Článek 209 3.

instituce má řádné postupy pro stanovení úvěrového rizika spojeného s pohledávkami. Tyto postupy zahrnují analýzy dlužníkova podnikání a odvětví a druhů zákazníků, s nimiž dlužník obchoduje. Pokud instituce spoléhá na své dlužníky u hodnocení úvěrového rizika jejich zákazníků, musí ověřit postupy úvěrování uplatňované dlužníky, aby se ujistila o jejich spolehlivosti a důvěryhodnosti;

rozdíl mezi objemem expozice a hodnotou pohledávek odráží všechny příslušné faktory, včetně nákladů realizace, koncentrace uvnitř seskupení pohledávek zastavených jedním dlužníkem a možného rizika koncentrace v rámci celkových expozic instituce mimo těch, které jsou řízeny v rámci obecné metodiky instituce. Instituce udržují průběžný a vhodný postup sledování pohledávek. Rovněž pravidelně přezkoumávají dodržování úvěrových podmínek, omezení souvisejících s ochranou životního prostředí a jiných zákonných požadavků;

pohledávky zastavené dlužníkem musí být diverzifikovány a nesmí být v přílišné korelaci s tímto dlužníkem. V případech podstatné pozitivní korelace instituce zohlední ve stanovení marže pro celé seskupení kolaterálu doprovodná rizika vyplývající z této korelace;

instituce nepoužije jako způsobilé zajištění úvěrů pohledávky vůči osobám spojeným s dlužníkem, včetně dceřiných podniků a zaměstnanců;

instituce mají zavedený zdokumentovaný postup inkasa pohledávek v případech finančních těžkostí dlužníka. Instituce mají odpovídající postupy inkasa i v případě, že u inkasa běžně spoléhají na své dlužníky.