81. Instituce by měly sledovat celou řadu zpětných a výhledových ukazatelů a indikátorů rizik ESG. …

Instituce by měly sledovat celou řadu zpětných a výhledových ukazatelů a indikátorů rizik ESG. Velké instituce by měly sledovat alespoň tyto indikátory:

• a) Výše a podíl expozic a výnosů (úroky, poplatky a provize) plynoucích z obchodních vztahů s protistranami působícími v odvětvích, která značně přispívají ke změně klimatu, jak je uvedeno v 6. bodě odůvodnění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818, tj. v odvětvích uvedených v sekcích A až H a sekci L přílohy I nařízení (ES) č. 1893/2006.

Instituce by měly používat co nejpodrobnější odvětvové rozlišení. Míra podrobnosti by jim měla zejména umožnit sledovat výši a podíl expozic a výnosů plynoucích ze vztahů s konkrétními protistranami, jako jsou subjekty odvětví fosilních paliv a/nebo podniky vyloučené z referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodou¹⁷ .

• b) Ukazatele souladu portfolia, které na úrovni odvětví ukazují, do jaké míry jsou expozice a výrobní kapacity provozované klienty (ne)sladěny (nebo projektovány, aby byly sladěny) s modelem, který je v souladu s platným právním a regulačním cílem v oblasti klimatu, jako je dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů do roku 2050, a to na základě ukazatelů souladu relevantních pro vybraná odvětví a za použití metod popsaných v oddíle 4.2.3 písm. b).

Instituce by měly tyto indikátory doplnit o informace týkající se posouzení potenciálních dopadů finančních rizik vyplývajících z nesouladu.

• c) Financované emise skleníkových plynů s členěním podle emisí rámce scope 1, 2 a 3 v absolutní hodnotě a případně s intenzitou v poměru k výrobním jednotkám nebo výnosům, v členění podle odvětví s použitím co nejpodrobnějšího členění podle odvětví, a to alespoň pro vybraná odvětví stanovená na základě posouzení významnosti.

Instituce by měly tyto ukazatele doplnit o kvalitativní nebo kvantitativní informace a kritéria podporující výklad jejich vývoje v průběhu času, včetně např. dočasného zvýšení v důsledku poskytování finančních prostředků na přechod protistranám náročným z hlediska skleníkových plynů, a identifikující základní faktory změn emisí. K příkladům metodik nebo databází, které mohou podpořit instituce při výpočtu těchto ukazatelů, patří globální norma pro účtování a vykazování emisí skleníkových plynů pro finanční odvětví (Global GHC Accounting and Reporting Standard for the Financial Industry), kterou vypracovalo partnerství Partnership for Carbon Accounting Financials, a Projekt zveřejňování uhlíku (Carbon Disclosure Project).

• d) Úroveň pokroku dosaženého při provádění klíčových finančních strategií stanovených institucí k zajištění její odolnosti vůči rizikům ESG a připravenosti na přechod na udržitelnější hospodářství, např. sledováním finančních toků směrem k finančním aktivům nebo protistranám, které sdílejí společný soubor charakteristik relevantních pro cíle instituce nebo její rizikový apetit ve vztahu k rizikům ESG.
• e) Ukazatele zapojení klientů poskytující informace o:
• i. procentním podílu protistran, u nichž bylo provedeno posouzení rizik ESG, i s ohledem na jejich strategie přechodu a případně plány přechodu a jejich soulad s cíli instituce, s uvedením rozsahu vybraných odvětví, produktů a obchodních linií, na které se tato posouzení vztahují;
• ii. výsledcích a výstupech tohoto zapojení, např. pozitivní (nebo jakákoli dílčí klasifikace v rámci dané kategorie) nebo negativní (nebo jakákoli dílčí klasifikace v rámci dané kategorie) posouzení přizpůsobivosti a odolnosti těchto protistran vůči přechodu na udržitelné hospodářství, pokrok souladu s cíli instituce a následná opatření přijatá institucí.
• f) Rozčlenění portfolií zajištěných nemovitostmi podle úrovně energetické účinnosti kolaterálu.
• g) Poměr financování dodávek energie z nízkouhlíkových technologií ve vztahu k financování dodávek energie z technologií fosilních paliv.
• h) Poměr environmentálně udržitelných expozic financujících činnosti, které přispívají k dosažení environmentálního cíle zmírňování změny klimatu uvedeného v čl. 9 písm.
• a) nařízení (EU) 2020/852¹⁸ v souvislosti s expozicemi náročnými na emise skleníkových plynů nebo které dosažení tohoto environmentálního cíle umožňují.
• i) Úrovně fyzických rizik, jimž je instituce vystavena, a jejich dopad na finanční rizika na základě zvážení několika scénářů a všech nebezpečí relevantních pro činnost instituce, doplněné informacemi o pokroku dosaženém při provádění opatření ke zmírnění rizik.
• j) Ukazatele rizika koncentrace v souvislosti s faktory fyzických rizik (např. měření expozic a/nebo kolaterálu v oblastech s vysokým rizikem povodně, vodního stresu nebo lesních požárů) a faktory rizik přechodu (např. expozice vůči odvětvím se zvýšenými riziky přechodu) s použitím dostatečně podrobného zeměpisného rozdělení expozic.
• k) Výše historických ztrát souvisejících s riziky ESG a na základě metod podle typu scénáře výhledový odhad (odhady) rizikových expozic a potenciálních budoucích finančních ztrát souvisejících s riziky ESG.
• l) Ukazatel reputačního rizika souvisejícího s ESG, který sleduje, jak regulace, komunikace, závazky nebo veřejné rozpory týkající se současných a budoucích činností souvisejících s podnikáním přímo nebo nepřímo ovlivňují instituci, a to s ohledem na interakce s operačním rizikem a strategickými riziky a riziky obchodního modelu, jako je ztráta podnikatelských příležitostí nebo strategická partnerství.
• m) Veškeré nároky ze soudních sporů v souvislosti s ESG, do kterých instituce byla, je nebo může být zapojena, na základě dostupných informací.
• n) Stav budování kapacit souvisejících s riziky ESG, jako je procentní podíl pracovníků, kteří absolvovali konkrétní odbornou přípravu.
• o) Ukazatele týkající se faktorů nesouvisejících s klimatem, jako jsou vazby na úrovni portfolia a dopady na ekosystémové služby nebo expozice vůči protistranám s významnými závislostmi nebo negativními dopady na biologickou rozmanitost, s přihlédnutím k informacím o odvětví i zeměpisné poloze.
• p) Pokrok v porovnání se všemi cíli instituce stanovenými v souvislosti s riziky a cíli ESG, a to i v rámci plánu instituce ve smyslu oddílu 6 nebo v rámci jiných závazků instituce v oblasti udržitelnosti.

¹⁷ V souladu s čl. 12 odst. 1 písm. d) až g) a čl. 12 odst. 2 nařízení o standardech pro klimatické referenční hodnoty.

¹⁸ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

1. Přehled

1.1 Odkazy

1.2 Identifikované požadavky

1.3 Související standardy

2. Identifikované požadavky

3. Související standardy

• EBA -

  EN: Guidelines and other publications of the European Banking Authority (EBA), https://www.eba.europa.eu/. © European Banking Authority. Reproduction is authorised provided the source is acknowledged (EBA legal notice). Divided into sections and converted into the GRCA format, the wording unchanged. Only the versions published by the EBA are authoritative.

  DE: Leitlinien und weitere Veröffentlichungen der Europäischen Bankenaufsichtsbehörde (EBA), https://www.eba.europa.eu/. © European Banking Authority. Wiedergabe mit Quellenangabe gestattet (Rechtlicher Hinweis der EBA). In Abschnitte aufgeteilt und in das GRCA-Format umgewandelt, der Wortlaut unverändert. Maßgeblich sind allein die von der EBA veröffentlichten Fassungen.