Oblast působnosti

Tyto obecné pokyny se vztahují na instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 3 nařízení (EU) č. 575/2013. Pokud úvěr spadá do oblasti působnosti směrnice 2014/17/EU (směrnice

• o hypotečních úvěrech, MCD), oddíl 5 se vztahuje na věřitele ve smyslu čl. 4 odst. 2 této směrnice, s výjimkou odstavce 93. Pokud úvěr spadá do oblasti působnosti směrnice 2008/48/ES (směrnice o spotřebitelských úvěrech, CCD), oddíl 5 se vztahuje na věřitele ve smyslu čl. 3 písm. b) této směrnice, s výjimkou odstavce 93.

Tyto obecné pokyny se vztahují na vnitřní systémy správy a řízení a postupy institucí v souvislosti s procesy poskytování úvěrů a v průběhu celého životního cyklu úvěrových facilit. Kromě toho se tyto obecné pokyny vztahují na metody, zásady, procesy a postupy týkající se řízení rizik v oblasti poskytování úvěrů a sledování výkonných expozic a na jejich začlenění do celkových správních rámců a rámců pro řízení rizik.

Oddíly 4 a 8 se vztahují na veškerá úvěrová rizika, která instituce přijmou, vyjma dluhových cenných papírů, derivátů a obchodů zajišťujících financování.

Oddíly 5 a 6 se vztahují na úvěry pro spotřebitele, mikropodniky a malé, střední a velké podniky. Oddíly 5 a 6 se nevztahují na úvěry a jiné pohledávky ve vztahu k úvěrovým institucím, investičním podnikům, finančním institucím, pojišťovnám a zajišťovnám a centrálním bankám a na úvěry a jiné pohledávky vůči státům, včetně ústředních vlád, regionálních a místních orgánů a subjektů veřejného sektoru. Oddíly 5 a 6 se nevztahují na úvěry s úlevou a nevýkonné úvěry.

Příslušné orgány mohou zvážit, zda uplatní oddíly 6 a 7 na věřitele, kteří spadají do oblasti působnosti směrnice 2014/17/EU a směrnice 2008/48/EU a nejsou úvěrovými institucemi.

Pokud je nemovitost v souvislosti s pronájmem smíšeně užívaná, např. pokud se jedná

• o obytnou i komerční nemovitost, měla by být buď klasifikována v souladu se svým převládajícím využitím, nebo považována za oddělené nemovitosti na základě plochy určené pro jednotlivá využití. Pokud toto posouzení nemůže být objektivně provedeno (např. některé části nemovitosti mohou být k dispozici pro společné využívání všemi), nemovitost by mohla být klasifikována v souladu se svým převládajícím využitím.

Pokud příslušné orgány nevyužívají odchylky ve smyslu článků 21 a 109 směrnice 2013/36/EU, měly by zajistit, aby instituce uplatňovaly tyto obecné pokyny na individuálním, subkonsolidovaném a konsolidovaném základě podle článku 109 směrnice 2013/36/EU. Příslušné orgány by rovněž měly zajistit, aby instituce uplatňovaly tyto obecné pokyny na subkonsolidované a individuální úrovni v souladu se zásadami a postupy, jež se týkají skupin na konsolidované úrovni, s ohledem na charakteristiky těchto institucí a jejich úvěrových portfolií.