SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/2881 ze dne 23. října 2024 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (přepracované znění)

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/107/ES (4) a 2008/50/ES (5) byly podstatně změněny. Vzhledem k potřebě provést další změny by měly být uvedené směrnice v zájmu přehlednosti přepracovány.

(2)

Evropská komise ve svém sdělení ze dne 11. prosince 2019 nazvaném „Zelená dohoda pro Evropu“ stanovila ambiciózní plán přeměny Unie na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou účinně využívající zdroje, jejímž cílem je chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Pokud jde konkrétně o čisté ovzduší, zavázala se Komise dále zlepšovat kvalitu ovzduší a ve větší míře sladit normy Unie pro kvalitu ovzduší s doporučeními Světové zdravotnické organizace (WHO). Komise v Zelené dohodě pro Evropu rovněž oznámila, že posílí ustanovení o monitorování, modelování a plánování kvality ovzduší.

(3)

Komise ve svém sdělení ze dne 12. května 2021 nazvaném „Cesta ke zdravé planetě pro všechny – Akční plán EU: Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“ stanovila „akční plán pro nulové znečištění“, který se mimo jiné zabývá aspekty Zelené dohody pro Evropu týkajícími se znečištění a dále obsahuje závazek snížit do roku 2030 dopad znečištění ovzduší na zdraví o více než 55 % a počet ekosystémů Unie, v nichž znečištění ovzduší ohrožuje biologickou rozmanitost, o 25 %.

(4)

Akční plán pro nulové znečištění rovněž stanoví vizi pro rok 2050, podle níž se znečištění ovzduší sníží na úrovně, které již nejsou považovány za škodlivé pro zdraví a přírodní ekosystémy. Za tímto účelem by měl být uplatněn několikafázový přístup ke stanovení stávajících a budoucích norem Unie pro kvalitu ovzduší, přičemž by měly být stanoveny normy kvality ovzduší pro rok 2030 a následující období a vytvořena perspektiva pro dosažení souladu s nejaktuálnějšími pokyny WHO pro kvalitu ovzduší nejpozději do roku 2050 na základě mechanismu pravidelného přezkumu s cílem zohlednit nejnovější vědecké důkazy. Vzhledem k souvislosti mezi snižováním znečištění a dekarbonizací by měl být dlouhodobý cíl dosáhnout nulového znečištění uskutečňován souběžně se snižováním emisí skleníkových plynů, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (6).

(5)

V září 2021 WHO aktualizovala pokyny pro kvalitu ovzduší založené na systematickém přezkumu vědeckých důkazů o vlivu znečištění ovzduší na zdraví. Aktualizované pokyny WHO pro kvalitu ovzduší zdůrazňují nové důkazy o účincích, k nimž dochází při nízkých úrovních expozice znečištěnému ovzduší, a ve srovnání s předchozími pokyny stanovují nižší doporučené úrovně kvality ovzduší pro částice (PM10 a PM2,5) a pro oxid dusičitý. Tato směrnice zohledňuje nejnovější vědecké důkazy, včetně nejaktuálnějších pokynů WHO pro kvalitu ovzduší.

(6)

Právní předpisy Unie a členských států v posledních třech desetiletích trvale snižovaly emise škodlivých látek znečišťujících ovzduší a odpovídajícím způsobem zlepšovaly kvalitu ovzduší. Možnosti politiky analyzované v rámci posouzení dopadů připojeného k této směrnici naznačují další čisté socioekonomické přínosy dalšího snižování znečištění ovzduší, přičemž předpokládané přínosy pro zdraví a životní prostředí vyjádřené v penězích výrazně převažují nad očekávanými náklady na provádění.

(7)

Při přijímání příslušných opatření na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni za účelem dosažení cíle nulového znečištění ovzduší by se členské státy, Evropský parlament, Rada a Komise měly řídit zásadou předběžné opatrnosti a zásadami, že by měla být přijata preventivní opatření, že by poškození životního prostředí mělo být přednostně řešeno u zdroje a že by měl platit znečišťovatel, stanovenými ve Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), zásadou „neškodit“ stanovenou v Zelené dohodě pro Evropu a rovněž uznáním lidského práva na čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí, jak je uznává rezoluce 76/300, kterou přijalo Valné shromáždění OSN dne 28. července 2022. Měly by mimo jiné zohlednit tyto prvky: pozitivní vliv zlepšení kvality ovzduší na lidské zdraví, kvalitu životního prostředí a odolnost ekosystémů, blahobyt občanů, rovnost a ochranu citlivého obyvatelstva a zranitelných skupin, náklady na zdravotní péči, prosperitu společnosti, zaměstnanost a konkurenceschopnost hospodářství; transformaci energetiky, posílení energetické bezpečnosti a boj proti energetické chudobě; potravinové zabezpečení a cenovou dostupnost potravin; rozvoj udržitelných a inteligentních řešení v oblasti mobility a dopravy a související infrastruktury; dopad změn chování; dopad fiskálních politik; spravedlnost a solidaritu v rámci členských států a mezi nimi s ohledem na jejich ekonomickou způsobilost, vnitrostátní okolnosti, jako jsou specifika ostrovů, a potřebu postupného hospodářského sbližování; potřebu zajistit spravedlivou a sociálně vyváženou transformaci prostřednictvím vhodných vzdělávacích programů a programů odborné přípravy, a to i pro zdravotnické pracovníky; nejlepší dostupné a nejaktuálnější vědecké důkazy, zejména zjištění, o nichž informuje WHO; potřebu začlenit rizika související se znečištěním ovzduší do rozhodnutí týkajících se investic a plánování; nákladovou efektivnost, nejlepší dostupná technologická řešení a technologickou neutralitu při dosahování snížení emisí látek znečišťujících ovzduší a postupné zlepšování ekologické vyváženosti a zvyšování úrovně ambicí.

(8)

Tato směrnice přispívá k dosažení cílů udržitelného rozvoje OSN, zejména cílů udržitelného rozvoje č. 3, 7, 10, 11 a 13.

(9)

Všeobecný akční program Unie pro životní prostředí do roku 2030 stanovený rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/591 (7) (8. akční program pro životní prostředí) stanoví mimo jiné cíl dosáhnout životního prostředí bez toxických látek a ochrany zdraví a dobrých životních podmínek lidí, zvířat a ekosystémů proti rizikům a negativním dopadům souvisejícím se životním prostředím a za tímto účelem mimo jiné stanoví, že je třeba další zlepšování metod monitorování, lepší mezinárodní spolupráce, lepší informovanost veřejnosti a přístup ke spravedlnosti. Tím se řídí cíle stanovené v této směrnici.

(10)

Komise by měla pravidelně přezkoumávat vědecké důkazy týkající se znečišťujících látek, jejich účinků na lidské zdraví a životní prostředí, a mimo jiné přímých a nepřímých nákladů na zdravotní péči spojených se znečištěním ovzduší, socioekonomických dopadů, nákladů na životní prostředí a vývoje v behaviorální, fiskální a technologické oblasti. Na základě přezkumu by Komise měla posoudit, zda jsou použitelné normy kvality ovzduší stále vhodné k dosažení cílů této směrnice. Komise by měla provést první přezkum do 31. prosince 2030. Při provádění přezkumu by Komise měla posoudit možnosti a lhůty pro sladění norem kvality ovzduší s nejnovějšími pokyny WHO pro kvalitu ovzduší, zda je třeba aktualizovat normy kvality ovzduší na základě nejnovějších vědeckých informací, zda by měly být zahrnuty další látky znečišťující ovzduší a zda by měla být změněna ustanovení o prodloužení lhůt pro dosažení příslušných norem a o přeshraničním znečišťování ovzduší. Na základě přezkumu by měla Komise předložit v případě potřeby návrh na revizi norem kvality ovzduší nebo na zahrnutí dalších látek znečišťujících ovzduší. Pokud to Komise považuje za nezbytné, měla by rovněž předložit návrhy na zavedení nebo revizi jakýchkoli relevantních právních předpisů týkajících se zdrojů s cílem přispět k dosažení navrhovaných revidovaných norem kvality ovzduší na úrovni Unie a navrhnout další opatření, která mají být přijata na úrovni Unie.

(11)

Měl by být uplatňován společný přístup k posuzování kvality vnějšího ovzduší pomocí společných kritérií posuzování. Při posuzování kvality vnějšího ovzduší by měl být brán ohled na velikost skupin obyvatel a ekosystémů, které jsou znečištění ovzduší vystaveny. Je proto vhodné rozdělit území každého členského státu do zón podle hustoty obyvatel a územních jednotek pro stanovení průměrné expozice.

(12)

V zónách, v nichž jsou překračovány prahy posuzování, by měla být povinná stacionární měření. Modelovací aplikace a orientační měření, kterými se doplní informace ze stacionárních měření, umožní zpracovat údaje z jednotlivých míst z hlediska geografického rozložení koncentrace. Použití těchto doplňkových metod posuzování by rovněž mělo umožnit snížení minimálního požadovaného počtu míst odběru vzorků pro stacionární měření v zónách, kde je dosaženo mezních hodnot nebo cílových hodnot, ale je překračován práh posuzování. V zónách, kde jsou mezní hodnoty nebo cílové hodnoty překračovány, by od dvou let po přijetí prováděcích aktů týkajících se modelovacích aplikací a stanovení prostorové reprezentativnosti míst odběru vzorků měly být kromě povinných stacionárních měření k posouzení kvality vnějšího ovzduší použity modelovací aplikace nebo orientační měření. Za účelem lepšího pochopení úrovní a rozptylu znečištění by mělo být rovněž prováděno dodatečné monitorování pozaďových koncentrací a depozice znečišťujících látek ve vnějším ovzduší.

(13)

S cílem umožnit interpretovat údaje z jednotlivých míst z hlediska geografického rozložení koncentrace znečišťujících látek by se měly případně použít modelovací aplikace, jež mohou pomoci odhalit porušení norem kvality ovzduší a zajistit podkladové údaje pro plány kvality ovzduší a plány postupu v oblasti kvality ovzduší a umístění míst odběru vzorků. Kromě požadavků na monitorování kvality ovzduší stanovených v této směrnici se členské státy vyzývají, aby pro účely monitorování využívaly informační produkty a doplňkové nástroje, jako je pravidelné hodnocení a zprávy o hodnocení kvality nebo online aplikace v dané oblasti politiky), které poskytuje složka Kosmického programu Unie zaměřená na pozorování Země, zejména služba monitorování atmosféry složky Copernicus.

(14)

Je důležité, aby nové znečišťující látky, jako jsou ultrajemné částice, černý uhlík a elementární uhlík, jakož i amoniak a oxidační potenciál částic znečišťující látky byly měřeny na monitorovacích superlokalitách, a to na venkovských pozaďových lokalitách i na městských pozaďových lokalitách, s cílem podpořit získávání vědeckých poznatků o jejich účincích na lidské zdraví a životní prostředí, jak doporučuje WHO. Pro členské státy, jejichž území je menší než 10 000 km2, by bylo dostačující měření na monitorovacích superlokalitách v městských pozaďových lokalitách.

(15)

Měla by být provedena podrobná měření jemných částic (PM2,5), aby bylo možné lépe pochopit dopady této znečišťující látky a vypracovat vhodné politiky. Tato měření by měla být provedena způsobem, který je v souladu s měřeními v rámci programu spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě (EMEP) vytvořeného na základě Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států z roku 1979 přijaté Evropskou hospodářskou komisí OSN (EHK OSN) a schválené rozhodnutím Rady 81/462/EHS (8) a jejích protokolů, včetně Protokolu o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu z roku 1999, který byl revidován v roce 2012.

(16)

S cílem zajistit, aby shromážděné informace o znečištění ovzduší byly dostatečně reprezentativní a srovnatelné v rámci Unie, je nezbytné používat při posuzování kvality vnějšího ovzduší standardizované metody měření a společná kritéria pro počet a polohu míst odběru vzorků. K posuzování kvality vnějšího ovzduší mohou být použity i jiné metody než měření, a proto je nezbytné vymezit kritéria používání a požadovanou přesnost těchto metod.

(17)

Jako důležitý bod je uznáváno stanovení referenčních měřicích metod. S cílem rychlého vypracování a přijetí norem EN pro měření polycyklických aromatických uhlovodíků a pro hodnocení výkonnosti snímacích systémů pro určení koncentrací plynných znečišťujících látek a částic (PM10 a PM2,5) ve vnějším ovzduší již Komise zadala práce na přípravě těchto norem. Dokud nejsou k dispozici standardizované metody EN, mělo by být povoleno použití referenčních měřicích metod podle mezinárodních a vnitrostátních norem nebo technických specifikací Evropského výboru pro normalizaci (CEN).

(18)

Za účelem ochrany lidského zdraví a životního prostředí jako celku je zvláště důležité bojovat proti emisím znečišťujících látek u zdroje a stanovit a provádět co nejúčinnější opatření ke snížení emisí na místní a celostátní úrovni a na úrovni Unie, zejména pokud jde o emise ze zemědělství, průmyslu, dopravy, systémů vytápění a chlazení a výroby energie. Proto by se mělo zamezit emisím škodlivých látek znečišťujících ovzduší, předcházet jim nebo je omezit a měly by být stanoveny vhodné normy kvality ovzduší, mimo jiné na základě nejaktuálnějších vědeckých důkazů, včetně doporučení WHO.

(19)

Bylo vědecky prokázáno, že oxid siřičitý, oxid dusičitý a oxidy dusíku, částice (PM10 a PM2,5), benzen, oxid uhelnatý, arsen, kadmium, olovo, nikl, některé polycyklické aromatické uhlovodíky a ozon jsou odpovědné za řadu výrazných nepříznivých účinků na lidské zdraví a jsou spojeny s několika nepřenosnými chorobami, nepříznivými zdravotními podmínkami a zvýšenou úmrtností. Koncentrace těchto látek ve vnějším ovzduší a jejich depozice mají dopad na lidské zdraví a životní prostředí.

(20)

Ačkoli je znečištění ovzduší všeobecným zdravotním problémem, rizika nejsou rovnoměrně rozložena mezi obyvatelstvo, přičemž citlivé obyvatelstvo a zranitelné skupiny jsou vystaveny většímu riziku újmy než jiní. Tato směrnice uznává zvýšená rizika a specifické potřeby citlivého obyvatelstva a zranitelných skupin, pokud jde o znečištění ovzduší, a jejím cílem je toto obyvatelstvo a skupiny informovat a chránit.

(21)

Podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí č. 22/2018 nazvané „Nerovnoměrná expozice a nerovnoměrné dopady: sociální zranitelnost vůči znečištění ovzduší, hluku a extrémním teplotám v Evropě“ se uvádí, že zdraví lidí s nižším socioekonomickým statusem bývá znečištěním ovzduší ovlivněno více než zdraví obyvatelstva obecně, a to v důsledku jejich větší expozice i vyšší zranitelnosti. Tato směrnice zohledňuje sociální aspekty znečištění ovzduší a socioekonomické dopady přijatých opatření.

(22)

K účinkům arsenu, kadmia, olova, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků na lidské zdraví, včetně prostřednictvím potravinového řetězce, a na životní prostředí dochází i prostřednictvím depozice. Měla by se vzít v úvahu akumulace těchto látek v půdě a ochrana podzemních vod.

(23)

Průměrná expozice obyvatelstva znečišťujícím látkám s největším doloženým dopadem na lidské zdraví, tj. jemným částicím (PM2,5) a oxidu dusičitému, by měla být snížena na základě nejaktuálnějších doporučení WHO. Za tímto účelem by měla být zavedena povinná hodnota snížení průměrné expozice jako doplňková norma kvality ovzduší, která doplní mezní hodnoty, nikoli však jako náhradu za ně.

(24)

Kontrola účelnosti směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší, zahrnující směrnici 2004/107/ES a 2008/50/ES, ukázala, že mezní hodnoty jsou při snižování koncentrací znečišťujících látek účinnější než jiné druhy norem kvality ovzduší, například cílové hodnoty. S cílem minimalizace škodlivých účinků na lidské zdraví, se zvláštním ohledem na zranitelné skupiny a citlivé skupiny obyvatel, a škodlivých účinků na životní prostředí by měly být stanoveny mezní hodnoty pro koncentraci oxidu siřičitého, oxidu dusičitého, částic (PM10 a PM2,5), benzenu, oxidu uhelnatého, arsenu, kadmia, olova, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší. Jako referenční látka pro riziko karcinogenity polycyklických aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší by měl být použit benzo[a]pyren.

(25)

Aby se členské státy mohly připravit na revidované normy kvality ovzduší stanovené touto směrnicí a aby byla zajištěna právní kontinuita, měly by být po přechodné období mezní hodnoty a cílové hodnoty totožné s hodnotami stanovenými ve zrušených směrnicích, dokud nezačnou platit nové mezní hodnoty.

(26)

Ozon je znečišťující látka přesahující hranice států, která vzniká v atmosféře z emisí primárních znečišťujících látek. Některými z těchto látek znečisťujících ovzduší se zabývá směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 (9). Přízemní ozon nepříznivě ovlivňuje nejen lidské zdraví, ale i vegetaci a ekosystémy. Pokrok v oblasti dosahování cílových hodnot a dlouhodobých cílů pro ozon stanovených v této směrnici by měl být určen cíli a závazky ke snížení emisí stanovenými směrnicí (EU) 2016/2284 a prováděním nákladově efektivních opatření, plánů postupu v oblasti kvality ovzduší a případně plánů kvality ovzduší.

(27)

Cílové hodnoty pro ozon a dlouhodobé cíle zajištění účinné ochrany proti škodlivým účinkům expozice ozonu na lidské zdraví, vegetaci a ekosystémy by měly být aktualizovány na základě nejaktuálnějších vědeckých důkazů, včetně doporučení WHO.

(28)

Na ochranu před krátkými expozicemi zvýšeným koncentracím znečišťujících látek by měla být pro obyvatelstvo obecně, a zejména citlivého obyvatelstva a zranitelných skupin, stanovena varovná prahová hodnota a informativní prahová hodnota oxidu siřičitého, oxidu dusičitého, částic (PM10 a PM2,5) a ozonu. Tyto prahové hodnoty by měly být signálem k zahájení informování veřejnosti o souvisejících zdravotních rizicích expozice a případně provádění krátkodobých opatření ke snížení úrovní znečištění, pokud bude varovná prahová hodnota překročena.

(29)

V souladu s článkem 193 Smlouvy o fungování EU mohou členské státy zachovat nebo zavést přísnější ochranná opatření, jsou-li slučitelná se Smlouvami a oznámena Komisi. K tomuto oznámení se mohou připojit vysvětlení týkající se postupu, jakým byly tyto normy kvality ovzduší stanoveny, a použitých vědeckých informací.

(30)

Je-li stav kvality ovzduší již dobrý, měl by být zachován či zlepšen. Pokud hrozí, že nebudou splněny, nebo nebyly splněny normy kvality ovzduší stanovené touto směrnicí, měly by členské státy přijmout vhodná opatření v souladu s příslušnými lhůtami stanovenými v této směrnici za účelem dodržení mezních hodnot, povinných hodnot snížení průměrné expozice a kritických úrovní a případně dosáhnout cílových hodnot a dlouhodobých cílů pro ozon.

(31)

Rtuť je látkou velmi nebezpečnou pro lidské zdraví a životní prostředí. Je přítomna v celém životním prostředí a ve formě methylrtuti má schopnost akumulace v organismech, a zejména koncentrace v organismech, jež jsou v potravinovém řetězci umístěny výše. Rtuť uvolněná do atmosféry může být přenášena na dlouhé vzdálenosti.

(32)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 (10) se zaměřuje na ochranu lidského zdraví a životního prostředí před uvolňováním rtuti, založenou na principu životního cyklu a beroucí v úvahu produkci, použití, nakládání s odpady a emise. Ustanovení o monitorování rtuti obsažená v této směrnici doplňují uvedené nařízení a zajišťují pro ně podkladové údaje.

(33)

Rizika ohrožení vegetace a přírodních ekosystémů vlivem znečištění ovzduší jsou nejzávažnější v místech vzdálených od městských oblastí. Posuzování takových rizik a dodržování kritických úrovní pro ochranu vegetace by se proto mělo zaměřit na místa vzdálená od zastavěných oblastí. Toto posouzení by mělo zohlednit a doplnit požadavky podle směrnice (EU) 2016/2284 týkající se monitorování dopadů znečištění ovzduší na suchozemské a vodní ekosystémy a podávání zpráv o těchto dopadech.

(34)

Příspěvky z přírodních zdrojů lze posuzovat, ale nikoliv regulovat. Pokud tedy lze s dostatečnou přesností určit příspěvky ke znečišťujícím látkám ve vnějším ovzduší z přírodních zdrojů a pokud jsou překročení zcela nebo částečně způsobena těmito přírodními zdroji, mělo by být možno tyto příspěvky v souladu s podmínkami stanovenými v této směrnici při posuzování dodržování mezních hodnot pro vnější ovzduší a povinných hodnot snížení průměrné expozice odečíst. Překročení mezních hodnot částic (PM10), která lze přičíst zimnímu posypu silnic pískem nebo solí, by rovněž mělo být možno při posuzování dodržování mezních hodnot pro kvalitu ovzduší odečíst za podmínky, že byla přijata vhodná opatření ke snížení koncentrací. Odečtení těchto příspěvků nebrání členským státům přijmout opatření ke snížení jejich dopadu na zdraví.

(35)

Je zásadně důležité systematicky monitorovat kvalitu ovzduší v hotspotech znečištění ovzduší, včetně míst, kde je úroveň znečištění výrazně ovlivňována emisemi ze zdrojů silného znečištění, jež může vystavovat jednotlivce a skupiny obyvatel zvýšenému riziku nepříznivých zdravotních účinků. Za tímto účelem by členské státy měly v hotspotech znečištění ovzduší, zřídit místa odběru vzorků a přijmout vhodná opatření k minimalizaci dopadu znečištění ovzduší na lidské zdraví v těchto hotspotech.

(36)

U zón s obzvláště obtížnými podmínkami by mělo být možné výjimečně prodloužit lhůtu, v níž musí být mezních hodnot pro kvalitu ovzduší dosaženo, v případech, kdy se navzdory provádění příslušných opatření ke snížení znečištění vyskytnou v konkrétních zónách vážné problémy s dodržením hodnot. Jakékoli prodloužení lhůty pro dané zóny by mělo být doprovázeno souhrnným plánem postupu v oblasti kvality ovzduší, který posoudí Komise. V takovém případě by měla být v rámci plánu postupu v oblasti kvality ovzduší stanovena vhodná opatření, aby období překročení bylo co nejkratší. Členské státy by rovněž měly prokázat, že opatření uvedená v plánech postupu v oblasti kvality ovzduší byla provedena za účelem splnění dosažení hodnot.

(37)

Pro zóny nebo územní jednotky pro stanovení průměrné expozice, v nichž koncentrace znečišťujících látek ve vnějším ovzduší překračují příslušné mezní hodnoty kvality ovzduší, cílové hodnoty nebo povinné hodnoty snížení průměrné expozice, by měly být vytvořeny a aktualizovány plány kvality ovzduší. Plány kvality ovzduší by měly být rovněž vytvořeny a aktualizovány pro překročení cílových hodnot ozonu, s výjimkou případů, kdy za daných okolností neexistuje významný potenciál ke snížení koncentrací ozonu a opatření k řešení překročení by znamenala nepřiměřené náklady.

(38)

Látky znečišťující ovzduší produkuje řada různých zdrojů a činností. K zajištění soudržnosti mezi různými politikami by plány kvality ovzduší nebo plány postupu v oblasti kvality ovzduší měly být pokud možno konzistentní s plány a programy připravenými podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES (11) a 2010/75/EU (12) a směrnice (EU) 2016/2284.

(39)

Jak vyplývá z judikatury Soudního dvora (13), skutečnost, že byl vypracován plán kvality ovzduší, sama o sobě neznamená, že členský stát splnil své povinnosti zajistit, aby úrovně znečišťujících látek nepřekračovaly normy kvality ovzduší stanovené touto směrnicí.

(40)

Plány postupu v oblasti kvality ovzduší by měly být vypracovány před rokem 2030, pokud existuje riziko, že členské státy do uvedeného data nedosáhnou mezních hodnot nebo případně cílových hodnot, s cílem zajistit odpovídající snížení úrovní znečišťujících látek. Plán postupu v oblasti kvality ovzduší by měl stanovit politiky a opatření pro dosažení souladu s těmito mezními hodnotami a případně cílovými hodnotami do lhůty pro dosažení hodnot. Z důvodu právní jasnosti a bez ohledu na použitou specifickou terminologii je plán postupu v oblasti kvality ovzduší druhem plánu kvality ovzduší, jak je vymezen v této směrnici.

(41)

Měly by být zavedeny krátkodobé akční plány určující opatření, která se mají přijmout v krátkodobém horizontu, pokud hrozí riziko překročení jedné nebo více varovných prahových hodnot, s cílem snížit toto riziko a zkrátit délku jeho trvání. Členské státy by měly mít možnost za určitých okolností od zavedení těchto krátkodobých akčních plánů pro ozon upustit, pokud neexistuje významný potenciál ke snížení rizika, doby trvání nebo závažnosti takového překročení.

(42)

Znečištění ovzduší nemá žádné hranice a je sdíleno v celé Unii. Ve většině členských států vzniká významný podíl znečištění mimo jejich území. Pokud následkem významného znečištění pocházejícího z jednoho členského státu úroveň znečišťující látky překročí nebo pravděpodobně překročí jakoukoli mezní hodnotu, cílovou hodnotu, povinnou hodnotu snížení průměrné expozice nebo varovnou prahovou hodnotu, měly by členské státy ve vhodných případech vzájemně spolupracovat. Přeshraniční povaha konkrétních znečišťujících látek, jako je ozon a částice (PM10 a PM2,5), vyžaduje, aby dotčené členské státy vzájemně spolupracovaly s cílem určit zdroje znečištění ovzduší a opatření, která je třeba přijmout k řešení těchto zdrojů, a vypracovat koordinované činnosti, jako je koordinace plánů kvality ovzduší a krátkodobých akčních plánů, v nichž by se každý členský stát měl zabývat zdroji znečištění na svém území, s cílem tato překročení odstranit, a aby informovaly veřejnost. Členské státy by měly ve vhodných případech spolupracovat se třetími zeměmi se zvláštním důrazem na rychlé zapojení kandidátských zemí. Komise by měla být o jakékoli takové spolupráci včas informována, měla by být k ní přizvána, aby se jí zúčastnila a pomáhala při ní, a měla by být schopna případně poskytnout členským státům na požádání technickou podporu.

(43)

Je nezbytné, aby členské státy a Komise shromažďovaly, vyměňovaly si a šířily informace o kvalitě ovzduší s cílem lépe pochopit vlivy znečištění ovzduší a vytvořit vhodné politiky. Veřejnost by rovněž měla mít, jsou-li k dispozici, aktuální informace o koncentracích všech regulovaných znečišťujících látek ve vnějším ovzduší, informace o jejich dopadech na zdraví, jakož i plány kvality ovzduší, stanovené postupy v oblasti kvality ovzduší a krátkodobé akční plány, a to soudržným a snadno srozumitelným způsobem.

(44)

S cílem zajistit široký přístup veřejnosti k informacím o kvalitě ovzduší by měly být tyto informace zveřejňovány za použití digitálních a případně nedigitálních komunikačních kanálů.

(45)

Informace o koncentracích a depozici regulovaných znečišťujících látek by měly být předkládány Komisi jako základ pro přípravu pravidelných zpráv. S cílem usnadnit nakládání s informacemi o kvalitě ovzduší a jejich porovnávání by měly být údaje zpřístupněny Komisi ve standardizované podobě.

(46)

Je nezbytné přizpůsobit postupy poskytování údajů, posuzování a podávání zpráv o kvalitě ovzduší, aby jako hlavních nástrojů ke zpřístupnění informací bylo možné používat elektronické prostředky a Internet a aby tak tyto postupy byly v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES (14).

(47)

Je vhodné stanovit možnost přizpůsobit kritéria a metody posuzování kvality vnějšího ovzduší vědeckému a technickému pokroku a informacím, jež mají být poskytnuty.

(48)

Jak stanoví judikatura Soudního dvora (15), členské státy nesmějí omezovat aktivní legitimaci k podání žaloby proti rozhodnutí orgánu veřejné moci na ty příslušníky dotčené veřejnosti, kteří se zúčastnili předchozího správního řízení, jež vedlo k přijetí tohoto rozhodnutí. Kromě toho musí být každý přezkum spravedlivý, nestranný, včasný a nikoli neúnosně nákladný a musí poskytovat přiměřené mechanismy nápravy, včetně případných právně přikázaných úlev. Kromě toho má být v souladu s judikaturou Soudního dvora (16) dotčené veřejnosti přinejmenším umožněn přístup ke spravedlnosti.

(49)

Tato směrnice respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Dojde-li v důsledku porušení vnitrostátních předpisů provádějících čl. 19 odst. 1 až 5 a čl. 20 odst. 1 a 2 této směrnice k poškození lidského zdraví a toto porušení bylo spácháno úmyslně nebo z nedbalosti, měly by členské státy zajistit, aby osoby dotčené tímto porušením měly právo požadovat a získat náhradu této škody od příslušného orgánu. Cílem pravidel týkajících se náhrady újmy, přístupu ke spravedlnosti a sankcí stanovených v této směrnici je bránit škodlivým účinkům znečištění ovzduší na lidské zdraví a životní prostředí, předcházet jim a omezovat je v souladu s čl. 191 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla tedy usilují o začlenění vysoké úrovně ochrany životního prostředí a zvyšování jeho kvality do politik Unie v souladu se zásadou udržitelného rozvoje, jak stanoví článek 37 Listiny, a konkretizují povinnost chránit právo na život a na nedotknutelnost lidské osobnosti a právo na zdravotní péči, jak je stanoveno v článcích 2, 3 a 35 Listiny. Tato směrnice rovněž přispívá k právu na účinnou právní ochranu před soudem, jak je stanoveno v článku 47 Listiny, pokud jde o ochranu lidského zdraví. Sankce uvedené v této směrnici by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(50)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení dalších technických podrobností pro modelovací aplikace; o stanovení prostorové reprezentativnosti míst odběru vzorků; o prokazování a odečtení překročení, která lze přičíst přírodním zdrojům; o stanovení příspěvků z resuspenze částic po zimním použití písku nebo solí; o požadavky na projekce prováděné za účelem prodloužení lhůt pro dosažení hodnot a na informace, které mají být obsaženy ve zprávách o provádění; a o požadavky na předávání informací a podávání zpráv o kvalitě ovzduší, pokud jde o: i) stanovení pravidel týkajících se informací o kvalitě vnějšího ovzduší, které mají členské státy zpřístupnit Komisi, jakož i lhůt, v nichž mají být tyto informace poskytnuty, a ii) zefektivnění způsobu vykazování údajů a vzájemné výměny informací a údajů ze sítí a jednotlivých míst odběru vzorků měřících znečištění vnějšího ovzduší v rámci členských států. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (17).

(51)

S cílem zajistit, aby tato směrnice i nadále plnila své cíle, zejména bránit škodlivým účinkům kvality vnějšího ovzduší na lidské zdraví a životní prostředí, předcházet jim a omezovat je, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny příloh III až VII, IX a X této směrnice s cílem zohlednit technický a vědecký vývoj týkající se látek znečišťujících ovzduší, opatření, která mají být zvážena pro zařazení do krátkodobých akčních plánů, a informování veřejnosti. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (18). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(52)

Povinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu by se měla omezovat na ustanovení, která v porovnání s předchozími směrnicemi představují podstatnou změnu. Povinnost provést ve vnitrostátním právu nezměněná ustanovení vyplývá z předchozích směrnic.

(53)

Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůty pro provedení směrnic uvedených v části B přílohy XI této směrnice ve vnitrostátním právu.

(54)

Jelikož cíle této směrnice, totiž zavedení ustanovení o kvalitě ovzduší za účelem dosažení cíle nulového znečištění tak, aby se kvalita ovzduší v Unii postupně zlepšovala na úroveň, která již není považována za škodlivou pro lidské zdraví, přírodní ekosystémy nebo biologickou rozmanitost, nemůže být z důvodu přeshraniční povahy látek znečišťujících ovzduší dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu jejího rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle,