Část 7 – Srážky

Systémy pojištění vkladů nebo určené orgány by měly vždy uplatňovat srážku (tzv. haircut) hodnoty nízkorizikových aktiv poskytnutých jako kolaterál, vyjma případu, kdy je kolaterál poskytnut v hotovosti ve stejné měně jako platební příslib. Hodnota podkladového aktiva se tudíž vypočítá jako tržní hodnota aktiva snížená o určité procento (srážku).

Systémy pojištění vkladů nebo určené orgány by měly zajistit, aby se ve srážce promítlo úvěrové riziko, tržní riziko a riziko likvidity vyplývající z hodnoty expozice každého aktiva. Za tímto účelem by měly být stanoveny různé srážky s ohledem na druh emitenta a jeho úvěrovou kvalitu i splatnost aktiv a měnu, ve které jsou denominována.

Uplatnění srážky by rovněž mělo vycházet z číselného vyjádření předpokládaných ztrát a předpokládané prodlevy do prodeje aktiv.

Přestože lze využít celou řadu plánů a metod srážek, plán srážek aktiv způsobilých k využití jako kolaterálu u Evropské centrální banky nebo národních centrálních bank v Evropské unii nabízí spolehlivé řešení.

Systémy pojištění vkladů nebo určené orgány by měly zajistit, aby byla hodnota nízkorizikových aktiv oceňována pravidelně a případně i denně podle tržní hodnoty („marked-to-market“).

Takto srážkou snížená tržní hodnota nízkorizikových aktiv poskytnutých jako kolaterál by dále měla být postupem času upravována. To znamená, že klesne-li hodnota podkladových aktiv oceňovaná průběžně podle tržní hodnoty („marked-to-market“) pod určitou prahovou hodnotu a po uplatnění srážky již nadále nesplňuje koeficient krytí, úvěrová instituce by měla mít povinnost poskytnout další nízkoriziková aktiva nebo nahradit odpovídající část platebního příslibu hotovostí.

Systémům pojištění vkladů ani určeným orgán v žádném případě nic nebrání v tom, aby od členských institucí vyžadovaly splnění dalších požadavků v oblasti podávání zpráv a oznamování.