5.1 Příprava prodeje

Orgány příslušné k řešení krize by měly v plánech řešení krize nebo v jakékoli podpůrné dokumentaci stanovit, jak mohou hladce a co nejtransparentněji provést proces prodeje uvedený v odstavci 50.a.

Aby se zajistila proveditelnost/důvěryhodnost převodu činnosti jako nástroje k řešení krize, měl by orgán příslušný k řešení krize s podporou institucí předem definovat seznam kritérií, jejichž splnění lze od potenciálních nabyvatelů očekávat na základě charakteristik rozsahu převodu a vzhledem k charakteristikám stávajících účastníků trhu, jakož i vnějších faktorů (jako jsou regulační hlediska týkající se koncentrace trhu, potřeby licencí a povolení, a případných překážek vstupu na trh). Orgány pro řešení krize by měly mít možnost využívat informace, které jsou k dispozici orgánům dohledu a v plánech ozdravných postupů.

Ačkoli strategie prodeje bude záviset na vymezení rozsahu převodu (v závislosti na instituci a situaci), orgány příslušné k řešení krize by měly vypracovat proces prodeje, který zohlední alespoň následující prvky:

• - časový plán procesu prodeje: harmonogram s milníky a výsledky,
• - vymezení operativních dílčích procesů s jasným rozdělením úkolů mezi různé týmy a odborníky zahrnující orgány příslušné k řešení krize, instituce, další příslušné orgány a všechny relevantní subjekty v souladu s odstavci 56 a 57,
• - složení a role týmů a orgánů,
• - dokumentace podporující prodejní rámec a uvedení na trh (mimo jiné term sheet , NDA a další právní dokumenty, šablony dostupné zájemcům, hodnotící listy nabídek, seznam kritérií, zadávací dokumentace a pověření pro externí poradce a šablony pro komunikaci s médii),
• - důvěrné komunikační kanály, komunikační plány a informace, údaje a zprávy.

Při vymezování časového plánu v souladu s čl. 10 odst. 7 písm. d) a j) směrnice 2014/59/EU by orgány příslušné k řešení krize měly zvážit různé milníky relevantní pro převody, a to zejména referenční datum plánování řešení krize¹¹ , datum ocenění¹² , den zahájení řešení krize¹³ a datum převodu.

¹¹ Podle článku 5 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1624 ze dne 23. října 2018, kterým se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o postupy, standardní formuláře a vzory k poskytování informací pro účely plánů řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků, a zrušuje prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1066 (Úř. věst. L 277, 7.11.2018, s. 1).

¹² Jak je uvedeno v příručce orgánu EBA o oceňování pro účely řešení krizí (příručka orgánu EBA o oceňování).

¹³ Jak je definován v čl. 1 písm. j) nařízení Komise v přenesené pravomoci 2018/345.

Orgány příslušné k řešení krize by měly určit schválení nebo souhlasy, na které by se nevztahovaly výjimky uvedené v čl. 63 odst. 2 směrnice 2014/59/EU, a zajistit, aby byly v rámci procesu prodeje adresovány. Ty mohou zahrnovat schválení Evropské komise týkající se spojení evropského rozměru v souladu s nařízením Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004

• o kontrole spojování podniků (tzv. EUMR)¹⁴ . Orgány příslušné k řešení krize by měly zvážit interakce s tržními orgány a dalšími orgány, u nichž se očekává, že do procesu prodeje zasáhnou. Uvedené interakce s ostatními orgány by měly probíhat včas a neměly by způsobit, že časový plán prodeje bude z hlediska způsobilosti k řešení krize nevhodný.

¹⁴ Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (nařízení ES o spojování) (Úř. věst. L - 024 , 29.1.2004, s. 0001).

V případě přeshraničních skupin, přeshraničního rozsahu převodu nebo přeshraničních transakcí by orgány příslušné k řešení krize měly podle potřeby projednat svůj rámec prodeje s ostatními orgány příslušnými k řešení krize a dalšími příslušnými orgány, aby se dohodly na rozdělení úkolů, výměně informací a časovém harmonogramu, pravidelně aktualizovaly rámec prodeje a zajistily existenci důvěrných komunikačních linek. Diskuse mohou probíhat například v rámci kolegií k řešení krizí, pokud existují, nebo v rámci skupin krizového řízení, pokud existují (v případě globální systémově významné instituce), případně na ad hoc a méně formálním základě.

Orgány příslušné k řešení krize by měly zajistit, aby jejich proces prodeje byl použitelný alespoň ve dvou scénářích: prodej po uvedení na trh podle článku 39 směrnice 2014/59/EU (který lze kvalifikovat jako „strategický převod činnosti“) a prodej bez splnění požadavku na uvedení na trh podle čl. 39 odst. 3 směrnice 2014/59/EU (který lze kvalifikovat jako „zrychlený převod činnosti“).

Orgán příslušný k řešení krize by měl být připraven provést co nejdříve, nejpozději však do prohlášení o tom, že instituce selhává, nebo že je její selhání pravděpodobné, posouzení proveditelnosti uvedení na trh v souladu s obecnými pokyny orgánu EBA k účinnosti nástroje převodu činnosti¹⁵ .

¹⁵ Obecné pokyny orgánu EBA k faktickým okolnostem, jež představují podstatné ohrožení, a k aspektům týkajícím se účinnosti nástroje převodu činnosti podle čl. 39 odst. 4 směrnice 2014/59/EU (EBA/GL/2015/04).

Proces prodeje by měl zajistit hladké provedení zrychleného převodu činnosti během víkendu řešení krize. Za tímto účelem by měl mít orgán příslušný k řešení krize možnost aktualizovat (například prováděním činností v oblasti sledování trhu; stávajícím přístupem k aktuálním relevantním tržním údajům nebo stávajícími postupy, aby si mohl vyžádat odbornou pomoc v této věci) v souladu s tržními podmínkami a rozsahem převodu ke dni, kdy je instituce v selhání nebo jejíž selhání je pravděpodobné, seznam kritérií, která mají potenciální nabyvatelé splňovat, a předem definovaný seznam potenciálních nabyvatelů na základě odstavce 19 těchto obecných pokynů. Orgán příslušný k řešení krize by měl co nejdříve posoudit možné důsledky zrychleného převodu činnosti s ohledem na pravidla státní podpory a zajistit provedení zrychleného převodu, které tyto důsledky minimalizuje¹⁶ .

¹⁶ V souladu finalizovanou EBA Q&A 2015_2339.

V případě strategického převodu činnosti by orgány příslušné k řešení krize měly mít možnost aktualizovat seznam kritérií, která musí potenciální nabyvatelé splňovat, na základě oddílu 4.1 a odstavce 19 těchto obecných pokynů. Proces prodeje by měl zaručit hladký průběh strategického převodu činnosti, který zajistí otevřené, transparentní a nediskriminační uvedení na trh (požadavky na uvedení na trh), jehož cílem je maximalizovat cenu prodeje a identifikovat případné střety zájmů. Uvedená kritéria by měla zahrnovat řadu ukazatelů týkajících se finanční, právní a provozní síly potenciálních nabyvatelů, které by měly být ve vztahu k rozsahu převodu a neměly by být určeny ke zvýhodnění potenciálních nabyvatelů určených předem. Orgán příslušný k řešení krize si může vyžádat plány, v nichž potenciální kupující stanoví proces integrace rozsahu převodu a zdůrazní požadované schopnosti.

Orgány příslušné k řešení krize by se měly připravit na vyžádání externí pomoci (včetně konzultantů, právních poradců nebo auditorů) v rámci procesu prodeje nebo na pověření procesem uvádění na trh. Odpovědnost, která připadá orgánu příslušnému k řešení krize, by neměla být delegována a orgán příslušný k řešení krize by měl zavést proces výběru a jmenování externích konzultantů na základě předem stanovených kritérií v rámci vymezeného mandátu, kontrolovat je a přezkoumávat jejich vstupy, zajistit neexistenci střetu zájmů a dodržování důvěrnosti. Pověření by mělo mimo jiné jasně definovat cíle a výstupy, očekávané odborné znalosti a zdroje, časový harmonogram nebo poplatky. 5.1.2 Vnitřní segregace

Posouzení způsobilosti k řešení krize podle oddílu C přílohy směrnice 2014/59/EU má být založeno na posouzení právní a podnikové struktury instituce (bod 2 uvedeného oddílu C přílohy směrnice 2014/59/EU), složitosti této struktury a obtížnosti sladění linií podnikání se subjekty skupiny (bod 16 oddílu C přílohy směrnice 2014/59/EU) a slučitelnosti této struktury se zvoleným nástrojem či nástroji k řešení krizí (bod 21 oddílu C přílohy směrnice 2014/59/EU). Orgány příslušné k řešení krize by proto měly zvážit, jak se nejlépe připravit na použití nástroje oddělení aktiv vzhledem k tomu, že mnoho složek rozsahu převodu nemusí být v rámci jednoho právního subjektu nebo jedné linie podnikání, a měly by v případě potřeby a aniž jsou dotčeny pravomoci podle článku 17 směrnice 2014/59/EU, podporovat oddělení portfolií tím, že:

• a. požádají instituce, aby měly příručky (viz odstavec 75), které stanoví, jak by mohly oddělit problémová aktiva¹⁷ v rámci jedné linie podnikání nebo jednoho právního subjektu, pokud se ve strategii řešení krize uvažuje o nástroji oddělení aktiv a pokud jsou portfolia způsobilá pro oddělení aktiv rozptýlena po celé skupině;
• b. posoudí, jak by možnosti restrukturalizace linií podnikaní podle bodu 14 oddílu A přílohy směrnice 2014/59/EU mohly podpořit oddělení problémových aktiv od zbytku skupiny.

¹⁷ Problémovými aktivy se pro účely těchto obecných pokynů rozumí znehodnocená nebo nevýkonná aktiva, jak je uvedeno v 59. bodě odůvodnění směrnice 2014/59/EU.

Pokud jsou instituce požádány, aby prokázaly, jakým způsobem mohou oddělit problémová aktiva, měly by zdůraznit, jakým způsobem jejich opatření:

• - usnadní diagnostiku, jak je uvedeno v obecných pokynech orgánu EBA k testům, přezkumům nebo cvičením, které mohou vést k podpůrným opatřením¹⁸ , protože většina problémových aktiv by byla soustředěna v jednom specializovaném obchodním útvaru,
• - umožní řádnou identifikaci smluvních překážek, právních požadavků spojených s problémovými aktivy a dalších druhů překážek převodu,
• - umožní snadnější ocenění problémových aktiv (a následně i neproblémových linií podnikání, které podporují volbu doplňkového nástroje k řešení krize),
• - vytvoří vysokou úroveň odborných znalostí v rámci obchodní jednotky pro řešení problémových aktiv,
• - povedou k vytvoření specializovaného souboru údajů o zajištění a správných otázkách souvisejících s problémovými aktivy,
• - zdůrazní konkrétní služby požadované pro tyto položky a začnou provádět opatření pro jejich správu,
• - povedou k oddělení potřebných zdrojů (včetně finančních nebo personálních), které by pak mohly být snadněji převedeny v okamžiku řešení krize, zejména s pomocí správních opatření.

¹⁸ Obecné pokyny orgánu EBA k druhům testů, přezkumů nebo výkonů, které mohou vést k podpůrným opatřením podle čl. 32 odst. 4 písm. d) bodu iii) směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank (EBA/GL/2014/09).

V příslušných případech by instituce měly rovněž prokázat svou schopnost vytvářet právnické osoby v souladu s odstavcem 48 těchto obecných pokynů.