Pokud jsou čisté náklady rozdělovány podle odst. 1 písm. b) tohoto článku, zavedou členské státy mechanismus rozdělování spravovaný vnitrostátním regulačním orgánem nebo subjektem nezávislým na příjemcích, který je pod dohledem vnitrostátního regulačního orgánu. Financovány mohou být pouze čisté náklady zjištěné podle článku 89, které se vztahují k povinnostem stanoveným v článcích 84 až 87.
Mechanismus rozdělování respektuje zásady transparentnosti, minimálního narušení trhu, nediskriminace a proporcionality v souladu se zásadami stanovenými v příloze VII části B. Členské státy se mohou rozhodnout, že nebudou vyžadovat příspěvky od podniků, jejichž obrat na vnitrostátním trhu nedosahuje stanoveného limitu.
Veškeré poplatky související s rozdělováním nákladů na povinnosti univerzální služby musí být rozčleněny a určeny pro každý podnik samostatně. Podnikům, které neposkytují služby na území členského státu, který zavedl mechanismus rozdělování, nemohou být takové poplatky ukládány ani od nich nesmějí být vybírány.