odvolat se k soudu.

Článek 40

Hospodářský výsledek z činnosti sdružení je zdanitelný pouze na úrovni jeho členů.

Článek 42

1. Od přijetí tohoto nařízení se při Komisi zřizuje kontaktní výbor. Výbor má za úkol

a) usnadňovat, aniž jsou dotčeny články 169 a 170 Smlouvy, provádění tohoto nařízení pomocí pravidelných jednání, zejména o konkrétních obtížích vznikajících v souvislosti s tímto provádění,

b) radit Komisi v případě potřeby ve věcech doplnění nebo změn tohoto nařízení.

2. Kontaktní výbor se skládá ze zástupců členských států a ze zástupců Komise. Předsedou je zástupce Komise. Sekretariát zajišťují útvary Komise.

3. Kontaktní výbor svolává jeho předseda buď z vlastního podnětu, nebo na žádost některého z jeho členů.

Článek 43

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Použije se ode dne 1. července 1989, s výjimkou článků 39, 41 a 42, které se použijí ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.