PŘÍLOHA II ZKRATKY A SLOVNÍČEK POJMŮ

AMS

Automatizované měřicí systémy

AQI

Indexy kvality ovzduší

AR

Požadavky na uplatňování

AWS

Aliance pro hospodaření s vodou

BAT

Nejlepší dostupná technika

BAT-AEL

Úroveň emisí spojená s nejlepší dostupnou technikou

BAT-AEPL

Úroveň environmentálního výkonu spojená s nejlepší dostupnou technikou

BREF

Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách

Btu

Britské tepelné jednotky

CapEx

Kapitálové výdaje

CBD

Úmluva o biologické rozmanitosti

CDDA

Společná databáze o vymezených oblastech

CEN

Evropský výbor pro normalizaci

CENELEC

Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice

CH4

Metan

CICES

Společná mezinárodní klasifikace ekosystémových služeb

C02

oxid uhličitý

CRR

►C1  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (1) (nařízení o kapitálových požadavcích). ◄

DEGURBA

Stupeň urbanizace

DR BP-1

►C2  
Požadavek na zveřejňování informací – Obecný základ pro přípravu zpráv
o udržitelnosti  ◄

DR BP-2

Požadavek na zveřejňování informací – Zveřejňování informací ve vztahu ke specifickým okolnostem

DR GOV-1

Požadavek na zveřejňování informací – Úloha správních, řídicích a dozorčích orgánů

DR GOV-2

Požadavek na zveřejňování informací – Informace poskytované správním, řídicím a dozorčím orgánům podniku a otázky udržitelnosti, jimiž se tyto orgány zabývají

DR GOV-3

Požadavek na zveřejňování informací – Začlenění výkonnosti související s udržitelností do systémů pobídek

DR GOV-4

Požadavek na zveřejňování informací – Prohlášení o náležité péči v oblasti udržitelnosti

DR GOV-5

Požadavek na zveřejňování informací – Řízení rizik a vnitřní kontroly v oblasti podávání zpráv o udržitelnosti

DR SBM-1

Požadavek na zveřejňování informací – Postavení na trhu, strategie, obchodní modely a hodnotový řetězec

DR SBM-2

Požadavek na zveřejňování informací – Zájmy a názory zúčastněných stran

DR SBM-3

Požadavek na zveřejňování informací – Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem či modely

DR IRO-1

Požadavek na zveřejňování informací – Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí

DR IRO-2

►C2  
Požadavky na zveřejňování informací v ESRS, na něž se vztahují zprávy podniku
o udržitelnosti  ◄

DNSH

zásada „významně nepoškozovat“

DR

Požadavky na zveřejňování informací

EBA

Evropský orgán pro bankovnictví

EK

Evropská komise

EEA

Evropský hospodářský prostor

EFRAG

Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví

EFRAG SRB

Rada pro podávání zpráv o udržitelnosti Evropské poradní skupiny

pro účetní výkaznictví

EIA

Posouzení vlivu na životní prostředí

EMAS

Systém pro environmentální řízení podniků a audit

EPC

Průkaz energetické náročnosti

E-PRTR

evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek

ESA

evropské orgány dohledu

ESMA

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy

ESRS

Evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti

ESRS 1

Evropský standard pro podávání zpráv o udržitelnosti 1 Obecné požadavky

ESRS 2

Evropský standard pro podávání zpráv o udržitelnosti 2 Obecné informace

ESRS E1

Evropský standard pro podávání zpráv o udržitelnosti E1 Změna klimatu

ESRS E2

Evropský standard pro podávání zpráv o udržitelnosti E2 Znečištění

ESRS E3

Evropský standard pro podávání zpráv o udržitelnosti E3 Vodní a mořské zdroje

ESRS E4

Evropský standard pro podávání zpráv o udržitelnosti E4 Biologická rozmanitost a ekosystémy

ESRS E5

Evropský standard pro podávání zpráv o udržitelnosti E5 Využívání zdrojů a oběhové hospodářství

ESRS G1

Evropský standard pro podávání zpráv o udržitelnosti G1 Chování podniků

ESRS S1

Evropský standard pro podávání zpráv o udržitelnosti S1 Vlastní pracovní síla

ESRS S2

Evropský standard pro podávání zpráv o udržitelnosti S2 Pracovníci v hodnotovém řetězci

ESRS S3

Evropský standard pro podávání zpráv o udržitelnosti S3 Dotčené komunity

ESRS S4

Evropský standard pro podávání zpráv o udržitelnosti S4 Spotřebitelé & koncoví uživatelé

EU

Evropská unie

EU ETS

systém EU pro obchodování s emisemi

EWC

Evropská rada zaměstnanců

FPIC

Svobodný, předběžný a informovaný souhlas

FTE

Přepočet na plné pracovní úvazky

GAAP

Obecně uznávané účetní zásady

GHG

skleníkový plyn

GJ

giga-jouly

GRI

Iniciativa Global Reporting (Global Reporting Initiative)

GWP

potenciál globálního oteplování

HFC

Částečně fluorované uhlovodíky

IED

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU (2) (směrnice o průmyslových emisích)

IFC

Mezinárodní finanční korporace

IFRS

Mezinárodní standardy účetního výkaznictví

MOP

Mezinárodní organizace práce (International Labour Organisation)

IPBES

Mezivládní vědecko-politická platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES)

IPCC

Mezivládní panel pro změnu klimatu

ISEAL

Mezinárodní sociální a environmentální akreditace a označování

ISO

Mezinárodní organizace pro normalizaci

ISSB

Rada pro mezinárodní standardy udržitelnosti

PTN

Prováděcí technické normy

IUCN.

Mezinárodní svaz ochrany přírody

KBA

Klíčové oblasti biologické rozmanitosti

Kg

kilogram

lb

libra

LEAP

vyhledat vyhodnotit posoudit připravit

LGBTQI

Lesby, gayové, bisexuální, transgender, intersexuální a queer osoby

MDR

Minimální požadavek na zveřejňování informací

MWh

megawatt hodiny

N2O

oxid dusný

NACE

statistická klasifikace hospodářských činností v Evropském společenství

NF3

Fluorodusík (fluorid dusitý)

NGO

Nevládní organizace

NH3

Amoniak

NOX

Oxidy dusíku

NUTS

Klasifikace územních statistických jednotek

O3

Ozon

ODS

Látka poškozující ozonovou vrstvu

OECD

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

OECM

Klimatický model jedné Země

OpEX

Provozní náklady

PBTS

perzistentní, bioakumulativní a toxické látky

PCAF

Partnerství pro uhlíkové účetnictví finanční

PCF

perfluoruhlovodíky

PM

Pevné částice

PMT

Perzistentní, mobilní a toxické látky

POP

Perzistentní organické znečišťující látky

REACH

registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek

SBTi

Iniciativa pro vědecky podložené cíle

SBTN

Síť vědecky podložených cílů

SCE

evropská družstevní společnost

SDA

Odvětvový přístup k dekarbonizaci

SDG

Cíle udržitelného rozvoje

SDPI

Ukazatel výkonnosti udržitelného rozvoje

SE

tzv. evropských společností

SEEA

systém integrovaných environmentálních hospodářských účtů

SEEA EA

ekosystémové účetnictví systému integrovaných environmentálních hospodářských účtů

SFDR

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 (3) (nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování)

SOX

Oxidy síry

SVHC

Látky vzbuzující mimořádné obavy

TCFD

Pracovní skupina pro zveřejňování finančních informací souvisejících se změnou klimatu

TNFD

Pracovní skupina pro zveřejňování finančních informací v souvislosti s přírodou

OSN

Organizace spojených národů

UNEP

Program OSN pro životní prostředí

UNESCO

Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu

vPvBs

vysoce perzistentní a vysoce bioakumulativní látky

vPvMs

vysoce perzistentní a vysoce mobilní látky

WDPA

Světová databáze chráněných území

WRI

World Resources Institute (Institut pro světové zdroje)

WWF

Světový fond na ochranu přírody

Definovaný pojem

Definice

►C2  Opatření  ◄

Opatření odkazují:

i.  na i) opatření a akční plány (včetně plánů přechodu), jež jsou prováděny s cílem zajistit, aby podnik plnil stanovené cíle, a kterými se podnik snaží řešit významné dopady, rizika a příležitosti; a

ii.  rozhodnutí na jejich podporu finančními, lidskými nebo technologickými zdroji.

Účastník hodnotového řetězce

Jednotlivci nebo subjekty v předcházejícím nebo navazujícím hodnotovém řetězci. Účastník se považuje za navazující článek podniku (např. distributoři, zákazníci), pokud od podniku přijímá produkty nebo služby; a je považován za předcházející článek podniku (např. dodavatelé), pokud poskytuje produkty nebo služby, které se používají při výrobě vlastních produktů nebo služeb podniku.

Přiměřená mzda

Mzda, která uspokojí potřeby pracovníků a jejich rodin s přihlédnutím k vnitrostátním hospodářským a sociálním podmínkám.

Správní, řídicí a dozorčí orgány

Orgány správy a řízení s nejvyšší rozhodovací pravomocí v podniku včetně výborů. Pokud ve struktuře správy a řízení neexistují členové správních, řídicích nebo dozorčích orgánů podniku, měl by být zahrnut generální ředitel, a pokud taková funkce existuje, zástupce generálního ředitele. V některých jurisdikcích se systémy správy a řízení skládají ze dvou úrovní, kde jsou dohled a řízení odděleny. V takových případech jsou obě úrovně zahrnuty do definice správních, řídících a dozorčích orgánů.

Dotčené komunity

Lidé nebo skupina či skupiny žijící nebo pracující ve stejné oblasti, která byla nebo může být ovlivněna činností podniku podávajícího zprávu nebo předcházejícím a navazujícím hodnotovým řetězcem. Dotčené komunity mohou být různé, od těch, které žijí v sousedství provozu podniku (místní komunity), až po ty, které žijí ve větší vzdálenosti. Mezi dotčené komunity patří skutečně i potenciálně dotčené původní obyvatelstvo.

Celková roční odměna

Celkové roční odměny vlastní pracovní síly zahrnuje mzdu, prémie, nároky na akcie, opce, odměny v rámci plánu jiných pobídek než ve formě akcií, změny hodnoty penzijního připojištění a příjmy z nekvalifikovaných odložených odměn poskytnutých v průběhu roku.

Předpokládané finanční následky

►C2  Finanční následky, které nesplňují kritéria pro uznání v položkách účetní závěrky ve vykazovaném období a které nejsou zachyceny v běžných finančních následcích. ◄

Oblast s vodním rizikem

Povodí, kde několik fyzikálních aspektů souvisejících s vodou:

i.  vede k tomu, že jeden nebo více vodních útvarů je v horším než dobrém stavu a/nebo se jejich stav zhoršuje (jak je definováno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (1)), což poukazuje na významné problémy, pokud jde o dostupnost, kvalitu a množství vody (včetně vysokého vodního stresu); a/nebo

ii.  vede k problémům, pokud jde o dostupnost vody, regulaci nebo reputaci (včetně společného užívání vody s obcemi a cenové dostupnosti vody) pro její zařízení a zařízení klíčového dodavatele (klíčových dodavatelů).

Oblast s vysokým vodním stresem

Regiony, kde je podle Atlasu vodních rizik „Aqueduct“ Institutu pro světové zdroje (WRI) procento celkového odběru vody vysoké (40–80 %) nebo extrémně vysoké (více než 80 %). Viz také nedostatek vody.

Související procesní materiály

Materiály, které jsou potřebné pro výrobní proces, nejsou však součástí konečného výrobku, například maziva pro výrobní stroje.

Závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT)

Dokument obsahující části referenčního dokumentu o BAT stanovící závěry o nejlepších dostupných technikách, jejich popis, informace k hodnocení jejich použitelnosti, úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, úrovně environmentální výkonnosti spojené s nejlepšími dostupnými technikami, minimální obsah systému environmentálního řízení včetně referenčních úrovní spojených s nejlepšími dostupnými technikami, související monitorování, související úrovně spotřeby a případně příslušná opatření na sanaci míst (2).

Úroveň emisí spojená s nejlepší dostupnou technikou (BAT-AEL)

Rozsah úrovní emisí získaný za běžných provozních podmínek použitím nejlepší dostupné techniky nebo kombinací nejlepších dostupných technik, jak jsou popsány v závěrech o BAT, vyjádřený jako průměr za určitý časový úsek za specifikovaných referenčních podmínek, tj. úroveň emisí, která je spojena s BAT.

Úroveň environmentálního výkonu spojená s nejlepší dostupnou technikou (BAT-AEPL)

Rozsah úrovní environmentální výkonnosti, s výjimkou úrovní emisí, získaných za běžných provozních podmínek použitím BAT nebo kombinace BAT (3).

Nejlepší dostupné techniky (BAT) (4)

Nejúčinnější a nejpokročilejší stádium vývoje činností a jejich provozních metod dokládající praktickou vhodnost určité techniky jako základu pro stanovení mezních hodnot emisí a dalších podmínek povolení, jejichž smyslem je předejít vzniku emisí, nebo pokud to není proveditelné, tyto emise omezit, a zabránit tak nepříznivým dopadům na životní prostředí jako celek, přičemž:

i.  „techniky“ zahrnují jak používanou technologii, tak způsob, jakým je zařízení navrženo, vybudováno, udržováno, provozováno a vyřazováno z provozu;

ii.  „dostupnými“ technikami se rozumějí techniky, které byly vyvinuty v měřítku umožňujícím jejich zavedení v příslušném průmyslovém odvětví za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek s ohledem na náklady a přínosy, bez ohledu na to, zda jsou tyto techniky v dotyčném členském státě používány či vyráběny, pokud jsou provozovateli za rozumných podmínek dostupné; a

iii.  „nejlepší“ rozumí nejúčinnější z hlediska dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku.

Úbytek biologické rozmanitosti

Snížení jakéhokoli aspektu biologické rozmanitosti (tj. rozmanitosti na úrovni genetické, druhové a ekosystémové), která se v určité oblasti ztrácí v důsledku úhynu (včetně vymírání), zničení nebo fyzického, manuálního odstranění; může se týkat mnoha měřítek, od globálního vymírání až po vymírání populací, které vede ke snížení celkové rozmanitosti ve stejném měřítku.

Biologická rozmanitost

Variabilita všech žijících organismů včetně suchozemských, mořských a jiných vodních ekosystémů a ekologických komplexů, jejichž jsou součástí. To zahrnuje variabilitu genetických, fenotypových, fylogenetických a funkčních znaků, jakož i změny v početnosti a rozšíření v čase a prostoru v rámci druhu i mezi druhy, biologická společenstva a ekosystémy.

Oblast citlivá z hlediska biologické rozmanitosti

Síť chráněných oblastí Natura 2000, lokality světového dědictví UNESCO a klíčové oblasti biologické rozmanitosti (KBA), jakož i další chráněné oblasti, jak je uvedeno v dodatku D přílohy II nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 (5).

Integrita biosféry nebo ekologická integrita

Schopnost ekosystému podporovat a udržovat ekologické procesy a rozmanitá společenstva organismů.

Modrá ekonomika

Modrá ekonomika zahrnuje veškerá odvětví a sektory související s oceány, moři a pobřežími, bez ohledu na to, zda působí v mořském prostředí (např. lodní doprava, rybolov, výroba energie), nebo na souši (např. přístavy, loděnice, pozemní akvakultura a produkce řas, pobřežní cestovní ruch).

Referenční dokumenty BREF nebo EU o nejlepších dostupných technikách

Dokument, který je výsledkem výměny informací organizované podle článku 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU (6) o průmyslových emisích, vypracovaný pro vymezené činnosti a popisující zejména používané techniky, současné úrovně emisí a spotřeby, techniky zvažované pro určení nejlepších dostupných technik, jakož i závěry o BAT a veškeré nově vznikající techniky, se zvláštním přihlédnutím ke kritériím uvedeným v příloze III směrnice 2010/75/EU.

Úplatkářství

Nepoctivé přesvědčování někoho, aby jednal ve váš prospěch, a to poskytnutím peněžního daru nebo jiné pobídky.

Obchodní model

Systém podniku, který prostřednictvím činností transformuje vstupy na výstupy a výsledky, jejichž cílem je naplnit strategické cíle podniku a vytvořit hodnotu v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu. ESRS používají termín „obchodní model“ v jednotném čísle, i když se uznává, že podniky mohou mít více obchodních modelů.

Obchodní vztahy

Vztahy, které podnik udržuje s obchodními partnery, subjekty v hodnotovém řetězci a jakýmikoli jinými nestátními nebo státními subjekty, které jsou přímo spojeny s jeho podnikatelskou činností, produkty nebo službami. Obchodní vztahy se neomezují pouze na přímé smluvní vztahy. Zahrnují i nepřímé obchodní vztahy v hodnotovém řetězci podniku mimo první stupeň a podíly ve společných podnicích nebo investice.

Vedlejší produkt

Látka nebo předmět, které jsou výsledkem výrobního procesu, jehož primárním cílem není výroba této látky nebo předmětu, se nepovažují za odpad, nýbrž za vedlejší produkt, pokud jsou splněny následující podmínky:

i.  další využití látky nebo předmětu je jisté;

ii.  látku nebo předmět lze využít přímo bez dalšího zpracování jiným než běžným průmyslovým způsobem;

iii.  látka nebo předmět se vyrábí jako nedílná součást výrobního procesu a

iv.  další využití je zákonné, tj. látka nebo předmět splňují všechny příslušné požadavky, pokud jde o výrobek, životní prostředí a ochranu zdraví u konkrétního použití a nepovedou k celkovým nepříznivým účinkům na životní prostředí nebo lidské zdraví.

Uhlíkový kredit

Převoditelný nebo obchodovatelný nástroj, který představuje jednu metrickou tunu snížení nebo odstranění emisí CO2 ekv. a který je vydáván a ověřován podle uznávaných norem kvality.

Ekvivalent (ekv.) oxidu uhličitého (CO2)

Univerzální měrná jednotka pro označení potenciálu globálního oteplování u každého skleníkového plynu, vyjádřeného jako potenciál globálního oteplování na základě emise jedné jednotky oxidu uhličitého. Používá se k vyhodnocení uvolňování (nebo zamezení uvolňování) různých skleníkových plynů na společném základě.

Dětská práce

Práce, která zbavuje děti dětství, jejich potenciálu a důstojnosti a která poškozuje jejich tělesný a duševní vývoj. Týká se práce, která:

i.  je pro děti psychicky, fyzicky, sociálně nebo morálně nebezpečná a škodlivá a/nebo

ii.  zasahuje do jejich školní docházky tím, že je připravuje o možnost navštěvovat školu; nutí je ukončit předčasně školní docházku nebo vyžaduje, aby se snažily skloubit školní docházku s příliš dlouhou a náročnou prací.

Dítě je definováno jako osoba mladší osmnácti let. To, zda lze určité formy „práce“ označit za „dětskou práci“, závisí na věku dítěte, druhu a délce vykonávané práce a na podmínkách, za kterých je vykonávána. Odpověď se v jednotlivých zemích liší, stejně jako v jednotlivých odvětvích v rámci jednotlivých zemí.

Minimální věk pro výkon práce by neměl být nižší než minimální věk ukončení povinné školní docházky a v žádném případě by neměl být nižší než patnáct let podle Úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP) č. 138 o nejnižším věku. V některých zemích s nedostatečně rozvinutou ekonomikou a vzdělávacími zařízeními mohou existovat výjimky a platí zde minimální věk 14 let.

Tyto země s výjimkami určuje Mezinárodní organizace práce (MOP) na základě zvláštní žádosti dané země a po konzultaci s reprezentativními organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků.

Vnitrostátní právní předpisy mohou povolit zaměstnávání osob ve věku třináct až patnáct let na lehké práce, pokud to pravděpodobně neohrozí jejich zdraví nebo vývoj a pokud to neovlivní jejich školní docházku nebo účast v programech odborného vzdělávání nebo přípravy. Nejnižší věk pro přijetí do práce, která by svou povahou nebo okolnostmi, za nichž je vykonávána, mohla ohrozit zdraví, bezpečnost nebo mravnost mladých lidí, nesmí být nižší než osmnáct let.

Oběhové hospodářství

Hospodářský systém, v němž je zachována hodnota výrobků, materiálů a dalších zdrojů v hospodářství po co nejdelší dobu, zvyšováno jejich účinné využívání v rámci výroby a spotřeby, což vede k omezování dopadu jejich využívání na životní prostředí a k minimalizaci odpadu a uvolňování nebezpečných látek ve všech fázích jejich životního cyklu, včetně uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady.

Zásady oběhového hospodářství

Evropské zásady oběhového hospodářství jsou:

i.  použitelnost;

ii.  opětovná využitelnost;

iii.  opravitelnost;

iv.  demontáž;

v.  repasování nebo renovace;

vi.  recyklace;

vii.  recirkulace v biologickém cyklu;

viii.  jiná potenciální optimalizace využití výrobků a materiálů.

Míra využití oběhového materiálu

Oběh materiálů, součástí a výrobků v praxi po prvním použití s uplatněním následujících strategií (podle pořadí):

i.  údržba / dlouhodobé používání;

ii.  opětovné použití / přerozdělení;

iii.  renovace/repasování;

iv.  recyklace, kompostování nebo anaerobní digesce.

Míra využití je definována jako poměr oběhového využívání materiálů k celkovému využití materiálů.

Utajované informace

Utajované informace EU ve smyslu rozhodnutí Rady 2013/488/EU (7) o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU nebo utajované jedním z členských států a označené podle dodatku B uvedeného rozhodnutí Rady.

Přizpůsobování se změně klimatu

Proces přizpůsobování se stávající a očekávané změně klimatu a jejím dopadům.

Zmírňování změny klimatu

Proces snižování emisí skleníkových plynů a udržení nárůstu průměrné globální teploty na 1,5 °C nad předindustriální úrovní v souladu s Pařížskou dohodou.

Odolnost vůči změně klimatu

Schopnost podniku přizpůsobit se změnám klimatu a vývoji nebo nejistotám souvisejícím se změnou klimatu. Odolnost vůči klimatu zahrnuje schopnost zvládat rizika související s klimatem rámce 1 a využívat příležitosti související s klimatem, včetně schopnosti reagovat na rizika přechodu a fyzická rizika a přizpůsobit se jim. Odolnost podniku vůči změně klimatu zahrnuje jak jeho strategickou odolnost, tak jeho provozní odolnost vůči změnám, vývoji nebo nejistotám souvisejícím se změnou klimatu.

Příležitost související s klimatem

Potenciální pozitivní účinky související se změnou klimatu pro podnik. Úsilí o zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se jí může podnikům přinést příležitosti. Příležitosti související s klimatem se liší v závislosti na regionu, trhu a odvětví, v němž podnik působí.

Fyzická rizika související s klimatem (fyzická rizika vyplývající ze změny klimatu)

Rizika vyplývající ze změny klimatu, která mohou být způsobena událostmi (akutními změnami) nebo dlouhodobými (chronickými) změnami v klimatických vzorcích.

Akutní fyzická rizika vznikají v důsledku konkrétních nebezpečí, zejména v důsledku povětrnostních jevů, jako jsou bouře, povodně, požáry nebo vlny veder. Chronická fyzická rizika vyplývají z dlouhodobějších klimatických změn, jako jsou teplotní změny a jejich dopady na zvyšující se hladiny moří, sníženou dostupnost vody, ztrátu biologické rozmanitosti a změny v produktivitě půdy.

Riziko přechodu související s klimatem

Rizika, jež vyplývají z přechodu na nízkouhlíkové hospodářství odolné vůči změně klimatu. Typicky k nim patří rizika související s politikou, právní rizika, technologická rizika, tržní rizika a rizika související s dobrou pověstí.

Kolektivní vyjednávání

Veškerá jednání, která probíhají mezi zaměstnavatelem, skupinou zaměstnavatelů nebo jednou či více organizacemi zaměstnavatelů na straně jedné a jednou či více odborovými organizacemi nebo v případě, že takové organizace neexistují, řádně zvolenými a zmocněnými zástupci pracovníků v souladu s vnitrostátními právními předpisy na straně druhé, za účelem:

i.  stanovení pracovních podmínek a podmínek zaměstnávání a/nebo

ii.  úpravy vztahů mezi zaměstnavateli a pracovníky a/nebo úpravy vztahů mezi zaměstnavateli nebo jejich organizacemi a organizací nebo organizacemi pracovníků.

Potvrzený incident (dětská nebo nucená práce nebo obchodování s lidmi)

Incident týkající se dětské nebo nucené práce nebo obchodování s lidmi, který byl shledán jako opodstatněný. Potvrzené incidenty nezahrnují případy dětské nebo nucené práce nebo obchodování s lidmi, které jsou ve vykazovaném období dosud předmětem vyšetřování.

Potvrzený případ korupce nebo úplatkářství

Případ korupce nebo úplatkářství, který byl shledán opodstatněným. Potvrzené případy korupce nezahrnují případy korupce, které jsou na konci vykazovaného období stále předmětem vyšetřování. Případy potenciálního nedodržení předpisů může jako opodstatněné určit buď pracovník podniku odpovědný za dodržování předpisů či obdobná funkce, nebo orgán. Nevyžaduje se soudem vydané rozhodnutí.

Spotřebitel

Jednotlivci, kteří pořizují, spotřebovávají nebo používají zboží a služby pro osobní potřebu, a to buď pro sebe, nebo pro jiné osoby, nikoliv pro další prodej, komerční nebo obchodní účely, podnikání, řemesla nebo povolání.

Podniková kultura

Podniková kultura vyjadřuje cíle prostřednictvím hodnot a přesvědčení. Usměrňuje činnost podniku prostřednictvím sdílených předpokladů a skupinových norem, jako jsou hodnoty, poslání nebo kodex chování.

Korupce

Zneužití svěřené moci k osobnímu prospěchu, k němuž mohou dát podnět jednotlivci nebo organizace. Zahrnuje praktiky, jako jsou zprostředkování plateb, podvody, vydírání, tajné dohody a praní peněz. Zahrnuje to také nabídku nebo přijetí jakéhokoli daru, půjčky, poplatku, odměny nebo jiné výhody jakékoli osobě nebo od jakékoli osoby jako pobídky k něčemu, co je nečestné, nezákonné nebo co porušuje důvěru při výkonu činnosti podniku. Může jít o peněžní nebo věcné výhody, jako je bezplatné zboží, dárky a dovolené nebo zvláštní osobní služby, které jsou poskytovány za účelem získání nepatřičné výhody nebo které mohou vést k morálnímu nátlaku na přijetí takovéto výhody.

Důvěryhodní zmocněnci

Osoby s dostatečně hlubokými zkušenostmi se zapojením dotčených zúčastněných stran z určitého regionu nebo kontextu (např. ženy pracující v zemědělských podnicích, původní obyvatelstvo nebo migrující pracovníci), které mohou pomoci účinně vyjádřit jejich pravděpodobné obavy. V praxi se může jednat o nevládní organizace zabývající se rozvojem a lidskými právy, mezinárodní odborové organizace a místní občanskou společnost, včetně náboženských organizací.

Současné finanční následky

►C2  Finanční následky za běžné účetní období, které jsou uznány v prvotní účetní závěrce. ◄

►C2  Dekarbonizační páky  ◄

Souhrnné typy zmírňujících opatření, jako je energetická účinnost, elektrifikace, změna paliva, využívání energie z obnovitelných zdrojů, změna produktů a dekarbonizace dodavatelského řetězce, jež odpovídají konkrétním opatřením podniku.

Odlesňování

Dočasná nebo trvalá přeměna zalesněného území na nezalesněné území způsobená člověkem (8).

Degradace nebo poškozený ekosystém

Chronické lidské vlivy, které vedou k úbytku biologické rozmanitosti a narušení struktury, složení a funkčnosti ekosystému.

Závislosti

Situace, kdy je podnik ve svých obchodních procesech závislý na přírodních, lidských a/nebo sociálních zdrojích.

Uložení ve vodě a půdě

Množství látky, které se nahromadilo v životním prostředí, ve vodě nebo v půdě, a to buď v důsledku běžných činností, nebo v důsledku havárií či likvidace podniků, nezávisle na tom, zda k tomuto nahromadění došlo v místě výroby podniku nebo mimo toto místo.

Dezertifikace

Degradace půdy v suchých, polosuchých a suchých subhumidních oblastech v důsledku různých faktorů, včetně klimatických změn a lidské činnosti. Desertifikace neznamená přirozené rozšiřování stávajících pouští.

Vypouštění

Vypouštěním odpadních vod se rozumí množství vody (v m3) nebo látky (v kg BSK/d nebo srovnatelném množství) přidané/vyplavované do vodního útvaru z bodového nebo nebodového zdroje. Odtokem splaškové odpadní vody (nebo vypouštěním) se rozumí vyčištěné splaškové odpadní vody vypouštěné z čistírny odpadních vod.

Diskriminace

Diskriminace může nastat přímo nebo nepřímo. Přímá diskriminace nastává v případě, že se s jednotlivcem zachází méně příznivě, než je, bylo nebo by bylo zacházeno s jinými osobami ve srovnatelné situaci, přičemž důvodem je určitá jeho vlastnost, která spadá pod „chráněný důvod“. Nepřímá diskriminace nastává, pokud zdánlivě neutrální pravidlo znevýhodňuje určitou osobu nebo skupinu osob se stejnými vlastnostmi. Musí být prokázáno, že skupina je rozhodnutím znevýhodněna ve srovnání se srovnávací skupinou.

Dvojí významnost

Dvojí významnost má dva rozměry: významnost dopadů a finanční významnost. Otázka udržitelnosti splňuje kritérium dvojí významnosti, je-li významná z hlediska dopadu, z finančního hlediska nebo z obou těchto hledisek.

Trvanlivost výrobku, součásti nebo materiálu

Schopnost výrobku, součásti nebo materiálu zachovat si funkčnost a relevantnost, pokud jsou používány v souladu se svým určením.

Ekologický limit

Bod, kdy relativně malá změna vnějších podmínek způsobí rychlou změnu v ekosystému. Po překročení ekologického limitu se ekosystém již nemusí být schopen vrátit do původního stavu díky své přirozené odolnosti.

Rozsah ekosystému

Velikost ekosystémového aktiva, přičemž ekosystémovým aktivem je souvislý prostor určitého typu ekosystému, který se vyznačuje odlišným souborem biotických a abiotických složek a jejich vzájemných vztahů.

Obnova ekosystému

Jakékoli záměrné činnosti, které iniciují nebo urychlují obnovu ekosystému ze znehodnoceného stavu.

Ekosystémové služby

Přispění ekosystémů k přínosům, které jsou využívány v hospodářské a jiné lidské činnosti, resp. přínosům, které lidé z ekosystémů získávají. V hodnocení ekosystémů k miléniu (Millenium Ecosystem Assessment) lze ekosystémové služby rozdělit na podpůrné, regulační, zásobovací a kulturní. Společná mezinárodní klasifikace ekosystémových služeb (CICES) klasifikuje typy ekosystémových služeb.

Ekosystém(y)

Dynamický komplex společenstev rostlin, živočichů a mikroorganismů a jejich neživého prostředí, které na sebe vzájemně působí jako funkční jednotka. Typologii ekosystémů uvádí globální typologie ekosystémů 2.0 IUCN.

Emise

Přímé nebo nepřímé uvolňování látek, vibrací, tepla nebo hluku z bodových nebo difúzních zdrojů do ovzduší, vody či půdy (9).

Zaměstnanec

Osoba, která je v pracovním poměru s podnikem podle vnitrostátního práva nebo praxe.

Koncoví uživatelé

Jednotlivci, kteří v konečném důsledku používají nebo mají používat určitý výrobek nebo službu.

Rovné příležitosti

Rovný a nediskriminační přístup jednotlivců k příležitostem v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, zaměstnání, profesního rozvoje a výkonu moci, aniž by byli znevýhodněni na základě kritérií, jako je pohlaví, rasový nebo etnický původ, národnost, náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientace.

Rovné zacházení

Zásada rovného zacházení je obecnou zásadou evropského práva, která předpokládá, že se se srovnatelnými situacemi nebo stranami ve srovnatelných situacích zachází stejně. V kontextu ESRS S1 se pojem „rovné zacházení“ vztahuje také na zásadu nediskriminace, podle níž nesmí docházet k přímé ani nepřímé diskriminaci na základě jakéhokoli důvodu, jako je pohlaví, rasa, barva pleti, etnický nebo sociální původ, genetické vlastnosti, jazyk, náboženství nebo víra, politické nebo jiné smýšlení, příslušnost k národnostní menšině, majetek, narození, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientace.

Finanční následky

Následky rizik a příležitostí, které ovlivňují finanční pozici podniku, jeho finanční pozici a peněžní toky v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu.

Finanční významnost

Otázka udržitelnosti je z finančního hlediska významná, pokud vytváří rizika nebo příležitosti, které ovlivňují (nebo lze důvodně očekávat, že ovlivní) finanční situaci podniku, jeho finanční výkonnost, peněžní toky, přístup k financování nebo náklady na kapitál v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu.

Nucená práce

Jakákoli práce nebo služba, která se na kterékoli osobě vymáhá pod pohrůžkou jakéhokoli trestu a ke které se řečená osoba nenabídla dobrovolně. Tento pojem zahrnuje všechny situace, kdy jsou osoby jakýmkoli způsobem nuceny k výkonu práce, a to jak tradiční „otrokářské“ praktiky, tak současné formy nátlaku, kdy dochází k pracovnímu vykořisťování, což může zahrnovat obchodování s lidmi a moderní otroctví.

Fosilní palivo

Neobnovitelné zdroje energie na bázi uhlíku, jako jsou pevná paliva, zemní plyn a ropa.

Svobodný, předběžný a informovaný souhlas (FPIC)

Svobodný, předběžný a informovaný souhlas je projevem práva původních obyvatel na sebeurčení svých politických, sociálních, ekonomických a kulturních priorit. Jedná se o tři vzájemně propojená a kumulativní práva původních obyvatel: právo na konzultaci; právo na účast a právo na jejich půdu, území a zdroje. Svobodný, předběžný a informovaný souhlas se týká původního obyvatelstva a je uznáván mezinárodním právem v oblasti lidských práv, zejména Deklarací OSN o právech původních obyvatel (UNDRIP).

Sladké vody

Podzemní a povrchové vody s průměrnou roční salinitou < 0,5 ‰ (tj. limit uvedený v příloze II rámcové směrnice o vodě).

Snížení emisí skleníkových plynů

Snížení emisí skleníkových plynů podniku rámce 1, 2, 3 nebo celkových emisí skleníkových plynů na konci vykazovaného období ve srovnání s emisemi ve výchozím roce. ►C2  Snížení emisí může být mimo jiné důsledkem energetické účinnosti, elektrifikace, dekarbonizace dodavatelů, dekarbonizace skladby zdrojů elektrické energie, vývoje udržitelných produktů nebo změn mezí pro vykazování či změn činností (např. externí zajišťování služeb nebo činností, snížení kapacit), pokud je jich dosaženo v rámci vlastních provozních činností a předcházejících a navazujících částí hodnotového řetězce podniku. Pohlcování emisí a emise, jejichž vzniku bylo zabráněno, se jako snížení emisí nezapočítávají. ◄

Pohlcování a ukládání skleníkových plynů

(Antropogenní) pohlcování se vztahuje na odstraňování skleníkových plynů z atmosféry v důsledku záměrné lidské činnosti. To zahrnuje posílení biologických antropogenních propadů CO2 a využití chemického inženýrství k dosažení dlouhodobého pohlcování a ukládání. Zachycování a ukládání uhlíku (CCS) z průmyslových a energetických zdrojů, které samo o sobě neodstraňuje CO2 z atmosféry, může snížit atmosférické emise CO2, je-li spojeno s výrobou bioenergie (bioenergie se zachycováním a ukládáním CO2 – BECCS). Pohlcování může podléhat reverznímu pohybu, což je jakýkoli pohyb uložených skleníkových plynů mimo zamýšlené úložiště, které se znovu dostanou do atmosféry. Dojde-li například v lese, který byl pěstován za účelem pohlcení určitého množství CO2, k lesnímu požáru, emise zachycené ve stromech jsou vypuštěny zpět.

Potenciál globálního oteplování (GWP)

Faktor popisující vliv radiační síly (stupeň poškození atmosféry) jedné jednotky daného skleníkového plynu ve vztahu k jedné jednotce CO2.

Skleníkové plyny

Plyny uvedené v části 2 přílohy V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (10). ►C2  Patří mezi ně oxid uhličitý (CO2), methan (CH4), oxid dusný (N2O), fluorid sírový (SF6), fluorid dusičitý (NF3), hydrofluoruhlovodíky (HFC), perfluoruhlovodíky (PFC). ◄

Mechanismy pro podávání stížností

Všechny rutinní, státní či nestátní, soudní či mimosoudní postupy, jejichž prostřednictvím mohou zúčastněné strany podávat stížnosti a žádat o nápravu. K příkladům státních soudních a mimosoudních mechanismů pro podávání stížností patří soudy, pracovní soudy, vnitrostátní instituce pro lidská práva, národní kontaktní místa podle pokynů OECD pro nadnárodní podniky, úřady veřejného ochránce práv, agentury na ochranu spotřebitelů, orgány regulačního dohledu a vládní instituce pověřené vyřizováním stížností. Nestátní mechanismy pro podávání stížností zahrnují mechanismy, které podnik spravuje sama nebo společně se zúčastněnými stranami, jako jsou mechanismy pro podávání stížností na provozní úrovni a kolektivní vyjednávání, včetně mechanismů zavedených kolektivními smlouvami. Zahrnují také mechanismy spravované odvětvovými sdruženími, mezinárodními organizacemi, organizacemi občanské společnosti nebo skupinami více zúčastněných stran.

Mechanismy pro podávání stížností na provozní úrovni spravuje organizace sama nebo ve spolupráci s dalšími stranami a tyto mechanismy jsou přímo přístupné zúčastněným stranám organizace. Umožňují včas a přímo identifikovat a řešit stížnosti, čímž se předchází eskalaci škod i stížností. Poskytují také důležitou zpětnou vazbu ohledně účinnosti náležité péče v organizaci poskytnutou subjekty, jichž se to přímo týká.

Podle obecné zásady OSN č. 31 jsou účinné mechanismy pro podávání stížností legitimní, dostupné, předvídatelné, spravedlivé, transparentní, slučitelné s právy a jsou zdrojem neustálého učení. Kromě těchto kritérií jsou účinné mechanismy pro podávání stížností na provozní úrovni založeny také na spolupráci a dialogu. Pro organizaci může být obtížnější posoudit účinnost mechanismů pro podávání stížností, kterých se účastní, ve srovnání s těmi, které sama zavedla.

Podzemní vody

Veškeré vody pod zemským povrchem v pásmu nasycení a v přímém kontaktu s horninovým prostředím nebo půdním podložím (11).

Stanoviště

Místo nebo typ místa přirozeného výskytu jedinců nebo populací. Používá se také pro označení environmentálních atributů vyžadovaných určitým druhem nebo jeho ekologickou nikou.

Fragmentace stanovišť

Obecný pojem popisující soubor procesů, při nichž dochází k rozdělení souvislých stanovišť na větší počet menších plošek s menší celkovou rozlohou, které jsou od sebe izolovány matricí odlišných stanovišť. K fragmentaci stanovišť může docházet v důsledku přírodních procesů (např. požáry lesů a pastvin, záplavy) i v důsledku lidské činnosti (lesnictví, zemědělství, urbanizace).

Obtěžování

Situace, „kdy nežádoucí chování související s chráněným důvodem diskriminace (například pohlaví podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES (12), nebo náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientace podle směrnice Rady 2000/78/ES (13)), jehož cílem nebo důsledkem je narušení důstojnosti osoby a vytvoření zastrašujícího, nepřátelského, ponižujícího, pokořujícího nebo urážlivého prostředí.

Nebezpečný odpad

Odpad, který vykazuje jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (14) o odpadech.

Odvětví s vysokým dopadem na klima

Odvětví, která jsou uvedena v sekcích A až H a v sekci L přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 (15) (podle definice v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 (16)).

Dopady

Vliv, který podnik má nebo by mohl mít na životní prostředí a lidi, včetně vlivu na jejich lidská práva, související s jeho vlastními činnostmi a s předcházejícími a navazujícími částmi jeho hodnotového řetězce, včetně jeho výrobků a služeb, jakož i prostřednictvím jeho obchodních vztahů. Dopady mohou být skutečné nebo potenciální, negativní nebo pozitivní, zamýšlené nebo nezamýšlené a vratné nebo nevratné. Mohou vzniknout v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu. Dopady označují negativní nebo pozitivní přispění podniku k udržitelnému rozvoji.

Faktory dopadů

Všechny faktory, které způsobují změny v přírodě, antropogenních aktivech, přínosech přírody pro lidi a dobrou kvalitu života. Přímé faktory způsobující změny mohou být jak přírodní, tak antropogenní. Mají přímé fyzické (mechanické, chemické, hlukové, světelné atd.) a behaviorální dopady na přírodu. Patří mezi ně mimo jiné změna klimatu, znečištění, různé typy změn ve využívání krajiny, invazní nepůvodní druhy a zoonózy a těžba. Nepřímé faktory dopadů působí rozptýleně tím, že mění a ovlivňují přímé faktory (ovlivňují jejich úroveň, směr nebo míru), jakož i další nepřímé faktory. Vzájemné vztahy mezi nepřímými a přímými faktory vytvářejí různé řetězce vztahů, přiřazování a dopadů, které se mohou lišit podle typu, intenzity, trvání a vzdálenosti. Tyto vztahy mohou také vést k různým typům vedlejších účinků. ►C2  Globální nepřímé faktory zahrnují ekonomické a demografické faktory, faktory správy a řízení, technologické a kulturní faktory. ◄ . Mezi nepřímými faktory je zvláštní pozornost věnována úloze institucí (formálních i neformálních) a dopadům modelů výroby, nabídky a spotřeby na přírodu, přínosům přírody pro lidi a dobrou kvalitu života.

Významnost dopadů

Otázka udržitelnosti je z hlediska dopadů podstatná, pokud se týká významných skutečných nebo potenciálních, pozitivních nebo negativních dopadů podniku na lidi nebo životní prostředí v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu. Významná otázka udržitelnosti z hlediska dopadu zahrnuje dopady spojené s vlastními operacemi a předcházejícím a navazujícím hodnotovým řetězcem podniku, a to i prostřednictvím jeho výrobků a služeb, jakož i prostřednictvím jeho obchodních vztahů.

Incident

Právní žaloba nebo stížnost zaregistrovaná u podniku nebo příslušných orgánů prostřednictvím formálního postupu nebo případ nedodržení předpisů zjištěný podnikem prostřednictvím zavedených postupů. Zavedené postupy pro identifikaci případů nedodržení předpisů mohou zahrnovat audity systému řízení, formální monitorovací programy nebo mechanismy pro podávání stížností.

Spalování

Spalování je řízené spalování odpadu při vysoké teplotě s využitím energie nebo bez jejího využití.

Nezávislý člen představenstva

Členové představenstva, kteří používají nezávislý úsudek bez jakýchkoli vnějších vlivů nebo střetů zájmů. Nezávislost obecně znamená používání objektivního, svobodného úsudku. Používá-li se jako měřítko, podle kterého se posuzuje zdání nezávislosti, nebo se nevýkonný člen správních, řídících a dozorčích orgánů nebo jejich výborů považuje za nezávislý, znamená to neexistenci zájmu, postavení, spojení nebo vztahu, který by, posuzováno z pohledu rozumné a informované třetí strany, mohl nepřiměřeně ovlivnit rozhodování nebo způsobit zaujatost při rozhodování.

Původní obyvatelé

Na mezinárodní úrovni neexistuje jednotná definice původních obyvatel. V praxi se mezinárodní agentury shodují na tom, které skupiny lze považovat za původní obyvatele a že jako takové by měly požívat zvláštní ochrany. Důležitým kritériem pro vymezení původních obyvatel je jejich vazba na tradiční oblast, jak je definována v článku 1 Úmluvy MOP č. 169, který uvádí, že se úmluva vztahuje na: „a) kmenové obyvatelstvo v nezávislých zemích, jejichž sociální, kulturní a ekonomické podmínky je odlišují od ostatních částí národního společenství a jejichž postavení je zcela nebo částečně upraveno jejich vlastními zvyky nebo tradicemi nebo zvláštními zákony či předpisy; b) obyvatelstvo v nezávislých zemích, které je považováno za původní na základě toho, že jsou potomky obyvatel, kteří obývali zemi nebo zeměpisnou oblast, do níž země spadá, v době jejího podmanění nebo kolonizace či v době vytyčení současných hranic státu, a kteří si bez ohledu na své právní postavení udržují některé nebo všechny své sociální, ekonomické, kulturní a politické instituce“. Úmluva MOP č. 169 také v čl. 1 odst. 2 uvádí, že: „[s]ebeidentifikace jako původní nebo kmenové obyvatelstvo se považuje za základní kritérium pro určení skupin, na které se vztahují ustanovení této úmluvy“.

Nepřímé emise skleníkových plynů

Emise skleníkových plynů, které jsou důsledkem činnosti subjektu, vznikají však ve zdrojích vlastněných nebo kontrolovaných jiným subjektem. Nepřímé emise jsou kombinací emisí skleníkových plynů rámce 2 a emisí skleníkových plynů rámce 3.

Zařízení

Stacionární technická jednotka, ve které probíhá jedna či více činností, které by mohly ovlivnit emise a znečištění.

Interní cena uhlíku

Cena, kterou podnik používá k posouzení finančních důsledků změn investičních, výrobních a spotřebních vzorců a potenciálního technologického pokroku a budoucích nákladů na snižování emisí.

Systém interního stanovování cen uhlíku

Organizační uspořádání, které podniku umožňuje uplatňovat ceny uhlíku při strategickém a operativním rozhodování. Podniky běžně používají dva typy interních cen uhlíku. Prvním typem je stínová cena, což jsou teoretické náklady nebo fiktivní částka, kterou podnik neúčtuje, kterou však lze použít při posuzování ekonomických důsledků nebo kompromisů, například dopadů rizik, nových investic, čisté současné hodnoty projektů a nákladů a přínosů různých iniciativ. Druhým typem je interní daň nebo poplatek, což je cena za uhlík účtovaná podnikatelské činnosti, výrobkové řadě nebo jiné podnikatelské jednotce na základě jejích emisí skleníkových plynů (tyto interní daně nebo poplatky jsou podobné vnitropodnikovým převodním cenám).

Invazní nebo nepůvodní druhy

Druhy, jejichž zavlečení a/nebo rozšíření v důsledku lidské činnosti mimo jejich přirozené rozšíření ohrožuje biologickou rozmanitost, potravinovou bezpečnost a lidské zdraví a dobré životní podmínky. „Nepůvodní“ znamená, že druh byl zavlečen mimo své přirozené rozšíření (synonyma pro „nepůvodní“ jsou „exotický“ nebo „cizí“). „Invazní“ znamená „s tendencí rozpínat se v ekosystémech, do kterých byl zavlečen, a měnit je“. Určitý druh může být tudíž nepůvodní, aniž by byl invazní, nebo se určitý druh, který je v dané oblasti původní, může rozšířit a stát se invazním, aniž by se jednalo o nepůvodní druh.

Klíčová oblast biologické rozmanitosti (KBA)

Místa, která významně přispívají ke globálnímu zachování biologické rozmanitosti v suchozemských, sladkovodních a mořských ekosystémech. Místa se považují za globální klíčové oblasti biologické rozmanitosti, pokud splňují jedno nebo více z jedenácti kritérií rozdělených do pěti kategorií: ohrožená biologická rozmanitost; geograficky omezená biologická rozmanitost; ekologická integrita; biologické procesy a nenahraditelnost. Světovou databázi klíčových oblastí biologické rozmanitosti spravuje organizace BirdLife International jménem Partnerství klíčových oblastí biologické rozmanitosti.

Degradace půdy

Mnoho procesů, které způsobují úbytek nebo ztrátu biologické rozmanitosti, funkcí ekosystémů nebo jejich přínosů pro lidi, a zahrnuje degradaci všech suchozemských ekosystémů.

Skládka

Místo pro ukládání odpadů na půdu nebo do půdy (17).

Suchozemský systém (změna)

Suchozemská složka zemského systému a zahrnuje veškeré procesy a činnosti související s využíváním půdy člověkem. Patří sem socioekonomické, technologické a organizační vstupy a uspořádání, jakož i přínosy získané z půdy a nezamýšlené sociální a ekologické důsledky společenských aktivit. Koncepce suchozemských systémů spojuje využívání půdy (činnosti, uspořádání a vstupy spojené s využíváním půdy) s krajinným pokryvem (soubor fyzikálních charakteristik půdy, které lze rozlišit pomocí pozorování Země).

Využívání půdy (změna)

Využití určitého území člověkem k určitému účelu (jako je bydlení; zemědělství; rekreace; průmyslová výroba atd.). Je ovlivněno krajinným pokryvem, nejedná se však o synonymum. Změnou ve využívání půdy se rozumí změna ve využívání nebo obhospodařování půdy člověkem, která může vést ke změně krajinného pokryvu.

Oprávnění zástupci

Osoby, které jsou za oprávněné uznány podle zákona nebo v praxi, například zvolení zástupci odborů v případě pracovníků nebo jiní podobně svobodně zvolení zástupci dotčených zúčastněných stran.

Pákový efekt

Schopnost podniku dosáhnout změny nesprávných postupů jiné strany, které jsou spojeny s negativním dopadem na udržitelnost.

Lobbistické činnosti

Činnosti prováděné s cílem ovlivnit formulaci nebo provádění politiky nebo právních předpisů nebo rozhodovací procesy vlád, vládních institucí, regulačních orgánů, institucí, orgánů a jiných subjektů Evropské unie nebo tvůrců standardů. Mezi tyto činnosti patří (neúplný seznam):

i.  organizování schůzek, konferencí a akcí nebo účast na nich,

ii.  přispívání k veřejným konzultacím, slyšením nebo jiným podobným iniciativám a účast na nich,

iii.  pořádání komunikačních kampaní a organizování platforem, sítí a iniciativ na místní úrovni,

iv.  příprava/zadání politických dokumentů a stanovisek, průzkumů veřejného mínění, šetření, otevřených dopisů, výzkumných prací podle činností, na něž se vztahují pravidla rejstříku transparentnosti.

Nevyhnutelné emise skleníkových plynů

Odhady budoucích emisí skleníkových plynů, které budou pravděpodobně způsobeny klíčovými aktivy podniku nebo produkty prodanými během provozní životnosti.

Životnost

Navržená s ohledem na údržbu a trvanlivost způsobem, který podporuje delší používání, než je průmyslový standard, v praxi a ve velkém měřítku, a způsobem, který neohrožuje oběhové zpracování na konci funkční životnosti.

Mořské zdroje

Biologické a nebiologické zdroje v mořích a oceánech. Příklady zahrnují mimo jiné hlubokomořské minerály, štěrk a produkty z mořských plodů.

Významné příležitosti

Příležitosti související s udržitelností s pozitivními finančními následky, které v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu významně ovlivní (nebo lze důvodně předpokládat, že ovlivní) peněžní toky podniku, přístup k financování nebo kapitálové náklady.

Významná rizika

Rizika související s udržitelností s negativními finančními následky, které v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu významně ovlivní (nebo lze rozumně očekávat, že ovlivní) peněžní toky podniku, přístup k financování nebo kapitálové náklady.

Významnost

Otázka udržitelnosti je významná, pokud splňuje definici významnosti dopadů, finanční významnosti nebo obojího.

Ukazatele

Kvalitativní a kvantitativní ukazatele, které podnik používá k měření a podávání zpráv o účinnosti provádění svých politik souvisejících s udržitelností a o plnění svých cílů v průběhu času. Ukazatele podporují rovněž měření výsledků podniku s ohledem na dotčené osoby, životní prostředí a podnik.

Mikroplasty

Malé kousky plastů, obvykle menší než 5 mm. V životním prostředí, včetně moří, v potravinách a pitné vodě se nachází stále větší množství mikroplastů. Jakmile se mikroplasty dostanou do životního prostředí, nerozloží se a mají tendenci se hromadit – pokud nejsou speciálně navrženy tak, aby se rozložily v otevřeném prostředí. Biologická rozložitelnost je složitý jev, zejména v mořském prostředí. Rostou obavy z přítomnosti mikroplastů v různých složkách životního prostředí (např. ve vodě), jejich dopadu na životní prostředí a potenciálně i na lidské zdraví.

Minimální požadavek na zveřejňování informací

Minimální požadavek na zveřejňování informací stanoví požadovaný obsah informací, které podnik uvádí, když podává zprávy o politikách, opatřeních, ukazatelích nebo cílech, a to buď na základě požadavku na zveřejňování informací v ESRS, nebo na základě specifických požadavků jednotlivých subjektů.

Přírodní zdroje

Přírodní bohatství (suroviny) vyskytující se v přírodě, které mohou být používány pro hospodářskou výrobu nebo spotřebu.

Přírodě blízká řešení

Opatření na ochranu, zachování, obnovu, udržitelné využívání a řízení přírodních nebo modifikovaných suchozemských, sladkovodních, pobřežních a mořských ekosystémů, která účinně a přizpůsobivě řeší sociální, hospodářské a environmentální výzvy a zároveň představují přínosy v oblasti dobrých životních podmínek pro člověka, ekosystémových služeb, odolnosti a biologické rozmanitosti.

Cíl nulových čistých emisí

Stanovením cíle nulových čistých emisí na úrovni podniku, který je v souladu s plněním společenských cílů v oblasti klimatu, se rozumí:

i.  dosažení rozsahu snížení emisí v hodnotovém řetězci v souladu se snížením požadovaným pro dosažení globálních nulových čistých emisí v rámci plánu 1,5 °C; a

ii.  neutralizace dopadu jakýchkoli zbytkových emisí (po přibližně 90–95 % snížení emisí skleníkových plynů s možností odůvodněných odvětvových odchylek v souladu s uznaným odvětvovým postupem) trvalým odstraněním ekvivalentního objemu CO2.

Osoby, které nejsou zaměstnanci

Mezi osoby, kteří nejsou zaměstnanci, patří jak jednotlivé osoby, které na základě smlouvy poskytují podniku jeho vlastní pracovní sílu („osoby samostatně výdělečně činné“), tak osoby, které jsou zprostředkovány podniky, jež se zabývají především „činnostmi souvisejícími se zaměstnáním“ (kód NACE N78).

Energie z neobnovitelných zdrojů

Energie, kterou nelze označit za energii získanou z obnovitelných zdrojů.

Provozní řízení

Provozní řízení (účetní jednotky, místa, provozu nebo aktiva) je situace, kdy má podnik možnost řídit provozní činnosti a vztahy účetní jednotky, místa, provozu nebo aktiva.

Příležitosti

Příležitosti související s udržitelností s pozitivními finančními následky.

Práce přesčas

Počet hodin, které pracovník skutečně odpracoval nad rámec své smluvní pracovní doby.

Vlastní pracovní síla / vlastní pracovníci

Zaměstnanci, kteří jsou ve vztahu k podniku v pracovním poměru („zaměstnanci“), a osoby, které nejsou zaměstnanci a které jsou buď jednotlivé osoby, které na základě smlouvy poskytují podniku pracovní sílu („osoby samostatně výdělečně činné“), nebo osoby, které jsou poskytovány podniky, jež se zabývají především „činnostmi souvisejícími se zaměstnáním“ (kód NACE N78).

Látky poškozující ozonovou vrstvu

Látky uvedené v Montrealském protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu.

Balení

Výrobky zhotovené z jakéhokoli materiálu jakékoli povahy, které mají být použity k pojmutí, ochraně, manipulaci, dodávce, skladování, přepravě a prezentaci zboží, od surovin až po hotové výrobky, od výrobce k uživateli nebo spotřebiteli (18).

Odměna

Obvyklá základní či minimální mzda nebo plat a veškeré ostatní odměny, jež zaměstnavatel přímo nebo nepřímo, v hotovosti nebo v naturáliích („doplňkové nebo proměnné složky“) vyplácí pracovníkovi v souvislosti se zaměstnáním. „Úrovní odměňování“ hrubá roční odměna a odpovídající hrubá hodinová odměna. „Mediánem úrovně odměňování“ odměna zaměstnance, kdy polovina zaměstnanců pobírá více a polovina méně.

Osoby se zdravotním postižením

Osoby s dlouhodobým tělesným, mentálním, duševním nebo smyslovým postižením, které jim v interakci s různými překážkami může bránit v plném a účinném zapojení do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními.

Fyzická rizika

Veškeré globální hospodářské podnikání závisí na fungování zemských systémů, jako je stabilní klima, a na ekosystémových službách, například poskytování biomasy (surovin). Fyzická rizika související s přírodou jsou přímým důsledkem závislosti organizace na přírodě. Fyzická rizika vznikají, jsou-li přírodní systémy ohroženy v důsledku dopadu klimatických jevů (např. extrémních výkyvů počasí, jako je sucho), geologických jevů (např. seismických jevů, jako je zemětřesení) nebo změn rovnováhy ekosystémů, jako je kvalita půdy nebo ekologie moří, které ovlivňují ekosystémové služby, na nichž jsou organizace závislé. Mohou být akutní, chronická, nebo obojí. Fyzická rizika související s přírodou vznikají v důsledku změn biotických (živých) a abiotických (neživých) podmínek, které podporují zdravé a fungující ekosystémy. Fyzická rizika jsou obvykle specifická pro danou lokalitu. Fyzická rizika související s přírodou jsou často spojena s fyzickými riziky souvisejícími s klimatem.

Planetární meze

Tento koncept umožňuje odhadnout bezpečný operační prostor pro lidstvo s ohledem na fungování Země. Pro každý klíčový proces zemského systému je kvantifikována hraniční úroveň, která by neměla být překročena, pokud se chceme vyhnout nepřijatelným globálním změnám životního prostředí.

Politika

Soubor nebo rámec obecných cílů a zásad řízení, které podnik používá při rozhodování. Politika provádí strategii podniku nebo rozhodnutí vedení podniku týkající se podstatné otázky udržitelnosti. Za každou politiku je odpovědná určitá osoba nebo osoby, je v ní uvedena oblast působnosti a obsahuje jeden nebo více cílů (případně spojených s měřitelnými dílčími cíli). Politika je ověřována a přezkoumávána podle platných pravidel správy a řízení podniku. Politika je prováděna prostřednictvím opatření nebo akčních plánů.

Znečišťující látka

Látky, vibrace, teplo, hluk, světlo nebo jiné kontaminující látky přítomné v ovzduší, ve vodě nebo v půdě, které mohou být škodlivé pro lidské zdraví a/nebo pro životní prostředí, vést ke škodám na hmotném majetku nebo omezit či narušit hodnotu životního prostředí a další legitimní způsoby využití životního prostředí (19).

Znečištění

Přímé nebo nepřímé vnášení znečišťujících látek do ovzduší, vody nebo půdy v důsledku lidské činnosti, které mohou být škodlivé pro lidské zdraví a/nebo životní prostředí, vést ke škodám na hmotném majetku nebo omezit či narušit hodnotu životního prostředí a další legitimní způsoby využití životního prostředí (20).

Znečištění půdy

Zavlečení do půdy – bez ohledu na to, zda k němu dochází v místě výroby podniku nebo mimo ně nebo při používání produktů a/nebo služeb podniku – v důsledku lidské činnosti, látek, vibrací, tepla nebo hluku, které mohou být škodlivé pro lidské zdraví nebo životní prostředí, vést ke škodám na hmotném majetku nebo omezit či narušit hodnotu životního prostředí a další legitimní způsoby využití životního prostředí (21). Mezi látky znečišťující půdu patří anorganické znečišťující látky, perzistentní organické znečišťující látky (POP), pesticidy, sloučeniny dusíku a fosforu atd.

Chráněná oblast

Jasně vymezený geografický prostor, který je uznán, vyhrazen a spravován právními nebo jinými účinnými prostředky za účelem dlouhodobé ochrany přírody se souvisejícími ekosystémovými službami a kulturními hodnotami.

Nakoupená nebo získaná elektřina, teplo, pára nebo chlad

Pokud podnik obdržel elektřinu, teplo, páru nebo chlad od třetí strany. Pojem „získaná“ odráží okolnosti, kdy společnost nemusí elektřinu nakupovat přímo (např. nájemce v budově), energie je však přiváděna do objektu podniku za účelem jejího využití.

Suroviny

Primární nebo sekundární materiál, který se používá k výrobě určitého výrobku.

Uznávané normy kvality pro uhlíkové kredity

Normy kvality pro uhlíkové kredity jsou normy, které jsou ověřitelné nezávislými třetími stranami, zveřejňují požadavky a zprávy o projektu a zajišťují minimálně doplňkovost, trvalost, zamezování dvojímu započítávání a stanoví pravidla pro výpočet, monitorování a ověřování emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování.

Pracovní úraz nebo nemoc související s prací, o nichž je třeba vést záznam

Pracovní úraz nebo zdravotní potíže, které mají za následek:

i.  smrt, pracovní neschopnost, omezení pracovní schopnosti nebo převedení na jinou práci, lékařské ošetření nad rámec první pomoci nebo ztrátu vědomí, nebo

ii.  závažné zranění nebo nemoc diagnostikovanou lékařem nebo jiným licencovaným zdravotnickým pracovníkem, i když nemá za následek smrt, pracovní neschopnost, omezení pracovní schopnosti nebo převedení na jinou práci, lékařské ošetření nad rámec první pomoci nebo ztrátu vědomí.

Využití

Jakákoli činnost, jejímž hlavním výsledkem je, že odpad slouží užitečnému účelu tím, že nahradí jiné materiály, které by jinak byly použity ke konkrétnímu účelu, nebo jejímž výsledkem je, že je odpad upraven k tomuto konkrétnímu účelu, a to v daném zařízení nebo v širším hospodářství (22).

Recyklace

Jakýkoli způsob využití, jímž je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky, ať pro původní nebo pro jiné účely. Recyklací je i opětovné zpracování organických materiálů, avšak nikoli rekuperace energie nebo opětovné zpracování na materiály určené k použití jako paliva nebo jako zásypový materiál.

Regenerace zdrojů

Podpora schopnosti sebeobnovy přírodních systémů za účelem reaktivace ekologických procesů poškozených nebo nadměrně využívaných lidskou činností.

Náprava / zjednání nápravy

K vyrovnání nebo nápravě negativního dopadu. Příklady: omluva, finanční nebo nefinanční odškodnění, prevence újmy prostřednictvím soudních zákazů nebo záruk, že se újma již nebude opakovat, represivní sankce (trestní nebo správní, například pokuty), navrácení do původního stavu, obnovení, obnova.

Energie z obnovitelných zdrojů

Energie z obnovitelných nefosilních zdrojů, totiž energie větrná, energie slunečního záření (termální a fotovoltaická) a geotermální, energie okolního prostředí, energie z přílivu nebo vln a jiná energie z oceánů, energie vody, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu z čistíren odpadních vod a energie bioplynu (23).

Obnovitelné materiály

Materiály, které pocházejí ze zdrojů, jež se rychle obnovují v rámci ekologických cyklů nebo zemědělských postupů, aby služby poskytované těmito a dalšími souvisejícími zdroji nebyly ohroženy a byly zachovány pro další generaci.

Přísun zdrojů

Zdroje, které vstupují do zařízení podniku.

Odsun zdrojů

Zdroje, které opouštějí zařízení podniku.

Optimalizace využívání zdrojů

Návrh, výroba a distribuce materiálů a výrobků s cílem udržet jejich nejvyšší užitnou hodnotu. Ekodesign a design pro životnost, opravy, opětovné použití, předefinování, demontáž, repasování jsou příklady nástrojů, které mají optimalizovat využívání zdrojů.

Opětovné použití

Jakýkoliv postup, kterým jsou produkty a jejich části, které nejsou odpadem, znovu použity pro tentýž účel, pro který byly původně určeny. To může zahrnovat čištění nebo drobné úpravy, aby byly připraveny k dalšímu použití bez zásadních úprav.

Povodí řek

Oblast země, z níž všechny povrchové odtékající toky tečou přes řadu vodních toků, řek a případně jezer do moře jediným ústím řeky, ramenem ústí řeky nebo deltou.

Rizika

►C2  Finanční rizika související s udržitelností s negativními finančními následky, která vyplývají z environmentálních a sociálních záležitostí nebo záležitostí správy a řízení a která mohou negativně ovlivnit finanční pozici podniku, jeho finanční výkonnost, peněžní toky, přístup k financování nebo náklady na kapitál v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu. ◄

Scénář

Věrohodný popis možného budoucího vývoje založený na soudržném a vnitřně konzistentním souboru předpokladů o klíčových hnacích silách (např. rychlost technologických změn, ceny) a vztazích. Všimněte si, že scénáře nejsou předpovědi ani prognózy, ale slouží k tomu, aby poskytly pohled na důsledky vývoje a opatření.

Analýza scénářů

Proces identifikace a hodnocení potenciálního rozsahu výsledků budoucích událostí v podmínkách nejistoty.

Emise skleníkových plynů rámce 1

Přímé emise skleníkových plynů ze zdrojů vlastněných nebo kontrolovaných podnikem.

Emise skleníkových plynů rámce 2

Nepřímé emise z výroby nakoupené nebo získané elektřiny, páry, tepla nebo chladu spotřebovaných podnikem.

Emise skleníkových plynů rámce 3

►C2  Všechny nepřímé emise skleníkových plynů (nezahrnuté do emise skleníkových plynů rámce 2), které vznikají v hodnotovém řetězci vykazujícího podniku, včetně emisí vzniklých v předcházející a navazující části řetězce. ◄

Kategorie rámce 3

Jeden z patnácti typů emisí skleníkových plynů rámce 3 identifikovaných ve standardu „GHG Protocol Corporate Standard“ a podrobně popsaných ve standardu „GHG Protocol Corporate Value Chain (Scope 3) Accounting and Reporting Standard“ (převzato z dokumentu „GHG Protocol Corporate Value Chain (Scope 3) Accounting and Reporting Standard, Glossary“ (verze 2011)). Podniky, které se rozhodnou započítávat své emise rámce 3 na základě kategorií nepřímých emisí skleníkových plynů podle normy ISO 14064-1:2018, mohou odkázat rovněž na kategorii definovanou v bodě 5.2.4 (vyloučení nepřímých emisí skleníkových plynů z dovozu energie) normy ISO 14064-1:2018.

Citlivé informace

Citlivé informace ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697 (24), kterým se zřizuje Evropský obranný fond.

Místo

Umístění jednoho nebo více fyzických zařízení. Existuje-li více než jedno fyzické zařízení stejných nebo různých vlastníků nebo provozovatelů a určitá infrastruktura a zařízení jsou sdíleny, může celé území, kde se fyzické zařízení nachází, představovat místo.

Sociální dialog

Všechny druhy jednání, konzultací nebo pouhé výměny informací mezi zástupci vlád, zaměstnavatelů, jejich organizací a zástupců pracovníků ohledně otázek společného zájmu týkajících se hospodářské a sociální politiky. Může existovat jako třístranný proces, v němž je vláda oficiální stranou dialogu, nebo může spočívat v dvoustranných vztazích pouze mezi zástupci pracovníků a vedením podniku (nebo odbory a organizacemi zaměstnavatelů).

Sociální ochrana

Soubor opatření, jejichž cílem je snížit chudobu a zranitelnost v průběhu celého života a předcházet jim.

Půda

Svrchní vrstva zemské kůry, která se nachází mezi skalním podložím a povrchem. Půda je složena z minerálních částic, organické hmoty, vody, vzduchu a živých organismů (25).

Degradace půdy

Snižující se schopnost půdy poskytovat ekosystémové statky a služby v souladu s požadavky zúčastněných stran.

Zakrývání půdy

Pokrytí půdy způsobem, který činí pokrytou plochu nepropustnou (např. silnice). Tato nepropustnost může mít dopady na životní prostředí, jak je popsáno v nařízení Komise (EU) 2018/2026 (26).

Měrné zatížení

Množství uvolněných znečišťujících látek vztažené k hmotnosti vyrobených produktů. Měrné zatížení umožňuje srovnání environmentálního profilu zařízení bez ohledu na různé objemy výroby a není ovlivněno směšováním nebo ředěním (27).

Zapojení zúčastněných stran

Neustálý proces interakce a dialogu mezi podnikem a jeho zúčastněnými stranami, který podniku umožňuje vyslechnout, pochopit a reagovat na jejich zájmy a obavy.

Zúčastněné strany

Strany, které mohou podnik ovlivnit nebo jím být ovlivněny. Existují dvě hlavní skupiny zúčastněných stran:

i.  Dotčené zúčastněné strany: jednotlivci nebo skupiny, jejichž zájmy jsou nebo by mohly být ovlivněny – pozitivně nebo negativně – činností podniku a jeho přímými či nepřímými obchodními vztahy v celém hodnotovém řetězci; a

ii.   ►C2  uživatelé zpráv o udržitelnosti  ◄ : primární uživatelé účetního výkaznictví pro všeobecné účely (stávající a potenciální investoři, poskytovatelé úvěrů a další věřitelé, včetně správců aktiv, úvěrových institucí, pojišťoven), jakož i další uživatelé, včetně obchodních partnerů podniku, odborů a sociálních partnerů, občanské společnosti a nevládních organizací, vlád, analytiků a akademické obce.

Některé (nikoli všechny) zúčastněné strany mohou patřit do těchto dvou skupin.

Látky

Jakýkoli chemický prvek a jeho sloučeniny, s výjimkou těchto látek:

i.  radioaktivních látek definovaných v článku 1 směrnice Rady 96/29/Euratom (28), kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy na ochranu zdraví pracovníků a obyvatelstva před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření;

ii.  geneticky modifikovaných mikroorganismů definovaných v čl. 2 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/41/ES (29) o uzavřeném nakládání s geneticky modifikovanými mikroorganismy;

iii.  geneticky modifikovaných organismů definovaných v čl. 2 bodě 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (30) o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí (31).

Látky vzbuzující obavy

Látka, která:

i.  splňuje kritéria stanovená v článku 57 a je určena v souladu s čl. 59 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (32),

ii.  je zařazena v části 3 přílohy VI nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 (33) do jedné z těchto tříd nebezpečnosti nebo kategorií nebezpečnosti:

iii.  negativně ovlivňuje opětovné použití a recyklaci materiálů v produktu, v němž se vyskytuje, jak je definováno v příslušných požadavcích Unie na ekodesign konkrétních produktů.

Látky vzbuzující mimořádné obavy (SVHC)

Látky, které splňují kritéria stanovená v článku 57 nařízení (ES) č. 1907/2006 (REACH) a byly identifikovány v souladu s čl. 59 odst. 1 uvedeného nařízení.

Dodavatel

►C2  Subjekt v předcházející části řetězce organizace (tj. v dodavatelském řetězci dané organizace), který poskytuje produkt nebo službu, jež se používají při vývoji vlastních produktů nebo služeb organizace. ◄ Dodavatel může mít s organizací přímý obchodní vztah (často označovaný jako dodavatel prvního stupně), nebo nepřímý obchodní vztah.

Dodavatelský řetězec

►C2  Úplná škála činností nebo procesů prováděných subjekty v předcházející části řetězce podniku, které poskytují produkty nebo služby, jež se používají při vývoji a výrobě vlastních produktů nebo služeb podniku. Patří sem subjekty v předcházející části řetězce, s nimiž má podnik přímý vztah (často označované jako dodavatel prvního stupně), a subjekty, s nimiž má podnik nepřímý obchodní vztah. ◄

Povrchová voda

Vnitrozemské vody s výjimkou podzemních vod; ve vztahu k problematice chemického stavu se též zahrnou teritoriální vody (34);

Otázka udržitelnosti

Environmentální a sociální faktory, faktory týkající se lidských práv a správy a řízení podniku, včetně faktorů udržitelnosti definovaných v čl. 2 bodě 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 (35).

►C2  Zpráva o udržitelnosti  ◄

Zvláštní oddíl zprávy vedení podniku, kde jsou uvedeny informace o otázkách udržitelnosti, vypracovaný v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (36) a ESRS.

Příležitosti související s udržitelností

Nejisté události nebo podmínky v oblasti životního prostředí, v sociální oblasti nebo v oblasti správy a řízení, které by v případě, že by nastaly, mohly mít potenciální významný pozitivní vliv na obchodní model podniku, jeho strategii, jeho schopnost dosahovat svých cílů a úkolů a vytvářet hodnotu, a proto mohou ovlivnit jeho rozhodnutí a rozhodnutí jeho partnerů v obchodních vztazích, pokud jde o otázky udržitelnosti. Stejně jako jiné příležitosti se i příležitosti související s udržitelností měří jako kombinace velikosti dopadu a pravděpodobnosti jeho výskytu.

Rizika související s udržitelností

Nejisté události nebo podmínky v oblasti životního prostředí, v sociální oblasti nebo v oblasti správy a řízení, které by v případě, že by nastaly, mohly mít potenciální významný negativní vliv na obchodní model podniku, jeho strategii a strategii udržitelnosti, jeho schopnost dosahovat svých cílů a úkolů a vytvářet hodnotu, a proto mohou ovlivnit jeho rozhodnutí a rozhodnutí v obchodních vztazích, pokud jde o otázky udržitelnosti. Stejně jako jiná rizika jsou i rizika spojená s udržitelností kombinací velikosti dopadu a pravděpodobnosti jeho výskytu.

Dopady související s udržitelností

Vliv, který podnik má nebo by mohl mít na životní prostředí a lidi, včetně dopadu na jejich lidská práva, v důsledku činnosti podniku nebo jeho obchodních vztahů. Dopady mohou být skutečné nebo potenciální, negativní nebo pozitivní, krátkodobé, střednědobé nebo dlouhodobé, zamýšlené nebo nezamýšlené a vratné nebo nevratné. Dopady označují negativní nebo pozitivní přispění podniku k udržitelnému rozvoji.

Systémová rizika

Rizika vyplývající z narušení celého systému, nikoliv ze selhání jednotlivých částí. Vyznačují se tím, že se malé body zvratu nepřímo kombinují a způsobují rozsáhlá selhání s kaskádovým působením fyzických rizik a rizik přechodu (nákaza), neboť jedna ztráta vyvolává řetězec dalších, a systémy nejsou po šoku schopny obnovit rovnováhu. Příkladem může být ztráta klíčového druhu, jako je vydra mořská, která hraje klíčovou roli ve struktuře ekosystému. Když byly mořské vydry v roce 1900 téměř vyhubeny, pobřežní ekosystémy se změnily a produkce biomasy se výrazně snížila.

Cíle

Měřitelné, na výsledek orientované a časově omezené cíle, kterých chce podnik dosáhnout v souvislosti s významnými dopady, riziky nebo příležitostmi. Mohou být stanoveny dobrovolně podnikem nebo mohou vyplývat ze zákonných požadavků pro podnik.

Ohrožené druhy

Ohrožené druhy, včetně rostlin a živočichů, uvedené v Evropském červeném seznamu nebo Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN podle oddílu 7 přílohy II nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139.

Odborná příprava

Iniciativy podniku zaměřené na udržování a/nebo zlepšování dovedností a znalostí jeho vlastních pracovníků. Může zahrnovat různé metodiky, například školení na místě a on-line školení.

Plán přechodu

Specifický typ akčního plánu, který podnik přijímá v souvislosti se strategickým rozhodnutím a který řeší:

i.  cíl veřejné politiky a/nebo

ii.  akční plán pro konkrétní subjekt, který je uspořádán jako strukturovaný soubor cílů a opatření, spojený s klíčovým strategickým rozhodnutím, významnou změnou obchodního modelu a/nebo zvláště důležitými opatřeními a přidělenými zdroji.

Plán přechodu ke zmírňování změny klimatu

Aspekt celkové strategie podniku, který stanoví cíle, opatření a zdroje podniku pro jeho přechod k nízkouhlíkovému hospodářství, včetně opatření, jako je snižování emisí skleníkových plynů, s ohledem na cíl omezit globální oteplování na 1,5 °C a na klimatickou neutralitu.

Rizika přechodu

Rizika, která vyplývají z nesouladu mezi strategií a řízením organizace nebo investora a měnícím se regulačním, politickým nebo společenským prostředím, v němž působí. Vývoj zaměřený na zastavení nebo zvrácení poškozování klimatu nebo přírody, jako jsou vládní opatření, technologické objevy, změny na trhu, soudní spory a měnící se preference spotřebitelů, může rizika přechodu vytvořit nebo změnit.

Uživatelé

►C2  Uživatelé zpráv o udržitelnosti jsou primární uživatelé účetního výkaznictví pro všeobecné účely (stávající a potenciální investoři, poskytovatelé úvěrů a další věřitelé, včetně správců aktiv, úvěrových institucí, pojišťoven), jakož i další uživatelé, včetně obchodních partnerů podniku, odborů a sociálních partnerů, občanské společnosti a nevládních organizací, vlád, analytiků a akademické obce. ◄

Hodnotový řetězec

Celá škála činností, zdrojů a vztahů souvisejících s obchodním modelem či modely podniku a vnějším prostředím, v němž podnik působí.

Hodnotový řetězec zahrnuje činnosti, zdroje a vztahy, které podnik využívá a na které se spoléhá při vytváření svých produktů nebo služeb od jejich vzniku až po dodání, spotřebu a konec životnosti. Příslušné činnosti, zdroje a vztahy zahrnují činnosti, zdroje a vztahy:

i.  v oblasti vlastních provozních činností podniku, jako jsou lidské zdroje;

ii.  v rámci dodavatelských, marketingových a distribučních kanálů, jako je získávání materiálů a služeb a prodej a dodávka produktů a služeb; a

iii.  finanční, geografické, geopolitické a regulační prostředí, v němž podnik působí.

Hodnotový řetězec zahrnuje subjekty v předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce podniku. Subjekty v předcházející části hodnotového řetězce podniku (např. dodavatelé) poskytují produkty nebo služby, které se používají při vývoji produktů nebo služeb podniku. Subjekty v navazující části hodnotového řetězce podniku (např. distributoři, zákazníci) získávají produkty nebo služby od podniku.

ESRS používají termín „hodnotový řetězec“ v jednotném čísle, i když se uznává, že podniky mohou mít více hodnotových řetězců.

Pracovník v hodnotovém řetězci

Fyzická osoba vykonávající práci v hodnotovém řetězci podniku bez ohledu na existenci nebo povahu jakéhokoli smluvního vztahu s tímto podnikem. V rámci ESRS zahrnuje rozsah pracovníků v hodnotovém řetězci všechny pracovníky v předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce podniku, kteří jsou nebo mohou být podnikem podstatně zasaženi. To zahrnuje dopady spojené s vlastními operacemi a hodnotovým řetězcem podniku, a to i prostřednictvím jeho výrobků nebo služeb, jakož i prostřednictvím jeho obchodních vztahů. Zahrnuje to všechny pracovníky, kteří nejsou zahrnuti v rámci „vlastní pracovní síly“ („vlastní pracovní síla“ zahrnuje osoby, které mají s podnikem pracovní poměr („zaměstnanci“), a osoby, které nejsou zaměstnanci a které jsou buď jednotlivými osobami, které na základě smlouvy poskytují podniku pracovní sílu („osoby samostatně výdělečně činné“), nebo osobami poskytovanými podniky, které se zabývají především „činnostmi souvisejícími se zaměstnáním“. (kód NACE N78)

Mzda

Hrubá mzda bez pohyblivých složek, jako jsou příplatky za práci přesčas a motivační odměny, a bez přídavků, pokud nejsou zaručeny.

Odpady

Jakákoli látka nebo předmět, kterých se držitel zbavuje nebo má v úmyslu se zbavit nebo se od něho požaduje, aby se jich zbavil (37).

Hierarchie způsobů nakládání s odpady

Pořadí priorit v oblasti předcházení vzniku odpadů a nakládání s nimi (38):

i.  prevence;

ii.  příprava k opětovnému použití;

iii.  recyklace;

iv.  jiné využití, například energetické, a

v.  odstranění.

Nakládání s odpady

Sběr, přeprava, využití a odstraňování odpadů, včetně dozoru nad těmito činnostmi a následné péče o místa odstranění a včetně činností prováděných obchodníkem nebo zprostředkovatelem (39).

Odpadní voda

Voda, která již nemá bezprostřední hodnotu pro účel, k němuž byla použita nebo pro který byla vyrobena, a to z důvodu její kvality, množství nebo doby výskytu.

Odpadní voda od jednoho uživatele může být potenciální dodávkou pro jiného uživatele v jiném místě. Chladicí voda se nepovažuje za odpadní vodu.

Spotřeba vody

Množství vody odebrané v rámci hranic podniku (nebo zařízení) a nevypuštěné zpět do vodního prostředí nebo třetí straně v průběhu vykazovaného období.

Vypouštění vody

Součet odpadních vod a jiných vod opouštějících hranice organizace a vypuštěných do povrchových a podzemních vod nebo třetím stranám v průběhu vykazovaného období.

Náročnost na vodu

Ukazatel udávající vztah mezi aspektem objemu vody a vytvořenou jednotkou činnosti (výrobky, tržby atd.).

Voda (recyklace a opětovné použití)

Voda a odpadní voda (vyčištěná nebo nevyčištěná), která byla před vypuštěním z hranice podniku nebo sdílených zařízení použita více než jednou, takže se snižuje potřeba vody. Může se jednat o stejný proces (recyklace) nebo o jiný proces v rámci stejného (sdíleného nebo vlastního) zařízení nebo v jiném zařízení podniku (opětovné použití).

Nedostatek vody

Objemový dostatek nebo nedostatek sladkovodních zdrojů. Nedostatek je způsoben lidmi, je funkcí objemu spotřeby vody člověkem ve vztahu k objemu vodních zdrojů v dané oblasti. Suchá oblast s velmi malým množstvím vody, kterou však nespotřebovává člověk, by tak nebyla považována za oblast s nedostatkem vody, nýbrž za suchou. Nedostatek vody je fyzická, objektivní skutečnost, kterou lze v různých regionech a v průběhu času měřit jednotným způsobem. Nedostatek vody odráží spíše fyzický dostatek sladké vody než to, zda je tato voda vhodná pro použití. Určitý region může mít například bohaté vodní zdroje (a nemusí být tedy považován za oblast s nedostatkem vody), může však být tak silně znečištěn, že tyto zdroje nejsou vhodné pro využití lidmi nebo pro ekologické využití.

Odběr vody

Součet veškeré vody odebrané v rámci hranic podniku ze všech zdrojů pro jakékoliv použití v průběhu vykazovaného období.

Zástupci pracovníků

Zástupci pracovníků jsou:

i.  zástupci odborů, zejména zástupci určení nebo zvolení odborovými organizacemi nebo členy těchto organizací v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi;

ii.  řádně zvolení zástupci, tj. zástupci, kteří jsou svobodně zvoleni pracovníky organizace, nejsou pod nadvládou nebo kontrolou zaměstnavatele v souladu s ustanoveními vnitrostátních právních nebo správních předpisů nebo kolektivních smluv a jejichž funkce nezahrnuje činnosti, které jsou v dané zemi výlučnou výsadou odborů, a jejichž existence není využívána k oslabování postavení příslušných odborů nebo jejich zástupců.

Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem

Uspokojivý stav rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem jedince. Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem v širším slova smyslu zahrnuje nejen rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem vzhledem k rodinným povinnostem nebo péči o děti, nýbrž také rozdělení času mezi dobu strávenou v práci a v soukromém životě nad rámec rodinných povinností.

Rizika na pracovišti

Rizika na pracovišti mohou být:

i.  fyzikální (např. záření, extrémní teploty, stálý hluk, rozlitá tekutina na podlaze nebo nebezpečí zakopnutí, nechráněné stroje, vadné elektrické zařízení);

ii.  ergonomická (např. nevhodně nastavená pracovní místa a židle, nevhodné pohyby, vibrace);

iii.  chemická (např. expozice karcinogenům, mutagenům, reprotoxickým látkám, rozpouštědlům, oxidu uhelnatému nebo pesticidům);

iv.  biologická (např. expozice krvi a tělním tekutinám, plísním, bakteriím, virům nebo bodnutí hmyzem);

v.  psychosociální (např. slovní urážky, obtěžování, šikana);

vi.  související s organizací práce (např. nadměrná pracovní zátěž, práce na směny, dlouhá pracovní doba, noční práce, násilí na pracovišti).

Incident na pracovišti

Událost vzniklá při výkonu práce nebo v jejím průběhu, která by mohla mít nebo má za následek úraz nebo poškození zdraví. Incidenty mohou být způsobeny například elektrickými problémy, výbuchem, požárem, přetečením, převržením, únikem, průtokem, rozbitím, prasknutím, rozštípnutím, ztrátou kontroly, uklouznutím, zakopnutím a pádem, pohybem těla bez stresu, pohybem těla pod stresem nebo ve stresu, šokem, úlekem, násilím nebo obtěžováním na pracovišti (např. sexuální obtěžování).

Incident, který má za následek zranění nebo poškození zdraví, se často označuje jako „úraz“. Incident, který může mít za následek zranění nebo poškození zdraví, avšak toto nenastane, se často označuje jako „skoronehoda“ (anglicky „close call“, „near-miss“ nebo „near-hit“).

▼B