Článek 12 Posouzení rizik kritickými subjekty

1.   Bez ohledu na lhůtu stanovenou v čl. 6 odst. 3 druhém pododstavci členské státy zajistí, aby kritické subjekty provedly posouzení rizika do devíti měsíců od obdržení oznámení podle čl. 6 odst. 3 a následně v případě potřeby, alespoň však každé čtyři roky, na základě posouzení rizik členského státu a dalších příslušných zdrojů informací s cílem posoudit veškerá příslušná rizika, která mohou narušit poskytování jejich základních služeb (dále jen „posouzení rizik kritického subjektu“).

2.   Posouzení rizik kritického subjektu zohlední veškerá příslušná přírodní rizika a rizika způsobená člověkem, která by mohla vést k incidentu, včetně rizik meziodvětvové nebo přeshraniční povahy, havárií, přírodních katastrof, mimořádných událostí v oblasti veřejného zdraví, hybridních hrozeb či jiných antagonistických hrozeb, včetně teroristických trestných činů uvedených ve směrnici (EU) 2017/541. Posouzení rizik kritického subjektu zohlední i míru závislosti jiných odvětví stanovených v příloze na základní službě poskytované kritickým subjektem a míru závislosti kritického subjektu na základních službách poskytovaných subjekty v těchto jiných odvětvích, a to v příslušných případech včetně odvětví v sousedních členských státech a případně třetích zemích.

Pokud kritický subjekt provedl posouzení rizik nebo vypracoval dokumenty podle povinností stanovených v jiných právních aktech, které jsou relevantní pro jeho posouzení rizik kritického subjektu, kritický subjekt může tato posouzení a dokumenty použít ke splnění požadavků stanovených v tomto článku. Při výkonu svých dohledových funkcí může příslušný orgán rozhodnout, že stávající posouzení rizik provedené kritickým subjektem, které se zabývá riziky a mírou závislosti podle prvního pododstavce tohoto odstavce, částečně nebo zcela splňuje povinnosti podle tohoto článku.