Článek 4 Definice

„vnějším ovzduším“ venkovní vzduch v troposféře kromě pracovišť vymezených v článku 2 směrnice Rady 89/654/EHS (19), na něž se vztahují předpisy o zdraví a bezpečnosti při práci a do nichž veřejnost nemá běžně přístup;

„normami kvality ovzduší“ mezní hodnoty, cílové hodnoty, povinné hodnoty snížení průměrné expozice, cíle průměrné expoziční koncentrace, kritické úrovně, varovné prahové hodnoty, informativní prahové hodnoty a dlouhodobé cíle;

„znečišťující látkou“ látka přítomná ve vnějším ovzduší, která může mít škodlivé účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí;

„úrovní“ koncentrace znečišťující látky ve vnějším ovzduší nebo její depozice na zemský povrch za určitou dobu;

„celkovou depozicí“ celkové množství znečišťujících látek, které jsou přenášeny z ovzduší na povrch, jako je půda, vegetace, voda nebo budovy, v dané oblasti za určité období;

„PM10“ částice, které projdou velikostně selektivním vstupním filtrem vymezeným v referenční metodě odběru vzorků a měření PM10 EN 12341, vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 μm odlučovací účinnost 50 %;

„PM2,5“ částice, které projdou velikostně selektivním vstupním filtrem vymezeným v referenční metodě odběru vzorků a měření PM2,5 EN 12341, vykazujícím pro aerodynamický průměr 2,5 μm odlučovací účinnost 50 %;

„oxidy dusíku“ součet objemových poměrů (ppbv) oxidu dusnatého a oxidu dusičitého vyjádřený v jednotkách hmotnostní koncentrace oxidu dusičitého (μg/m3);

„arsenem“, „kadmiem“, „olovem“, „niklem“ a „benzo[a]pyrenem“ celkový obsah těchto prvků a sloučenin ve frakci PM10;

„polycyklickými aromatickými uhlovodíky“ organické sloučeniny sestávající z nejméně dvou kondenzovaných benzenových jader tvořených výhradně uhlíkem a vodíkem;

„celkovou plynnou rtutí“ výpary elementární rtuti (Hg0) a reaktivní plynná rtuť, tj. sloučeniny rtuti rozpustné ve vodě s dostatečně vysokou tenzí par umožňující jejich setrvávání v plynném stavu;

„těkavými organickými sloučeninami“ nebo „VOC“ organické sloučeniny z antropogenních a biogenních zdrojů, s výjimkou methanu, které mohou reakcí s oxidy dusíku za přítomnosti slunečního světla produkovat fotochemické oxidanty;

„prekurzory ozonu“ látky, které přispívají k tvorbě přízemního ozonu;

„černým uhlíkem“ nebo „BC“ uhlíkaté aerosoly měřené absorpcí světla;

„ultrajemnými částicemi“ nebo „UFP“ částice o průměru menším nebo rovném 100 nm, kde UFP se měří jako koncentrace počtu částic na centimetr kubický pro velikostní rozpětí s dolní hranicí 10 nm a pro velikostní rozpětí bez omezení horní hranice;

„oxidačním potenciálem částic“ se rozumí míra schopnosti částic oxidovat potenciální cílové molekuly;

„zónou“ část území členského státu, která je tímto členským státem vymezena pro účely posuzování a řízení kvality ovzduší;

„územní jednotkou pro stanovení průměrné expozice“ část území členského státu určená tímto členským státem pro účely stanovení ukazatele průměrné expozice, která odpovídá regionu NUTS 1 nebo NUTS 2 stanovenému v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (20) nebo kombinaci dvou či více přilehlých regionů NUTS 1 nebo NUTS 2, za podmínky, že jejich celková souhrnná velikost je menší než celé území tohoto členského státu a nepřesahuje 85 000 km2;

„aglomerací“ městská aglomerace s počtem obyvatel vyšším než 250 000, nebo v případě aglomerací s počtem obyvatel nižším nebo rovnajícím se 250 000 zóna s danou hustotou obyvatelstva na km2 stanovenou členskými státy;

„posuzováním“ všechny metody měření, výpočtu, projekce nebo odhadu úrovní;

„prahem posuzování“ úroveň, která určuje požadovaný způsob posuzování, jenž má být použit k posuzování kvality vnějšího ovzduší;

„stacionárním měřením“ měření prováděná kontinuálně nebo jednorázovým odběrem vzorků v místech odběru vzorků ve stálých lokalitách po dobu alespoň jednoho kalendářního roku za účelem určení úrovní v souladu s příslušnými cíli týkajícími se kvality údajů;

„orientačním měřením“ měření prováděná buď v pravidelných intervalech v kalendářním roce, nebo namátkovým odběrem vzorků, za účelem určení úrovní v souladu s cíli kvality údajů, které jsou méně přísné než cíle kvality údajů vyžadované pro stacionární měření;

„modelovací aplikací“ použití modelovacího systému, chápaného jako řetězec modelů a podmodelů, včetně všech nezbytných vstupních údajů, a jakékoli následné zpracování;

„objektivním odhadem“ informace o koncentraci nebo úrovni depozice konkrétní znečišťující látky získané na základě odborné analýzy, které mohou zahrnovat použití statistických nástrojů;

„prostorovou reprezentativností“ přístup k posuzování, v jehož rámci jsou metriky kvality ovzduší zaznamenané v místě odběru vzorků reprezentativní pro výslovně vymezenou zeměpisnou oblast, pokud se metriky kvality ovzduší v dané oblasti neliší od metrik zaznamenaných v místě odběru vzorků o více než předem vymezenou úroveň tolerance;

„hotspoty znečištění ovzduší“ místa v zóně s nejvyššími koncentracemi, jimž bude obyvatelstvo pravděpodobně přímo nebo nepřímo vystaveno po dobu, která je významná ve vztahu k době průměrování mezních hodnot nebo cílových hodnot, včetně případů, kdy je úroveň znečištění silně ovlivněna emisemi z významných zdrojů znečištění, jako jsou nedaleké přetížené silnice se silným provozem, průmyslový zdroj nebo průmyslová oblast s mnoha zdroji, přístavy, letiště, intenzivní vytápění obytných budov nebo jejich kombinací;

„městskými pozaďovými lokalitami“ místa v městských a předměstských oblastech, kde jsou úrovně reprezentativní pro expozici městského obyvatelstva obecně;

„venkovskými pozaďovými lokalitami“ místa ve venkovských oblastech s nízkou hustotou obyvatelstva, kde jsou úrovně reprezentativní pro expozici venkovského obyvatelstva obecně, vegetace a přírodních ekosystémů;

„monitorovací superlokalitou“ monitorovací stanice v městské pozaďové lokalitě nebo venkovské pozaďové lokalitě, která kombinuje více míst odběru vzorků za účelem shromažďování dlouhodobých údajů o několika znečišťujících látkách;

„mezní hodnotou“ úroveň, která je stanovena na základě vědeckých poznatků za účelem zabránění nebo předcházení škodlivým účinkům na lidské zdraví nebo na životní prostředí nebo jejich snížení a které má být dosaženo ve stanovené lhůtě a poté již nesmí být překročena;

„cílovou hodnotou“ úroveň stanovená na základě vědeckých poznatků za účelem zabránění nebo předcházení škodlivým účinkům na lidské zdraví nebo na životní prostředí nebo jejich snížení, které má být dosaženo pokud možno ve stanovené lhůtě;

„ukazatelem průměrné expozice“ nebo „AEI“ průměrná úroveň určená na základě měření v městských pozaďových lokalitách v rámci celé územní jednotky pro stanovení průměrné expozice nebo, pokud se v rámci této územní jednotky nenachází městská oblast, na základě měření ve venkovských pozaďových lokalitách, která odráží expozici obyvatelstva a využívá se při kontrole splnění povinné hodnoty snížení průměrné expozice a průměrné expoziční koncentrace pro danou územní jednotku;

„povinnou hodnotou snížení průměrné expozice“ procento snížení průměrné expozice obyvatelstva, vyjádřené jako ukazatel průměrné expozice územní jednotky pro stanovení průměrné expozice, určené za účelem omezení škodlivých účinků na lidské zdraví, jehož má být dosaženo ve stanovené lhůtě a poté již nesmí být překročeno;

„cílem průměrné expoziční koncentrace“ úroveň ukazatele průměrné expozice, jíž má být dosaženo s cílem omezit škodlivé účinky na lidské zdraví;

„kritickou úrovní“ úroveň, nad níž může docházet k přímým nepříznivým účinkům na některé receptory, jako jsou stromy, další rostliny nebo přírodní ekosystémy, nikoli však na člověka;

„varovnou prahovou hodnotou“ úroveň, při jejímž překročení existuje při krátkodobé expozici riziko pro lidské zdraví u obyvatelstva jako celku a při níž musí členské státy neprodleně přijmout opatření;

„informativní prahovou hodnotou“ úroveň, při jejímž překročení existuje při krátkodobé expozici riziko pro zdraví zvláště citlivého obyvatelstva a zranitelných skupin a k níž jsou nezbytné okamžité a přiměřené informace;

„dlouhodobým cílem“ úroveň, jíž má být dosaženo v dlouhodobém horizontu s cílem zajistit účinnou ochranu lidského zdraví a životního prostředí, s výjimkou případů, kdy jí nelze dosáhnout prostřednictvím přiměřených opatření;

„příspěvky z přírodních zdrojů“ emise znečišťujících látek, které nejsou přímo ani nepřímo způsobeny lidskou činností, včetně přírodních událostí, jako jsou sopečné výbuchy, seizmická činnost, geotermální činnost, požáry ve volné přírodě, výskyt silných větrů, mořské záplavy nebo atmosférická resuspenze či přenos přírodních částic ze suchých oblastí;

„plánem kvality ovzduší“ plán, který stanoví politiky a opatření pro splnění mezních hodnot, cílových hodnot nebo povinných hodnot snížení průměrné expozice, jakmile byly překročeny;

„plánem postupu v oblasti kvality ovzduší“ plán kvality ovzduší přijatý před uplynutím lhůty pro dosažení mezních hodnot a cílových hodnot, který stanoví politiky a opatření pro dosažení souladu s těmito mezními hodnotami a cílovými hodnotami ve stanovené lhůtě;

„krátkodobým akčním plánem“ plán, který stanoví mimořádná opatření, jež mají být přijata v krátkodobém horizontu za účelem snížení bezprostředního rizika překročení varovných prahových hodnot nebo omezení doby trvání takového překročení;

„citlivým obyvatelstvem a zranitelnými skupinami“ skupiny obyvatelstva, které jsou vůči účinkům znečištění ovzduší trvale nebo dočasně citlivější či zranitelnější než průměrná populace, s ohledem na specifické charakteristiky, které zhoršují dopady expozice na zdraví, nebo protože mají vyšší citlivost nebo nižší prahovou hodnotu pro účinky na zdraví nebo mají sníženou schopnost chránit se.

„dotčenou veřejností“ jedna či více fyzických nebo právnických osob, které jsou nebo by mohly být dotčeny rozhodovacími postupy souvisejícími s prováděním článku 9, 19 nebo 20, nebo které by na nich mohly mít zájem; pro účely této definice se nevládní organizace, jež podporují ochranu lidského zdraví nebo životního prostředí a splňují veškeré požadavky podle vnitrostátního práva, považují za organizace mající na rozhodovacích postupech zájem.