NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2022/676 ze dne 3. prosince 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy upřesňující podmínky, podle nichž se v případech stanovených v čl. 18 odst. 3 až 6 a odst. 8 uvedeného nařízení provádí konsolidace (Text s významem pro EHP)

(1)

Ustanovení čl. 18 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 se vztahuje na případy obezřetnostní konsolidace skupin podniků, které jsou propojeny ve smyslu čl. 22 odst. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (2), pokud mezi nimi neexistuje vztah mateřské a dceřiné společnosti. V takových případech je nutné určit subjekt, na jehož úrovni mají být požadavky nařízení (EU) č. 575/2013 uplatněny na konsolidovaném základě. Kromě toho by v těchto případech měla být nejvhodnější metodou obezřetnostní konsolidace metoda stanovená v čl. 22 odst. 8 a 9 směrnice 2013/34/EU (dále jen „metoda agregace“) v souladu s pravidly stanovenými v uvedené směrnici.

(2)

V případech účastí v institucích nebo finančních institucích řízených podnikem zahrnutým do konsolidace společně s jedním nebo více podniky nezahrnutými do konsolidace, kdy se vyžaduje poměrná konsolidace podle čl. 18 odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013, by měl být pro použití metody obezřetnostní konsolidace podle uvedeného ustanovení v souladu s definicí společného ujednání uvedenou v mezinárodních účetních standardech uplatňovaných podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (3) vyžadován jednomyslný souhlas těchto podniků s rozhodnutími o příslušných činnostech instituce nebo finanční instituce.

(3)

Ustanovení čl. 18 odst. 6 písm. a) a b) nařízení (EU) č. 575/2013 se týkají požadavků v oblasti dohledu na obezřetnostní konsolidaci v případě uplatňování podstatného vlivu na jednu nebo více institucí nebo finančních institucí, ale bez účasti nebo jiných kapitálových vazeb, a v případě, kdy jsou tyto instituce nebo finanční instituce podřízeny jednomu vedení jinak než na základě smlouvy, zakládací listiny nebo stanov. Za účelem určení toho, zda existuje situace podstatného vlivu, by příslušné orgány měly vzít v úvahu několik ukazatelů podstatného vlivu. Kromě toho by situace jednoho vedení měla být stanovena pouze tehdy, pokud má příslušný orgán konkrétní důkazy o tom, že existuje účinná koordinace finanční a provozní politiky těchto institucí nebo finančních institucí.

(4)

Basilejský výbor pro bankovní dohled (BCBS) zveřejnil pokyny k identifikaci a řízení rizika nutnosti zakročit (4), které obsahují několik ukazatelů, jež by instituce měly používat při identifikaci subjektů, u nichž může vzniknout riziko nutnosti zakročit. Podle pokynů BCBS se „rizikem nutnosti zakročit“ rozumí riziko, že se instituce rozhodne poskytnout finanční podporu nekonsolidovanému subjektu, který není plně nebo poměrně konsolidovaným subjektem a který čelí krizovým podmínkám, ačkoliv k poskytnutí této podpory neexistují smluvní závazky, nebo nad rámec těchto smluvních závazků. Podle pokynů BCBS musí instituce v případě, že zjistí existenci podstatného rizika nutnosti zakročit, určit vhodná opatření na základě povahy a rozsahu předpokládané podpory při zakročení v každém jednotlivém případě. Tato opatření zahrnují mimo jiné začlenění dotčených subjektů do regulatorního rozsahu konsolidace. Aby instituce a příslušné orgány mohly dospět k závěru, zda by určité podniky měly být plně nebo poměrně konsolidovány podle potřeby v souladu s čl. 18 odst. 5, odst. 6 písm. a) nebo odst. 8 nařízení (EU) č. 575/2013, měly by v souladu s pokyny BCBS zvážit několik ukazatelů a přihlédnout k riziku nutnosti zakročit, které tyto podniky mohou pro instituci představovat. Instituce by nicméně měly zvážit i alternativní opatření k řešení rizika nutnosti zakročit v rámci svých postupů řízení rizik a postupu pro hodnocení přiměřenosti vnitřně stanoveného kapitálu (ICAAP). Kromě toho mohou příslušné orgány zvážit další opatření k řešení potenciálního rizika, které tyto podniky představují, v rámci procesů dohledu a hodnocení (SREP). V souvislosti s rámcem velkých expozic vydal Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) také obecné pokyny k limitům pro expozice vůči subjektům stínového bankovnictví, které provádějí činnosti podobné bankovním činnostem mimo regulační rámec (5), stanovující metodiku, kterou by v rámci svých interních procesů používat ke stanovení limitů pro své individuální a souhrnné expozice vůči subjektům stínového bankovnictví.

(5)

Zejména s cílem určit, zda je nutná plná nebo poměrná konsolidace podle čl. 18 odst. 8 nařízení (EU) č. 575/2013 v případě dceřiných podniků nebo podniků, v němž instituce drží účast, pokud tento dceřiný podnik nebo podnik není institucí, finanční institucí ani podnikem pomocných služeb a pokud existuje podstatné riziko nutnosti zakročit a dále za předpokladu, že tento podnik není pojišťovnou, zajišťovnou nebo pojišťovací holdingovou společností, by se od příslušných orgánů mělo mimo jiné očekávat, že provedou kontrolu přinejmenším určitých kategorií podniků, jako jsou jednotky pro speciální účel, které nelze kvalifikovat jako sekuritizační jednotky pro speciální účel ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 (6), na něž se vztahují podmínky pro převod významného úvěrového rizika stanovené v článku 244 nařízení (EU) č. 575/2013, jakož i podniky vykonávající některou z činností uvedených v čl. 89 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013.

(6)

Aby byl zajištěn soulad s kapitálovým rámcem stanoveným v nařízení (EU) č. 575/2013 a aby se zamezilo uznávání neoprávněných kapitálových výhod, mělo by se v případech, kdy je vyžadována konsolidace podle čl. 18 odst. 3 až 6 nebo odst. 8 nařízení (EU) č. 575/2013, zahrnutí výší položek kmenového kapitálu tier 1 a kapitálových nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 vydaných podniky zahrnutými do obezřetnostní konsolidace a vlastněných jinými osobami než těmito podniky, jakož i souvisejícího emisního ážia do konsolidovaného kapitálu zakládat na článcích 81 až 88 uvedeného nařízení.

(7)

Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem předloženého Komisi orgánem EBA.

(8)

Orgán EBA provedl k návrhu regulačních technických norem, z něhož toto nařízení vychází, otevřené veřejné konzultace, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (7),