Článek 2 Definice

1. „službou řízení letového provozu“ rozumí služba poskytovaná za účelem:

2. „letištní službou řízení“ rozumí služba řízení letového provozu pro letištní provoz;

3. „leteckou informační službou“ rozumí služba zřízená v rámci určené oblasti pokrytí, aby poskytovala letecké informace a údaje nezbytné pro bezpečnost, pravidelnost a účinnost letecké navigace;

4. „letovými navigačními službami“ rozumějí služby letového provozu, komunikační služby, navigační služby a služby pro přehled o provozu, meteorologické služby pro letovou navigaci a letecké informační služby;

5. „poskytovateli letových navigačních služeb“ rozumějí veškeré veřejné nebo soukromé subjekty, které poskytují letové navigační služby pro všeobecný letový provoz;

6. „blokem vzdušného prostoru“ rozumí vzdušný prostor stanovených rozměrů v prostoru a čase, v jehož rámci jsou poskytovány letové navigační služby;

7. „uspořádáním vzdušného prostoru“ rozumí plánovací funkce, jejímž prvořadým cílem je maximalizace využití dostupného vzdušného prostoru dynamickým sdílením času a v určitou dobu na základě krátkodobých potřeb rovněž rozdělováním vzdušného prostoru pro různé kategorie uživatelů vzdušného prostoru;

8. „uživateli vzdušného prostoru“ rozumí provozovatelé letadel provozovaných v rámci všeobecného letového provozu;

9. „uspořádáním toku letového provozu“ rozumí funkce zřízená s cílem přispět k bezpečnému, řádnému a urychlenému toku letového provozu tím, že kapacita řízení letového provozu je v co největší míře využita a objem letového provozu odpovídá kapacitám oznámeným dotyčnými poskytovateli letových provozních služeb;

10. „uspořádáním letového provozu (ATM)“ rozumí soubor palubních a pozemních funkcí (letových provozních služeb, uspořádání vzdušného prostoru a uspořádání toku letového provozu) vyžadovaných pro zajištění bezpečného a hospodárného pohybu letadel během všech fází provozních činností;

11. „letovými provozními službami“ rozumějí různé letové informační služby, pohotovostní služby, letové poradní služby a služby řízení letového provozu (oblastní, přibližovací a letištní služby řízení letového provozu);

12. „oblastní službou řízení“ rozumí služba řízení letového provozu pro řízené lety v bloku vzdušného prostoru;

13. „přibližovací službou řízení“ rozumí služba řízení letového provozu pro přilétající nebo odlétající řízené lety;

13a. „hlavním plánem ATM“ rozumí plán schválený rozhodnutím Rady 2009/320/ES ( 9 ) v souladu s čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 219/2007 ze dne 27. února 2007 o založení společného podniku na vytvoření evropského systému nové generace pro uspořádání letového provozu (SESAR) ( 10 );

14. „souborem služeb“ rozumějí dvě nebo více letových navigačních služeb;

15. „osvědčením“ rozumí doklad vydaný vnitrostátním dozorovým orgánem v jakékoliv podobě v souladu s vnitrostátním právem, který potvrzuje, že poskytovatel letové navigační služby splňuje požadavky na poskytování specifické služby;

16. „komunikačními službami“ rozumějí letecké pevné a mobilní služby, které umožňují komunikační spojení země-země, vzduch-země a vzduch-vzduch pro účely řízení letového provozu;

17. „evropskou sítí řízení letového provozu“ rozumí soubor systémů uvedených v příloze I k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března 2004 o interoperabilitě evropské sítě řízení letového provozu (nařízení o interoperabilitě) ( 11 ), který umožňuje poskytování letových navigačních služeb ve Společenství včetně rozhraní na hranicích s třetími zeměmi;

18. „provozní koncepcí“ rozumějí kritéria pro provozní užívání evropské sítě řízení letového provozu nebo její části;

19. „složkami“ rozumějí hmotné věci, např. technické vybavení a nehmotné věci, např. programové vybavení, na kterých závisí interoperabilita evropské sítě řízení letového provozu;

20. „Eurocontrolem“ rozumí Evropská organizace pro bezpečnost letového provozu, zřízená Mezinárodní úmluvou o spolupráci při zajišťování bezpečnosti leteckého provozu ze dne 13. prosince 1960 ( 12 );

22. „pružným užíváním vzdušného prostoru“ rozumí koncepce uspořádání vzdušného prostoru uplatňovaná v oblasti Evropské konference civilního letectví na základě „Příručky uspořádání vzdušného prostoru pro uplatnění koncepce pružného užívání vzdušného prostoru“, kterou vydal Eurocontrol;

23. „letovou informační oblastí“ rozumí vzdušný prostor definovaných rozměrů, ve kterém jsou poskytovány letové informační služby a pohotovostní služby;

23a. „letovou informační službou“ rozumí služba poskytovaní za účelem podávání rad a informací užitečných pro bezpečné a hospodárné provádění letů;

23b. „pohotovostní službou“ rozumí služba poskytovaná za účelem vyrozumívání příslušných organizací o letadlech, kterým se má poskytnout pátrací a záchranná služba, a asistence těmto organizacím podle potřeby;

24. „letovou hladinou“ rozumí plocha o stálém atmosférickém tlaku vztaženém ke specifickému údaji tlaku 1 013,2 hektopascalů, která je oddělená od ostatních ploch specifickými tlakovými odstupy;

25. „funkčním blokem vzdušného prostoru“ rozumí blok vzdušného prostoru stanovený na základě provozních požadavků a zřízený bez ohledu na státní hranice, v němž je poskytování letových navigačních služeb a dalších funkcí založeno na výkonnosti a optimalizováno, s cílem zajistit v každém funkčním bloku letového provozu rozšířenou spolupráci mezi poskytovateli letových navigačních služeb nebo případně stanovit jednotného poskytovatele;

26. „všeobecným letovým provozem“ rozumí veškerý pohyb civilních letadel a rovněž veškerý pohyb státních letadel (včetně vojenských, celních a policejních letadel), jestliže jsou tyto pohyby prováděné ve shodě s postupy ICAO;

27. „Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO)“ rozumí Mezinárodní organizace pro civilní letectví, zřízená Chicagskou úmluvou o mezinárodním civilním letectví z roku 1944;

28. „interoperabilitou“ rozumí soubor funkčních, technických a provozních vlastností, které jsou předepsané pro systémy a složky evropské sítě řízení letového provozu a pro postupy jejího provozování, aby se umožnil její bezpečný, plynulý a účinný provoz. Interoperability je dosahováno zajištěním souladu systémů a složek se základními požadavky;

29. „meteorologickými službami“ rozumějí zařízení a služby, které poskytují letadlům meteorologické předpovědi, hlášení a pozorování a další meteorologické informace a údaje, které státy poskytují pro využití v letectví;

30. „navigačními službami“ rozumějí zařízení a služby, které poskytují letadlům informace k určování polohy a času;

31. „provozními údaji“ rozumějí informace o všech fázích letu, které jsou požadované k přijetí provozních rozhodnutí poskytovatelů letových navigačních služeb, uživatelů vzdušného prostoru, provozovatelů letišť a ostatních dotčených subjektů;

32. „postupem“ v souvislosti s nařízením o interoperabilitě rozumí standardní metoda pro technické nebo provozní využití systémů v souladu se schválenými a ověřenými provozními koncepcemi, které vyžadují jednotné uplatňování v celé evropské síti řízení letového provozu;

33. „uvedením do provozu“ rozumí první provozní užití po počáteční instalaci nebo zdokonalení systému;

34. „sítí leteckých tratí“ rozumí síť specifických tratí pro usměrňování toku všeobecného letového provozu podle potřeb poskytování služeb řízení letového provozu;

35. „směrováním“ rozumí zvolená cestovní trasa, která má být letadlem sledována během jeho letu;

36. „plynulým provozem“ rozumí provoz evropské sítě řízení letového provozu způsobem, který z pohledu uživatele působí jako jeden celek;

38. „službami pro přehled o provozu“ rozumějí zařízení a služby, které jsou užívány k určení polohy letadel, aby se umožnil jejich bezpečný rozestup;

39. „systémem“ rozumí seskupení palubních a pozemních složek a zařízení v kosmickém prostoru, která zajišťují podporu letových navigačních služeb pro všechny fáze letu;

40. „zdokonalením“ rozumí každá úprava, která mění provozní vlastnosti systému;

41. „přeshraničními službami“ rozumí jakákoliv situace, kdy jsou letové navigační služby v určitém členském státě zajišťovány poskytovatelem služeb autorizovaným v jiném členském státě.