19. Posouzení kolektivní vhodnosti vedoucího orgánu

Při posuzování kolektivní vhodnosti vedoucího orgánu by instituce měly posuzovat složení vedoucího orgánu v řídící a kontrolní funkci odděleně. Posouzení kolektivní vhodnosti by mělo poskytnout srovnání mezi skutečným složením vedoucího orgánu a skutečnými kolektivními znalostmi, dovednostmi a zkušenostmi vedoucího orgánu a vyžadovanou kolektivní vhodností podle čl. 91 odst. 7 směrnice 2013/36/EU.

Instituce by měly provést posouzení kolektivní vhodnosti vedoucího orgánu pomocí:

• a. šablony matice vhodnosti uvedené v příloze I. Instituce mohou tuto šablonu upravit s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v hlavě I; nebo
• b. své vlastní vhodné metodiky v souladu s kritérii stanovenými v těchto obecných pokynech.

Při posuzování vhodnosti individuálního člena vedoucího orgánu by instituce měly ve stejném časovém období rovněž posoudit kolektivní vhodnost vedoucího orgánu podle oddílu 7, jakož i to, zda je celkové složení specializovaných výborů vedoucího orgánu v kontrolní funkci přiměřené²³ . Zejména by se mělo posoudit, zda jsou znalosti, dovednosti a zkušenosti dané osoby přínosem ke kolektivní vhodnosti vedoucího orgánu a zda celkové složení vedoucího orgánu odráží dostatečně širokou škálu znalostí, dovedností a zkušeností pro porozumění činnostem instituce a hlavních rizik.

²³ Pokud jde o složení výborů, viz také obecné pokyny orgánu EBA k vnitřnímu systému správy a řízení.

Při posuzování kolektivní vhodnosti v souladu s hlavou III oddílem 7 by instituce měly rovněž posoudit, zda vedoucí orgán prostřednictvím svých rozhodnutí prokázal dostatečné porozumění rizik praní peněz nebo financování terorismu a toho, jak tato rizika ovlivňují činnost instituce, a zda prokázal vhodné řízení těchto rizik, včetně případných nezbytných nápravných opatření.