NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2023/2772 ze dne 31. července 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, pokud jde o standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti (Text s významem pro EHP)

1. Cílem evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (dále také jako „ESRS“) je specifikovat informace o udržitelnosti, které podnik zveřejňuje v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, ( 1 ) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464. ( 2 ) Podávání zpráv podle ESRS nezbavuje podniky dalších povinností stanovených předpisy Unie.

2. ESRS konkrétně specifikují informace, které podnik zveřejňuje o svých významných dopadech, rizicích a  příležitostech v souvislosti s environmentálními a sociálními otázkami a otázkami správy a řízení v oblasti udržitelnosti . ESRS nevyžadují, aby podniky zveřejňovaly informace o environmentálních a sociálních tématech a tématech správy a řízení, na něž se vztahují ESRS, když podnik vyhodnotil předmětné téma jako nevýznamné (viz dodatek E – vývojový diagram pro určení informací, které mají být zahrnuty). Informace zveřejňované v souladu s ESRS umožňují uživatelům zprávy o udržitelnosti pochopit významné dopady podniku na lidi a životní prostředí a významné dopady otázek udržitelnosti na rozvoj, výkonnost a postavení podniku.

3. Cílem tohoto standardu (ESRS 1) je umožnit porozumění struktuře ESRS, používaným pravidlům pro vypracování a základním pojmům a obecným požadavkům na přípravu a prezentaci informací o udržitelnosti v souladu se směrnicí 2013/34/EU, ve znění směrnice (EU) 2022/2464.

4. Existují tři kategorie standardů ESRS:

5. Průřezové standardy ESRS 1 Obecné požadavky a ESRS 2 Obecné informace se vztahují na otázky udržitelnosti , které jsou předmětem tematických standardů a odvětvových standardů.

6. Tento standard (ESRS 1) popisuje strukturu standardů ESRS, vysvětluje pravidla pro vypracování a základní pojmy a stanovuje obecné požadavky na přípravu a prezentaci informací týkajících se udržitelnosti.

7. ESRS 2 stanoví požadavky na zveřejňování informací, které má podnik poskytovat na obecné úrovni o všech významných záležitostech udržitelnosti v oblastech podávání zpráv o správě a řízení, strategii, dopadu, řízení rizik a  příležitostí a o  ukazatelích a cílech .

8. Tematické ESRS se zabývají tématem udržitelnosti a jsou strukturovány do témat a dílčích témat, případně do podtémat. Tabulka v Požadavku na uplatňování č. 16 (AR 16) k tomuto standardu poskytuje přehled témat, dílčích témat a podtémat udržitelnosti (souhrnně „ otázky udržitelnosti “ ), na které se vztahují tematické ESRS.

9. Tematické ESRS mohou obsahovat specifické požadavky, které doplňují obecné požadavky na zveřejňování v ESRS 2. Dodatek C standardu ESRS 2 Požadavky na zveřejňování informací / uplatňování v tematických ESRS, které jsou použitelné společně s obecnými požadavky na zveřejňování informací ve standardu ESRS 2, obsahuje seznam dalších požadavků v tematických ESRS, které podnik použije společně s požadavky na zveřejňování na obecné úrovni ve standardu ESRS 2.

10. Odvětvové standardy se vztahují na všechny podniky v daném odvětví. Zabývají se dopady, riziky a  příležitostmi , které jsou pravděpodobně významné pro všechny podniky v určitém odvětví a které nejsou zahrnuty nebo nejsou dostatečně zahrnuty v tematických standardech. Odvětvové standardy mají více témat a zabývají se tématy, která jsou pro dané odvětví nejdůležitější. Odvětvové standardy dosahují vysoké míry srovnatelnosti.

11. Pokud podnik dospěje k závěru, že dopad, riziko nebo příležitost nejsou zahrnuty nebo nejsou zahrnuty s dostatečnou podrobností v ESRS, ale jsou významné vzhledem k jeho specifickým skutečnostem a okolnostem, musí kromě požadavků na zveřejňování informací stanovených ve třech kategoriích standardů ESRS poskytnout další informace specifické pro daný podnik, aby uživatelé mohli porozumět dopadům, rizikům nebo příležitostem podniku souvisejícím s udržitelností. Požadavky na uplatňování AR 1 až AR 5 poskytují další pokyny týkající se zveřejňování informací specifických pro jednotlivé subjekty.

12. Požadavky na zveřejňování informací ve standardu ESRS 2, v tematických ESRS a v odvětvových ESRS jsou strukturovány do následujících oblastí podávání zpráv:

13. Standard ESRS 2 obsahuje:

14. Ve všech ESRS:

15. V ESRS jsou pojmy, které jsou definovány ve slovníčku definic (příloha II), vyznačeny tučnou kurzívou , s výjimkou případů, kdy je definovaný pojem použit v jednom bodě více než jednou.

16. ESRS strukturují informace, které mají být zveřejněny v rámci požadavků na zveřejňování informací. Každý požadavek na zveřejňování informací se skládá z jednoho nebo více různých datových bodů. Pojem „datový bod“ se může vztahovat také na popisný dílčí prvek požadavku na zveřejňování informací.

17. Kromě požadavků na zveřejňování informací obsahuje většina ESRS také požadavky na uplatňování. Požadavky na uplatňování podporují uplatňování požadavků na zveřejňování informací a mají stejnou účinnost jako ostatní části ESRS.

18. ESRS používají následující pojmy, aby rozlišily různé stupně povinnosti podniku zveřejňovat informace:

19. Při sestavování zprávy o udržitelnosti podnik použije:

20. Tyto kvalitativní charakteristiky informací jsou definovány a popsány v dodatku B tohoto standardu.

21. Podnik podává zprávy o  otázkách udržitelnosti na základě zásady dvojí významnosti , jak je definována a vysvětlena v této kapitole.

22.  Zúčastněnými stranami jsou strany, které mohou podnik ovlivnit nebo jím být ovlivněny. Existují dvě hlavní skupiny zúčastněných stran:

23. Některé zúčastněné strany (nikoli všechny) mohou patřit do obou skupin definovaných v bodě 22.

24. Zapojení dotčených zúčastněných stran má zásadní význam pro probíhající postup podniku týkající se náležité péče (viz kapitola 4 Náležitá péče) a hodnocení významnosti z hlediska udržitelnosti. To zahrnuje jeho postupy identifikace a hodnocení skutečných a potenciálních negativních dopadů, které pak slouží jako podklad pro proces hodnocení s cílem určit významné dopady pro účely podávání zpráv o udržitelnosti (viz oddíl 3.4 tohoto standardu).

25. Provedení posouzení významnosti (viz oddíly 3.4 Významnost dopadů a 3.5 Finanční významnost) je nezbytné k tomu, aby podnik určil významné dopady, rizika a  příležitosti , o nichž má být podána zpráva.

26. Posouzení významnosti je výchozím bodem pro podávání zpráv o udržitelnosti podle ESRS. IRO-1 v oddíle 4.1 standardu ESRS 2 obsahuje obecné požadavky na zveřejňování informací o postupu podniku při identifikaci dopadů, rizik a  příležitostí a posuzování jejich významnosti. SBM-3 standardu ESRS 2 stanoví obecné požadavky na zveřejňování informací o významných dopadech, rizicích a příležitostech, které vyplývají z posouzení významnosti podniku.

27. Požadavky na uplatňování v dodatku A tohoto standardu obsahují seznam otázek udržitelnosti zahrnutých v tematických ESRS, rozdělených do kategorií podle témat, dílčích témat a podtémat na podporu posouzení významnosti . Dodatek E Vývojový diagram pro určení informací, které mají být zahrnuty, obsažený v tomto standardu, poskytuje ilustrativní posouzení významnosti popsané v tomto oddíle.

28. Otázka udržitelnosti je „významná“, pokud splňuje kritéria definovaná pro významnost dopadu (viz oddíl 3.4 tohoto standardu) nebo finanční významnost (viz oddíl 3.5 tohoto standardu) nebo obojí.

29. Bez ohledu na výsledek posouzení významnosti podnik vždy zveřejní informace požadované: ESRS 2 Obecné informace (tj. všechny požadavky na zveřejnění a datové body uvedené v ESRS 2) a požadavky na zveřejňování informací (včetně jejich datových bodů) v aktuálním ESRS v souvislosti s požadavkem na zveřejnění IRO-1 Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí, jak jsou uvedeny v dodatku C ESRS 2 – Požadavky na zveřejňování informací / uplatňování v tematických ESRS, které jsou použitelné společně s obecnými požadavky na zveřejňování informací ve standardu ESRS 2.

30. Pokud podnik na základě posouzení významnosti , na jehož základě IRO-1, IRO-2 a SBM-3 standardu ESRS 2 stanoví požadavky na zveřejňování informací, dospěje k závěru, že otázka udržitelnosti je významná, musí:

31. Použitelné informace předepsané v rámci požadavku na informace, včetně jeho datových bodů, nebo informace specifické pro daný subjekt se zveřejní, pokud podnik v rámci svého posouzení významných informací posoudí, že informace jsou relevantní z jednoho nebo více z těchto hledisek:

32. Pokud podnik dospěje k závěru, že změna klimatu není významná, a tudíž opomíjí všechny požadavky na informace v ESRS E1 Změna klimatu, zveřejní podrobné vysvětlení závěrů svého posouzení významnosti s ohledem na změnu klimatu (viz ESRS 2 IRO-2 Požadavek na zveřejňování informací IRO-2 – Požadavky na zveřejňování informací v ESRS, na něž se vztahuje zpráva podniku o udržitelnosti), včetně výhledové analýzy podmínek, které by podnik mohly vést k závěru, že změna klimatu bude významná v budoucnu. Pokud podnik dospěje k závěru, že jiné téma než změna klimatu není významné, a proto opomíjí všechny požadavky na zveřejňování informací v odpovídajícím aktuálním ESRS, může stručně vysvětlit závěry svého posouzení významnosti pro toto téma.

33. Při zveřejňování informací o politikách, opatřeních a cílech v souvislosti s  otázkou udržitelnosti, která byla vyhodnocena jako významná, podnik zahrne informace předepsané všemi požadavky na zveřejňování informací a datovými body v tematických a odvětvových ESRS týkajících se této otázky a v odpovídajícím minimálnímu požadavku na zveřejňování informací o politikách, opatřeních a cílech požadovanému podle standardu ESRS 2. Pokud podnik nemůže zveřejnit informace předepsané buď požadavky na zveřejňování informací a datovými body v tematických nebo odvětvových ESRS, nebo minimálními požadavky na zveřejňování informací ve standardu ESRS 2 o politikách, opatřeních a cílech, protože nepřijal příslušné politiky, neprovedl příslušná opatření nebo nestanovil příslušné cíle, uvede tuto skutečnost a může oznámit časový rámec, v němž je hodlá zavést.

34. Při zveřejňování informací o  ukazatelích pro významnou otázku udržitelnosti podle oddílu Ukazatele a cíle příslušného tematického standardu ESRS, podnik:

35. Pokud podnik vynechá informace předepsané datovým bodem, který vyplývá z jiných právních předpisů EU uvedených v dodatku B k ESRS 2, musí výslovně uvést, že dotyčné informace „nejsou významné“.

36. Podnik stanoví, jakým způsobem uplatňuje kritéria, včetně příslušných prahových hodnot, pro určení:

37.  Dvojí významnost má dva rozměry, a to: významnost dopadů a  finanční významnost . Pokud není uvedeno jinak, používají se v celém standardu ESRS pojmy „významný“ a „významnost“ pro označení dvojí významnosti.

38. Posouzení významnosti dopadů a  finanční významnosti je vzájemně propojené a je třeba zvážit vzájemnou závislost mezi těmito dvěma rozměry. Obecně je výchozím bodem posouzení dopadů, ačkoli mohou existovat i významná rizika a  příležitosti , které s  dopady podniku nesouvisejí. Dopad na udržitelnost může být finančně významný od počátku nebo se může stát finančně významným, pokud lze důvodně očekávat, že ovlivní finanční situaci podniku, jeho finanční výkonnost, peněžní toky, jeho přístup k financování nebo náklady na kapitál v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu. Dopady jsou zachyceny z hlediska významnosti dopadů bez ohledu na to, zda jsou či nejsou finančně významné.

39. Při identifikaci a posuzování dopadů, rizik a  příležitostí v hodnotovém řetězci podniku za účelem určení jejich významnosti se podnik zaměří na oblasti, kde se na základě povahy činností, obchodních vztahů, zeměpisných oblastí nebo jiných dotčených faktorů předpokládá, že dopady, rizika a příležitosti pravděpodobně vzniknou.

40. Podnik zváží, jak je ovlivněn svou závislostí na dostupnosti přírodních, lidských a sociálních zdrojů za odpovídající ceny a v odpovídající kvalitě, bez ohledu na své potenciální dopady na tyto zdroje.

41. Hlavní dopady, rizika a  příležitosti podniku se považují za stejné jako významné dopady, rizika a příležitosti identifikované podle zásady dvojí významnosti , a proto se uvádějí ve zprávě o  udržitelnosti.

42. Podnik použije kritéria stanovená v oddílech 3.4 a 3.5 tohoto standardu za použití vhodných kvantitativních a/nebo kvalitativních prahových hodnot. K určení toho, které dopady, rizika a  příležitosti podnik identifikuje a řeší jako významné, a k určení toho, které otázky udržitelnosti jsou významné pro účely podávání zpráv, jsou nezbytné vhodné prahové hodnoty. Některé stávající standardy a rámce používají termín „nejvýznamnější dopady“, když odkazují na prahovou hodnotu používanou k identifikaci dopadů, které jsou ve standardu ESRS popsány jako „významné dopady“.

43.  Otázka udržitelnosti je z hlediska dopadu významná, pokud se týká významných skutečných nebo potenciálních, pozitivních nebo negativních dopadů podniku na lidi nebo životní prostředí v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu. Dopady zahrnují dopady spojené s vlastní činností a předcházejícím a následným hodnotovým řetězcem podniku, včetně dopadů prostřednictvím jeho výrobků a služeb, jakož i prostřednictvím jeho obchodních vztahů. Obchodní vztahy zahrnují vztahy v předcházející a navazující části hodnotového řetězce podniku a neomezují se na přímé smluvní vztahy.

44. V těchto souvislostech dopady na lidi nebo životní prostředí zahrnují dopady související s environmentálními otázkami a otázkami správy a řízení.

45. Posouzení významnosti negativního dopadu vychází z postupu náležité péče definovaného v mezinárodních nástrojích obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv a pokynech OECD pro nadnárodní podniky. U skutečných negativních dopadů je významnost založena na závažnosti dopadu, zatímco u potenciálních negativních dopadů je založena na závažnosti a pravděpodobnosti dopadu. Závažnost je založena na následujících faktorech:

46. U pozitivních dopadů je významnost založena na:

47. Rozsah finanční významnosti pro podávání zpráv o udržitelnosti je rozšířením rozsahu významnosti, který se používá při určování informací, jež by měly být zahrnuty do účetní závěrky podniku.

48. Posouzení finanční významnosti odpovídá identifikaci informací, které jsou považovány za významné pro primární uživatele účetního výkaznictví pro všeobecné účely při rozhodování o poskytnutí zdrojů danému subjektu. Informace se považují za významné pro primární uživatele účetního výkaznictví pro všeobecné účely zejména tehdy, pokud lze důvodně očekávat, že vynechání, zkreslení nebo zamlžení těchto informací by mohlo ovlivnit rozhodnutí, která přijmou na základě zprávy o udržitelnosti podniku.

49. Otázka udržitelnosti je z finančního hlediska významná, pokud vyvolává nebo lze důvodně očekávat, že vyvolá významné finanční dopady na podnik. Tak je tomu v případě, kdy otázka udržitelnosti vytváří rizika nebo příležitosti , které mají nebo mohou mít významný vliv na vývoj podniku, jeho finanční pozici, finanční výkonnost, peněžní toky, přístup k financování nebo náklady na kapitál v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu. Rizika a příležitosti mohou vyplývat z minulých nebo budoucích událostí. Finanční významnost otázky udržitelnosti není omezena na záležitosti, které jsou pod kontrolou podniku, ale zahrnuje informace o významných rizicích a příležitostech , které lze přičíst obchodním vztahům mimo rozsah konsolidace použité při sestavování účetní závěrky.

50.  Závislost na přírodních, lidských a sociálních zdrojích může být zdrojem finančních rizik nebo příležitostí. Závislosti mohou vyvolat účinky dvěma možnými způsoby:

51.  Významnost rizik a  příležitostí se posuzuje na základě kombinace pravděpodobnosti výskytu a potenciálního rozsahu finančních dopadů.

52. Posuzování významnosti podniku může vést k identifikaci situací, v nichž by jeho opatření zaměřená na řešení určitých dopadů nebo rizik nebo na využití určitých příležitostí v souvislosti s otázkou udržitelnosti mohla mít významné negativní dopady nebo způsobit významná rizika ve vztahu k jedné nebo více jiným otázkám udržitelnosti . Například:

53. V takových situacích podnik:

54. Je-li to nezbytné pro správné pochopení významných dopadů, rizik a  příležitostí, podnik zveřejněné informace rozčlení:

55. Při určování vhodné úrovně členění pro vykazování zohlední podnik členění přijaté v rámci posouzení významnosti. V závislosti na skutečnostech a okolnostech konkrétního podniku může být nezbytné rozčlenění podle dceřiných podniků.

56. Jsou-li údaje z různých úrovní nebo z více míst v rámci jedné úrovně agregovány, podnik zajistí, aby tato agregace nezastřela specifičnost a souvislosti nezbytné pro interpretaci informací. Podnik nesmí agregovat významné položky, které se liší svou povahou.

57. Pokud podnik předkládá informace rozčleněné podle odvětví, přijme odvětvovou klasifikaci ESRS, která bude upřesněna v aktu v přenesené pravomoci přijatém Komisí podle čl. 29b odst. 1 třetího pododstavce bodu ii) směrnice 2013/34/EU. Jestliže tematický nebo odvětvový ESRS vyžaduje, aby byla při přípravě konkrétní informace přijata určitá úroveň členění, má přednost požadavek uvedený v tematickém nebo odvětvovém ESRS.

58. Výsledky postupu podniku týkajícího se náležité péče v oblasti udržitelnosti (v níže uvedených mezinárodních nástrojích označované jako „náležitá péče“) slouží podniku k posouzení jeho významných dopadů, rizik a  příležitostí. ESRS neukládají žádné požadavky na chování v souvislosti s náležitou péčí ani nerozšiřují nebo nemění úlohu správních, řídících nebo dozorčích orgánů podniku, pokud jde o provádění náležité péče.

59. Náležitá péče je postup, který podniky používají k identifikaci, prevenci, zmírnění a zohlednění skutečných i potenciálních negativních dopadů na životní prostředí a lidi spojených s jejich podnikáním. Tyto dopady zahrnují dopady spojené s vlastní činností a předcházejícím a následujícím hodnotovým řetězcem podniku, včetně dopadů prostřednictvím jeho výrobků nebo služeb, jakož i prostřednictvím jeho obchodních vztahů. Náležitá péče je průběžný postup, který reaguje na změny ve strategii podniku, jeho obchodním modelu, činnostech, obchodních vztazích, provozních, dodavatelských a prodejních souvislostech a může tyto změny vyvolat. Tento postup je popsán v mezinárodních nástrojích obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv a v pokynech OECD pro nadnárodní podniky.

60. Tyto mezinárodní nástroje určují řadu kroků v postupu náležité péče, včetně identifikace a posouzení negativních dopadů spojených s vlastními činnostmi a předcházejícím a následujícím hodnotovým řetězcem podniku, a to i prostřednictvím jeho výrobků nebo služeb, jakož i prostřednictvím jeho obchodních vztahů. Pokud podnik nemůže řešit všechny dopady najednou, postup náležité péče umožňuje stanovit priority opatření na základě závažnosti a pravděpodobnosti dopadů. Právě tento aspekt postupu náležité péče je základem pro posouzení významných dopadů (viz oddíl 3.4 tohoto standardu). Identifikace významných dopadů podporuje také identifikaci významných rizik a  příležitostí v oblasti udržitelnosti, jež jsou často výsledkem těchto dopadů.

61. Základní prvky náležité péče se přímo odrážejí v požadavcích na zveřejňování informací stanovených v ESRS 2 a v tematických ESRS, jak je znázorněno níže:

62.  Zpráva o udržitelnosti se týká stejného podniku podávajícího zprávu jako účetní závěrka. Pokud je například podnikem podávajícím zprávu mateřský podnik, který má povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku, bude se zpráva o udržitelnosti týkat skupiny. Tento požadavek se nepoužije, pokud podnik podávající zprávu není povinen sestavovat účetní závěrku nebo pokud podnik podávající zprávu vypracovává konsolidovanou zprávu o udržitelnosti podle článku 48i směrnice 2013/34/EU.

63. Informace o podniku podávajícím zprávu uvedené ve  zprávě o udržitelnosti se rozšíří o informace o významných dopadech, rizicích a  příležitostech spojených s podnikem prostřednictvím jeho přímých a nepřímých obchodních vztahů v předcházejících a/nebo navazujících částech hodnotového řetězce („informace o hodnotovém řetězci“). Při rozšiřování informací o podniku podávajícím zprávu musí podnik zahrnout významné dopady, rizika a příležitosti spojené s předcházejícími a navazujícími částmi jeho hodnotového řetězce:

64. Bod 63 nevyžaduje informace o každém účastníkovi hodnotového řetězce , ale pouze zahrnutí významných informací o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce . Různé otázky udržitelnosti mohou být významné ve vztahu k různým částem předcházejícího a navazujícího hodnotového řetězce podniku. Informace se rozšíří tak, aby zahrnovaly informace o hodnotovém řetězci pouze ve vztahu k těm částem hodnotového řetězce, pro které je tato otázka významná.

65. Podnik zahrne významné informace o  hodnotovém řetězci , pokud je to nezbytné s cílem:

66. Při určování, na jaké úrovni (v rámci vlastních provozních činností a v rámci předcházejících a navazujících částí hodnotového řetězce) se vyskytuje významná otázka udržitelnosti, použije podnik své posouzení dopadů, rizik a  příležitostí podle zásady dvojí významnosti (viz kapitola 3 tohoto standardu).

67. Pokud jsou přidružené podniky nebo společné podniky, které jsou v účetní závěrce účtovány ekvivalenční metodou nebo poměrně konsolidovány, součástí hodnotového řetězce podniku, například jako dodavatelé, podnik zahrne informace týkající se těchto přidružených podniků nebo společných podniků podle bodu 63 v souladu s přístupem přijatým pro ostatní obchodní vztahy v hodnotovém řetězci. V tomto případě se při určování ukazatelů dopadů údaje přidruženého nebo společného podniku neomezují na podíl na vlastním kapitálu, nýbrž berou se v úvahu na základě dopadů, které jsou spojeny s produkty a službami podniku prostřednictvím jeho obchodních vztahů.

68. Schopnost podniku získávat potřebné informace o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce se může lišit v závislosti na různých faktorech, jako jsou smluvní ujednání podniku, úroveň kontroly, kterou vykonává nad provozními činnostmi mimo rozsah konsolidace, a jeho kupní síla. Pokud podnik nemá možnost kontrolovat činnosti předcházejících a navazujících částí svého hodnotového řetězce a své obchodní vztahy, může být získávání informací o hodnotovém řetězci náročnější.

69. Existují okolnosti, kdy podnik nemůže shromáždit informace o předcházejících a navazujících částech svého hodnotového řetězce , jak požaduje bod 63, i když v souvislosti s tím vynaložil přiměřené úsilí. Za těchto okolností podnik odhadne informace, které má vykázat o předcházejících a navazujících částech svého hodnotového řetězce, a to s využitím všech přiměřených a doložitelných informací, jako jsou průměrné údaje za odvětví a jiné zástupné údaje.

70. Získání informací o  hodnotovém řetězci by mohlo být náročné i v případě malých a středních podniků a dalších subjektů v předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce, které nespadají do působnosti podávání zpráv o udržitelnosti podle článků 19a a 29a směrnice 2013/34/EU (viz ESRS 2 BP-2 Zveřejňování informací ve vztahu ke specifickým okolnostem).

71. Pokud jde o  politiky, opatření a  cíle , musí vykazování podniku zahrnovat informace o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce v rozsahu, v jakém tyto politiky, opatření a cíle zahrnují účastníky hodnotového řetězce . Co se týká ukazatelů, v mnoha případech, zejména v environmentálních otázkách, pro něž jsou k dispozici zástupné údaje, může být podnik schopen splnit požadavky na podávání zpráv, aniž by shromažďoval údaje od účastníků předcházejících a navazujících částí svého hodnotového řetězce, zejména malých a středních podniků, například při výpočtu emisí skleníkových plynů rámce 3 v podniku.

72. Zahrnutí odhadů provedených pomocí průměrných údajů za odvětví nebo jiných zástupných údajů nesmí vést k informacím, které nesplňují kvalitativní charakteristiky informací (viz kapitola 2 a oddíl 7.2 Zdroje nejistoty odhadů a výsledků tohoto standardu).

73. Vykazované období pro zprávu podniku o udržitelnosti musí být shodné s obdobím jeho účetní závěrky.

74. Podnik ve své zprávě o udržitelnosti vytvoří vhodné vazby mezi retrospektivními a výhledovými informacemi, je-li to relevantní, aby podpořil jasné pochopení toho, jak historické informace souvisejí s informacemi zaměřenými do budoucna.

75. Referenčním rokem je historické referenční datum nebo období, pro něž jsou k dispozici informace a s nímž lze porovnávat následné informace v čase.

76. Při vykazování vývoje a pokroku při dosahování cíle uvede podnik srovnávací informace za referenční rok pro částky vykázané ve stávajícím období, pokud příslušný požadavek na zveřejňování informací již nestanoví způsob vykazování pokroku. Podnik může rovněž zahrnout historické informace o dosažených milnících mezi referenčním rokem a vykazovaným obdobím, pokud se jedná o relevantní informace.

77. Při sestavování zprávy o udržitelnosti přijme podnik ke konci vykazovaného období tyto časové intervaly:

78. Podnik použije pro dlouhodobý horizont dodatečné členění, jestliže se dopady nebo opatření očekávají v období delším než pět let, pokud je nezbytné pro poskytnutí relevantních informací uživatelům zpráv o udržitelnosti .

79. Pokud jsou v jiných ESRS požadovány odlišné definice střednědobých nebo dlouhodobých horizontů pro konkrétní zveřejňované informace, mají přednost definice v těchto ESRS.

80. Mohou nastat okolnosti, kdy použití střednědobých nebo dlouhodobých horizontů uvedených v bodě 77 vede k nerelevantním informacím, neboť podnik používá jinou definici pro i) své postupy identifikace a řízení významných dopadů, rizik a  příležitostí nebo ii) stanovování svých opatření a  cílů . Tyto okolnosti mohou být způsobeny charakteristikami specifickými pro dané odvětví, jako jsou peněžní toky a obchodní cykly, očekávaná doba trvání kapitálových investic, časové horizonty, v nichž uživatelé zpráv o udržitelnosti provádějí svá hodnocení, nebo plánovací horizonty, které se v odvětví, v němž podnik působí, obvykle používají pro rozhodování. Za těchto okolností může podnik přijmout jinou definici střednědobých a/nebo dlouhodobých horizontů (viz ESRS 2 BP–2, bod 9).

81. Odkazy na „krátkodobý“, „střednědobý“ a „dlouhodobý“ v ESRS se vztahují k časovému horizontu stanovenému podnikem podle ustanovení v bodech 77 až 80.

82. Tato kapitola obsahuje obecné požadavky, které je třeba uplatňovat při přípravě a prezentaci informací o udržitelnosti.

83. Podnik zveřejní srovnávací informace za předchozí období pro všechny kvantitativní ukazatele a peněžní částky zveřejněné v běžném období. Pokud je to relevantní pro porozumění zprávě o udržitelnosti za běžné období, zveřejní podnik také srovnávací informace pro popisné informace.

84. Jestliže podnik vykazuje srovnávací informace, které se liší od informací vykázaných v předchozím období, zveřejní:

85. Někdy není možné upravit srovnávací informace za jedno nebo více předchozích období, aby bylo dosaženo srovnatelnosti se stávajícím obdobím. Údaje například nemusely být v předchozím období či obdobích shromážděny způsobem, který by umožnil buď zpětné použití nové definice ukazatele či cíle, nebo zpětné přepočítání za účelem opravy chyby z předchozího období, a nemusí být možné informace znovu vytvořit (viz ESRS 2 BP-2). Není-li možné upravit srovnávací informace za jedno nebo více předchozích období, podnik tuto skutečnost zveřejní.

86. Pokud ESRS vyžaduje, aby podnik prezentoval pro určitý ukazatel nebo datový bod více než jedno srovnávací období, mají přednost požadavky tohoto ESRS.

87. Pokud kvantitativní ukazatele a peněžní částky, včetně informací o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce (viz kapitola 5 tohoto standardu), nelze měřit přímo a lze je pouze odhadovat, může vzniknout nejistota měření.

88. Podnik zveřejní informace, které uživatelům umožní pochopit nejvýznamnější nejistoty ovlivňující kvantitativní ukazatele a peněžní částky uvedené v jeho zprávě o udržitelnosti.

89. Použití přiměřených předpokladů a odhadů, včetně analýzy scénářů nebo citlivosti, je nezbytnou součástí přípravy informací souvisejících s udržitelností a nesnižuje užitečnost informací, pokud jsou předpoklady a odhady přesně popsány a vysvětleny. Ani vysoká míra nejistoty měření nemusí nutně bránit tomu, aby takový předpoklad nebo odhad poskytoval užitečné informace nebo splňoval kvalitativní charakteristiky informací (viz dodatek B tohoto standardu).

90. Údaje a předpoklady použité při přípravě zprávy o udržitelnosti musí být pokud možno v souladu s odpovídajícími finančními údaji a předpoklady použitými v účetní závěrce podniku.

91. Některé ESRS vyžadují zveřejnění informací, jako jsou vysvětlivky týkající se možných budoucích událostí s nejistým výsledkem. Při posuzování, zda jsou informace o takových možných budoucích událostech významné, se podnik řídí kritérii uvedenými v kapitole 3 tohoto standardu a zváží:

92. Při posuzování možných výsledků podnik zváží všechny relevantní skutečnosti a okolnosti, včetně informací o výsledcích s nízkou pravděpodobností a vysokým dopadem, které by se v souhrnu mohly stát významnými. Podnik může být například vystaven několika dopadům nebo rizikům, z nichž každé může způsobit stejný typ narušení, například narušení dodavatelského řetězce podniku. Informace o jednotlivém zdroji rizika nemusí být významná, je-li narušení z tohoto zdroje velmi nepravděpodobné. Informace o souhrnném riziku narušení dodavatelského řetězce ze všech zdrojů však mohou být významné (viz ESRS 2 BP-2).

93. V některých případech může podnik obdržet informace po skončení vykazovaného období, avšak před schválením zprávy vedení podniku k vydání. Pokud takové informace poskytují důkazy nebo poznatky o podmínkách existujících ke konci období, podnik případně aktualizuje odhady a zveřejněné informace o udržitelnosti ve světle nových informací.

94. Jestliže tyto informace poskytují důkazy nebo poznatky o významných transakcích, jiných událostech a podmínkách, které nastaly po skončení vykazovaného období, poskytne podnik případně popisné informace uvádějící existenci, povahu a možné důsledky těchto událostí po skončení daného roku.

95. Definice a výpočet ukazatelů , včetně ukazatelů používaných ke stanovení cílů a sledování pokroku při jejich dosahování, musí být v průběhu času konzistentní. Podnik poskytne přepracovaná srovnávací čísla, pokud to je proveditelné (viz ESRS 2 BP-2), pokud:

96. Podnik opraví významné chyby v předchozích obdobích přepočtem srovnávacích částek za zveřejněné (zveřejněná) předchozí období, ledaže to není možné. Tento požadavek se nevztahuje na vykazovaná období před prvním rokem, kdy podnik začal uplatňovat ESRS.

97. Chyby v předchozích obdobích představují opomenutí a nepřesnosti ve  zprávě podniku o udržitelnosti za jedno nebo více předchozích období. Tyto chyby vznikají v důsledku nepoužití nebo nesprávného použití spolehlivých informací, které:

98. Mezi tyto chyby patří: důsledky početních chyb, chyb při použití definic ukazatelů nebo cílů , přehlédnutí nebo nesprávného výkladu skutečností a podvodů.

99. Případné chyby ve stávajícím období zjištěné v tomto období jsou opraveny před schválením zprávy vedení podniku k vydání. Významné chyby se však někdy objeví až v následujícím období.

100. Není-li možné určit důsledek chyby pro všechna předchozí vykazovaná období, přepracuje podnik srovnávací informace tak, aby opravil chybu od nejbližšího možného data. Při opravě zveřejněných informací za předchozí období nesmí podnik používat zpětný pohled při vytváření předpokladů o tom, jaké by byly záměry vedení podniku v předchozím období, ani při odhadu částek zveřejněných v předchozím období. Tento požadavek se vztahuje na opravu retrospektivních i výhledových informací.

101. Opravy chyb se odlišují od změn odhadů. Odhady může být potřeba revidovat, jakmile budou známé další informace (viz ESRS 2 BP-2).

102. Pokud podnik podává zprávy na konsolidované úrovni, provede posouzení významných dopadů, rizik a  příležitostí pro celou konsolidovanou skupinu bez ohledu na její právní strukturu. Zajistí, aby všechny dceřiné podniky byly zahrnuty způsobem, který umožňuje nezaujatou identifikaci významných dopadů, rizik a příležitostí. Kritéria a prahové hodnoty pro posouzení dopadů, rizik nebo příležitostí jako významných se stanoví na základě kapitoly 3 tohoto standardu.

103. Pokud podnik zjistí podstatné rozdíly mezi významnými dopady, riziky nebo příležitostmi na úrovni skupiny a významnými dopady, riziky nebo příležitostmi jednoho nebo více svých dceřiných podniků, poskytne případně odpovídající popis dopadů, rizik a příležitostí dotčeného dceřiného podniku nebo dceřiných podniků.

104. Při posuzování, zda jsou rozdíly mezi významnými dopady, riziky nebo příležitostmi na úrovni skupiny a významnými dopady, riziky nebo příležitostmi jednoho nebo více dceřiných podniků významné, může podnik zvážit různé okolnosti, například to, zda dceřiný podnik nebo dceřiné podniky působí v jiném odvětví než zbytek skupiny, nebo okolnosti uvedené v oddíle 3.7 Úroveň členění.

105. Podnik není povinen zveřejňovat utajované informace nebo citlivé informace , i když jsou tyto informace považovány za významné.

106. Při zveřejňování informací o své strategii, plánech a  činnostech, kdy jsou určité informace odpovídající duševnímu vlastnictví, know-how nebo výsledkům inovací relevantní pro splnění cíle požadavku na zveřejňování informací, může podnik tyto konkrétní informace přesto vynechat, pokud:

107. Pokud podnik vynechá utajované informace nebo citlivé informace nebo konkrétní informace odpovídající duševnímu vlastnictví, know-how nebo výsledkům inovací, protože splňují kritéria stanovená v předchozím bodě, splní daný požadavek na zveřejňování informací tím, že zveřejní všechny ostatní požadované informace.

108. Podnik vynaloží veškeré přiměřené úsilí k tomu, aby kromě vynechání utajovaných informací nebo citlivých informací nebo konkrétních informací, které odpovídají duševnímu vlastnictví, know-how nebo výsledkům inovací, nebyla narušena celková relevance daných zveřejňovaných informací.

109. Při podávání zpráv o  příležitostech by měly být zveřejňovány popisné informace, které čtenáři umožní pochopit příležitost pro podnik nebo celé odvětví. Při podávání zpráv o příležitostech zváží podnik významnost informací, které mají být zveřejněny. V této souvislosti zohlední mimo jiné tyto faktory:

110. Tato kapitola je základem pro prezentaci informací o otázkách udržitelnosti připravených v souladu s články 19a a 29a směrnice 2013/34/EU (tj. zpráva o udržitelnosti ) v rámci zprávy vedení podniku. Tyto informace jsou uvedeny ve zvláštním oddílu zprávy vedení označené jako zpráva o udržitelnosti. Dodatek F Příklad struktury zprávy o udržitelnosti podle ESRS v tomto standardu uvádí ilustrativní příklad zprávy o udržitelnosti strukturovaného podle požadavků této kapitoly.

111. Informace o udržitelnosti se předkládají:

112. S výjimkou možnosti začlenit informace formou odkazu v oddíle 9.1 Začlenění informací formou odkazu tohoto standardu musí podnik v rámci zvláštního oddílu zprávy vedení podniku zveřejnit všechny příslušné informace požadované ESRS podle kapitoly 1 tohoto standardu.

113. Podnik do své zprávy o udržitelnosti zahrne informace podle článku 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ( 8 ) a nařízení Komise v přenesené pravomoci, které obsah a další modality těchto informací upřesňují. Podnik zajistí, aby tyto zveřejňované informace byly v rámci zprávy o udržitelnosti samostatně identifikovatelné. Zveřejňované informace týkající se každého z environmentálních cílů definovaných v nařízení o taxonomii se uvádějí společně v jasně identifikovatelné části environmentálního oddílu zprávy o udržitelnosti. Tyto informace nepodléhají ustanovením ESRS, s výjimkou tohoto bodu a první věty bodu 115 tohoto standardu.

114. Pokud podnik do své zprávy o udržitelnosti zahrne další informace vyplývající z i) jiných právních předpisů, které vyžadují, aby podnik zveřejňoval informace o udržitelnosti, nebo ii) obecně uznávaných standardů a rámců pro podávání zpráv o udržitelnosti, včetně nepovinných pokynů a pokynů pro konkrétní odvětví, zveřejněných jinými subjekty stanovujícími standardy (jako jsou technické materiály vydané Radou pro mezinárodní standardy udržitelnosti nebo Globální iniciativou pro podávání zpráv), musí tyto informace:

115. Podnik strukturuje své zprávy o udržitelnosti do čtyř částí v následujícím pořadí: obecné informace, informace o životním prostředí (včetně informací podle článku 8 nařízení (EU) 2020/852), sociální informace a informace o správě a řízení. Je-li respektováno ustanovení v oddíle 3.6 Významné dopady nebo rizika vyplývající z opatření k řešení otázek udržitelnosti tohoto standardu, může podnik v případě, že informace uvedené v jedné části zahrnují také informace, které mají být uvedeny v jiné části, v jedné části odkázat na informace uvedené v jiné části, aby se vyhnul duplicitám. Podnik může použít podrobnou strukturu znázorněnou v dodatku F tohoto standardu.

116. Zveřejňované informace požadované v rámci odvětvových ESRS jsou seskupeny podle oblastí podávání zpráv a případně podle témat udržitelnosti. Uvádějí se spolu se zveřejněnými informacemi, které vyžaduje ESRS 2 a příslušný tematický ESRS.

117. Pokud podnik vypracuje významné informace specifické pro daný subjekt v souladu s bodem 11, uvede tyto informace spolu s nejdůležitějšími obecnými a specifickými odvětvovými informacemi.

118. Podnik poskytne informace, které uživatelům jeho zprávy o udržitelnosti umožní pochopit souvislosti mezi různými informacemi ve zprávě a souvislosti mezi informacemi uvedenými ve zprávě o udržitelnosti a dalšími informacemi, které podnik zveřejňuje v jiných částech svého podnikového výkaznictví.

119. Za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v bodě 120, mohou být informace předepsané požadavkem na zveřejňování informací v ESRS, včetně konkrétního datového bodu předepsaného požadavkem na zveřejňování informací, začleněny do zprávy o udržitelnosti formou odkazu na:

120. Podnik může zahrnout informace prostřednictvím odkazu na dokumenty, jejich části, uvedené v bodě 119 za předpokladu, že informace začleněné formou odkazu:

121. Jestliže jsou podmínky stanovené v bodě 120 splněny, mohou být informace předepsané požadavkem na zveřejňování informací v ESRS (včetně konkrétního datového bodu předepsaného požadavkem na zveřejňování informací) začleněny do zprávy o udržitelnosti formou odkazu na zprávu podniku vypracovanou podle nařízení (EU) č. 1221/2009 o systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS) ( 12 ). V takovém případě podnik zajistí, aby informace začleněné formou odkazu byly vypracovány s použitím stejného základu pro přípravu informací podle ESRS, včetně rozsahu konsolidace a zpracování informací o  hodnotovém řetězci.

122. Při přípravě zprávy o udržitelnosti s využitím začlenění informací formou odkazu podnik zváží celkovou soudržnost vykazovaných informací a zajistí, aby začlenění formou odkazu nezhoršilo srozumitelnost zprávy o udržitelnosti. Dodatek G Příklad začlenění informací formou odkazu tohoto standardu je ilustrativním příkladem začlenění informací formou odkazu (viz ESRS 2 BP-2).

123. Podnik popíše vztahy mezi jednotlivými informacemi. To by mohlo vyžadovat propojení popisných informací o správě a řízení, strategii a řízení rizik se souvisejícími ukazateli a  cíli . Při poskytování propojených informací může být například nutné, aby podnik vysvětlil účinek nebo pravděpodobný účinek své strategie na účetní závěrku nebo finanční plány nebo vysvětlil, jak se jeho strategie vztahuje na ukazatele a cíle používané k měření pokroku z hlediska výkonnosti. Mimoto může být nutné, aby podnik vysvětlil, jakým způsobem by využívání přírodních zdrojů a změny v jeho dodavatelském řetězci mohly zvýšit, změnit nebo snížit významné dopady, rizika a  příležitosti podniku. Možná bude muset tyto informace propojit s informacemi o aktuálních nebo předpokládaných finančních následcích pro jeho výrobní náklady, strategickou reakcí ke zmírnění těchto dopadů nebo rizik a souvisejícími investicemi do nových aktiv. Podnik může rovněž potřebovat propojit popisné informace se souvisejícími ukazateli a cíli a s informacemi v účetní závěrce. Informace popisující spojení musí být jasné a stručné.

124. Pokud zpráva o udržitelnosti obsahuje peněžní částky nebo jiné kvantitativní údaje, které přesahují prahovou hodnotu významnosti a které jsou uvedeny v účetní závěrce (přímá spojitost mezi informacemi zveřejněnými ve zprávě o udržitelnosti a informacemi zveřejněnými v účetní závěrce), podnik uvede odkaz na příslušný odstavec své účetní závěrky, kde lze příslušné informace nalézt.

125.  Zpráva o udržitelnosti může obsahovat peněžní částky nebo jiné kvantitativní údaje, které přesahují prahovou hodnotu významnosti a které jsou buď souhrnem peněžních částek či kvantitativních údajů uvedených v účetní závěrce podniku, nebo jsou jejich součástí (nepřímá souvislost mezi informacemi zveřejněnými ve zprávě o udržitelnosti a informacemi zveřejněnými v účetní závěrce). V takovém případě podnik vysvětlí, jak se tyto částky nebo datové body ve zprávě o udržitelnosti vztahují k nejdůležitějším částkám uvedeným v účetní závěrce. Tyto zveřejněné informace obsahují odkaz na položku a/nebo na příslušné odstavce účetní závěrky, kde lze příslušné informace nalézt. V případě potřeby může být uvedeno sesouhlasení, které může být předloženo ve formě tabulky.

126. V případě informací, na které se nevztahují body 124 a 125, vysvětlí podnik na základě prahové hodnoty významnosti soulad významných údajů, předpokladů a kvalitativních informací zahrnutých do jeho zprávy o udržitelnosti s odpovídajícími údaji, předpoklady a kvalitativními informacemi zahrnutými v účetní závěrce. K tomu může dojít, pokud zpráva o udržitelnosti zahrnuje:

127. Soulad podle bodu 126 musí být na úrovni jednoho datového bodu a musí obsahovat odkaz na příslušnou položku nebo odstavec přílohy v účetní závěrce. Pokud významné údaje, předpoklady a kvalitativní informace nejsou konzistentní, podnik tuto skutečnost uvede a vysvětlí důvod.

128. Příklady položek, u nichž je vyžadováno vysvětlení podle bodu 126, jsou:

129. Tematické a odvětvové ESRS mohou obsahovat požadavky na zahrnutí sesouhlasení nebo na doložení konzistence údajů a předpokladů pro konkrétní požadavky na zveřejňování informací. V takových případech mají přednost požadavky těchto ESRS.

130. Očekává se, že rozsah, v jakém jsou otázky udržitelnosti zahrnuty v ESRS, se bude vyvíjet s tím, jak budou vypracovávány požadavky na zveřejňování informací. Proto je pravděpodobné, že potřeba zveřejňování informací specifických pro daný subjekt se časem zmenší, zejména v důsledku budoucího přijetí odvětvových standardů.

131. Při vymezení informací specifických pro daný subjekt může podnik přijmout přechodná opatření pro jejich přípravu v prvních třech ročních zprávách o udržitelnosti , podle kterých může přednostně:

132. V prvních třech letech podávání zpráv o udržitelnosti podniku podle ESRS v případě, že nejsou k dispozici všechny potřebné informace týkající se předcházejících a navazujících částí jeho hodnotového řetězce , podnik objasní, jaké úsilí vynaložil na získání potřebných informací o předcházejících a navazujících částech svého hodnotového řetězce, důvody, proč nebylo možné získat všechny potřebné informace, a své plány na získání potřebných informací v budoucnu.

133. Po první tři roky podávání zpráv o udržitelnosti podle ESRS, aby se zohlednily obtíže, s nimiž se podniky mohou setkat při shromažďování informací od subjektů v celém hodnotovém řetězci , a aby se omezila zátěž pro malé a střední podniky v hodnotovém řetězci:

134. Body 132 a 133 se použijí bez ohledu na to, zda příslušný účastník hodnotového řetězce je či není malým nebo středním podnikem.

135. Počínaje čtvrtým rokem podávání zpráv podle ESRS zahrne podnik informace o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce podle bodu 63. V této souvislosti nebudou informace požadované ESRS, které mají být získány od malých a středních podniků v předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce podniku, přesahovat obsah budoucího standardu ESRS pro kótované malé a střední podniky.

136. Aby se usnadnilo první použití tohoto standardu, nemusí podnik v prvním roce sestavování zprávy o udržitelnosti podle ESRS zveřejňovat srovnávací informace požadované v oddíle 7.1 Prezentace srovnávacích informací. Pokud jde o požadavky na zveřejňování informací uvedené v dodatku C Seznam postupně zaváděných požadavků na zveřejňování informací, toto přechodné ustanovení se použije s odkazem na první rok povinného uplatňování požadavku na postupné zveřejňování informací.

137. Dodatek C Seznam postupně zaváděných požadavků na zveřejňování informací v tomto standardu uvádí ustanovení o postupném zavádění požadavků na zveřejňování informací nebo datových bodů požadavků na zveřejňování v ESRS, které mohou být vynechány nebo které nejsou použitelné v prvním roce (prvních letech) přípravy zprávy o udržitelnosti podle ESRS.

Dodatek A

Požadavky na uplatňování

Tento dodatek je nedílnou součástí ESRS 1 a má stejnou závaznost jako ostatní části tohoto standardu.

Zveřejňování informací specifických pro daný subjekt

Dvojí významnost

Zúčastněné strany a jejich relevance pro proces posuzování významnosti

Posouzení významnosti dopadů

Charakteristiky závažnosti

Dopady spojené s podnikem

Posouzení finanční významnosti

Otázky udržitelnosti, které je třeba zahrnout do posouzení významnosti

Odhad pomocí odvětvových průměrů a zástupných údajů

Obsah a struktura zprávy o udržitelnosti

Dodatek B

Kvalitativní charakteristiky informací

Tento dodatek je nedílnou součástí ESRS 1 a má stejnou závaznost jako ostatní části tohoto standardu. Tento dodatek definuje kvalitativní charakteristiky, které musí splňovat informace uvedené ve  zprávách o udržitelnosti vypracovaných podle ESRS.

Relevance

Věrný a poctivý obraz

Srovnatelnost

Ověřitelnost

Srozumitelnost

Dodatek C

Seznam postupně zaváděných požadavků na zveřejňování informací

Tento dodatek je nedílnou součástí ESRS 1 a má stejnou závaznost jako ostatní části tohoto standardu.

Dodatek D

Struktura zprávy o udržitelnosti podle ESRS

Tento dodatek je nedílnou součástí ESRS 1 a má stejnou platnost jako ostatní části standardu, pokud jde o vykazování ve čtyřech částech, jak je uvedeno v bodě 115.

Dodatek E

Vývojový diagram pro určení informací podle ESRS

Posouzení významnosti je výchozím bodem pro podávání zpráv o udržitelnosti podle ESRS. Tento dodatek nezávazně ilustruje posouzení dopadů a finanční významnosti uvedené v kapitole 3. IRO-1 v oddíle 4.1 standardu ESRS 2 obsahuje obecné požadavky na zveřejňování informací o postupu podniku při identifikaci dopadů, rizik a příležitostí a posuzování jejich významnosti. SBM-3 standardu ESRS 2 stanoví obecné požadavky na zveřejňování informací o významných dopadech, rizicích a příležitostech, které vyplývají z posouzení významnosti podniku. Podnik může vynechat všechny požadavky na zveřejňování informací v tematickém standardu, pokud vyhodnotí, že dané téma není významné. V takovém případě může zveřejnit stručné vysvětlení závěrů posouzení významnosti pro dané téma, ale zveřejní podrobné vysvětlení v případě ESRS E1 Změna klimatu (IRO-2 ESRS 2). ESRS stanoví požadavky na zveřejňování informací, nikoli požadavky na chování. Požadavky na zveřejňování informací o  akčních plánech, cílech, politikách, analýze scénářů a  plánech přechodu jsou přiměřené, protože jsou podmíněny tím, že je podnik má k dispozici, což může záviset na velikosti, kapacitě, zdrojích a schopnostech podniku. Poznámka: Níže uvedený vývojový diagram nezahrnuje situaci, kdy podnik posuzuje otázku udržitelnosti jako významnou, ale nevztahuje se na ni tematický standard, v kterémžto případě podnik zveřejní další informace specifické pro daný subjekt (ESRS 1 (čl. 30 písm. b)).

Dodatek F

Příklad struktury zprávy o udržitelnosti podle ESRS

Tento dodatek doplňuje ESRS 1. Uvádí nezávazné příklady struktury zprávy o udržitelnosti uvedené v oddíle 8.2 tohoto standardu. V tomto příkladu podnik dospěl k závěru, že biologická rozmanitost a ekosystémy, znečištění a postižené komunity nejsou významné.

Dodatek G

Příklad začlenění informací formou odkazu

Tento dodatek doplňuje ESRS 1. Uvádí nezávazné příklady začlenění jiné části zprávy vedení podniku do zprávy o udržitelnosti formou odkazu, jak je uvedeno v oddíle 9.1 tohoto standardu.

1. Tento ESRS stanoví požadavky na zveřejňování informací, které se vztahují na všechny podniky bez ohledu na odvětví jejich činnosti (tj. jsou obecné) a platí pro všechna témata udržitelnosti (tj. jsou průřezové). Tento ESRS pokrývá oblasti podávání zpráv definované v ESRS 1 Obecné požadavky oddíle 1.2 Oblasti vykazování a minimální požadavky na zveřejňování informací o politikách, opatřeních a cílech a ukazatelích.

2. Při přípravě informací zveřejňovaných podle tohoto standardu použije podnik požadavky na zveřejňování informací (včetně jejich datových bodů) stanovené v tematických ESRS, jak jsou uvedeny v dodatku C Požadavky na zveřejňování informací / uplatňování v tematických ESRS, které jsou použitelné společně s ESRS 2 Obecné informace tohoto standardu. Podnik použije požadavky uvedené v dodatku C:

3.  Podnik zveřejní obecný základ pro sestavení své zprávy o udržitelnosti.

4. Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je poskytnout informace o tom, jak podnik připravuje své zprávy o udržitelnosti , včetně rozsahu konsolidace, informací o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce a případně o tom, zda podnik využil některou z možností vynechání informací uvedených v písmenech d) a e) následujícího bodu.

5. Podnik zveřejní tyto informace:

6.  Podnik poskytne informace související se zvláštními okolnostmi.

7. Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit vliv těchto zvláštních okolností na sestavení zprávy o udržitelnosti .

8. Podnik může tyto údaje uvádět spolu se zveřejněnými informacemi, na které se vztahují.

9. Pokud se podnik odchýlil od střednědobých nebo dlouhodobých časových horizontů definovaných v oddíle 6.4 ESRS 1 Definice krátkodobého, střednědobého a dlouhodobého horizontu pro účely podávání zpráv, popíše:

10. Pokud ukazatele zahrnují údaje o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce odhadované pomocí nepřímých zdrojů, jako jsou průměrné údaje za odvětví nebo jiné zástupné údaje, podnik:

11. V souladu s ESRS 1 oddílem 7.2 Zdroje nejistoty odhadů a výsledků musí podnik:

12. Při zveřejňování výhledových informací může podnik uvést, že tyto informace považuje za nejisté.

13. Pokud dojde ke změnám v přípravě a prezentaci informací o udržitelnosti ve srovnání s předchozím vykazovaným obdobím (obdobími) (viz ESRS 1, oddíl 7.4 Změny v přípravě nebo prezentaci informací o udržitelnosti), podnik:

14. Pokud podnik zjistí významnou nejistotu odhadu nebo významnou nejistotu výsledku (viz ESRS 1 oddíl 7.5 Zdroje nejistoty odhadů a výsledků), podnik zveřejní:

15. Pokud podnik do své zprávy o udržitelnosti zahrne informace vyplývající z jiných právních předpisů, které podniku ukládají povinnost zveřejňovat informace o udržitelnosti, nebo z obecně uznávaných standardů a rámců pro vykazování udržitelnosti (viz ESRS 1 oddíl 8.2 Obsah a struktura zprávy o udržitelnosti), uvede tuto skutečnost navíc k informacím předepsaným ESRS. V případě částečného použití jiných standardů nebo rámců pro účely podávání zpráv uvede podnik přesný odkaz na body použitého standardu nebo rámce.

16. Pokud podnik začleňuje informace formou odkazu (viz ESRS 1 oddíl 9.1 Začlenění informací formou odkazu), zveřejní seznam požadavků na zveřejňování informací podle ESRS (nebo konkrétních datových bodů stanovených požadavkem na zveřejňování informací), které byly začleněny formou odkazu.

17.  ►M1  Pokud podnik nebo skupina vynechá informace požadované v ESRS E4, ESRS S1, ESRS S2, ESRS S3 nebo ESRS S4 v souladu s řádky dodatku C standardu ESRS 1, u nichž je ve sloupci „Úplný název požadavku na zveřejňování informací“ uvedeno „Všechny požadavky na zveřejňování informací“, musí přesto zveřejnit, zda témata udržitelnosti, na něž se ESRS E4, ESRS S1, ESRS S2, ESRS S3 a ESRS S4 vztahují, byla při posouzení významnosti provedeném podnikem vyhodnocena jako významná. Pokud bylo jedno nebo více z těchto témat vyhodnoceno jako významné, podnik navíc pro každé významné téma: ◄

18. Cílem této kapitoly je stanovit požadavky na zveřejňování informací, které umožní porozumět postupům správy a řízení, kontroly a postupům zavedené za účelem sledování a řízení otázek udržitelnosti a dohledu nad nimi.

19. Podnik zveřejní složení správních, řídicích a dozorčích orgánů, jejich úlohu a odpovědnost a přístup k odborným znalostem a dovednostem v oblasti udržitelnosti.

20. Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit:

21. Podnik zveřejní níže uvedené informace o složení a rozmanitosti členů správních, řídicích a dozorčích orgánů podniku:

22. Podnik zveřejní níže uvedené informace o úloze a odpovědnosti správních, řídicích a dozorčích orgánů:

23. Zveřejněné informace musí obsahovat popis toho, jak správní, řídicí a dozorčí orgány určí, zda jsou dostupné, nebo zda se vypracují vhodné dovednosti a odborné znalosti pro dohled nad otázkami udržitelnosti , včetně:

24.  Podnik zveřejní informace o tom, jak jsou správní, řídicí a dozorčí orgány informovány o otázkách udržitelnosti a jak byly tyto otázky řešeny během vykazovaného období.

25. Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit, jak jsou správní, řídicí a dozorčí orgány informovány o  otázkách udržitelnosti a jakými informacemi a otázkami se během vykazovaného období zabývaly. To následně umožňuje zjistit, zda byli členové těchto orgánů dostatečně informováni a zda byli schopni plnit své úkoly.

26. Podnik zveřejní tyto informace:

27.  Podnik zveřejní informace o začlenění své výkonnosti v oblasti udržitelnosti do systémů pobídek.

28. Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit, zda jsou členům správních, řídicích a dozorčích orgánů nabízeny systémy pobídek, které souvisejí s  otázkami udržitelnosti.

29. Podnik zveřejní níže uvedené informace o systémech pobídek a  politikách odměňování souvisejících s  otázkami udržitelnosti pro členy správních, řídících a dozorčích orgánů podniku, pokud existují:

30.  Podnik zveřejní přehled informací o postupu náležité péče, které uvedl ve své zprávě o udržitelnosti.

31. Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je usnadnit pochopení postupu náležité péče podniku v souvislosti s  otázkami udržitelnosti .

32. Hlavní aspekty a kroky náležité péče uvedené v ESRS 1 kapitole 4 Náležitá péče souvisejí s řadou průřezových a tematických požadavků na zveřejňování informací podle ESRS. Podnik poskytne přehled, který objasní, jak a kde se uplatňování hlavních aspektů a kroků postupu náležité péče odráží v jeho zprávě o udržitelnosti, aby bylo možné zobrazit skutečné postupy podniku s ohledem na náležitou péči ( 15 ).

33. Tento požadavek na zveřejňování informací nepředepisuje žádné konkrétní požadavky na chování, pokud jde o  opatření týkající se náležité péče, a nerozšiřuje ani nemění úlohu správních, řídicích a dozorčích orgánů , jak ji stanoví jiné právní nebo správní předpisy.

34.  Podnik zveřejní informace o hlavních prvcích svého systému řízení rizik a vnitřní kontroly ve vztahu k postupům podávání zpráv o udržitelnosti.

35. Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit postup podniku v oblasti řízení rizik a vnitřní kontroly v souvislosti s podáváním zpráv o udržitelnosti.

36. Podnik zveřejní tyto informace:

37. Tato kapitola stanoví požadavky na zveřejňování informací, které umožňují pochopit:

38.  Podnik zveřejní informace o prvcích své strategie, které se vztahují k otázkám udržitelnosti nebo je ovlivňují, svém obchodním modelu a svém hodnotovém řetězci.

39. Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je popsat klíčové prvky obecné strategie podniku, které se vztahují k  otázkám udržitelnosti nebo je ovlivňují, a klíčové prvky obchodního modelu a  hodnotového řetězce podniku, aby bylo možné pochopit, jak je podnik vystaven dopadům, rizikům a  příležitostem a odkud pocházejí.

40. Podnik zveřejní následující informace o klíčových prvcích své obecné strategie, které se vztahují k otázkám udržitelnosti nebo je ovlivňují:

41. Pokud má podnik sídlo v členském státě EU, který umožňuje osvobození od zveřejňování informací uvedených v čl. 18 odst. 1 písm. a) směrnice 2013/34/EU ( 22 ), a pokud podnik toto osvobození využil, může vynechat rozdělení výnosů podle významných odvětví podle ESRS požadované v bodě 40 písm. b). V takovém případě však podnik zveřejní seznam odvětví podle ESRS, která jsou pro podnik významná.

42. Podnik zveřejní popis svého obchodního modelu a hodnotového řetězce , včetně:

43.  Podnik zveřejní informace o tom, jak jsou zájmy a názory zúčastněných stran zohledněny ve strategii a obchodním modelu podniku.

44. Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit, jak zájmy a názory zúčastněných stran ovlivňují strategii a  obchodní model podniku.

45. Podnik zveřejní souhrnný popis:

46.  Podnik zveřejní informace o svých významných dopadech, rizicích a příležitostech a jejich vzájemném vztahu se strategií a obchodním modelem.

47. Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit významné dopady, rizika a příležitosti vyplývající z posouzení významnosti provedeného podnikem, a sice jak vznikají v důsledku strategie a obchodního modelu podniku a jak ovlivňují úpravu strategie nebo obchodního modelu, včetně přidělování zdrojů. Informace, které mají být zveřejněny o řízení významných dopadů, rizik a příležitostí podniku, jsou předepsány v tematických ESRS a v odvětvových standardech, které se použijí ve spojení s  minimálními požadavky na zveřejňování informací o politikách, opatřeních a cílech stanovených v tomto standardu.

48. Podnik zveřejní:

49. Podnik může zveřejnit popisné informace požadované v bodě 46 spolu se zveřejňovanými informacemi poskytnutými v rámci odpovídajícího aktuálního ESRS, v kterémžto případě spolu se zveřejněním připraveným podle této kapitoly ESRS 2 předloží prohlášení o svých významných dopadech, rizicích a příležitostech.

50. Tato kapitola stanoví požadavky na zveřejňování informací, které umožňují pochopit:

51.  Podnik zveřejní svůj postup pro identifikaci dopadů, rizik a příležitostí a pro posouzení, které z nich jsou významné.

52. Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je poskytnout porozumění postupu, kterým podnik identifikuje dopady, rizika a  příležitosti a posuzuje jejich významnost, jako základ pro stanovení zveřejňovaných informací ve své zprávě o udržitelnosti (viz kapitola 3 ESRS 1 a související požadavky na uplatňování, které stanoví požadavky a zásady týkající se postupu identifikace a posuzování významných dopadů, rizik a příležitostí na základě zásady dvojí významnosti).

53. Podnik zveřejní tyto informace:

54.  Podnik podává ve svých zprávách o udržitelnosti zprávu o splnění požadavků na zveřejňování informací.

55. Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je podat přehled o požadavcích na zveřejňování informací zahrnutých ve zprávách podniku o udržitelnosti a o tématech, které byly na základě posouzení významnosti vynechány jako nevýznamné.

56. Podnik uvede seznam požadavků na zveřejňování informací, které byly při sestavování zpráva o udržitelnosti dodrženy v návaznosti na výsledek posouzení významnosti (viz ESRS 1 kapitola 3), včetně čísel stránek a/nebo bodů, kde se příslušné informace ve zprávě o udržitelnosti nacházejí. To může být prezentováno jako obsahový rejstřík. Podnik rovněž uvede tabulku všech datových bodů, které vyplývají z jiných právních předpisů EU uvedených v dodatku B této normy, a uvede, kde je lze nalézt ve zprávě o udržitelnosti, včetně těch, které podnik vyhodnotil jako nevýznamné, v kterémžto případě podnik v tabulce uvede „Nevýznamné“ v souladu s bodem 35 ESRS 1.

57. Pokud podnik dospěje k závěru, že změna klimatu není významná, a tudíž opomíjí všechny požadavky na informace v ESRS E1 Změna klimatu, zveřejní podrobné vysvětlení závěrů svého posouzení významnosti s ohledem na změnu klimatu (viz ESRS 2 IRO-2 Požadavky na zveřejňování informací v ESRS, na něž se vztahuje zpráva podniku o udržitelnosti), včetně výhledové analýzy podmínek, které by podnik mohly vést k závěru, že změna klimatu bude významná v budoucnu.

58. Pokud podnik dospěje k závěru, že jiné téma než změna klimatu není významné, a proto opomíjí všechny požadavky na zveřejňování informací v odpovídajícím aktuálním ESRS, může stručně vysvětlit závěry svého posouzení významnosti pro toto téma.

59. Podnik poskytne vysvětlení způsobu, jakým určil významné informace, které mají být zveřejněny v souvislosti s  dopady, riziky a  příležitostmi, které vyhodnotil jako významné, včetně použití prahových hodnot a/nebo způsobu, jakým uplatnil kritéria uvedená v oddíle 3.2 ESRS 1 Významné záležitosti a významnost informací.

60. Tento oddíl stanoví minimální požadavky na zveřejňování informací , které mají být zahrnuty, jestliže podnik zveřejňuje informace o svých politikách a  opatřeních k prevenci, zmírnění a nápravě skutečných a potenciálních významných dopadů, k řešení významných rizik a/nebo k využití významných příležitostí (dále společně jen „řízení významných otázek udržitelnosti “). Uplatňují se společně s požadavky na zveřejňování informací, včetně požadavků na uplatňování, které jsou uvedeny v příslušných tematických a odvětvových ESRS. Uplatňují se rovněž v případě, že podnik připravuje zveřejnění informací specifických pro daný subjekt.

61. Odpovídající informace se umístí vedle informací předepsaných příslušnými ESRS. Pokud se jedna politika nebo stejná opatření týkají několika vzájemně propojených otázek udržitelnosti , může podnik zveřejnit požadované informace ve svých zprávách podle jednoho tematického ESRS a uvést na ně křížový odkaz ve zprávách podle jiných tematických ESRS.

62. Jestliže podnik nemůže zveřejnit informace o  politikách a  opatřeních požadované podle příslušného ESRS, neboť nepřijal politiky a/nebo opatření týkající se dané konkrétní otázky udržitelnosti , uvede tuto skutečnost a důvody nepřijetí politik a/nebo opatření. Podnik může zveřejnit časový rámec, v němž je hodlá přijmout.

63. Podnik použije minimální požadavky na zveřejňování informací definované v tomto ustanovení, když zveřejňuje politiky , které uplatňuje s ohledem na každou otázku udržitelnosti , která byla označena za významnou.

64. Cílem tohoto minimálního požadavku na zveřejňování informací je poskytnout přehled o politikách, které podnik zavedl za účelem prevence, zmírnění a nápravy skutečných a potenciálních dopadů, řešení rizik a využití příležitostí .

65. Podnik zveřejní informace o  politikách přijatých k řízení významných otázek udržitelnosti. Zveřejnění musí obsahovat následující informace:

66. Podnik uplatní požadavky na obsah zveřejňovaných informací podle tohoto ustanovení, když popisuje opatření, kterými řídí každou významnou otázku udržitelnosti, včetně akčních plánů a přidělených a/nebo plánovaných zdrojů.

67. Cílem tohoto minimálního požadavku na zveřejňování informací je poskytnout přehled o klíčových opatřeních přijatých a/nebo plánovaných k prevenci, zmírnění a  nápravě skutečných a potenciálních dopadů a k řešení rizik a  příležitostí a případně k dosažení cílů souvisejících politik.

68. Pokud provádění politiky vyžaduje opatření nebo komplexní akční plán k dosažení jejích cílů, jakož i v případech, kdy jsou opatření prováděna bez konkrétní politiky, zveřejní podnik tyto informace:

69. Pokud provádění akčního plánu vyžaduje značné provozní a/nebo kapitálové výdaje, podnik:

70. Tato kapitola stanoví minimální požadavky na zveřejňování informací , které podnik uvede, když zveřejňuje informace o svých ukazatelích a  cílech týkajících se každé významné otázky udržitelnosti. Uplatňují se společně s požadavky na zveřejňování informací, včetně požadavků na uplatňování, které jsou uvedeny v příslušných tematických ESRS. Uplatňují se rovněž v případě, že podnik připravuje zveřejnění informací specifických pro daný subjekt.

71. Odpovídající informace se umístí vedle informací předepsaných tematickými ESRS.

72. Jestliže podnik nemůže zveřejnit informace o  cílech vyžadované podle příslušného tematického ESRS, neboť nestanovil cíle týkající se dané konkrétní otázky udržitelnosti, uvede tuto skutečnost a důvody nepřijetí cílů. Podnik může zveřejnit časový rámec, v němž je hodlá přijmout.

73. Podnik použije požadavky na obsah zveřejňovaných informací uvedené v tomto ustanovení, když zveřejňuje ukazatele , které má zavedeny s ohledem na každou významnou otázku udržitelnosti .

74. Cílem tohoto minimálního požadavku na zveřejňování informací je poskytnout přehled o  ukazatelích , které podnik uplatňuje při sledování účinnosti svých opatření k řízení významných otázek udržitelnosti .

75. Podnik zveřejní všechny ukazatele , které používá k hodnocení výkonnosti a efektivity ve vztahu k významnému dopadu, riziku nebo příležitosti.

76.  Ukazatele zahrnují ukazatele definované v ESRS, jakož i ukazatele určené na základě konkrétního subjektu, ať už převzaté z jiných zdrojů nebo vytvořené samotným podnikem.

77. Pro každý ukazatel podnik:

78. Podnik použije požadavky na obsah zveřejňovaných informací uvedené v tomto ustanovení, když zveřejňuje informace o  cílech , které má stanoveny s ohledem na každou významnou otázku udržitelnosti .

79. Cílem tohoto minimálního požadavku na zveřejňování informací je poskytnout u každé významné otázky udržitelnosti informace o:

80. Podnik zveřejní měřitelné, na výsledek zaměřené a časově omezené cíle pro významné otázky udržitelnosti , které si stanovil pro hodnocení pokroku. Pro každý cíl se zveřejní tyto informace:

81. Pokud podnik nestanovil žádné měřitelné cíle zaměřené na výsledky:

Dodatek A

Požadavky na uplatňování

Tento dodatek je nedílnou součástí ESRS 2 a má stejnou závaznost jako ostatní části tohoto standardu.

1.    Základ pro přípravu

Požadavek na zveřejňování informací BP-1 – Obecný základ pro přípravu zpráv o udržitelnosti

Požadavek na zveřejňování informací BP-2 – Zveřejňování informací ve vztahu ke specifickým okolnostem

2.    Správa a řízení podniku

Požadavek na zveřejňování informací GOV-1 – Úloha správních, řídicích a dozorčích orgánů

Požadavek na zveřejňování informací GOV-2 – Informace poskytované správním, řídicím a dozorčím orgánům podniku a otázky udržitelnosti, jimiž se tyto orgány zabývají

Požadavek na zveřejňování informací GOV-3 – Začlenění výkonnosti související s udržitelností do systémů pobídek

Požadavek na zveřejňování informací GOV-4 – Prohlášení o náležité péči

Požadavek na zveřejnění GOV-5 - Řízení rizik a vnitřní kontroly v oblasti vykazování udržitelnosti

3.    Strategie

Požadavek na zveřejňování informací SBM-1 – Strategie, obchodní model a hodnotový řetězec

Požadavek na zveřejňování informací SBM-2 – Zájmy a názory zúčastněných stran

Požadavek na zveřejňování informací SBM-3 – Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem

4.    Řízení dopadů, rizik a příležitostí

Požadavek na zveřejňování informací IRO-2 – Požadavky na zveřejňování informací v ESRS, na něž se vztahuje zpráva podniku o udržitelnosti

Minimální požadavek na zveřejňování informací – Politiky MDR-P – Politiky přijaté k řízení významných otázek udržitelnosti

Minimální požadavek na zveřejňování informací – Opatření MDR-A – Opatření a zdroje v souvislosti s významnými otázkami udržitelnosti

5.    Ukazatele a cíle

Minimální požadavek na zveřejňování informací – cíle MDR-T – Sledování účinnosti politik a opatření prostřednictvím cílů

Dodatek B

Seznam datových bodů v průřezových a tematických standardech, které jsou vyžadovány právními předpisy EU

Tento dodatek je nedílnou součástí tohoto ESRS 2. Níže uvedená tabulka znázorňuje datové body v ESRS 2 a tematických ESRS, které vycházejí z jiných právních předpisů EU.

Dodatek C

Požadavky na zveřejňování informací a uplatňování v tematických ESRS, které jsou použitelné společně s ESRS 2 Obecné informace

Tento dodatek je nedílnou součástí ESRS 2 a má stejnou závaznost jako ostatní části tohoto standardu. Následující tabulka uvádí požadavky tematických ESRS, které je třeba zohlednit při vykazování podle požadavků na zveřejňování informací v ESRS 2.

1. Cílem tohoto standardu je specifikovat požadavky na zveřejňování informací, které uživatelům zpráv o udržitelnosti umožní porozumět:

2. Požadavky na zveřejňování informací tohoto standardu zohledňují požadavky souvisejících právních předpisů a nařízení EU (tj. právní rámec pro klima ( 23 ), nařízení o referenčních hodnotách v oblasti klimatu ( 24 ), nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování ( 25 ), taxonomie EU ( 26 ) a požadavky orgánu EBA na zveřejňování informací podle 3. pilíře ( 27 )).

3. Tento standard zahrnuje požadavky na zveřejňování informací týkající se následujících otázek udržitelnosti: „ zmírňování změny klimatu “ a  „ přizpůsobování se změně klimatu “. Zahrnuje také otázky související s energetikou, pokud jsou relevantní pro změnu klimatu.

4.  Zmírňování změny klimatu souvisí s úsilím podniku o omezení růstu průměrné globální teploty na 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, jak je stanoveno v Pařížské dohodě. Tento standard zahrnuje požadavky na zveřejňování informací, které se týkají mimo jiné sedmi skleníkových plynů: oxidu uhličitého (CO2), methanu (CH4), oxidu dusného (N2O), hydrofluoruhlovodíků (HFC), perfluoruhlovodíků (PFC), fluoridu sírového (SF6) a fluoridu dusitého (NF3). Zahrnuje také požadavky na zveřejňování informací o tom, jak podnik řeší své emise skleníkových plynů, a o souvisejících rizicích přechodu.

5.  Přizpůsobení se změně klimatu se týká procesu přizpůsobení podniku skutečným a očekávaným změnám klimatu.

6. Tento standard zahrnuje požadavky na zveřejňování informací o nebezpečích souvisejících s klimatem, která mohou vést k fyzickým klimatickým rizikům pro podnik, a jeho adaptační řešení ke snížení těchto rizik. Zahrnuje také rizika přechodu vyplývající z nutného přizpůsobení se nebezpečím souvisejícím s klimatem.

7. Požadavky na zveřejňování informací týkající se „energie“ zahrnují všechny druhy výroby a spotřeby energie.

8.  Látky poškozující ozonovou vrstvu , oxidy dusíku (NOx) a oxidy síry (SOx), mimo jiné emise do ovzduší, jsou spojeny se změnou klimatu, spadají však pod požadavky na podávání zpráv v ESRS E2.

9. Dopady na lidi, které mohou vzniknout v důsledku přechodu na klimaticky neutrální hospodářství, jsou zahrnuty v ESRS S1 Vlastní pracovní síla, ESRS S2 Pracovníci v hodnotovém řetězci, ESRS S3 Dotčené komunity a ESRS S4 Spotřebitelé a uživatelé.

10.  Zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se změně klimatu úzce souvisí s tématy, kterými se zabývají zejména ESRS E3 Vodní a mořské zdroje a ESRS E4 Biologická rozmanitost a ekosystémy. Pokud jde o vodu a jak je uvedeno v tabulce nebezpečí souvisejících s klimatem v AR 11, tento standard se zabývá akutními a chronickými fyzickými riziky, která vyplývají z nebezpečí souvisejících s vodou a oceány. Úbytkem biologické rozmanitosti a degradací ekosystémů, které mohou být způsobeny změnou klimatu, se zabývá ESRS E4 Biologická rozmanitost a ekosystémy.

11. Tento standard by měl být vykládán a používám společně s ESRS 1 Obecné požadavky a ESRS 2 Obecné informace.

12. Požadavky tohoto oddílu by měly být vykládány a používány ve spojení s informacemi požadovanými v ESRS 2 kapitole 2 Správa a řízení, kapitole 3 Strategie a kapitole 4 Řízení dopadů, rizik a příležitostí. Výsledné informace se uvádějí ve  zprávě o udržitelnosti spolu s informacemi vyžadovanými v ESRS 2, s výjimkou ESRS 2 SBM-3 Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem, u něhož podnik může v souladu s bodem 49 ESRS 2 uvést informace spolu s dalšími informacemi požadovanými v tomto tematickém standardu.

13. Podnik zveřejní, zda a jakým způsobem jsou v odměňování členů správních, řídicích a dozorčích orgánů zohledněny aspekty související s klimatem, včetně toho, zda byla jejich výkonnost posouzena na základě cílů snižování emisí skleníkových plynů uvedených v požadavku na zveřejňování informací E1-4, a procentní podíl odměn uznaných v běžném období, který souvisí s aspekty souvisejícími s klimatem, přičemž vysvětlí, o jaké aspekty související s klimatem se jedná.

14.  Podnik zveřejní svůj plán přechodu ke zmírňování změny klimatu ( 28 )

15. Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení minulého, současného a budoucího úsilí podniku o zmírnění dopadů změny klimatu, aby se zajistilo, že jeho strategie a  obchodní model jsou slučitelné s přechodem na udržitelné hospodářství a s omezením globálního oteplování na 1,5 °C v souladu s Pařížskou dohodou a s cílem dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality, a případně s expozicí podniku vůči činnostem souvisejícím s uhlím, ropou a zemním plynem.

16. Informace vyžadované podle bodu 14 musí obsahovat:

17. Pokud podnik nemá plán přechodu, uvede, zda a případně kdy plán přechodu přijme.

18. Podnik u každého identifikovaného významného rizika souvisejícího s klimatem vysvětlí, zda se jedná o  fyzické riziko související s klimatem nebo o  riziko přechodu související s klimatem.

19. Podnik popíše odolnost své strategie a  obchodního modelu ve vztahu ke změně klimatu. Popis obsahuje:

20. Podnik popíše postup identifikace a hodnocení dopadů, rizik a  příležitostí souvisejících s klimatem. Tento popis zahrnuje postup vztahující se na:

21. Při zveřejňování informací požadovaných podle bodu 20 písm. b) a 20 písm. c) podnik vysvětlí, jakým způsobem použil analýzu scénářů souvisejících s klimatem, včetně rozsahu klimatických scénářů, k identifikaci a posouzení fyzických rizik a rizik přechodu a příležitostí v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu.

22.  Podnik popíše své politiky, které byly přijaty za účelem řízení jeho významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících se zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se změně klimatu.

23. Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení rozsahu, v jakém podnik uplatňuje politiky, které se zabývají identifikací, hodnocením, řízením a/nebo sanací jeho významných dopadů, rizik a příležitostí v souvislosti se zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se změně klimatu.

24. Informace požadované podle bodu 22 obsahují informace o politikách, které podnik zavedl za účelem řízení svých významných dopadů, rizik a  příležitostí souvisejících se zmírňováním změny klimatu a  přizpůsobováním se změně klimatu v souladu s ESRS 2 MDR-P Politiky přijaté k řízení významných otázek udržitelnosti.

25. Podnik uvede, zda a jak se jeho politiky týkají následujících oblastí:

26.  Podnik zveřejní svá opatření ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se změně klimatu a zdroje přidělené na jejich provádění.

27. Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je poskytnout přehled o klíčových přijatých a plánovaných opatřeních ke splnění úkolů politiky a  cílů souvisejících s klimatem.

28. Popis opatření a zdrojů souvisejících se zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se změně klimatu se řídí zásadami uvedenými v ESRS 2 MDR-A Opatření a zdroje ve vztahu k významným otázkám udržitelnosti.

29. Kromě ESRS 2 MDR-A podnik:

30.  Podnik zveřejní cíle související s klimatem, které stanovil.

31. Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení cílů, které si podnik stanovil na podporu svých politik ke zmírňování změny klimatu a  přizpůsobování se změně klimatu a k řešení svých významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s klimatem.

32. Informace o  cílech vyžadované v bodě 30 musí obsahovat informace uvedené v ESRS 2 MDR-T Sledování účinnosti politik a opatření prostřednictvím cílů.

33. Za účelem zveřejnění informací podle bodu 30 podnik uvede, zda a jak stanovil cíle snižování emisí skleníkových plynů a/nebo jakékoli jiné cíle pro řízení významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s klimatem, jako je zavádění obnovitelných zdrojů energie, energetická účinnost, přizpůsobování se změně klimatu a zmírňování fyzických rizik nebo rizik přechodu.

34. Pokud si podnik stanovil cíle snižování emisí skleníkových plynů  ( 32 ), použije se ESRS 2 MDR-T a následující požadavky:

35.  Podnik poskytne informace o své spotřebě energie a energetickém mixu.

36. Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je poskytnout přehled o celkové spotřebě energie v podniku v absolutní hodnotě, o zlepšení energetické účinnosti, o expozici vůči činnostem souvisejícím s uhlím, ropou a zemním plynem a o podílu obnovitelných zdrojů energie na celkovém energetickém mixu.

37. Informace požadované podle bodu 35 zahrnují celkovou spotřebu energie v MWh související s vlastní provozní činností rozčleněnou podle:

38. Podniky s činnostmi v  odvětvích s vysokým dopadem na klima  ( 35 ) dále rozdělí svou celkovou spotřebu energie z fosilních zdrojů podle:

39. Podnik mimoto případně rozčlení a zveřejní odděleně svou výrobu energie z neobnovitelných zdrojů a výrobu energie z obnovitelných zdrojů v MWh. ( 36 )

40. Podnik poskytne informace o energetické náročnosti (celková spotřeba energie na čistý výnos) spojené s činnostmi v  odvětvích s vysokým dopadem na klima .

41. Informace o energetické náročnosti podle bodu 40 jsou odvozeny pouze z celkové spotřeby energie a čistých výnosů z činností v  odvětvích s vysokým dopadem na klima .

42. Podnik upřesní odvětví s vysokým dopadem na klima , která se používají pro stanovení energetické náročnosti podle bodu 40.

43. Podnik zveřejní sesouhlasení částky čistých výnosů z činností v  odvětvích s vysokým dopadem na klima (jmenovatel při výpočtu energetické náročnosti podle bodu 40) s příslušnou položkou nebo přílohou v účetní závěrce.

44.  Podnik zveřejní své údaje v metrických tunách ekvivalentu CO2  ( 38 ) :

45. Cílem požadavku na zveřejňování informací v bodě 44 s ohledem na:

46. Při zveřejňování informací o  emisích skleníkových plynů požadovaných podle bodu 44 podnik odkazuje na body 62 až 67 ESRS 1. Údaje o emisích skleníkových plynů přidružených nebo společných podniků, které jsou součástí předcházejících a/nebo navazujících částí hodnotového řetězce podniku (ESRS 1, bod 67), se v zásadě neomezují na podíl na vlastním kapitálu. U svých přidružených podniků, společných podniků, nekonsolidovaných dceřiných podniků (investičních subjektů) a smluvních ujednání, která jsou společnými dohodami a nejsou strukturována prostřednictvím subjektu (tj. společně kontrolované činnosti a aktiva), podnik zahrne emise skleníkových plynů v souladu s rozsahem provozního řízení , které nad nimi podnik vykonává.

47. V případě významných změn v definici toho, co představuje podnik podávající zprávu a jeho předcházejících a/nebo navazujících části hodnotového řetězce , podnik tyto změny zveřejní a vysvětlí jejich vliv na meziroční srovnatelnost vykázaných emisí skleníkových plynů (tj. vliv na srovnatelnost emisí skleníkových plynů za stávající a předchozí vykazované období).

48. Zveřejnění hrubých emisí skleníkových plynů rámce 1 podle bodu 44 písm. a) musí obsahovat:

49. Zveřejnění hrubých emisí skleníkových plynů rámce 2 podle bodu 44 písm. b) musí obsahovat:

50. Pro emise rámce 1 a rámce 2 zveřejněné podle bodu 44 písm. a) a b) podnik informace rozdělí a odděleně zveřejní emise pocházející z:

51. Zveřejnění hrubých emisí skleníkových plynů rámce 3 podle bodu 44 písm. c) musí zahrnovat emise skleníkových plynů v metrických tunách ekvivalentu CO2 z každé významné kategorie rámce 3 (tj. z každé kategorie rámce 3 která je pro podnik prioritní).

52. Údaj o celkových emisích skleníkových plynů podle bodu 44 písm. d) se rovná součtu emisí skleníkových plynů rámce 1, 2 a 3 podle bodu 44 písm. a) až c). Celkové emise skleníkových plynů se zveřejňují v členění, které rozlišuje:

53. Podnik zveřejní intenzitu emisí skleníkových plynů (celkové emise skleníkových plynů na čistý výnos).

54. Zveřejnění intenzity emisí skleníkových plynů podle bodu 53 udává celkové emise skleníkových plynů v metrických tunách ekvivalentu CO2 (požadované podle bodu 44 písm. d) na čistý výnos.

55. Podnik zveřejní sesouhlasení částek čistých výnosů (jmenovatel při výpočtu intenzity emisí skleníkových plynů podle bodu 53) s příslušnou položkou nebo přílohou v účetní závěrce.

56.  Podnik zveřejní:

57. Tento požadavek na zveřejňování informací je:

58. Zveřejnění informací o  pohlcování a ukládání skleníkových plynů podle bodu 56 písm. a) musí případně obsahovat:

59. Zveřejnění informací o  uhlíkových kreditech podle bodu 56 písm. b) musí případně obsahovat:

60. V případě, že podnik vedle cílů snižování hrubých emisí skleníkových plynů zveřejní i  cíl týkající se čistých nulových emisí (dle požadavku na zveřejňování informací E1-4, bodu 30), vysvětlí rozsah, použité metodiky a rámce a způsob, jakým mají být zbytkové emise skleníkových plynů (po přibližně 90–95% snížení emisí skleníkových plynů s možností odůvodněných odvětvových odchylek v souladu s uznávaným odvětvovým postupem dekarbonizace) neutralizovány například pohlcováním skleníkových plynů v rámci jeho vlastních provozních činností a v předcházejících a/nebo navazujících částech hodnotového řetězce.

61. V případě, že podnik veřejně prohlásil, že je neutrální z hlediska emisí skleníkových plynů, a že využívá uhlíkové kredity , vysvětlí:

62.  Podnik zveřejní, zda uplatňuje systémy interního stanovování cen uhlíku, a pokud ano, jak tyto systémy podporují jeho rozhodování a motivují k provádění politik a cílů souvisejících s klimatem.

63. Informace požadované v bodě 62 musí zahrnovat:

64.  Podnik zveřejní své:

65. Informace požadované podle bodu 64 doplňují informace o současných finančních následcích požadované podle ESRS 2 SBM-3 bodu 48 písm. d). Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací týkajících se:

66. Zveřejnění předpokládaných finančních následků významných fyzických rizik podle bodu 64 písm. a) musí zahrnovat ( 41 ):